Haasu se nezamlouvá snaha Formule 1 omezovat vývoj v aerodynamických tunelech s úplným zákazem v roce 2030 kvůli snižování nákladů. Podle jeho aerodynamického ředitele Arrona Melvina to jde proti duchu královské disciplíny motorsportu.
Jednou z klíčových věcí, které bude Formule 1 kvůli svým environmentálním závazkům a snaze snižovat náklady řešit na nejbližších jednáních jednáních, je to, zda se týmy budou moci do roku 2030 obejít bez aerodynamických tunelů.
V plánu je i s ohledem na dosažení uhlíkové neutrality přechod výlučně na počítačové simulace (CFD) pro vývoj monopostů. Tento nápad zatím podporuje 8 z 10 týmů, které v současnosti své vozy navrhují pomocí obou prostředků. V letech 2010 vstoupila do F1 stáj Virgin Racing spoléhající pouze na CFD, nebyla však konkurenceschopná a po dvou letech skončila.
McLaren a Aston Martin však v posledních letech investují spoustu peněz do nových aerodynamických tunelů, pomoci nichž chtějí vylepšit své vozy i konkurenceschopnost v šampionátu.
Před přechodem pouze na CFD varují i některé další osobnosti z padoku. Své obavy shrnuje například šéf aerodynamiky Haasu slovy: "Pravidla se budou muset změnit, abychom mohli být tak důkladní jako nyní. Auto jsou do detailů vybroušená, díky tomu dost získáváme v časech na kolo."
"Existují rychlé závodní vozy, které tráví velmi málo času při testování v aerodynamických tunelech, ale to se netýká Formule 1. Nesmíme proto zapomenout na to, čím chce série být. Je ale určitě možné postavit bezpečné a rychlé auto bez aerodynamického tunelu," uvádí Melvin.
Provoz aerodynamického tunelu vyjde ročně na 1 milion liber (27 mil. Kč), kdy si to vynásobíte deseti týmy, pak je zřejmé, že jde o vysokou částku. K tomu je navíc třeba připočíst obslužný personál či náklady na výrobu modelů pro testování.
I tak by to podle Melvina nebyl moc dobrý krok zcela zakázat vývoj v tunelech: "Nevěřím, že to je chytré, pokud jde o efektivitu nákladů. Je fajn mít pravidla a povzbuzovat nás k tomu, abychom posouvali hranice schopností CFD."
"Měl bych velké pochopení pro změnu vyvážení. Ale odvětví je v testování v aerodynamických tunelech tak dobré - nemusíme ho zakazovat, rozhodně ho ale můžeme omezit na podstatně nižší úroveň investic," navrhuje šéf vývoje aerodynamiky Haasu.
A pokud jde o cíl uhlíkové neutrality do roku 2030, cestou by podle něj mohlo být využívání čisté energie: "Nejefektivnější diskuse o zodpovědnosti vůči životnímu prostředí jsou ty, které jsou úplné a inkluzivní. Neměli bychom si proto vybrat jen aerodynamické tunely, měli bychom hovořit o všech aktivitách našeho odvětví a o našich zdrojích energie. Poměrně snadno lze sáhnout po dekarbonizované energii a být udržitelným sportem."
Aerodynamický vývoj bude vždy hnacím motorem konstruktérů Formule 1. Je však zřejmě, že v budoucnu dojde k velké změně, pokud jde o metody a nástroje, které týmy používají k nalezení těch nejlepších řešení.
Lewis Hamilton se po těžkém adaptačním období ve Ferrari postupně zlepšuje a zkracuje rozdíl vůči Charlesi Leclercovi. Jeho cílem ale není jen porazit týmového kolegu, ale vyhrávat závody. Tifosi ho nadále podporují.
Adrian Newey přirovnal pravidla pro sezonu 2026 k technické revoluci z roku 2022. Podle něj nabízejí víc prostoru pro inovace, než se původně zdálo.
Charles Leclerc je spokojený se směrem nastavení SF-25, který odpovídá jeho stylu, ale stále hledá úpravy pro lepší zvládnutí chování letošního monopostu.
Šéf Williamsu James Vowles vyjádřil otevřenou podporu možné kandidatuře Carlose Sainze staršího na post prezidenta FIA.
McLaren s monopostem MCL39 si získává pozornost výjimečně šetrným zacházením s pneumatikami, obzvlášť v průběhu závodů, což naplno potvrdil i výkon v Miami. Za tímto náskokem může stát chytrý systém chlazení brzd.
Před 75 lety odstartoval na trati v Silverstone první závod mistrovství světa Formule 1, který se stal symbolem poválečné obnovy a začátkem nové éry motorsportu. Alfa Romeo tehdy ovládla stupně vítězů a zrodil se fenomén, který dodnes fascinuje miliony fanoušků po celém světě.
Toto Wolff je přesvědčen, že Lewis Hamilton neztratil své schopnosti, i když se zatím ve Ferrari trápí.
Přestup Lewise Hamiltona do Ferrari provází zatím rozpačitý začátek, jelikož vůz týmu neodpovídá jeho jezdeckému stylu. Podle analytika Jolyona Palmera spočívá problém v samotném konceptu monopostu, nikoliv ve strategii nebo týmu.
Formule 1 zveřejnila finální trailer k chystanému filmu s Bradem Pittem v hlavní roli, který se odehrává v prostředí špičkového motorsportu a sleduje návrat bývalého pilota do závodního světa. Snímek slibuje napětí, rivalitu i autentické záběry ze skutečných F1 okruhů.
Šéf Williamsu James Vowles věří, že Formule 1 je blízko příchodu nové americké hvězdy. Podle něj mají Spojené státy čím dál větší vliv na sport jak komerčně, tak z pohledu jezdeckého talentu.
Martin Brundle se zaměřil na to, jak Max Verstappen závodí proti Landu Norrisovi a Oscaru Piastrim. Podle něj je v těchto duelech patrný vzájemný respekt i promyšlenější strategie než vůči jiným soupeřům.
Christian Horner se domnívá, že nové motorové regule pro příští sezónu přinesou Mercedesu výrazné výzvy, a podobný pohled sdílí i řada dalších v paddocku. Jeho názor podpořil i Ford, který očekává, že změny zásadně ovlivní výkonnost týmů.