Red Bull vstupuje do nové éry. Laurent Mekies čelí náročné restrukturalizaci týmu

Red Bull vstoupil do nové éry Formule 1 poměrně chaoticky místo plynulého přechodu. Vedení týmu se postupně vyměnilo, takže tým z Milton Keynes teď musí znovu hledat směr, a to navíc v době velkých technických i organizačních změn.

Rok 2026 měl být přirozeným bodem zlomu, jenže místo evoluce přišel radikální řez. Po konci předchozí generace pravidel se rozpadly vazby, které spojovaly dominantní éru Red Bullu s jejím začátkem v roce 2022. Výsledkem je tým, který působí oslabeně – nejen výkonnostně, ale i strukturálně.

Personální změny přitom nejsou jen okrajovým tématem, ale zásadním zlomem v příběhu týmu. Odchody osobností jako Adrian Newey, Christian Horner a Helmut Marko narušily kontinuitu, na které Red Bull dlouhá léta stavěl své úspěchy. Právě tato trojice patřila k pilířům, jež formovaly dominantní éru stáje.

„Dietrich byl v podstatě jediným lídrem. Dělal rychlá rozhodnutí,“ připomněl Marko vliv zesnulého Dietricha Mateschitze. „Byl to charismatický podnikatel s vizí a ochotou riskovat… takového člověka nelze nahradit jedním člověkem.“ Právě jeho odchod spustil proces změn, jejichž důsledky dnes tým naplno pociťuje.

V čele této přestavby nyní stojí Laurent Mekies. Přestože působí klidně a konsensuálně, vstupuje do zcela odlišné situace než jeho předchůdce. Nemá k dispozici stejnou míru volnosti, protože Red Bull dnes funguje pod mnohem přísnějším dohledem mateřské společnosti, zejména prostřednictvím Oliver Mintzlaff.

První závody po nástupu Laurenta Mekiese přitom nabízely opatrný optimismus. Max Verstappen se rychle vrátil do bojů o pódia a celek působil klidnějším dojmem. Nový šéf stáje však očekávání tlumil a odmítal připisovat zlepšení své osobě, když opakovaně vyzdvihoval práci lidí uvnitř týmu.

Realita se ale naplno ukázala s příchodem monopostu RB22. Bez vlivu Adriana Neweyho a pod vedením Pierra Wachého přišel Red Bull o svou dosavadní technickou převahu. Z týmu, který ještě nedávno diktoval tempo šampionátu, se stal spíše účastník středu pole, což v kontextu předchozí dominance působí jako výrazný a bolestivý pokles výkonnosti.

„Jediné pozitivum je, že když je auto rychlé, dokážeme ho využít, ale zatím neumíme postavit skutečně rychlý monopost,“ řekl otevřeně Isack Hadjar. Zároveň dodal, že motor funguje dobře, problém je ale v podvozku, protože vůz ztrácí výkon v zatáčkách a je tam pomalý. Takto přímá a kritická slova by přitom ještě před rokem v prostředí Red Bullu působila téměř nemyslitelně.

Sám Mekies otevřeně popisuje, že tým zatím tápe. „Začali jsme si lámat hlavu nad tím, co s tím. Něco nám brání dostat z balíku maximum… Je to kombinace základního výkonu a neschopnosti ho využít.“ Z jeho vyjádření je zřejmé, že Red Bull zatím plně nerozumí limitům vlastního vozu.

Problémy navíc nekončí u techniky. Podle informací ze zákulisí se zhoršila atmosféra uvnitř týmu a odchody pokračují i mezi mechaniky a inženýry, informuje PlanetF1. Někteří zaměstnanci hovoří o stále pochmurnější náladě a pocitu, že jejich připomínky zůstávají bez odezvy.

Tato nejistota se promítá i do budoucnosti Maxe Verstappena. Nizozemský šampion není známý trpělivostí s dlouhodobými projekty a jeho smlouva může obsahovat klauzule, které by mu umožnily odejít už po sezoně 2026. V situaci, kdy ani umístění na stupních vítězů není samozřejmostí, mohou být nabídky konkurence velmi lákavé.

Určité důvody k optimismu ale existují. Projekt Red Bull Powertrains zatím působí konkurenceschopně a ve výhledu je i nový větrný tunel. Tyto faktory se však projeví až v delším časovém horizontu, zatímco tlak na okamžité výsledky je neúprosný.

Red Bull se tak ocitl v nelehké roli. Z někdejšího lídra se stal tým, který musí projít náročnou přestavbou, aniž by měl prostor pro chyby. Nejde už o to, zda změny byly nevyhnutelné, ale zda je vedení dokáže zvládnout. A především, jestli Laurent Mekies zvládne situaci stabilizovat dříve, než se propad ještě prohloubí.