Naprosto nečekaná zpráva o rozhodnutí čerstvého mistra světa Nico Rosberga ukončit po zisku kýženého titulu kariéru rozdělila hlavní skupinu fanoušků F1 na dva nestejné tábory. Jedna část ho velebí za odvážné rozhodnutí, druhá se domnívá, že se Nico bál další konfrontace.
Pokud se projdete historií šampionátu F1, těch pilotů, kteří by ihned po dosažení prvního titulu sbalili své saky paky a dali F1 vale zase tolik není. Jako první tak učinil po sezóně 1958 Brit Mike Hawthorn, jenže v jeho případě šlo o rozhodnutí na základě tragických událostí v F1, zejména pak smrt jeho dobrého přítele Petera Collinse. Ironií osudu je, že sám Hawthorn se z titulu neradoval déle než několik měsíců - zahynul při silniční nehodě.
Dá se třeba pochopit odchod sira Jackie Stewarta se třemi tituly na kontě, který už měl dost neustálého riskování (a také špatné nervové soustavy jeho ženy a matky), což mu ale nebránilo se občas do kokpitu posadit při různých příležitostech - například testu hned několika vozů startovního pole 1978, ale také si zakoketovat s návratem před sezónou 1980, nakonec ho nepřesvědčila ani pětimiliónová nabídka Bernie Ecclestonea.
Jsou piloti, kteří zisk titulu mají jako cíl a zároveň hlavní metu svého působení na závodní dráze. Tak do určité doby uvažoval Jochen Rindt, který všem dával najevo, že případný titul bude zároveň finále jeho kariéry. Jenže pár desítek dnů před svým tragickým skonem obrátil o 180 stupňů a hodlal ještě pokračovat - nejlépe v jednom týmu se svým dobrým přítelem Jackie Stewartem.
Skončit či neskončit?Je třeba se na tento problém podívat i z psychologického hlediska. Někteří piloti jsou přesvědčeni, že zisk titulu je vrcholem jejich snažení a po něm by bylo jaksi podle bontonu kariéru ukončit. V tomto smyslu se vyjádřil třeba Jacques Laffite, když v roce 1981 měl titul na dosah: "Mám-li být upřímný, tak bych se ještě nechtěl stát mistrem světa. Jako šampion bych asi měl přestat závodit, a to rozhodně nechci. Především proto, že závodím příliš rád, a pak bych nevěděl, co jiného bych dělal."
Podobné dilema měl i Jody Scheckter, mistr světa z roku 1979. Ten chtěl po jeho dosažení také ukončit kariéru, protože už v roce 1974 rovněž bojoval o titul, ale nakonec se rozhodl ještě strávit rok v F1 jako vyjádření díků týmu Ferrari, že mu umožnil zažít onen neopakovatelný pocit. Jenže rok 1980 byl pro Ferrari a Schecktera jednou velkou katastrofou a exmistr se dočkal značného množství negativních komentářů, například od Claye Regazzoniho.
A tím se nabízí ona zásadní otázka - je odchod nejen pilotů, ale jakéhokoli sportovce, který získal významný úspěch v podobě mistrovského titulu, motivován opravdu jen tím, že dospěl na vrchol? Není v něm určitá obava, že další výsledky mohou být začátkem klesajících výsledků? Vždyť i ve Formuli 1 existují případy, že šampion už nedokázal navázat na mistrovské výsledky. Phil Hill, Mario Andretti, Jody Scheckter či Jacques Villeneuve, tito piloti po zisku titulu mistra světa už nedokázali v následné kariéře vyhrát žádný závod, bez ohledu na její trvání. Tento strašák může zapůsobit a vést k rozhodnutí ve stylu "lepší vrabec v hrsti nežli holoubek na střeše".
Máme tu samozřejmě borce ve stylu Michaela Schumachera, Juana Manuela Fangia, Sebastiana Vettela, Alaina Prosta, Ayrtona Senny či Lewise Hamiltona, kteří to po prvním titulu nezabalili a přijímali další výzvy. Jdou do neznáma nemohou si být jisti, že jejich kariéra neskončí náhle a v zapomnění. Ostatně i sedminásobný mistr světa Michael Schumacher po svém návratu poznal, jak hořký může být a jak rychle lidé zapomínají na úspěchy. Dost možná, že si tohle Nico Rosberg spočítal a vykalkuloval, že nemá zapotřebí se dále snažit dokazovat, že je opravdu lepší. Mnohé své fanoušky zcela určitě zklamal, protože se těšili, jak příští rok potvrdí svou odolnost a schopnost se znovu o titul porvat. Jiní zase budou apelovat na jeho smysl pro rodinu (ovšem je třeba také zdůraznit, kolik dřívějších mistrů světa měli rodiny a neskončili hned poté, co se stali šampionem).
Odchod neporaženéhoRosberg se tedy rozhodl nečekaně a dost možná využil obrovské euforie panující poté, co se mu naplnil jeho dětský sen. Protože v rámci bujarých oslav a děkování na všechny strany se onen osten výčitek, že se raději vzdal, než aby dokázal svůj těžce vydobytý triumf obhájit, nebude tvářit tak ostře. Psychologicky navíc může prohlásit onu ne zrovna šťastně volenou větu, která se v takových případech používá (a tady zatím naštěstí nepadla), že opouští sportovní arénu neporažen. To je vcelku jednoduché, protože k tomu už nikomu nedal příležitost.
Na druhou stranu za Rosbergem zůstává 23 vítězných Grand Prix, 30 pole-position, 20 nejrychlejších kol a 57 pódiových umístění, čímž se jen tak někdo chlubit nemůže. Rozhodně nebude v různých statistických tabulkách figurovat na čelných místech, neproslaví se ani tím, že takzvaně "na vrcholu" odešel. Možná mohl těch titulů mít ještě víc, možná se obával, že by došlo k propadu, který někdy poté, co se vám podaří něco obrovského nastane, a že jeho titul, už dnes široce diskutovaný z hlediska oprávněnosti, bude ještě více zpochybňován. Udělal zkrátka to, co chtěl a my se s tím musíme smířit. Na jednu stranu mu pogratulujeme, že se mu podařilo to, co mnoha dalším vynikajícím pilotům bylo upřeno, na druhou mu můžeme zazlívat, že nás třeba připravil o mnoho dalších zajímavých zážitků a soubojů na nejvyšší úrovni. Možná nejkrásnější na tom všem je, že už se to nedozvíme.
McLaren nezačal sezónu podle očekávání a ambiciózní předsezónní cíle zatím brzdí slabší výsledky v úvodních závodech. Po rychlém ochlazení optimismu tak tým čelí realitě, která výrazně komplikuje cestu k boji o nejvyšší příčky.
Martin Brundle se zaměřil na aktuální pozici Lewise Hamiltona ve Ferrari a naznačil, že jeho role může být v nadcházejícím vývoji sezóny zásadnější, než se na první pohled zdá. Podle jeho slov má stále velikou šanci na vítězství.
Juan Pablo Montoya rozvířil debatu o aktivitách Maxe Verstappena mimo Formuli 1. Podle něj by Red Bull měl přehodnotit jeho závodní program tak, aby se mohl naplno soustředit na své hlavní působení ve Formuli 1.
Změny pravidel Formule 1 budou během Velké ceny Miami pod drobnohledem, zejména z hlediska jejich vlivu na kvalifikaci a předjíždění. McLaren je na základě simulací detailně vyhodnotil a zaměří se na jejich dopad v praxi během víkendu.
Oscar Piastri označuje úpravy pravidel pro sezonu 2026 za krok správným směrem, zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o finální řešení. Už po Velké ceně Miami se podle něj může ukázat potřeba dalších změn, aby nová pravidla plně fungovala a splnila očekávání.
Lewis Hamilton vstupuje do fáze kariéry, kdy už výsledky nepřicházejí s dřívější samozřejmostí a každé zaváhání je více viditelné než v jeho dominantních letech. V prostředí, kde rozhodují tisíciny sekundy a tlak mladší generace roste, se stále častěji objevují úvahy o tom, jak dlouho si ještě dokáže udržet špičkovou výkonnost.
Fernando Alonso má na konci sezony končící smlouvu, což znovu otevírá spekulace o tom, že by letošní rok mohl být jeho posledním ve Formuli 1. Přestože podobné scénáře už v minulosti odmítl, jeho další rozhodnutí bude záviset hlavně na motivaci a konkurenceschopnosti.
Jos Verstappen zažil na belgické Rallye de Wallonie dramatickou nehodu, když po nárazu do stromu skončil jeho vůz převrácený mimo trať. Havárie se stala v moment, kdy se posádka po penalizaci propracovala zpět do boje o přední příčky a útočila na stupně vítězů.
Isack Hadjar přiznává, že před příchodem do Red Bullu cítil určité pochybnosti z role týmového kolegy Maxe Verstappena. Druhá sedačka vedle nizozemského šampiona byla v posledních letech považována za prokletou, protože se na ní vystřídala řada talentovaných jezdců bez výraznějšího úspěchu. Letos se však zdá, že právě Hadjar by mohl tento trend prolomit.
Red Bull Racing využil filmovací den k testování nového aerodynamického prvku na monopostu RB22, který svým řešením připomíná koncept používaný u Ferrari. Součástí testů byl i Max Verstappen, který se podílel na ověřování chování nového zadního křídla v rámci dalšího vývoje vozu.
Otmar Szafnauer naznačil, že v paddocku kolují spekulace o tom, že Mercedes záměrně skrývá svůj skutečný výkon podle nových pravidel motorů.
Audi posiluje své závodní vedení o zkušené jméno z motorsportu. Do role racing director nastupuje bývalý pilot Formula 1 Allan McNish.
