Velká přetížení, vysoké teploty či dehydratace - s tím vším se v kokpitu musejí vypořádat piloti Formule 1. Znamená to pro ně jediné: enormní fyzický i psychický trénink.
Koordinace, reflexy, mentální síla, ale také přetížení až 5G či extrémní teploty a propocení zhruba tří kilogramů tělesné váhy během závodu - nic, s čím by si pilot F1 neporadil. Ne nadarmo se však říká, že netrénovaný člověk by v monopostu formule 1 zvládl odjet stěží pár kol.
Jezdci formule 1 patří mezi sportovce s nejlepší fyzickou kondicí na světě. Během Velké ceny jejich srdce bije rychlostí v průměru 170 úderů za minutu. Toto číslo vystoupá až na hodnotu 200, což je téměř třikrát více, než už obyčejného muže. Zátěž na srdce je to obrovská a trvá po celou dobu závodu. Proto se dá říci, že v tomto ohledu neexistuje sport, který by se F1 rovnal.
Podobné je to s mozkem. V běžných dlouho trvajících zápasech jako například v tenise, hokeji či fotbale má sportovec příležitost si oddechnout a udělat si přestávku. To u motorsportu neplatí. Od startu až po šachovnicovou vlajku musí být pilot schopen nepřetržité soustředěnosti a to ve vysokých rychlostech a s neustálou hrozbu možné nehody. To by rozhodně nedokázal každý a závodníci usilovně trénují nejen tělo, ale i mysl.
Fyzickou kondici jako závodníci nemají ani mnozí vrcholoví sportovci (foto: Red Bull Racing)
Jako první si důležitost fyzické kondice pravděpodobně uvědomil Ayrton Senna. Ten společně s Michaelem Schumacherem pozvedl cvičení závodníků F1 na zcela jinou úroveň.
Pilot musí být silný a mít svaly, které zvládnou zátěž, jakou 120 minutový závod představuje. Velmi důležitý je krk, který musí vydržet váhu hlavy a helmy. Podle bývalého trenéra Michaela Schumachera váží hlava zhruba 6kg, helma ještě o kilogram více. V zatáčkách potom váha mnohonásobně vzrůstá a vyšplná se až na 40kg. Krční svaly jezdce na to musejí být připraveny, avšak jen těžko se to trénuje. K tomuto účelu byly pro závodníky F1 vytvořeny speciální přístroje, na kterých s helmou na hlavě posilují právě tyto partie.
Kromě svalů je také důležitá stoprocentně přesná a téměř okamžitá reakce. Tu například ukázal Jenson Button během zastávky v boxech při letošní VC Malajsie. V důsledku chyby člověka se rozsvítila zelená. Svítila jen 120 milisekund a Brit už vyrazil zpět na trať. Reflex hodný mistra světa.
Cyklistiku si piloti užívají častěji než jízdu v autě (Lotus F1 Team)
Trénink závodníků kombinuje především běh, plavání, jízdu na kole a posilovnu. A jak konkrétně to vypadá? Například Fernando Alonso při svém trénování v Dubaji letos v zimě ujel za den 100 km na kole, což mu trvalo 3 hodiny a 38 min. Následoval 16 km dlouhý běh, který zvládl za 1 hodinu a 18 minut. Poté si ještě zašel do posilovny.
Běžně za den závodník ujede 30 mil na kole a uběhne 10 mil. A ačkoliv ne každý z pilotů je fanouškem triatlonu, například Jenson Button je má ve velké oblibě. Je to pro něj forma odpočinku a rozhodně si při nich nevede špatně a sklízí tak úspěchy i mimo okruhy.
Takže až vám někdo někdy bude tvrdit, že Formule 1 není sport a že závodníci tam jen krouží v autě, dejte jim třeba přečíst tento článek.
Lando Norris popsal výrazný obrat McLarenu během Velké ceny Nizozemska. Po zklamání ze sprintu a nepovedeném začátku závodu tým dokázal správnými změnami a nasazením tvrdých pneumatik výrazně zrychlit. Norris následně předjel Kimiho Antonelliho a s náskokem 11,536 sekundy si dojel pro vítězství.
Max Verstappen vysvětlil svou havárii z úvodu GP Nizozemska. Přiznal, že v poslední klopené zatáčce špatně odhadl stav stále mokré trati. Z nehody vyvázl bez zranění, jeho domácí závod však skončil už v prvním kole.
George Russell dojel v Zandvoortu třetí, když v závěru odolal tlaku Lewise Hamiltona. Mercedes zároveň využil týmové režie a nechal Kimiho Antonelliho získat zpět druhé místo, o které přišel po zastávce v boxech během Virtual Safety Caru.
Lando Norris ovládl Velkou cenu Nizozemska a získal druhé vítězství v řadě. Závod ovlivnila nehoda Maxe Verstappena i souboj s Kimim Antonellim. Ital dojel druhý před Georgem Russellem a upevnil své vedení v šampionátu.
Lando Norris po třetím místě ve sprintu společně s McLarenem upravil nastavení vozu a změny se ukázaly jako správný krok. V kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska porazil George Russella o 0,102 sekundy a získal 18. pole position v kariéře.
Kimi Antonelli skončil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska třetí, ale podle svých slov mohl pomýšlet výše. Lídr šampionátu v posledním kole chyboval v první zatáčce a přišel tak o šanci bojovat s Landem Norrisem o pole position.
Liam Lawson při návratu k Red Bullu zazářil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska. Novozélanďan obsadil osmé místo a za Maxem Verstappenem zaostal jen o 0,115 sekundy. Po nepovedeném působení v roce 2025 tak ukázal výrazné zlepšení.
Lando Norris získal pole position pro Velkou cenu Nizozemska, když v kvalifikaci porazil George Russella a lídra šampionátu Kimiho Antonelliho. Pro Brita jde o druhou pole position v sezoně. McLaren navíc v Zandvoortu zůstává neporažený ve všech dosavadních jízdách.
Lewis Hamilton, Max Verstappen a další tři jezdci se po sprintu v Zandvoortu ocitli v hledáčku komisařů. Důvodem byl jejich postup před startem, který neodpovídal pokynům závodního ředitele. O jejich dalším osudu následně rozhodli sportovní komisaři.
Charles Leclerc vybojoval ve sprintu Velké ceny Nizozemska druhé místo. V závěru předjel Landa Norrise odvážným manévrem v první zatáčce. K úspěchu Ferrari pomohla také volba měkkých pneumatik, které vydržely až do cíle.
George Russell ovládl sprint Velké ceny Nizozemska v Zandvoortu. Jezdec Mercedesu startoval z pole position a vedl od startu do cíle. Druhý skončil Charles Leclerc, třetí Lando Norris. Lídr šampionátu Kimi Antonelli dojel čtvrtý.
Kimi Antonelli ovládl jediný trénink před Velkou cenou Nizozemska. Jezdec Mercedesu porazil Landa Norrise, třetí skončil George Russell a čtvrtý Lewis Hamilton. Liam Lawson zaujal při návratu do Red Bullu, zatímco Max Verstappen řešil problémy s podřazováním.