Na "novou formuli 1", jejíž první kapitoly by se měly psát od sezóny 2017, se čeká jako na smilování. Otázkou ale zůstává, zda smělé vize a nadšení vydrží a nebude z toho jen další bolehlav. Nechme tedy promluvit osobu z nejpovolanějších
Čtyřiašedesátiletý Gary Anderson, který se v F1 pohyboval jako mechanik u týmů McLaren či Ensign, poté navrhoval vozy s Adrianem Reynardem pro F3000 a jeho anabáze v na poli Grand Prix pokračovala v týmech Jordan a Stewart (pro Eddie Jordana, krajana, navrhl jeho první vůz pro F1), je nyní expertem magazínu Autosport. Je proto zajímavé se podělit o jeho názory týkající se budoucnosti F1.
Přebíráme odpověď z Andersonova nazvaného "Zeptejte se Gary Andersona".
Myslíte si, že předpisy pro rok 2017 umožní radikálnější změny jako jednodušší aerodynamika, absence DRS či větší mechanický přítlak?Anderson: Abychom mohli udělat jakoukoli změnu, je nejprve nutné identifikovat problémy a teprve poté se je pokusit vyřešit. A já si nejsem tak docela jistý, jestli tohle někdo skutečně udělal. Samozřejmě bych nejraději viděl, jak spolu na okruhu závodí víc než jen dvě auta. Voláme po skupině pěti nebo šesti vozů, která vjíždí do posledního kola a stále není jisté, kdo nakonec vyhraje.
Dosáhnout takového stavu nebude jednoduché, a osobně si nemyslím, že by tomu změna pravidel pro rok 2017 nějak zásadně napomohla. Co mě k tomu vede? Tři důvody, které si nyní můžeme probrat.
1. Rychlejší časy na kolo o pět až šest sekundS výjimkou Monaka a Hungaroringu jezdí vozy F1 maximální rychlostí kolem 310-330 km/h. Pokud se má z důvodu vyššího výkonu nebo redukováním aerodynamického odporu zvýšit na 340-360 km/h, klesne průměrný čas na kolo tak o jednu vteřinu.
Proč? Rychlost se zvýší pouze na dlouhých rovinkách, kterých ale není tolik. Na nich se zrychlení projeví, ale pořád se výrazně nepromítne do času na jedno kolo. Stále nám tedy chybí pět vteřin, které musíme nahnat zvýšením přítlaku. Je tu ještě lepší přilnavost pneumatik, což by mohlo udělat dvě vteřiny. Takže navýšení aerodynamického výkonu by muselo odpovídat úspoře tří vteřin. To by znamenalo zátěž kolem 300 kg nebo zvýšení výkonu o 25% oproti dnešku.
Toho lze celkem snadno dosáhnout, ale po několika sezónách budou rozdíly mezi jednotlivými týmy ještě větší. Jak při aktuálních závodech vidíme, pokud jede jeden vůz v závětří druhého, ztrácí hodně velkou část přítlaku. A pokud ho zvýšíme, tak ho v takové situaci o to víc ztratí. Proto by bylo asi lepší se zamyslet, zda tato změna opravdu přinese lepší závodění.
2. Širší vozyChcete-li dosáhnout lepší přilnavosti auta v zatáčkách a redukovat blokování zadních kol při vyšším přítlaku, je nutné mít auto celkově širší. Na jednu stranu by tím monoposty více "závodní" vzhled.
Ovšem pokud by monoposty měly dva metry na šířku, jak ostatně vypadaly za starých časů, znamená to jejich rozšíření o 20 centimetrů. Pokud tedy budou dvě vedle sebe kolo na kolo, je to téměř půl metru. Když to takhle říkám, nevypadá to nijak dramaticky, ale ve skutečnosti to zúží závodní stopu, takže pro případné předjíždění budou mít piloti méně prostoru.
3. Širší pneumatikyJednoduchý a dobrý nápad bez zjevných nevýhod. Přilnavost pneumatik je v tomto případě potenciálně stejná pro všechny týmy, malé i velké. Zlepší se tím závodní proces a poníží se konečný vliv aerodynamiky na celkový výkon, bez ohledu na rozhodnutí o jeho zvýšení, i kdyby se měl zdvojnásobit.
Mercedes ovládl sprintovou kvalifikaci na Velkou cenu Kanady. George Russell získal pole position před týmovým kolegou Kimim Antonellim, který v závěru zajistil kompletní první řadu pro stříbrné šípy. Lewis Hamilton skončil za nimi, kvalifikaci ovlivnila i nehoda Fernanda Alonsa.
Formule 1 čeká klíčové jednání výrobců motorů o změně pravidel pro rok 2027, která má upravit poměr výkonu na 60:40 ve prospěch spalovacího motoru. FIA změnu schválila v principu, ale výrobci se neshodují na načasování. Diskuse v Montrealu mohou ovlivnit budoucnost F1.
Fernando Alonso upozorňuje, že Aston Martin stále ztrácí na špičku F1, i když zlepšil spolehlivost a převodovku AMR26. Hlavním problémem zůstává výkon a ovladatelnost pohonné jednotky Honda, která nedokáže smazat ztrátu několika sekund na kolo, potvrzují i zahraniční zdroje.
Max Verstappen podpořil plán F1 pro rok 2027 zvýšit podíl spalovacího motoru na 60 % oproti 40 % elektrické energie. Považuje to za správný krok pro lepší „produkt“ F1 a přiznal, že to zvyšuje šanci na jeho pokračování.
Lewis Hamilton se ostře vymezil vůči spekulacím o své budoucnosti ve Formuli 1. Reagoval na kritiku i výzvy k ukončení kariéry a dal jasně najevo, že ho podobné debaty neovlivňují. Sedminásobný mistr světa zároveň zdůraznil svou motivaci a odhodlání pokračovat v závodění.
Otmar Szafnauer věří, že Andrea Kimi Antonelli má před sebou ještě výrazný výkonnostní růst a že jeho nejlepší roky teprve přijdou. Podle něj se mladý jezdec Mercedesu bude s věkem nejen zlepšovat po stránce zkušeností, ale i mentální odolnosti, což z něj může v budoucnu udělat kandidáta na titul mistra světa.
Christian Horner po svém odchodu z Red Bullu přemýšlí nad návratem do Formule 1 v nové roli spolumajitele týmu nebo jako lídr projektu nové stáje. Jednou z možností je podíl v Alpine, druhou ambiciózní plán na vytvoření 12. týmu ve spolupráci s čínským výrobcem BYD.
FIA v poslední době zasahuje do pravidel startů ve Formuli 1 kvůli problémům s novou generací pohonných jednotek, které přinášejí potíže při rozjezdech. Úpravy zaměřené na bezpečnost ale vyvolaly nespokojenost ve Ferrari, které tvrdí, že přišlo o technickou výhodu, na které stavělo svou koncepci startů.
Daniel Ricciardo po konci své kariéry ve Formuli 1 postupně obnovuje vztah k motorsportu. Přiznal, že po odchodu ze závodění potřeboval odstup, ale dnes už F1 znovu sleduje i když ne tak intenzivně jako dříve. Klíčové pro něj bylo najít zdravější rovnováhu a znovu si k závodění vytvořit pozitivní vztah.
Tým Williams Racing potvrdil Victora Martinse jako rezervního jezdce pro Velkou cenu Kanady. Francouz nahradí Luka Browninga, který závodí v Super Formuli. Carlos Sainz zároveň přiznal, že Williams stále bojuje s nadváhou monopostu, přesto věří v postupný obrat sezony.
Lando Norris naznačil, že by si v budoucnu rád vyzkoušel i jiné závodní série než Formuli 1, přičemž jako hlavní cíl zmínil legendární 24 hodin Le Mans. Pilot McLarenu zároveň přiznal, že ho láká i jízda na Nordschleife.
Honda považuje Velkou cenu Kanady za klíčový víkend pro zlepšení výkonu Aston Martinu, přičemž hlavním cílem je dodat pilotům Lancovi Strollovi a Fernandu Alonsovi větší jistotu za volantem. Podle dodavatele motorů by právě vyšší sebevědomí jezdců mohlo vést k lepším časům na kolo a celkovému zrychlení.