Byl to vlastně smutný paradox. Jeden Brazilec svým jednáním dost možná připravil svého krajana o životní úspěch. Syn trojnásobného mistra světa Nelsona Piqueta se po 15 letech rozhodl vyjasnit celou záležitost - dost možná ve světle snah Felipe Massy změnit historii.
Navyšování závodů, rostoucí počet sprintů, diváci F1 by měli být nadšení. Spíš se ale začínají bouřit, že se "jejich" formule dostává do slepé uličky, kde kvantita naprosto brutálně potře kvalitu. Proč? Otázek je více a odpovědět na ně není vůbec lehké.
Ale hned na počátku je třeba dodat, že nejde o nic jiného, než o sud s prachem, kolem nějž se vesele pobíhalo se sirčičkami a zřejmě se nečekalo, že někomu také jednou upadne. Aby celá věc nebyla tak jednoduchá, začínáme pomalu směřovat do levelů zcela neočekávaných.
Dramatický závěr Grand Prix Austrálie rozhodně přinesl zvýšené emoce a také - s ohledem na množství karambolů - pouze jeden trest. A právě kolem něj se bude točit jednání, o nějž usiluje stáj Ferrari.
Ačkoliv je australský závod více než půlden minulostí, pořád je co řešit. Nejenže se jednání komisařů nelíbilo potrestanému Sainzovi a týmu Ferrari, slovo do pranice učinil i tým Haas a podal protest. Dost možná kvůli tomu Günther Steiner nestihl tradiční vyjádření pro média.
V prvním kole, kdy komisaři incidenty hodlají posuzovat shovívavěji, kolidovali Leclerc a Stroll. Kanaďan vyvázl bez potrestání a v samotném závěru se situace až na drobné odlišnosti opakovala - do clinche se dostaly stejné vozy, jen řízené jinými piloty.
Nájezd do 57. kola po dramatickém startu svedl dohromady Pierra Gaslyho a Estebana Ocona. Dostali se jen o kousek dál než kde fatálně chyboval Kevin Magnussen. Pak už se růžové Alpiny proměnily v trosky.
Jak hodnotí jednotliví piloti a představitelé týmů dnešní závod v Austrálii, který byl přerušovaný červenými vlajkami?
Těžko v historii F1 najdeme podobný závod, ve kterém došlo k tolika dramatickým momentům a rozporuplným rozhodnutím. Někteří z toho těžili, jiní se - snad i právem - mohli cítit ukřivděni. Důležité je, že Verstappen poprvé vyhrál v Austrálii a upevnil si vedení v MS.
Jak hodnotí australskou kvalifikaci jezdci a představitelé týmů?
Závod, jehož závěr poněkud dehonestovaly tahanice kolem třetího místa, byl jednoznačnou záležitostí Red Bullu. Jak ho hodnotí dominantní tým a jeho značně upozadění soupeři?
Druhý závod na asijské půdě, jen na opačné straně Arabského poloostrova sice nezměnil poměr sil, ale stupně vítězů vypadaly jinak. Závod ukázal, že ani velká ztráta na startu není pro Verstappena v podstatě zásadní překážkou - udržel si díky poslednímu kolu i průběžné vedení v šampionátu.
Existuje určité rčení o slaboduchých na dvorečku, které ovšem nelze uvést v plném znění. Tak to vypadalo po Grand Prix Saúdské Arábie - Alonso tak vlastně mohl dvakrát přijmout trofej za třetí místo. Nezbývá než doufat, že jde o definitivní rozhodnutí.
Boj o startovní pozice měl od chvíle, kdy Verstappenův vůz vypověděl poslušnost, zcela nový náboj. Jak se na výkony svých svěřenců dívají šéfové týmů a jak hodnotí své výkony samotní piloti?
Neštěstí nechodí po horách, praví české přísloví a Max Verstappen ho asi nebude mít rád. V polovině druhé části kvalifikace totiž musel odstavit svůj vůz a přinejlepším bude muset zdolávat více než dvě třetiny soupeřů.
Poslední příprava před kvalifikací, do níž po odmávnutí šachovnicovou vlajkou chyběly dvě a půl hodiny, neměla žádné dramatické momenty, pokud pomineme několik drobných nedorozumění na trati, které ani komisaři nehodlali řešit.
Není výjimkou, že populární hudba a rychlá kola kráčela ruku v ruce. Ostatně dobře víme o slabostech pro silné stroje například v podání George Harrisona (Beatles) či Andy Ridgeleye (Wham!). Fungovalo to ale i opačně.
V roce 2026 dojde k dalším změnám pravidel F1 - úprava pohonných jednotek dovoluje novým výrobcům vstoupit na kolbiště královny motorsportu. Zájem rozhodně je, protože v současné době už existuje příslib dalších dvou výrobců.
Z oněch osmi mušketýrů země galského kohouta, kteří v první polovině 80. let patřili ke komunitě pilotů F1 odešli během dvou měsíců hned tři. Na sklonku minulého roku nás opustili Patrick Tambay a Philippe Streiff, teď je následoval první vítěz kdysi vysmívaného Renaultu.
