Na "novou formuli 1", jejíž první kapitoly by se měly psát od sezóny 2017, se čeká jako na smilování. Otázkou ale zůstává, zda smělé vize a nadšení vydrží a nebude z toho jen další bolehlav. Nechme tedy promluvit osobu z nejpovolanějších
Čtyřiašedesátiletý Gary Anderson, který se v F1 pohyboval jako mechanik u týmů McLaren či Ensign, poté navrhoval vozy s Adrianem Reynardem pro F3000 a jeho anabáze v na poli Grand Prix pokračovala v týmech Jordan a Stewart (pro Eddie Jordana, krajana, navrhl jeho první vůz pro F1), je nyní expertem magazínu Autosport. Je proto zajímavé se podělit o jeho názory týkající se budoucnosti F1.
Přebíráme odpověď z Andersonova nazvaného "Zeptejte se Gary Andersona".
Myslíte si, že předpisy pro rok 2017 umožní radikálnější změny jako jednodušší aerodynamika, absence DRS či větší mechanický přítlak?Anderson: Abychom mohli udělat jakoukoli změnu, je nejprve nutné identifikovat problémy a teprve poté se je pokusit vyřešit. A já si nejsem tak docela jistý, jestli tohle někdo skutečně udělal. Samozřejmě bych nejraději viděl, jak spolu na okruhu závodí víc než jen dvě auta. Voláme po skupině pěti nebo šesti vozů, která vjíždí do posledního kola a stále není jisté, kdo nakonec vyhraje.
Dosáhnout takového stavu nebude jednoduché, a osobně si nemyslím, že by tomu změna pravidel pro rok 2017 nějak zásadně napomohla. Co mě k tomu vede? Tři důvody, které si nyní můžeme probrat.
1. Rychlejší časy na kolo o pět až šest sekundS výjimkou Monaka a Hungaroringu jezdí vozy F1 maximální rychlostí kolem 310-330 km/h. Pokud se má z důvodu vyššího výkonu nebo redukováním aerodynamického odporu zvýšit na 340-360 km/h, klesne průměrný čas na kolo tak o jednu vteřinu.
Proč? Rychlost se zvýší pouze na dlouhých rovinkách, kterých ale není tolik. Na nich se zrychlení projeví, ale pořád se výrazně nepromítne do času na jedno kolo. Stále nám tedy chybí pět vteřin, které musíme nahnat zvýšením přítlaku. Je tu ještě lepší přilnavost pneumatik, což by mohlo udělat dvě vteřiny. Takže navýšení aerodynamického výkonu by muselo odpovídat úspoře tří vteřin. To by znamenalo zátěž kolem 300 kg nebo zvýšení výkonu o 25% oproti dnešku.
Toho lze celkem snadno dosáhnout, ale po několika sezónách budou rozdíly mezi jednotlivými týmy ještě větší. Jak při aktuálních závodech vidíme, pokud jede jeden vůz v závětří druhého, ztrácí hodně velkou část přítlaku. A pokud ho zvýšíme, tak ho v takové situaci o to víc ztratí. Proto by bylo asi lepší se zamyslet, zda tato změna opravdu přinese lepší závodění.
2. Širší vozyChcete-li dosáhnout lepší přilnavosti auta v zatáčkách a redukovat blokování zadních kol při vyšším přítlaku, je nutné mít auto celkově širší. Na jednu stranu by tím monoposty více "závodní" vzhled.
Ovšem pokud by monoposty měly dva metry na šířku, jak ostatně vypadaly za starých časů, znamená to jejich rozšíření o 20 centimetrů. Pokud tedy budou dvě vedle sebe kolo na kolo, je to téměř půl metru. Když to takhle říkám, nevypadá to nijak dramaticky, ale ve skutečnosti to zúží závodní stopu, takže pro případné předjíždění budou mít piloti méně prostoru.
3. Širší pneumatikyJednoduchý a dobrý nápad bez zjevných nevýhod. Přilnavost pneumatik je v tomto případě potenciálně stejná pro všechny týmy, malé i velké. Zlepší se tím závodní proces a poníží se konečný vliv aerodynamiky na celkový výkon, bez ohledu na rozhodnutí o jeho zvýšení, i kdyby se měl zdvojnásobit.
Zak Brown naznačil, že spolupráce Maxe Verstappena s McLarenem v budoucnu není vyloučená, zejména po návratu týmu do vytrvalostních závodů v roce 2027.
Max Verstappen překvapil svět Formule 1 vítězstvím v Monze, ale podle Ralfa Schumachera nebude mít jednoduchou cestu k dalšímu úspěchu v Ázerbájdžánu, a to ani McLaren.
Zak Brown naznačil, že Lando Norris a Oscar Piastri by v budoucnu mohli reprezentovat McLaren i na legendárních 24 hodinách Le Mans.
Pro Lewise Hamiltona se po slabších začátcích sezony začíná rýsovat světlo na konci tunelu. Lepší výkony během Velkých cen Nizozemska a Itálie naznačují, že britský závodník začíná nacházet rytmus a konkurenceschopnost vozu.
Ralf Schumacher naznačil, že by se Toto Wolff měl blíže podívat na smlouvu Carlose Sainze a její podmínky. Důvodem je slabší výkon Kimiho Antonelliho v Monze, který Wolff označil za „nevýrazný“ a který znovu vyvolal debatu o budoucí jezdecké sestavě Mercedesu.
Fernando Alonso odstoupil z italské Grand Prix z boje o sedmé místo poté, co na prvním kole nálet štěrku poškodil zavěšení jeho Aston Martinu. Tým uvedl, že právě tento incident nakonec vedl k jeho odstoupení ze závodu.
Jacques Villeneuve zdůraznil, že druhý pilot Red Bullu musí auto přizpůsobit svému stylu a poskytovat přesnou technickou zpětnou vazbu. Úspěch podle něj nespočívá v kopírování Verstappena, ale v samostatnosti a práci na nastavení vozu.
Formule 1 představila šest okruhů, na kterých se v roce 2026 pojedou sprintové závody. Do kalendáře se vrací Silverstone, naposledy se představí Zandvoort a poprvé se sprint pojede v Montrealu a Singapuru.
David Coulthard nevěří Hamiltonovu tvrzení, že je pro něj Ferrari zatím neznámé. Podle něj jsou základy vozu stejné a sedminásobný mistr světa by se měl dokázat přizpůsobit bez hledání výmluv.
Carlos Sainz označil znovuvybudování Williamsu na vítězný tým za svůj „životní projekt“ a zdůraznil, že je připraven do toho vložit vše. Jeho cílem není jen osobní úspěch, ale návrat celé stáje mezi nejlepší v F1.
Jacques Villeneuve upozornil, že Cadillac bude muset doufat, že najde jezdce srovnatelného s Valtterim Bottasem z Mercedesu. Klíčové bude, aby druhý pilot doplnil Bottasovy zkušenosti a stabilitu pro dosažení špičkových výsledků.
Po vítězství na okruhu v Monze, který byl pro Red Bull v roce 2024 nejproblematičtější, zůstává Helmut Marko optimistický. Věří, že tým dokáže uspět i na dalších náročnějších tratích ve zbytku kalendáře.
