F1 postrádá dravce prahnoucí po vítězství, proto skomírá

Ostatní Seveřané, mající na pomyslném dresu tři korunky, už tahali spíše za kratší konec a jejich kariéry byly podstatně kratší. Trochu z této škatulky vyčnívá Stefan Nils Edvin Johansson. Devětapadesátiletý rodák z Vaxjö měl možnost bojovat tři sezóny ve špičkových stájích Ferrari a McLaren, ale nedosáhli ani jednoho vítězství (ačkoliv jeho týmoví kolegové bojovali o titul). Ve Formuli se pohyboval v letech 1980 až 1991, ale tvrdit, že v ní strávil 11 let je nepřesné. Od jeho kratičkého vstupu ve skomírajícím Shadow k další příležitosti v nepovedeném týmu Spirit utekly více než tři roky. 

Johansson se objevil v barvách deseti týmů, kromě oněch zmíněných jezdil za Tyrrell, Toleman, Ligier, Onyx, AGS a Footwork. Příznačné je, že v polovině týmů pouze zaskakoval. Nicméně měl možnost být v letech 1986-1989 svědkem dramatických soubojů mezi týmovými kolegy, ať to byli Mansell vs. Piquet nebo Senna proti Prostovi. Z tohoto hlediska Švéd vidí letošní duel Hamilton-Rosberg jako mírně řečeno nemastný neslaný.

"V roce 2014 mezi nimi bylo určitě mnohem více řevnivosti. Letos je to všechno tak nějak zdvořilé, zatímco všichni hovoří o tom, jak dělají »dobrou práci«. Pokud je soupeř ze stejného týmu z hlediska konkurenceschopnosti na stejné úrovni a nelze ho jiným způsobem porazit, je třeba přijít na to, jak ho vyvést z rovnováhy. Nabourat jeho důvěru nebo ho nějak načít psychicky," tvrdí Johansson.

"Přesně takhle to dělal Piquet. Byl ve vztahu k Mansellovi nemilosrdný; ten samý případ byl Senna, i on prováděl různé věci. Jemu to bylo jedno. Udělal by cokoli, aby soupeře vyvedl z míry. Potřeboval se jim dostat pod kůži, to fungovalo," pokračuje Stefan.

Švéd se ve své kariéře postavil na stupně vítězů ve 12 případech, ale velkého vítězství se dočkal až po své kariéře pilota F1 - v roce 1997 vyhrál 24 hodin Le Mans. Podle jeho názoru se mistry mohou stát jen takoví piloti, kteří mají mentalitu vítězit za každou cenu. "Chcete-li být velkým pilotem, musíte mít silné ego a jezdit nelítostně. I to je důvod, proč dnes v F1 nevidíte žádné zapamatováníhodné bitvy, jaké ji kdysi zdobily. Mansell, Senna, Prost, Piquet, Lauda, Schumacher - byli to v podstatě v různých formách brutální egomaniaci. Takoví nám dnes chybí. Nesálá z nich touha po vítězství. Snad pouze Fernando Alonso je jediný, který by udělal pro vítězství všechno," dodává Johansson.