Na "novou formuli 1", jejíž první kapitoly by se měly psát od sezóny 2017, se čeká jako na smilování. Otázkou ale zůstává, zda smělé vize a nadšení vydrží a nebude z toho jen další bolehlav. Nechme tedy promluvit osobu z nejpovolanějších
Čtyřiašedesátiletý Gary Anderson, který se v F1 pohyboval jako mechanik u týmů McLaren či Ensign, poté navrhoval vozy s Adrianem Reynardem pro F3000 a jeho anabáze v na poli Grand Prix pokračovala v týmech Jordan a Stewart (pro Eddie Jordana, krajana, navrhl jeho první vůz pro F1), je nyní expertem magazínu Autosport. Je proto zajímavé se podělit o jeho názory týkající se budoucnosti F1.
Přebíráme odpověď z Andersonova nazvaného "Zeptejte se Gary Andersona".
Myslíte si, že předpisy pro rok 2017 umožní radikálnější změny jako jednodušší aerodynamika, absence DRS či větší mechanický přítlak?Anderson: Abychom mohli udělat jakoukoli změnu, je nejprve nutné identifikovat problémy a teprve poté se je pokusit vyřešit. A já si nejsem tak docela jistý, jestli tohle někdo skutečně udělal. Samozřejmě bych nejraději viděl, jak spolu na okruhu závodí víc než jen dvě auta. Voláme po skupině pěti nebo šesti vozů, která vjíždí do posledního kola a stále není jisté, kdo nakonec vyhraje.
Dosáhnout takového stavu nebude jednoduché, a osobně si nemyslím, že by tomu změna pravidel pro rok 2017 nějak zásadně napomohla. Co mě k tomu vede? Tři důvody, které si nyní můžeme probrat.
1. Rychlejší časy na kolo o pět až šest sekundS výjimkou Monaka a Hungaroringu jezdí vozy F1 maximální rychlostí kolem 310-330 km/h. Pokud se má z důvodu vyššího výkonu nebo redukováním aerodynamického odporu zvýšit na 340-360 km/h, klesne průměrný čas na kolo tak o jednu vteřinu.
Proč? Rychlost se zvýší pouze na dlouhých rovinkách, kterých ale není tolik. Na nich se zrychlení projeví, ale pořád se výrazně nepromítne do času na jedno kolo. Stále nám tedy chybí pět vteřin, které musíme nahnat zvýšením přítlaku. Je tu ještě lepší přilnavost pneumatik, což by mohlo udělat dvě vteřiny. Takže navýšení aerodynamického výkonu by muselo odpovídat úspoře tří vteřin. To by znamenalo zátěž kolem 300 kg nebo zvýšení výkonu o 25% oproti dnešku.
Toho lze celkem snadno dosáhnout, ale po několika sezónách budou rozdíly mezi jednotlivými týmy ještě větší. Jak při aktuálních závodech vidíme, pokud jede jeden vůz v závětří druhého, ztrácí hodně velkou část přítlaku. A pokud ho zvýšíme, tak ho v takové situaci o to víc ztratí. Proto by bylo asi lepší se zamyslet, zda tato změna opravdu přinese lepší závodění.
2. Širší vozyChcete-li dosáhnout lepší přilnavosti auta v zatáčkách a redukovat blokování zadních kol při vyšším přítlaku, je nutné mít auto celkově širší. Na jednu stranu by tím monoposty více "závodní" vzhled.
Ovšem pokud by monoposty měly dva metry na šířku, jak ostatně vypadaly za starých časů, znamená to jejich rozšíření o 20 centimetrů. Pokud tedy budou dvě vedle sebe kolo na kolo, je to téměř půl metru. Když to takhle říkám, nevypadá to nijak dramaticky, ale ve skutečnosti to zúží závodní stopu, takže pro případné předjíždění budou mít piloti méně prostoru.
3. Širší pneumatikyJednoduchý a dobrý nápad bez zjevných nevýhod. Přilnavost pneumatik je v tomto případě potenciálně stejná pro všechny týmy, malé i velké. Zlepší se tím závodní proces a poníží se konečný vliv aerodynamiky na celkový výkon, bez ohledu na rozhodnutí o jeho zvýšení, i kdyby se měl zdvojnásobit.
Aston Martin sice trpí výraznými ztrátami rychlosti na rovinkách, nicméně Lance Stroll upozorňuje, že problém týmu nespočívá pouze v jednotce Honda.
Lewis Hamilton upozornil na nenápadný, ale potenciálně klíčový prvek výkonnosti Mercedesu, který budí pozornost v paddocku. Oscar Piastri k tomu přidal vlastní postřeh z Číny, podle nějž se za rychlostí na rovinkách skrývá více faktorů, než by se na první pohled mohlo zdát.
Odchod Jonathana Wheatleyho z Audi rozpoutal spekulace o změnách v paddocku. Christian Horner, dlouholetý šéf Red Bullu, zůstává v centru pozornosti a podle odborníků by mohl převzít vedení týmu Audi.
Formule 1 se v polovině dubna vrací na německý Nürburgring, kde během neoficiální „jarní přestávky“ proběhne testování. Do akce se zapojí týmy McLaren a Mercedes, které využijí pauzu v kalendáři k dalšímu vývoji svých monopostů.
Sedminásobný mistr světa Formule 1, Lewis Hamilton, vyrazil do ulic Tokia, kde spojil motorsport s adrenalinem. Za volantem legendárního Ferrari F40 předvádí driftovací show mezi ikonickými filmovými vozy a nechybí ani překvapivé cameo Kim Kardashian.
Po přestupu do Mercedesu se George Russell místo očekávaných triumfů spíše potýkal s neúspěchy, přesto však nikdy neztratil víru, že jeho tým mu jednoho dne poskytne vůz schopný bojovat o vítězství i mistrovské tituly.
McLaren jezdec Oscar Piastri vyzval FIA, aby přehodnotila pravidla F1 pro sezonu 2026 kvůli bezpečnosti po nehodě Olivera Bearmana na Japonské Grand Prix. Podle něj by změny měly minimalizovat rizika podobných incidentů v budoucnu.
Sezona F1 2026 pro Aston Martin začala obtížně. Jejich monopost AMR26, poháněný jednotkou od Hondy, se od prvních testů potýká s výraznými vibracemi, které brání týmu v nasbírání potřebného počtu kilometrů a zpomalují vývoj vozu. Koji Watanabe z Hondy prozradil podrobnější detaily.
Lewis Hamilton začal sezonu 2026 ve výrazně lepší formě než před rokem a povedlo se mu získat první pódium s Ferrari, čímž naznačil, že tým je zpět konkurenceschopný.
Martin Brundle přiznal, že už ho unavuje neustálá kritika Maxe Verstappena ohledně nových pravidel F1. Podle něj čtyřnásobný mistr světa svými výroky škodí reputaci seriálu.
Roman Staněk si odbyl premiéru v Super Formula v Motegi, kde zažil náročný a proměnlivý víkend. Kakunošin Óta z týmu Dandelion Racing si připsal vítězství v obou závodech.
Šéf týmu McLaren Andrea Stella jasně pojmenoval klíčovou oblast, na kterou se chce stáj v souvislosti s debatami o pravidlech pro rok 2026 zaměřit. Kvalifikace je podle něj absolutní prioritou číslo jedna.