2. trénink: Rosberg opět neporažen, náskok se ale zmenšil

Dvě a půl hodiny po prvním tréninku se týmy vrátily na okruh v Suzuce, aby splnily další část závodního víkendu. Startovní pole nastoupilo v plné síle, tedy včetně Fernanda Alonsa, který po výměně výfukového potrubí stihl už závěr prvního tréninku, a Romaina Grosjeana, u jehož Haasu museli mechanici vyměnit příď s poškozeným předním spoilerem.

Tentokrát stanovil první čas, od něhož se mohli ostatní odrazit, Pascal Wehrlein - 1:36,739. Piloti tentokrát tak dlouho nečekali a začali zajíždět měřitelné časy, ovšem nikoli vypovídající, protože prakticky všichni zvolili buď středně tvrdou nebo tvrdou směs. Proto byly časy zhruba o půldruhé vteřiny pomalejší než v prvním tréninku. Do čela se dostal Vettel časem 1:34,150, vzápětí se mu přiblížil Räikkönen (1:34,408), ovšem bylo otázkou času, jak s těmito hodnotami naloží piloti Mercedesu, jakmile se objeví na trati. 

Mezitím se o malé zpestření postaral Daniil Kvjat, jemuž krátce po uplynutí první čtvrthodiny nevyšel nájezd na cílovou rovinku, jeho Toro Rosso šlo do hodin a ruský pilot přitom trefil polystyrenový blok označující začátek zóny DRS. Štěstí v neštěstí pro něj spočívalo v tom, že mohl bez újmy pokračovat dál, z hlediska ostatních zůstaly kusy bělostných trosek mimo trať, takže nebylo nutné trénink přerušit. 

Rosberg a Hamilton vyjeli krátce poté na středně tvrdé směsi a Hamilton tentokrát odpověděl na průběžně nejlepší čas Rosberga (1:33,758) lepším časem - hodnota 1:33,475 ho na chvíli posunula do čela. Bylo ale jasné, že rozhodnou pokusy na měkkých pneumatikách, ke kterým došlo na přelomu první a druhé půlhodiny. A časy, které z těchto pokusů vyplynuly, v podstatě potvrdily současnou dominanci Mercedesu, i když ne s takovou převahou, jako v první části tréninku.

Vlastně jen tři vozy se dostaly pod hranici 1:33,0, přičemž Rosberg byl opět lepší, ale Hamilton snížil ztrátu na svého arcirivala na 0,072 vteřiny. Tentokrát byl posledním pilotem, který si zapsal měřený čas, Švéd Ericsson, ale nijak se jím nemohl pyšnit, protože 1:36,640 ho nadlouho přikovalo na chvost startovního pole. 

Těsně před polovinou druhého tréninku zastavil v místech, kde před dvěma lety těžce havaroval Jules Bianchi, Mexičan Gutiérrez. Jeho Haas odmítl poslušnost, takže Esteban se vydal vyhledat náhradní dopravu do depa a maršálové odvezli jeho vůz bagrem z dosahu trati - po dobu odklízení zavládl režim virtuálního safety caru. Tím se také završily pokusy o skutečně rychlá kola - týmy pak přešly poměrně plynule do závodní simulace, kterou zpočátku jezdili piloti na měkké směsi, pak přidávaly do svého portfolia i středně tvrdé a v některých případech i nejtvrdší pneumatiky.

Časy se pohybovaly kolem 1:39,5 až 1:40,5, nejrychlejší byl v této fázi jednoznačně Hamilton, který dokázal o dvě až čtyři desetiny zdolávat Rosberga. Poslední půlhodina tak byla přehlídkou jízdy na vytrvalost, kterou občas piloti narušili nějakým mírným vyjetím za hranu trati, což byl třeba případ Massy a Räikkönena na zcela identickém místě za zatáčkou před přemostěním trati. Romain Grosjean si opět neodpustil nějaké průpovídky do radiokomunikace, takže se zdá, že v jeho přístupu se toho moc nezměnilo.

Poslední dějství, částečně zábavné, napsal v tomto tréninku Felipe Nasr. Nejdřív při výjezdu z boxů odvezl na svém zadním křídle nákolenky jednoho z mechaniků, které mu ale po několika metrech spadly, pak ve chvíli, kdy se čas tréninku nachýlil, předvedl v zatáčce Spoon hodiny. 

Otázka rozložení sil tak zůstává poněkud nejistá, do všeho může zásadním způsobem promluvit i počasí, protože na zítřek je poměrně silná, více než 50 % predikce deštivého počasí. Je ale také otázkou, nakolik piloti ze sebe vydali maximum, druhý trénink byl skutečně nejvíc snahou nasbírat data ohledně závodního provozu.