Schovat jezdce pod střechu? Nebo jim jenom vztyčit na hlavou zdánlivou ochranu? Jaký je vlastně smysl "uzavřených kokpitů", když ve své podstatě vůbec tento pojem nenaplňují? FIA se už roky snaží najít řešení, které by ochránilo hlavy pilotů v kokpitech F1.
Nejvíc se začala otázka nového pojetí monopostu řešit po smrtelné nehodě expilota F1 Justina Wilsona. Brit zemřel na zranění po závodním incidentu na trati v Pocono v sérii IndyCar. Udělejme tedy malou rekapitulaci, protože FIA schválila testy uzavřených kokpitů, tak ať víme, co nás už spíše dříve než později může potkat.
Jak uvádí FIA, hlavním důvodem je zamezit zranění nebo ohrožení hlavy pilota. Jenže to by znamenalo jediné - přebudovat formule z monopostů na vozy s kompletně uzavřeným kokpitem. Pokud se totiž podíváme na dvě varianty - jednu s prstencem vybíhajícím ze středního sloupku kolem hlavy pilota, druhou pak ve formě tří pásů klenoucích se nad jezdcovou přilbou - představené studiem Giorgia Pioly, nelze se zbavit dojmu, že jde o něco ve stylu nažraného vlka a celé kozy.
Ani jedna verze totiž nenaplňuje bezezbytku smysl, kvůli kterému by měla být instalována. Sníží možná nebezpečí zranění při kolizích typu Alonso-Räikkönen v Rakousku, ale v případě letících předmětů (snad s výjimkou celého kola) je stále možnost, že kolem onoho ochranného systému proniknou. Je tu pochopitelně vysvětlení, že tento koncept "halo" či "roll-hoop" by měl zamezit především nárazu podobnému jako utrpěl Lucien Bianchi, ale i tady najdeme slabiny.
(zdroj: Youtube.com)
Možná by to chtělo vzít si na pomoc statistiku a spočítat, kolik podobných incidentů jako prožili Massa, Bianchi a další ve srovnání s daleko častějším převráceném vozu koly vzhůru. Oprávněně si pak můžeme klást otázku, které se rovněž nepřehlíží - nebude novým konceptem ztížena možnost pilota rychle a včas kokpit opustit? I o tom se debatovalo a zatím se uspokojivé řešení nenašlo. Přitom si stačí najít na sociálních sítích spoustu videozáznamů, které nám ukazují případy obrácených vozů - namátkou si vzpomenu na Dereka Warwicka na Monze 1990 či na Hockenheimringu 1993, případně na Damona Hilla v Portugalsku 1994. Nedošlo by k deformaci klece kolem jeho hlavy? Nebránila by práci záchranářů? Bylo by dobré se nad touto okolností zamyslet dříve, než se investují miliony do něčeho, co se může ukázat jako nevhodné.
Bezpečností ředitel FIA Laurent Mekies prohlásil: "Pokoušíme se najít vyhovující koncept - a najdeme způsob, který bude vyhovující s ohledem na další okolnosti, viditelnost a snadné opuštění vozidla. Prověřujeme poměrně velké množství řešení." Logicky musí s ohledem na bezpečnost dojít k jedinému logickému závěru - největší šanci poskytuje plně uzavřený kokpit a la stíhací letoun. Tedy degradace monopostu.
Na závěr si položme jednu zásadní otázku - pokud nám půjde o ryzí bezpečnost pilotů, bude nejlepší závody zakázat. Nelze totiž dosáhnout naprosto sterilního prostředí, ve kterém by nehrozilo nic. Nebo snad někdo poukazuje na fakt, že si třeba ve fotbale čas od času nějaký hráč zlomí nohu po šlapáku soupeře, takže bude nutné zakázat kopačky s kolíky?
Kimi Antonelli se po triumfu v Austinu přiblížil titulu mistra světa Formule 1. Před rostoucím tlakem ho chrání podpora nejbližších, díky níž se dokáže soustředit na výkony. Mercedes zároveň postupně nachází cestu k lepšímu využití technických vylepšení svého monopostu.
Lewis Hamilton věří, že ve Velké ceně USA mohl bojovat o pódium. Ferrari ale podle něj nezvládlo přípravu monopostu a nevhodné nastavení ho stálo cenné sekundy. Tým musel vůz upravovat až během závodu, kdy už bylo na zvrat pozdě.
Isack Hadjar po šestém místě ve Velké ceně USA ostře kritizoval technické nedostatky Red Bullu. Kvůli problémům se spojkou přišel o pozice hned po startu a potíže ho provázely i v boxech. Po týmu proto požaduje zásadní přepracování spojky.
Kimi Antonelli ovládl Velkou cenu USA a připsal si deváté vítězství sezony. Pilot Mercedesu porazil Charlese Leclerca a přiblížil se historickému titulu mistra světa. V Mexiku mu k jeho zisku stačí pouhé dva body.
Kimi Antonelli získal v Austinu pole position a může už v neděli slavit titul mistra světa Formule 1. K tomu potřebuje vyhrát Velkou cenu USA a George Russell nesmí skončit lépe než devátý. Max Verstappen odstartuje druhý, Isack Hadjar třetí.
Lewis Hamilton ovládl závěrečný trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari první místo ve všech třech přípravných jízdách. Druhý skončil Max Verstappen před Charlesem Leclercem. Isack Hadjar se navíc dostal do hledáčku sportovních komisařů kvůli incidentu s Alexem Albonem.
Kimi Antonelli upozornil na příčiny častého porušování traťových limitů v Austinu. Podle jezdce Mercedesu problém zhoršují široké asfaltové plochy, přilnavé výjezdy i náročný profil okruhu.
Charles Leclerc ovládl oba páteční tréninky na Velkou cenu USA. Ve druhém ho od Kimiho Antonelliho dělilo pouhých 0,042 sekundy, třetí skončil Max Verstappen. George Russell se po incidentu s Leclercem vyhnul penalizaci, týmy však řešily výrazné opotřebení pneumatik.
Charles Leclerc ovládl první trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari slibný vstup do závodního víkendu. Max Verstappen zaostal o pouhých 84 tisícin sekundy, třetí skončil Lando Norris. Kimi Antonelli obsadil páté místo.
Max Verstappen se po náročném začátku sezony vrátil do boje o vítězství a podle Jolyona Palmera budí u soupeřů respekt. Red Bull prošel výrazným výkonnostním obratem a před závěrečnými šesti závody může ještě zamíchat pořadím šampionátu.
Velká cena USA nabídne kromě soubojů na trati také přehlídku speciálních designů. Pět týmů Formule 1, konkrétně Haas, Cadillac, Mercedes, Aston Martin a Ferrari, připravilo pro závod v Austinu upravené lakování svých monopostů.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem očekává, že se během několika měsíců podaří dohodnout základní podobu pravidel pro návrat osmiválcových motorů. Přestože se hovoří o roce 2030, definitivní termín zatím potvrzen nebyl. Klíčové bude také snížení nákladů.