Piloti si v tomto ročníku Grand Prix Monaka užili své - od startu za safety carem až po slunečnou oblohu. Závod se nakonec stal interním soubojem mezi Red Bullem a Mercedesem, jmenovitě Ricciardem a Hamiltonem.
Nízké mraky nad kopci, déšť, i když slábnoucí, 17°C a pouze o dva stupně teplejší dráha, vítr o rychlosti 5,8 km/h a 90% vlhkost vzduchu - to byly výchozí podmínky pro závod. S ohledem na velké mokro se startovalo za safety carem, za nímž vydrželi piloti celých sedm kol, i když v závěru jeho působení už někteří jedinci žádali, aby mohli závodit.
Ricciardo se dokázal dostat do čela a celkem v pohodě ujížděl. Hamilton se chvíli trápil za svým týmovým kolegou, který v 16. kole dostal od týmu pokyn, aby pustil Lewise před sebe - stalo se tak ve stoupání k zatáčce Massenet. Zdálo se však, že odstup od Ricciarda, který se pohyboval kolem 12 vteřin, bude nepřekonatelný. Déšť ale ustával a nakonec pršet přestalo - Mercedes zvolil velice odvážnou strategii; nechal Hamiltona na mokrých pneumatikách vyčkávat co nejdéle a sázel na skutečnost, že Brit bude moci přezout přímo na slicks, zatímco Ricciardo zamířil pro pneumatiky do přechodných podmínek ve 23. kole. Podstatná část startovního pole nasadila "intermediates" už o dvě kola dříve, i když hovořit o nějaké výhodě oproti modře označeným gumám bylo silně diskutabilní.
Na konci 30. kola si jako první ze startovního pole nazul slicky Ericsson - mimochodem šlo o prvního pilota, který v závodním režimu použil ultraměkkou směs, ale pro závod bylo důležitější, že o kolo později to učinil i Hamilton a pak jenom mohl čekat, jak zareaguje Ricciardo. Red Bull povolal Australana do boxů vzápětí, ale tým trestuhodně v poslední chvíli změnil rozhodnutí a to stálo Daniela cenných 10 vteřin. Hamilton se tak před Australana prosmýkl a nastal boj trvající více než polovinu závodu. Při něm se ukázalo, že fakticky není rozdílu mezi ultraměkkou a superměkkou směsí. Oba soupeři se zdáli být jako na gumičce, vzdálenost oscilovala od několika desetin až po 2,5 vteřiny. Pro Ricciarda nezapracovalo ani vedení závodu, když v 37. kole po jeho útoku Hamilton "střihl" šikanu na nábřeží. Komisaři v čele s expilotem Emmanuelem Pirrem ale rozhodli, že obhájce titulu nezískal žádnou výhodu.
Ricciardo se pak ještě několikrát dostal na dostřel, ale několik virtuálních safety carů, složitější prokousávání se před opozdilce a nakonec i chybička v zatáčce Massenet (65. kolo) způsobily, že Daniel v závěru rezignoval a dojel na své pozici. Výsledky už nezamíchal ani deštík, který se v posledních kolech opět začal snášet na trať.
DvojiceJestliže v čele se jediné napětí odehrávalo v oblasti otázky, zda se Ricciardo prodere před Hamiltona, v hloubi startovního pole létaly úlomky a plály emoce. Něco měly na svědomí i technické obtíže a vlastně s výjimkou Force Indie a McLarenu nebyl tým, který by prošel monackými soutěskami bez ztráty květinky.
Už v režimu safety caru si stěžoval na potíže Daniil Kvjat - dvakrát zajel do boxů k výměně volantu, protože se mu rychlosti režim přepínal do konstantního módu a nebyl schopen udržovat rychlost nutnou pro jízdu v závětří SC. Všechno vyvrcholilo v 21. kole, kdy se Kvjat pokusil projet vnitřkem přes Magnussena, k čemuž ale La Rascasse nebyla nejvhodnějším místem. Oba vozy skončily mírně očesané a pro ruského pilota utrápený závod skončil. Sainz jr. si vedl podstatně lépe, ale i on prožil svou chvilku napětí, když ve 46. kole v šikaně na nábřeží přišel o levou koncovku předního spoileru. Naštěstí, jak ukázal další průběh závodu, bez vlivu na jízdní vlastnosti.
Jolyon Palmer bude další, kdo rád na letošní GP Monaka zapomene. Při restartu na začátku 8. kola ujela zadní kola jeho renaultu na "zebře" přechodu a Brit narazil na levou stranu svodidel, podél nichž doklouzal až do Ste. Dévote. Na dvě kola tak spustil virtuální SC a svou úvodní zkušenost s Monte Carlem mohl časně uzavřit. Magnussen, který mimochodem s Buttonem, Nasrem a právě Kvjatem nazuli po restartu zeleně označené pneu (ovšem bez očekávané výhody) nakonec po kolizi s Kvjatem ukončil své působení v závodě další ranou v Mirabeau, kde nedobrzdil svůj renault a zabořil se špicí do ochranné bariéry.
Jak nemá vypadat týmová režie předvedl Sauber. V 50. kole dostal Nasr příkaz, aby před sebe pustil Ericssona, po nějakém dohadování dojely oba modré vozy do La Rascasse, kde Švéd podobně jako před zhruba dvaceti koly zaútočil na týmového kolegu. Hodně optimistický manévr skončil nárazem do Brazilcova boku, následovala pirueta, po níž Ericsson přejel přes Nasrovu příď. Během dvou kol mohli u Sauberu dumat, jak příště lépe a důrazněji vydat týmové příkazy.
Hrdinové a poraženíO složitosti volby a různém přístupu k závodu vypovídá leccos volba pneumatik, když se trať vysušila natolik, že nastal vhodný čas k volbě slicks - většina startovního pole a zrovna tak piloti Mercedesu nazula ultraměkké pneu, ale třeba Ricciardo, Alonso, Button a Sainz nasadili superměkké pneumatiky, Vettel, Pérez, Hülkenberg a Verstappen zvolili měkkou, žlutě označenou směs.
Zraky se upíraly na Maxe Verstappena, který v trénincích a kvalifikací otloukal svůj nově nabytý vůz. Zdálo se, že mu tyto hořké poznatky jdou k duhu, protože se mu podařilo prokousat až na deváté místo, jenže mladický elán mu vystavil stopku v zatáčce Massenet, kde drobně ohobloval svodidla v posledním tréninku. Tentokrát byl náraz podstatně tvrdší a také to znamenalo konec závodu.
Nico Rosberg nebyl viditelně ve své kůži, těžko říci, zda kvůli nařízenému přepustění pozice nebo prostě proto, že v Monaku se o pozice bojuje podstatně hůř. Každopádně se propadl na šesté místo a marně se pokoušel dostat přes výborně jednoucího Alonsa. I když v jednu chvíli poskočil kupředu, bylo to za cenu špatného průjezdu šikany na nábřeží, takže na následné rovince Fernanda způsobně pustil vpřed. Aby si vypil svůj kalíšek nelibého moku do dna, pokořil ho na cílové rovince v posledním kole Hülkenberg.
Chyboval Kimi Räikkönen, dalo by se říci, že fatálně. V zatáčce u hotelu Fermont neodhadl nájezd a narazil do vnějších svodidel. Na kumulaci kolem něj doplatili pak i další piloti: Massa byl překvapen jeho zpomalením a postrčil ho do cesty Grosjeanovi. Finovi se zasekl ulomený spoiler pod přední kola, nicméně Iceman s ním doputoval skrz tunel až do šikany na nábřeží, kde pro jistotu vůz odstavil. Vettel si přes přibližování nedokázal poradit s Pérezem, který podtrhl výborný výkon Force Indie - také čtyřnásobný mistr světa se nevyvaroval drobných chyb, které ho dost možná stály stupně vítězů. Pérez navíc využil skvěle naplánovaného pit-stopu, který ho vynesl až před Vettela.
McLareny dokázaly, že jim Monako svědčí - o Alonsovi už řeč byla, jeho výkon je rozhodně příslibem pro další závody. Button daleko více vsázel na agresivnější strategii, ale i on se dočkal bodů. Zato Williams se propadl ještě o další kousek a poprvé v letošní sezóně se ocitl mimo body Bottas, takže Massa je posledním Mohykánem s body z každého závodu. Ačkoliv Günther Steiner propagoval nalezenou rychlost, specifikum Monaka Haasu prostě nesedělo a Grosjean se mohl přesvědčit, jak těžké je ve zdejších podmínkách předjíždět. Nepřišel si na Wehreina, který ovšem musel svou pozici francouzskému pilotovi přepustit, protože dostal 10 vteřin penalizace za prohřešek při jízdě v režimu virtuálního safety caru.
Zcela na závěr jedna perlička, která dokládá výjimečnost monackého závodu. Traťoví komisaři dokázali zvládat všechna úskalí a odstraňovaní trosek na výbornou. Lze to říci i o situaci z 68. kola, kdy na trati problikl další režim VSC. Důvod? Na cílovou rovinku se snesla igelitová plachta. Stačilo však jen pár vteřin a problém byl - aniž by došlo k narušení plynulostí závodu - úspěšně vyřešen.
Stefano Domenicali, prezident Formule 1 a bývalý šéf Ferrari, vyzývá tým, aby do sezóny 2026 vstoupil s pozitivní energií a jasným plánem. Podle něj je nyní pro Ferrari klíčové připravit se na nadcházející výzvy a neztratit motivaci.
Romain Grosjean se znovu setkal s helmou, která mu v roce 2020 při děsivé nehodě v Bahrajnu zachránila život. Tento moment je silnou připomínkou toho, jak zásadní roli hraje moderní bezpečnost ve Formuli 1.
George Russell se netají úlevou nad tím, že se Formule 1 posunula dál od éry výrazného ground effectu. Při zpětném ohlédnutí připomněl, jak extrémní fyzickou zátěž tehdejší monoposty představovaly, a popsal období, kdy se spolu s Lewisem Hamiltonem snažili na vlastní kůži upozornit na limity, na které je technická koncepce vozů dostávala.
Lando Norris se v novém vlogu vrací k týdnu, který mu přinesl titul mistra světa Formule 1. V emotivním ohlédnutí popisuje závěrečné okamžiky rozhodujícího závod.
Williams pokračuje v tichém, ale cíleném budování své budoucnosti s ambicí vrátit se mezi špičku Formule 1. Tradiční tým postupně připravuje půdu pro další fázi svého vývoje, jejíž detaily si zatím pečlivě střeží.
Isack Hadjar usedl za volant rally‑raidového Fordu Raptor T1+ po boku dakarského jezdce Mitcha Guthrieho Jr. a během časovky si vyzkoušel náročný terén, získal cenné zkušenosti a ukázal svou schopnost rychle se adaptovat mimo závodní okruhy.
Nico Hülkenberg ocenil úsilí týmu Audi poté, co stáj z Ingolstadtu poprvé vyjela na trať s novým monopostem pro sezónu 2026.
Po náročné sezoně u Ferrari Lewis Hamilton otevřeně reagoval na své kritiky. Ralf Schumacher k jeho slovům přináší svůj pohled a drobnou radu do budoucna.
Na sociálních sítích se v pátek objevily záběry pořízené fanoušky, které zachycují natáčecí den týmu Audi F1 na okruhu Circuit de Barcelona-Catalunya.
Aston Martin tvrdí, že už má jasnou představu o podobě své sezony 2026 ve Formuli 1. Tým podle dostupných informací intenzivně pracuje na přípravě vozu a strategie, aby byl od začátku sezony konkurenceschopný a dokázal reagovat na nové technické regulace.
Audi se připravuje na svůj debut ve Formuli 1 v sezoně 2026 a už tento týden absolvuje první natáčecí den na okruhu v Barceloně.
Toto Wolff uvedl, že Mercedes plánuje snížit počet týmů, kterým bude dodávat své pohonné jednotky, až vstoupí v platnost nové technické předpisy.