Tommi Pärmäkoski: muž v pozadí úspěchů Sebastiana Vettela

Sebastian Vettel se nikdy netajil svým kladným vztahem k Finsku. Jedním z důvodů, proč si tuto severskou zemi tak oblíbil, byl i jeho trenér Tommi Pärmäkoski, se kterým Vettel spolupracoval v letech 2008-2011. Tento rodák z Riihimäki vystudoval na univerzitě v Severní Dakotě Sportovní psychologii a trenérství.

"Myslím, že už za studií jsem tvrdě dřel a byl nadšeným atletem, hrál jsem například hokej za školní tým. Vždy mě zajímal trénink a psychický vývoj člověka. To byl hlavní důvod, proč mě zaujalo trénování, protože jsem byl sám vždy ochoten se vyvíjet a zlepšovat," uvedl pro finskou MTV3.

V roce 2008 se seznámil se Sebastianem Vettelem, který tou dobou hledal trenéra. "Upřímně, vůbec jsem netušil, co od té práce mám očekávat. Rozhodně jsem netušil, jak je to kvůli tlaku, cestování apod. náročné a složité."

"Když jste mladý, máte pozitivní přístup a jste plný energie. Pokud bych předtím věděl, co všechno to obnáší, rozhodně bych se sám sebe zeptal, zda jsem na to připraven a zda na tuto práci mám dostatečné znalosti," přiznal Pärmäkoski. Tehdy si však prý chtěl udržet otevřenou mysl a jeho reakcí tedy bylo: Uvidíme, čemu budu muset čelit.

V první řadě týmový sportByla to pro něj prý velká škola a obrovská zkušenost, především díky možnostem a rozpočtům, které má F1 k dispozici. "Musíte také pracovat s fyzioterapeuty, chiropraktiky, najít vhodný výživový systém, postarat se o cestování, tréninkový kalendář či psychologickou stránku závodníka," vyjmenovává.

Jedna z pravidelných pracovních povinností: procházka po trati. Pärmäkoski je druhý zprava   (foto: Red Bull Racing)

"Abych pravdu řekl, nikdy jsem nebyl velkým fanouškem F1. Pochopitelně ve Finsku byla Formule 1 vždy slavná a já sledoval Häkkinena, když závodil o tituly nebo Kimiho jako vycházející hvězdu. Ale nikdy jsem nebyl vášnivým fanouškem. Co to vlastně je F1 jsem pochopil, až jsem se poprvé dostal do továrny Red Bullu a uviděl tam více než 600 lidí, kteří se všemožně snažili zlepšit auto," vzpomíná.

"V televizi vidíte jen závodit piloty, ale když víte, co se děje v zákulisí, konečně pochopíte tu týmovost tohoto sportu. Je úžasné, že máte cca 45 mechaniků a inženýrů, pár šéfů, vlastní kuchyni, oddělení marketingu - celkem asi 100 lidí na okruhu a mnoho dalších zaměstnanců v továrně snažících se o to, aby jste byli nejrychlejším autem na trati," popisuje.

Umění prohrávatBýt něčím trenérem znamená úzký vztah mezi dvěma osobami. Proto je prý nejdůležitější perfektní porozumění a ochota jít za svým cílem. "Myslím, že musíte být sám sebou a i vaše vnitřní já musí spolupracovat se sportovcem. Musíte si vytvořit pouto a cítit, že jdete oba za svými sny a že jste si navzájem schopni pomoci," říká.

"Když jsme trénovali, Sebastian se často ptal, proč děláme to či ono. Snažil se vše analyzovat a byl připraven trénovat, dokud byl schopen to zvládnout. Nikdy nebyl spokojen, dokud něco nedokázal. V jeho slovníku neexistuje "konec". Také jsem ještě nikdy předtím neviděl způsob, jakým on miluje vítězství. Nezáleží na tom, jestli závodí, hraje badminton či karty. Je připraven udělat vše proto, aby vyhrál, a když prohraje, okamžitě jej slyšíte říct - JEŠTĚ JEDNOU!"

Ačkoliv byl zisk prvního Vettelova titulu v Abú Zabí v roce 2010 i pro Pärmäkoskise skvělým zážitkem, podle něj je však tou nejúžasnější věcí cesta, která vede k úspěchu. Vybavuje si například na emoce v týmu po prvním vítězství v Číně a co to pro všechny, kdo v F1 léta pracovali a nikdy předtím něco takového nezažili, znamenalo.

"Nejdůležitějším pro mě je vidět za ten úspěch. Viděl jsem, jak moc chtěl Sebastian vyhrát kolik úsilí vynakládal do toho, aby se jeho sen stal skutečností. Byl při tréninku jako stroj. A stejně tak analyzoval své výkony na trati a komunikoval s inženýry a mechaniky," upozorňuje.

Odhodlání a píle prý Vettelovi nechybí (foto: Red Bull Racing)

Nezapomněl ani na to, že ta sezona byla pro Red Bull kromě vystoupání do výšin i plná pádů. "Vidíte, jak mu v Koreji vybouchl motor, cítíte tlak a vztek, když Sebastian a Mark kolidovali během závodu v Turecku. Existovaly dny, kdy byl jezdec tak unaven, že jste mu musel být oporou a snažit se jej přesvědčit, aby do toho dal vše.

Tuto stránku mé práce jsem miloval - motivovat nebo uklidňovat jezdce před závodem. Někdy se spolu smějete, někdy pláčete, ale pracujete na společném snu," komentuje své zážitky. A nutné je prý si také uvědomit, že jste jen jedním dílkem puzzle.

Není všechno zlato, co se třpytíDiváci mají možnost vidět nablýskanou stránku Formule 1. Kdo ale někdy navštívil okruh, ví, že to rozhodně není tak zářivé, jak by se mohlo na první pohled zdát. O tom ví Pärmäkoski své. A co měl na svém zaměstnání nejraději?

"Nejvíc jsem miloval poslední hodinu před závodem, když jsem byl sám s jezdcem. Uděláte relaxační masáž, trošku se rozhýbete. Snažíte se pochopit, co se závodníkovi honí hlavou a hodláte jej povzbudit. Někdy mluvíte hodně, abyste jej motivovali, jindy se to obejde beze slov. Jste mu v tu chvíli nejblíže. Pokud se klepete, on se bude klepat také. Pokud jste sebejistí, možná také získá sebedůvěru a tak dále," popisuje. 

Zdá se tedy, že se mu líbilo v tomto prostředí pracovat. Přesto se na konci roku 2011, poté, co Vettel získal druhý mistrovský titul, rozhodl odejít.

"Nevím, jestli byl nějaký specifický důvod, proč jsem se tak rozhodl. Žil jsem ve Švýcarsku, ale 250 dnů jsem bydlel v hotelu, 80 doma. 300 dnů v roce jsem byl se Sebastianem. Měli jsme dohodu, že uděláme vše, co bude v našich silách, abychom byli úspěšní.

Trénovali jsme spolu, cestovali, a jedli v podstatě to samé. Díky tomu  jsem se do něj dokázal lépe vcítit. Více než tři roky jsem ze sebe vydával vše a zaměřoval se jen na práci. Po zisku druhého titulu jsem cítil, že jsem svůj úkol splnil a že musím zkusit něco jiného," prozrazuje.

Potřeboval zkrátka nový podnět, získat znovu energii, kterou potřebujete k motivaci závodníka. A za mu F1 chybí? "Chybí mi ten nejtvrdší trénink, pohled Seba, když hledal podporu, oheň v jeho očích nebo atmosféru před závodem.

Momentálně jsem však rád, že mám v životě nějaký řád, méně cestování a více času na rodinu i kamarády," nechal se slyšet. Nyní pracuje pro finské trenérské olympijské centrum a spolupracuje s hokejovou asociací. A s Vettelem prý dodnes zůstávají v kontaktu.

Oslavy třetího titulu v řadě (foto: Red Bull Racing)

Výjimečnost těch nejlepšíchNa závěr byl dotázán na jméno závodníka z jakékoliv éry, kterého by si vybral a trénoval. "To je těžká otázka," řekl. "Pro mě je těžko uvěřitelné, že bych potkal někoho jako Sebastian. Není perfektní, ale mohu říci, že je naprosto oddaný tomuto sportu.

Ta vášeň je úžasná. Ale pochopitelně jsem Fin a bylo by skvělé zažít začátky a úspěšné časy Miky Häkkinena nebo slavné dny Michaela Schumachera, který trénink pozvedl na zcela jinou úroveň," zní část jeho odpovědi. 

"Ale i tak musím říci, že je něco v charakteru Ayrtona Senny, kvůli kterému si myslím, že práce s ním by byla zajímavou cestou. Nebyl zrovna nejjednodušší osobou, ale měl v sobě bojovníka, který věděl, jak být odvážným a úspěšným za volantem. Domnívám se, že nejlepší sportovci mají v sobě něco výjimečného. A z toho, co jsem slyšel, se vsadím, že to platí i o Ayrtonovi. Takže odpovídám Ayrton," dodává.