Zbavit se aerodynamických tunelů kvůli snížování nákladů není podle Haasu moc chytré

Jednou z klíčových věcí, které bude Formule 1 kvůli svým environmentálním závazkům a snaze snižovat náklady řešit na nejbližších jednáních jednáních, je to, zda se týmy budou moci do roku 2030 obejít bez aerodynamických tunelů.

V plánu je i s ohledem na dosažení uhlíkové neutrality přechod výlučně na počítačové simulace (CFD) pro vývoj monopostů. Tento nápad zatím podporuje 8 z 10 týmů, které v současnosti své vozy navrhují pomocí obou prostředků. V letech 2010 vstoupila do F1 stáj Virgin Racing spoléhající pouze na CFD, nebyla však konkurenceschopná a po dvou letech skončila.

McLaren a Aston Martin však v posledních letech investují spoustu peněz do nových aerodynamických tunelů, pomoci nichž chtějí vylepšit své vozy i konkurenceschopnost v šampionátu.

Před přechodem pouze na CFD varují i některé další osobnosti z padoku. Své obavy shrnuje například šéf aerodynamiky Haasu slovy: "Pravidla se budou muset změnit, abychom mohli být tak důkladní jako nyní. Auto jsou do detailů vybroušená, díky tomu dost získáváme v časech na kolo."

"Existují rychlé závodní vozy, které tráví velmi málo času při testování v aerodynamických tunelech, ale to se netýká Formule 1. Nesmíme proto zapomenout na to, čím chce série být. Je ale určitě možné postavit bezpečné a rychlé auto bez aerodynamického tunelu," uvádí Melvin.

Provoz aerodynamického tunelu vyjde ročně na 1 milion liber (27 mil. Kč), kdy si to vynásobíte deseti týmy, pak je zřejmé, že jde o vysokou částku. K tomu je navíc třeba připočíst obslužný personál či náklady na výrobu modelů pro testování.

I tak by to podle Melvina nebyl moc dobrý krok zcela zakázat vývoj v tunelech: "Nevěřím, že to je chytré, pokud jde o efektivitu nákladů. Je fajn mít pravidla a povzbuzovat nás k tomu, abychom posouvali hranice schopností CFD."

"Měl bych velké pochopení pro změnu vyvážení. Ale odvětví je v testování v aerodynamických tunelech tak dobré - nemusíme ho zakazovat, rozhodně ho ale můžeme omezit na podstatně nižší úroveň investic," navrhuje šéf vývoje aerodynamiky Haasu.

A pokud jde o cíl uhlíkové neutrality do roku 2030, cestou by podle něj mohlo být využívání čisté energie: "Nejefektivnější diskuse o zodpovědnosti vůči životnímu prostředí jsou ty, které jsou úplné a inkluzivní. Neměli bychom si proto vybrat jen aerodynamické tunely, měli bychom hovořit o všech aktivitách našeho odvětví a o našich zdrojích energie. Poměrně snadno lze sáhnout po dekarbonizované energii a být udržitelným sportem."

Aerodynamický vývoj bude vždy hnacím motorem konstruktérů Formule 1. Je však zřejmě, že v budoucnu dojde k velké změně, pokud jde o metody a nástroje, které týmy používají k nalezení těch nejlepších řešení.