Asi každý někdy viděl vůz, kterému se po nehodě aktivovaly airbagy. Ty jsou jedním z nejdůležitějších pasivních bezpečnostních zařízení, které se v moderních automobilech nachází. Airbag byl vynalezen Johnem W. Henrickem již v roce 1952. V F1 se dělá pro bezpečnost pilotů obrovské množství práce, proč se tedy v monopostech nikdy neobjevil?
Formule 1 je závodní sérií, do které jsou pumpovány obrovské sumy peněz, a kde se vyvíjí technologie, které bývají během následujících let implementovány do sportovních silničních vozů a později i do běžných vozů, se kterými denně jezdíme.
Bezpečnost ve Formuli 1 se vyvíjela postupem času a dá se říci, že alespoň v jejích počátcích za vylepšeními technickými výrazně pokulhávala. Například až teprve ve třinácté sezóně byla zavedena povinnost používat přilbu. A bezpečnostní pásy? Ty byly povinnou součástí monopostů dokonce až od roku 1972. Za zlepšení bezpečnostních standardů se velmi angažoval Niki Lauda po své ohnivé havárii na Nürburgringu a výrazně se věci začaly měnit v roce 1994, kdy v kvalifikaci zemřel Roland Ratzerberger a o den později při závodě Ayrton Senna.
Obecně se dá říci, že se pravidla zpřísní v momentě, kdy se stane nějaká nepěkná událost. Tak se stalo například i se zlepšením bezpečnosti přileb jezdců v oblasti čela poté, co byl Felipa Massa málem zabit pružinou při velké ceně Maďarska v roce 2009. Stejně tak došlo k zavedení systému Halo poté, co Jules Bianchi zemřel po nárazu do těžké techniky, která odklízela jiný monopost z trati.
Airbagy však uplatnění v F1 nenašly. Jedním z důvodů je fakt, že pilot by se v případě kolize měl co nejrychleji dostat do bezpečí za svodidla závodní dráhy. Při aktivaci airbagu by však došlo k faktickému uvěznění pilota v kokpitu. Samozřejmě za předpokladu, že by se po nafouknutí sám nevyfoukl. To se však někdy stává a navíc by splasknutý airbag zavazel záchranářům při vyprošťování jezdce.
Dalším důvodem je, že jsou piloti pevně připoutáni a mají nasazenou helmu. Hlavním posláním airbagu je totiž zbrzdit tělo při nárazu do překážky před ním. Piloti jsou však připoutáni takovým způsobem, že se téměř nepohnou, a tak nemohou narazit do volantu, a to ani hlavou, ani hrudníkem. Kromě bezpečnosti jsou tak pevně fixováni do svých sedaček i z důvodu, že na ně při jízdě působí přetížení až 5G, tedy je to pro ně jakoby jejich tělo či části těla vážily pětkrát tolik. Zvláště pro krk jde o pořádný zápřah.
Šestibodové pásy, kvalitní helma, systém Halo a ochrana krku jsou v tomto případě dostačující ochranou. Samotná helma pilotů formule 1 musí vydržet střet s kovovým předmětem vážícím 225 gramů, který letí rychlostí 250 kilometrů za hodinu, dále musí vydržet náraz desetikilogramového závaží, které je na helmu puštěno z výšky 5,1 metru, hledí helmy musí vydržet vystřelenou diabolku ze vzduchovky, musí ustát požár o teplotě 790 stupňů celsia, musí ustát test, kdy je na ni přímo pouštěn oheň, a mnoho dalších náročných testů.
Další důvodem je také fakt, že v monopostu ani není místo, kam airbag zabudovat. Podívejte se na volant, je na něm tolik tlačítek, přepínačů a páček, že zde není prostor, odkud by airbag mohl vystřelit. Stejně tak ani v kokpitu není místo, odkud by se airbag mohl aktivovat.
Důležitou součástí současných monopostů je bezpečnostní monokok, ve kterém pilot sedí a který je extrémně odolný proti poškození při nehodě nebo kolizi s jiným vozem. V roce 2016 navíc došlo ke zvýšení bočních stěn v kokpitu, které chrání pilotovu hlavu z boku o dva centimetry. Od roku 2016 navíc tato bariéra musí vydržet působení síly 50 kilonewtonů, přičemž předtím to bylo „pouze“ 15 kilonewtonů.
Ačkoli se airbagy nehodí do vozů Formule 1, jsou v motorsportu využívány i v takových disciplínách, do kterých byste to neřekli. Jedním příkladem za všechny je jejich užití v MotoGP. Airbagy jsou zabudovány do závodních kombinéz jezdců a nafouknou se v případě, že dojde ke kolizi nebo pokud se tělo jezdce dostane do neobvyklé polohy, ve které se běžně při jízdě na motorce nenachází.
Lewis Hamilton se připravuje na svůj premiérový závod za Ferrari během Velké ceny Austrálie, kde se chystá ukázat, že jeho přechod k italské stáji přinese výrazný pokrok v jeho kariéře, po náročném roce 2024 s Mercedesem.
Oscar Piastri před domácím publikem zazářil a ovládl dramatický třetí trénink v Melbourne, kde se první tři jezdci vměstnali do rozdílu pouhých osm setin sekundy.
Red Bull plánuje požádat Mezinárodní automobilovou federaci (FIA) o výjimku, která by umožnila jednomu z jejich jezdců, jenž ještě nedosáhl věku 18 let, získat superlicenci a účastnit se závodů Formule 1.
Lewis Hamilton po druhém tréninku na Velké ceně Austrálie překvapil fanoušky, když prozradil svou předpověď ohledně pole position.
Generální ředitel F1 Stefano Domenicali zamíří po úvodní Velké ceně Austrálie do Thajska, aby jednal s organizátory, kteří doufají, že se jim podaří uspořádat závod v ulicích hlavního města Bangkoku.
Integrace Carlose Sainze do týmu Williams probíhá hladce. James Vowles, šéf týmu, popisuje Španěla jako „bojovník poslaný z nebe“ díky jeho pracovní morálce, která skvěle zapadá do hodnot týmu.
Juki Cunoda se podělil o překvapivý moment, kdy mu Red Bull oznámil, že prohrál v závodě o post týmového kolegy Maxe Verstappena s Liamem Lawsonem.
Fernando Alonso po úvodních trénincích v Melbourne k Australské Grand Prix 2025 vyjádřil svou frustraci vůči mediálním rozhovorům a rozhodl se zcela vynechat komentáře. Po prvním tréninku, kde skončil na 8. místě, a po druhém, ve kterém klesl na 13. pozici, jasně odmítl jakékoliv rozhovory s novináři.
Mercedes měl v pátečních trénincích na Velkou cenu Austrálie problémy s optimalizací výkonu mezi měkkými a středními pneumatikami, což ovlivnilo jejich kvalifikační simulace.
Lando Norris byl nejrychlejší v prvním tréninku, ale ve druhém ho předstihl Charles Leclerc, zatímco britský jezdec nadále hledá optimální vyvážení vozu. Max Verstappen se potýkal s nedotáčivostí a obsadil až sedmé místo, což potvrzuje, že Red Bull zatím postrádá konkurenceschopné tempo.
Oliver Bearman se omluvil týmu Haas po své nehodě během prvního tréninku na Velké ceně Austrálie, která ho připravila o druhou část pátečního programu. I přes rozsáhlou opravu vozu se mladý britský nováček na trať nevrátil.
Lewis Hamilton má za sebou první dva tréninky na Velkou cenu Austrálie jako jezdec Ferrari. Po slabším výkonu v prvním tréninku se Hamilton v druhém zlepšil a zajel pátý nejlepší čas. Vasseur klade důraz na Hamiltonovu integraci do týmu.