Začátek letošního roku je pro francouzské přiznivce motoristického sportu smutný: po Beltoiseovi se vydal na nebeský okruh poslední pamětník premiérového šampionátu v roce 1950 – Francouz Robert Manzon. Účastník 28 Grand Prix, jehož závodní osud je spjat se stájí Gordini, kterou jen jednou opustil, prožíval své poslední roky ve své vile v Cassis.
Narodil se v přístavním městě Marseille, přesněji v Bouches-du-Rhône. První kroky v automobilovém světě udělal poměrně pozdě – až ve svých třiceti letech si pořídil závodní vůz Cisitalia a pustil se do tehdejší formule 2. Záhy ukázal, že mu točení volantem a správné přidáváni plynu jde velice dobře – výhry v Angoulême a Commingues vzbudily pozornost samotného Amédéa Gordiniho, který ho získal pro svou značku. Manzon se mu odvděčil vynikajícím výkonem opět v Angoulême následujícího roku, zajel nejrychlejší okruh a vedl, jenže v posledním kole kvůli mechanické závadě klesl na třetí místo. V roce 1949 si už do třetice vedl skvěle znovu v Angoulême a zkompletoval zde svou „medailovou“ sbírku – dojel druhý za krajanem Mauricem Trintignantem, stejný výsledek pro něj znamenal závod v Lausanne, tam nestačil pouze na Raymonda Sommera. Maličké odskočení na Golden Bowl v Montlhéry za volantem Simcy sport mu vyneslo zlatý věnec.
Když FIA vyhlásila oficiální mistrovství světa F1, Manzon a Gordini u toho nesměli chybět. Robert však na svůj debut nevzpomínal v dobrém – v Monacu byl jedním z těch, kteří v prvním kole na nábřeží uvízli v hromadné nehodě a závod pro ně skončil. Chuť si napravil prvním bodovaným místem ve Francii, předposledním závodě v sezóně, protože Gordini všechny Grand Prix neobsazoval. Manzon tak sklízí úspěchy ve finančně méně náročné F2 (vítězí v Périgeux či Mettet). Obdobné to je i o rok později: znovu vyhrává v Mettet, zatímco v F1 – ačkoliv je přihlášen ke všem závodům s výjimkou Indianapolisu – se mu nedaří. Gordini se ztrácí v závodním poli a Manzon je nejlépe sedmý na obtížném Nürburgringu.
Určitý zlom pro Gordiniho znamená rok 1952 – vozy závodí podle specifikace F2 a Amédéé už bez svazku se Simcou má vůz na mnohem vyšší úrovni. Odráží se to i ve výsledcích – Robert (jemuž sekundují v týmu střídavě Behra, Trintignant či Princ Bira) zapisuje do svého závodního deníku první umístění na stupních vítězů – v Belgii před ním zůstávají jen Ferrariho hvězdy Ascari a Farina. Další dva bodové zisky ve Francii a Holandsku mu vynesou nejlepší umístění v konečné klasifikaci šampionátu.
Jako poněkud kontroverzní rozhodnutí se může jevit jeho volba o rok později – ale Manzon si byl vědom převahy stáje Ferrari a proto po úvodní Grand Prix Argentiny, kde se vypracuje na druhé místo, ale upadne mu kolo, opouští F1, s ní i Gordiniho a zaměřuje se v týmu Lancia na sportovní vozy. Odtud také pramení jeho kontakt s Louisem Rosierem, který ho přivede pro sezónu 1954 ke svému týmu Ecuire Rosier disponujícím vozy Ferrari. Robert v tomto prostředí začíná opravdu výborně – na domácí půdě si zopakuje své nejlepší umístění v F1, ovšem tím také jeho úspěchy pro tento rok končí. Sice dopadá lépe než jeho týmový šéf, ale i tak je pro něj sezóna zklamáním, protože se mu nepodaří prorazit s velice kvalitním vozem.
V roce 1955 se mu podařilo ve velice náročném podniku Targa Florio dojet na třetím místě, ale roky 1955/1956 ve znamení návratu k týmu Gordini jsou pro Manzona bojem na ztracených pozicích. Typ Gordini T16 se Amédému příliš nepovedl, ani následující T32 (s níž jezdil Robert v roce 1956) nedosáhla na lepší umístění než dvě devátá místa ve Francii a Anglii. To bylo pro Roberta po vítězství v nemistrovském závodě v Neapoli (květen 1956) značné zklamání (i když se v tomto závodě právě s typem T16 loučil). Manzon se rozhodl svou aktivní kariéru ukončit – poslední závod, který v F1 jel, byla italská Grand Prix 1956.
Robert Manzon se zapsal do historie ještě jedním počinem – v roce 1962 za podpory Juana Manuela Fangia, Paula Frère, Louise Chirona a Nina Fariny ustavil Club des Anciens Pilotes de F1 (Klub bývalých pilotů F1). Zemřel v nedožitých 98 let ve svém sídle v Cassis.
Robert Jean Joseph Manzon* 12. 4. 1917 (Marseille)+ 19. 1. 2015 (Cassis)
Absolvoval 28 Grand Prix (v dalších pěti nestartoval)1950 - 1951 Simca Gordini1952 - 1953 Gordini1954 Ferrari (Ecuire Rosier)1955 - 1956 Gordini
Získal 16 mistrovských bodůNikdy nevyhrál mistrovský závod, nezískal nejrychlejší kolo ani pole-position2 x vystoupil na stupně vítězů (0 – 0 – 2)5 x se objevil na bodované pozici.
Umístění v MS:1950 3 b. 17. místo1951 bez bodového zisku1952 9 b. 6. místo1953 bez bodového zisku1954 4. b 15. místo1955 bez bodového zisku1956 bez bodového zisku
Lewis Hamilton podle bývalého inženýra Ferrari Roba Smedleyho získal v Kanadě psychologickou výhodu nad Charlesem Leclercem. Dojel druhý a výrazně ho porazil. Leclerc označil víkend za jeden z nejhorších v kariéře. Smedley tvrdí, že to ovlivnilo jeho psychiku i týmový souboj.
George Russell patří mezi hlavní kandidáty na titul mistra světa F1 v sezoně 2026. Jezdec Mercedesu bojuje o prvenství s týmovým kolegou Kimim Antonellim, ale místo sledování soupeřů se soustředí na vlastní výkony. Věří, že pokud podá maximum, může porazit kohokoliv.
Mercedes ukončil jednání o koupi 24% podílu ve stáji Alpine F1 od společnosti Otro Capital. Důvodem měla být vysoká požadovaná cena, která oceňuje tým až na tři miliardy dolarů. Odchod Mercedesu posiluje pozici Christiana Hornera, jehož plány však může zkomplikovat právo veta Renaultu.
Technický ředitel Mercedesu James Allison odhalil příčinu předčasného odstoupení George Russella při Velké ceně Kanady. Porucha ukončila jeho závod po 29 kolech a připravila ho o boj s Antonellim, který vyhrál čtvrtý závod v řadě.
FIA rozhodla, že Monako 2026 se pojede bez aktivní aerodynamiky, „straight mode“ i DRS kvůli bezpečnosti v úzkých ulicích a tunelu. Vozy budou mít pevné aero, což výrazně změní techniku i strategii závodu v Monte Carlu.
Zak Brown připustil, že McLaren by mohl v budoucnu zvážit vývoj vlastních F1 motorů, pokud by to dávalo finanční smysl. Reaguje tak na úvahy FIA o návratu k jednodušším V8 jednotkám. Tým je ale zatím spokojený se spoluprací s Mercedesem.
Valtteri Bottas čelí po Velké ceně Kanady spekulacím o možné ztrátě místa u Cadillacu. Zákulisní zdroje ale tvrzení odmítají a zdůrazňují, že tým si zkušeného Fina nadále cení. Náhradník Colton Herta navíc aktuálně nesplňuje podmínky pro závodění ve Formuli 1.
McLaren potvrdil příchod Gianpiera Lambiaseho do své struktury jako posily pro závodní vedení, zatímco Red Bull naznačil, že by mohl v budoucnu mířit až na pozici týmového šéfa. Andrea Stella ale spekulace odmítá a zdůrazňuje, že jeho role je čistě o posílení leadershipu týmu.
Ford po 22 letech zaznamenal návrat na stupně vítězů ve Formuli 1 díky spolupráci s Red Bull Powertrains. Mark Rushbrook označil třetí místo Maxe Verstappena v Kanadě za historický milník a potvrdil, že partnerství s Red Bullem se rychle rozvíjí.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem navrhl zrušení limitu funkčních období ve vedení Mezinárodní automobilové federace. O návrhu bude hlasovat Valné shromáždění FIA. Přichází v době kritiky vedení, odchodů funkcionářů a sporů s jezdci F1.
Alpine oznámil od sezony 2027 historické partnerství s Gucci. Luxusní módní dům se stane prvním titulárním partnerem týmu F1 z oblasti high fashion a nahradí dosavadního partnera BWT.
Velká cena Kanady přinesla ve Ferrari výrazný kontrast výkonnosti. Charles Leclerc po závodě přiznal, že šlo o jeho nejhorší víkend ve Formuli 1, zatímco Lewis Hamilton naopak ukázal silnou formu a v interním souboji jasně dominoval. Přesto Leclerc vytěžil čtvrté místo, které neodpovídalo jeho pocitům z jízdy.