Začátek letošního roku je pro francouzské přiznivce motoristického sportu smutný: po Beltoiseovi se vydal na nebeský okruh poslední pamětník premiérového šampionátu v roce 1950 – Francouz Robert Manzon. Účastník 28 Grand Prix, jehož závodní osud je spjat se stájí Gordini, kterou jen jednou opustil, prožíval své poslední roky ve své vile v Cassis.
Narodil se v přístavním městě Marseille, přesněji v Bouches-du-Rhône. První kroky v automobilovém světě udělal poměrně pozdě – až ve svých třiceti letech si pořídil závodní vůz Cisitalia a pustil se do tehdejší formule 2. Záhy ukázal, že mu točení volantem a správné přidáváni plynu jde velice dobře – výhry v Angoulême a Commingues vzbudily pozornost samotného Amédéa Gordiniho, který ho získal pro svou značku. Manzon se mu odvděčil vynikajícím výkonem opět v Angoulême následujícího roku, zajel nejrychlejší okruh a vedl, jenže v posledním kole kvůli mechanické závadě klesl na třetí místo. V roce 1949 si už do třetice vedl skvěle znovu v Angoulême a zkompletoval zde svou „medailovou“ sbírku – dojel druhý za krajanem Mauricem Trintignantem, stejný výsledek pro něj znamenal závod v Lausanne, tam nestačil pouze na Raymonda Sommera. Maličké odskočení na Golden Bowl v Montlhéry za volantem Simcy sport mu vyneslo zlatý věnec.
Když FIA vyhlásila oficiální mistrovství světa F1, Manzon a Gordini u toho nesměli chybět. Robert však na svůj debut nevzpomínal v dobrém – v Monacu byl jedním z těch, kteří v prvním kole na nábřeží uvízli v hromadné nehodě a závod pro ně skončil. Chuť si napravil prvním bodovaným místem ve Francii, předposledním závodě v sezóně, protože Gordini všechny Grand Prix neobsazoval. Manzon tak sklízí úspěchy ve finančně méně náročné F2 (vítězí v Périgeux či Mettet). Obdobné to je i o rok později: znovu vyhrává v Mettet, zatímco v F1 – ačkoliv je přihlášen ke všem závodům s výjimkou Indianapolisu – se mu nedaří. Gordini se ztrácí v závodním poli a Manzon je nejlépe sedmý na obtížném Nürburgringu.
Určitý zlom pro Gordiniho znamená rok 1952 – vozy závodí podle specifikace F2 a Amédéé už bez svazku se Simcou má vůz na mnohem vyšší úrovni. Odráží se to i ve výsledcích – Robert (jemuž sekundují v týmu střídavě Behra, Trintignant či Princ Bira) zapisuje do svého závodního deníku první umístění na stupních vítězů – v Belgii před ním zůstávají jen Ferrariho hvězdy Ascari a Farina. Další dva bodové zisky ve Francii a Holandsku mu vynesou nejlepší umístění v konečné klasifikaci šampionátu.
Jako poněkud kontroverzní rozhodnutí se může jevit jeho volba o rok později – ale Manzon si byl vědom převahy stáje Ferrari a proto po úvodní Grand Prix Argentiny, kde se vypracuje na druhé místo, ale upadne mu kolo, opouští F1, s ní i Gordiniho a zaměřuje se v týmu Lancia na sportovní vozy. Odtud také pramení jeho kontakt s Louisem Rosierem, který ho přivede pro sezónu 1954 ke svému týmu Ecuire Rosier disponujícím vozy Ferrari. Robert v tomto prostředí začíná opravdu výborně – na domácí půdě si zopakuje své nejlepší umístění v F1, ovšem tím také jeho úspěchy pro tento rok končí. Sice dopadá lépe než jeho týmový šéf, ale i tak je pro něj sezóna zklamáním, protože se mu nepodaří prorazit s velice kvalitním vozem.
V roce 1955 se mu podařilo ve velice náročném podniku Targa Florio dojet na třetím místě, ale roky 1955/1956 ve znamení návratu k týmu Gordini jsou pro Manzona bojem na ztracených pozicích. Typ Gordini T16 se Amédému příliš nepovedl, ani následující T32 (s níž jezdil Robert v roce 1956) nedosáhla na lepší umístění než dvě devátá místa ve Francii a Anglii. To bylo pro Roberta po vítězství v nemistrovském závodě v Neapoli (květen 1956) značné zklamání (i když se v tomto závodě právě s typem T16 loučil). Manzon se rozhodl svou aktivní kariéru ukončit – poslední závod, který v F1 jel, byla italská Grand Prix 1956.
Robert Manzon se zapsal do historie ještě jedním počinem – v roce 1962 za podpory Juana Manuela Fangia, Paula Frère, Louise Chirona a Nina Fariny ustavil Club des Anciens Pilotes de F1 (Klub bývalých pilotů F1). Zemřel v nedožitých 98 let ve svém sídle v Cassis.
Robert Jean Joseph Manzon* 12. 4. 1917 (Marseille)+ 19. 1. 2015 (Cassis)
Absolvoval 28 Grand Prix (v dalších pěti nestartoval)1950 - 1951 Simca Gordini1952 - 1953 Gordini1954 Ferrari (Ecuire Rosier)1955 - 1956 Gordini
Získal 16 mistrovských bodůNikdy nevyhrál mistrovský závod, nezískal nejrychlejší kolo ani pole-position2 x vystoupil na stupně vítězů (0 – 0 – 2)5 x se objevil na bodované pozici.
Umístění v MS:1950 3 b. 17. místo1951 bez bodového zisku1952 9 b. 6. místo1953 bez bodového zisku1954 4. b 15. místo1955 bez bodového zisku1956 bez bodového zisku
Liam Lawson se po návratu k Racing Bulls zatím marně snaží navázat na své dřívější slibné výkony a hledá ztracené tempo i jistotu. Před závodem v Saúdské Arábii stojí před výzvou znovu najít sebevědomí a potvrdit svůj talent v náročné konkurenci.
Lewis Hamilton prohlásil, že si na nový monopost Ferrari postupně zvyká. Šéf týmu Fred Vasseur zároveň zdůraznil, že nejen jezdec, ale i celý tým se musí vzájemně přizpůsobit, aby spolu našli ideální souhru.
Šéf Ferrari Frédéric Vasseur ocenil přístup Lewise Hamiltona po kvalifikaci v Bahrajnu, kde britský jezdec neskrýval zklamání ze svého výsledku. Podle Vasseura právě tato nespokojenost ukazuje Hamiltonovo vítězné nastavení a přispěla k jeho působivému výkonu v závodě, který označil za "velmi silný".
Nový aerodynamický tunel Red Bullu sice vzniká rychleji, než se plánovalo, ale do provozu půjde až v roce 2027. Do té doby musí tým spoléhat na data z trati, protože současný tunel nedokáže přesně simulovat chování vozu.
Martin Brundle naznačil, že v Red Bullu zřejmě nastane čas na zásadní interní diskuse. Po nepřesvědčivém začátku sezony podle něj tým čekají „vážné rozhovory“, které by mohly odhalit hlubší problémy uvnitř úspěšné stáje.
George Russell označil druhé místo v Bahrajnu za důkaz, že Mercedes zvládá i podmínky, které mu dříve nesedly, ale šance na titul podle něj zůstávají malé.
Na začátku kariéry čelil Lewis Hamilton kritice za svůj styl oblékání, dnes je z něj módní ikona paddocku. Každý víkend ve Formuli 1 využívá jako přehlídkové molo a bez ostychu ukazuje svůj cit pro módu i originalitu.
Šéf Ferrari Frédéric Vasseur nehodil Lewise Hamiltona přes palubu. Po slabé kvalifikaci v Bahrajnu mu nabídl podporu a povzbuzení.
Carlos Sainz zažil po slibném začátku v Bahrajnu náročný závod. Po nejlepší kvalifikaci ve službách Williamsu, kde si vybojoval osmou příčku, se během neděle potýkal s nepříznivým vývojem a různými komplikacemi, které mu znemožnily proměnit solidní start v výraznější výsledek.
Lewis Hamilton si z Bahrajnu odvezl dosud nejlepší výsledek ve službách Ferrari. Po startu z devátého místa dojel pátý a sám přiznal, že konečně zjistil, jak dostat ze svého monopostu maximum. "Začíná to dávat smysl," vzkázal po závodě spokojený britský šampion.
Šéf Red Bullu Christian Horner vysvětlil, že za problémy při zastávkách v boxech v Bahrajnu mohl vadný kabelový svazek v boxovém vybavení. Ten způsobil poruchu semaforu, což tým připravilo o cenné sekundy.
Max Verstappen vyjádřil zklamání nad výkonem Red Bullu ve Velké ceně Bahrajnu, kde skončil na šesté pozici, a přiznal, že tým aktuálně nemá na boj o titul. Kvůli technickým problémům a špatnému tempu auta se objevily spekulace o možné změně týmu na konci sezóny.
