Přestože byl tým Aston Martin před začátkem sezóny považován za jeden z nejatraktivnějších projektů na startovním roštu, dosavadní vývoj naznačuje spíše opak.
Vstup do sezóny 2026 měl být pro Aston Martin symbolem nové éry. Místo toho se však první závody proměnily v sérii technických problémů, které okamžitě zchladily vysoká očekávání. Tým, který měl díky příchodu Adriana Neweyho mířit vzhůru, zatím řeší úplně základní otázku, jak vůbec dokončit závod bez zásadních komplikací.
Zásadní změnou v organizaci týmu byl odchod Andyho Cowella a následné převzetí plné kontroly technického směřování právě Adrianem Neweym. Ten dostal v projektu mimořádnou volnost a stal se klíčovou postavou nové koncepce vozu AMR26. Právě tento monopost měl být prvním skutečným důkazem, že spojení Neweyho a silného zázemí Lawrence Strolla může fungovat na nejvyšší úrovni.
Očekávání byla obrovská také díky jezdecké sestavě, kde figuruje dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso. V paddocku panovala představa, že pokud někdo dokáže rychle posunout Aston Martin mezi elitu, bude to právě kombinace Neweyho technického rukopisu a Alonsových zkušeností.
Realita prvních týdnů sezóny je ale výrazně odlišná. Hlavním problémem se nestala aerodynamika ani tempo, ale spolehlivost pohonné jednotky od Hondy, která se ukázala jako velmi citlivá na integraci s šasi.
Klíčovým technickým problémem jsou silné vibrace pohonné jednotky, které se přenášejí do celého vozu. Tyto vibrace extrémně zatěžují bateriový systém a v některých případech vedou až k poškození komponentů. V moderní Formuli 1, kde rozhoduje práce s energií, jde o zásadní omezení výkonu.
První varování přišlo už při testech v Barceloně, kde byl program týmu narušen technickými problémy a vůz se na trať dostal pozdě. Potíže se naplno potvrdily v Bahrajnu, kde Aston Martin ztratil velkou část testovacího času kvůli opakovaným vypadnutím.
Situace se naplno vyhrotila už v úvodních závodech. V Austrálii nedokázal Aston Martin dostat ani jeden monopost do cíle a v Číně se potíže opakovaly, když odstoupili jak Lance Stroll, tak Fernando Alonso, který navíc upozorňoval na výrazný fyzický diskomfort způsobený silnými vibracemi
Zajímavým aspektem celé situace je otevřená komunikace mezi Aston Martinem a Hondou. Obě strany přiznávají existenci problému, zároveň si však částečně přehazují odpovědnost. Honda tvrdí, že na testovacích stolech byly hodnoty v normě, zatímco Newey upozorňuje, že problémy vznikají až po reálné integraci do vozu.
Do celé situace navíc vstupují i konstrukční změny bateriového systému, které si vyžádal samotný tým, což ještě více komplikuje hledání jednoznačného viníka.
Vedle spolehlivosti se začíná otevírat i otázka čistého výkonu. Newey už naznačil, že pokud chce Honda konkurovat výrobcům jako Mercedes a Ferrari, bude muset výrazně posílit zejména spalovací část motoru.
Prvním pozitivním signálem se stal závod v Japonsku, kde Alonso dokázal dokončit celý závod a tým si připsal první dojezd sezóny. Přesto jde spíše o malý krok vpřed než o skutečný průlom.
Z dlouhodobého hlediska je situace pro Aston Martin komplikovaná i z pohledu vývoje. Zatímco konkurence už ladí výkon a strategii, tým ztrácí cenné kilometry i data, což může mít dopad na celý průběh sezóny.
Na druhou stranu samotný monopost AMR26 nemusí být špatný. Podle jezdců i vedení týmu má šasi zajímavý potenciál a obsahuje řadu inovativních řešení. Bez spolehlivého pohonu však nelze tento potenciál plně využít.
Celá situace do určité míry připomíná jiné projekty z minulosti, kde se problémy na začátku nových technických pravidel dokázaly táhnout i několik sezón a výrazně zpomalily celý vývoj týmu. Otázkou proto zůstává, jak rychle se Aston Martinu podaří tyto potíže překonat a dostat se zpět na správnou výkonnostní trajektorii.
Pro Fernanda Alonsa je tato situace obzvlášť citlivá, protože se nachází v závěrečné fázi své kariéry. Každá sezóna, která nepřinese boj o vítězství, má pro něj mnohem větší dopad než pro mladší jezdce, kteří mají více času na čekání na konkurenceschopný vůz.
Adrian Newey mezitím čelí jedné z největších výzev své kariéry. Poprvé má v Aston Martinu plnou kontrolu nad technickým i koncepčním směřováním projektu, což znamená, že nese přímou odpovědnost za to, jak rychle se tým dokáže posunout výš.
Daniel Ricciardo po konci své kariéry ve Formuli 1 postupně obnovuje vztah k motorsportu. Přiznal, že po odchodu ze závodění potřeboval odstup, ale dnes už F1 znovu sleduje i když ne tak intenzivně jako dříve. Klíčové pro něj bylo najít zdravější rovnováhu a znovu si k závodění vytvořit pozitivní vztah.
Tým Williams Racing potvrdil Victora Martinse jako rezervního jezdce pro Velkou cenu Kanady. Francouz nahradí Luka Browninga, který závodí v Super Formuli. Carlos Sainz zároveň přiznal, že Williams stále bojuje s nadváhou monopostu, přesto věří v postupný obrat sezony.
Lando Norris naznačil, že by si v budoucnu rád vyzkoušel i jiné závodní série než Formuli 1, přičemž jako hlavní cíl zmínil legendární 24 hodin Le Mans. Pilot McLarenu zároveň přiznal, že ho láká i jízda na Nordschleife.
Honda považuje Velkou cenu Kanady za klíčový víkend pro zlepšení výkonu Aston Martinu, přičemž hlavním cílem je dodat pilotům Lancovi Strollovi a Fernandu Alonsovi větší jistotu za volantem. Podle dodavatele motorů by právě vyšší sebevědomí jezdců mohlo vést k lepším časům na kolo a celkovému zrychlení.
Oscar Piastri uvedl, že jezdci by měli mít na tvorbu pravidel F1 pro rok 2026 jen omezený vliv a zapojovat se hlavně do otázek bezpečnosti, aby se neomezila atraktivita závodění. Se stejným názorem souhlasili i Sergio Pérez a Nico Hülkenberg, kteří zdůraznili význam zpětné vazby po zavedení regulí.
Lewis Hamilton vyzval k většímu zapojení jezdců Formule 1 do rozhodovacích procesů při tvorbě pravidel. Jeho apel na „místo u stolu“ během jednání s FIA vyvolal reakce šéfů týmů, kteří uznávají význam zpětné vazby od pilotů, ale zároveň varují před příliš složitým rozhodovacím procesem.
Kimi Antonelli prožívá fenomenální vstup do sezony F1 2026 po čtyřech závodech vede šampionát a má tři vítězství z prvních tří startů z pole position. Toto Wolff přiznává že tak dominantní nástup 19letého Itala nečekal ale jeho výkony jsou podle něj zasloužené.
Max Verstappen po letošním ročníku 24 hodin Nürburgringu uvedl, že se do legendárního vytrvalostního závodu hodlá vrátit v roce 2027. Nizozemský jezdec Red Bullu tak dává jasně najevo, že neúspěch v boji o vítězství bere jako motivaci pro další pokus v budoucnu.
Mercedes přiváží na Velkou cenu Kanady první větší vývojový balíček sezony 2026. Šéf týmu Toto Wolff zároveň upozorňuje, že i přes silný vstup do roku je nutné zachovat klidný přístup a nenechat se ovlivnit jednotlivými výsledky. Upgrade má reagovat na zlepšení soupeřů, zejména McLarenu, a otestovat další směr vývoje monopostu v Montrealu.
Šéf týmu McLaren Andrea Stella uvedl, že tým povzbudily výsledky nových vylepšení nasazených v Miami, které podle něj fungovaly podle očekávání. McLaren tak do nadcházející Velké ceny Kanady vstupuje s dalším balíkem úprav, jenž má posunout výkonnost monopostu ještě o krok dál.
Carlos Sainz Jr. absolvoval první kolo na zcela novém okruhu pro Velkou cenu Španělska v Madridu, který se letos poprvé představí v kalendáři Formule 1.
Tým Max Verstappen byl při premiéře na 24 hodin Nürburgringu jen krůček od vítězství, ale technická porucha hnací hřídele v závěru zničila jeho naděje na triumf. Z dobře rozehraného závodu se stala hořká tečka a vítězství připadlo sesterskému týmu Winward s vozem Mercedes-Benz.
