Historie má svá zvláštní zákoutí a neškodí si čas od času připomenout, jak se třeba některé oblasti v F1 mění. Třeba před půl stoletím se v dobovém tisku bylo možné dočíst, jak to je s uzavíráním smluv - na dva, výjimečně na tři roky.
Onen citát odrážel tehdejší dobu a skutečnost, že dlouhodobé pobyty pilotů v jednom týmu byly větší vzácností než v současné době. Jako vyslovený exot se jevil třeba Jim Clark - ten celou svou kariéru (1960-1968) odjezdil pouze a jenom v kokpitu Lotusu. Byl prvním a zůstává jediným šampionem věrným jedné značce.
Pokud si projdeme letité týmové sestavy, určitě si všimneme oněch "držáků" neboli jezdců dlouhodobě působících v jednom týmu. Mnohokrát se také stalo, že se po určité době vraceli do známého prostředí. Prototypem budiž Jacques Henri Laffite. Svou kariéru nastartoval v týmu Williams, kde strávil třetinu sezóny 1974 a téměř celý rok 1975. Pak si ho vybral jaké svou jedničku Guy Ligier a Francouz si u něj odkroutil poctivých sedm let. Po martyriu s typem JS 19 a klesající výkonnosti francouzské stáje zamířil zpět do tehdy mistrovského Williamsu, ale svůj comeback nenaplánoval šťastně. Proto po dvou letech opět zaklepal na vrata Ligieru a zde také zakončil svou kariéru v F1.
O něco kratší dobu strávil u Tyrrella Patrick André Eugene Joseph Depailler. Bývalý dentista už dostal od "strýčka Kena" šanci na třetím voze v roce 1972. Podobnou příležitost mohl čekat i v další sezóně, ale coby známý smolař si zlomil nohu při motokrosu, takže se závoděním byl na nějakou dobu ámen. Když se Tyrrellovi rozpadl "team snů" Stewart-Cevert, šanci dostal Patrick a následujících pět let hájil modrobílé barvy stáje někdejšího dřevaře. Pak už přišel hořký epilog - působení u Ligieru (1979) přetrhla jeho havárie s deltaplánem a angažmá u Alfy Romeo (1980) ukončila tragická nehoda při předzávodních testech na Hockenheimringu.
Stáj Ferrari byla pověstná specifickým přístupem commendatoreho k pilotům - nezřídka se sestavy měnily i několikrát v průběhu sezóny. Proto jako jisté zjevení působí Švýcar Gianclaudio Giuseppe "Clay" Regazzoni (1939-2006), jenž v Maranellu strávil šest let - ovšem v zájmu objektivity dodejme, že rozdělených na dvě trojletky. Po sezóně 1972 ho Enzo vyhodil a Clay si vyzkoušel slasti britské stáje B.R.M. Upřímně, nestálo to za nic, proto rád kývl na opakovanou Ferrariho nabídku. Trvalo dvanáct let, než ho v počtu Grand Prix absolvovaných na Ferrari předstihl Ital Michele Alboreto.
Pojďme nyní na opačný pól - jeho prototypem může být Říman Andrea de Cesaris (1959-2014). Pilot, jemuž se díky jeho stylu říkalo "Crasheris" vystřídal během 15 sezón v F1 (pravda, některé neabsolvoval celé) hned deset týmů. Postupně to byly Alfa Romeo (opakovaně), McLaren, Ligier, Minardi, Rial, Brabham, Dallara, Jordan, Tyrrell a Sauber. Pokud vás zajímá, kde absolvoval nejvíc závodu, tak v týmu Kena Tyrrella - plných 32.
Zvláštním případem je bezesporu Brazilec Roberto Moreno (*1959). Nezapočítáme-li jeho nepovedený pokus za Lotus v Holandsku 1982 (Mansell byl zraněn a Roberto se nekvalifikoval), pak v období let 1987-1995 vystřídal osm týmů, pohříchu však ty nejhorší. Leccos napovídá fakt, že ze 76 pokusů se na start dostal jen ve 42 případech. Kromě známých značek Jordan a Minardi (vždy epizodní starty) někteří jeho chlebodárci budou dnešním fanouškům znít jako sound z jiného světa: Andrea Moda, Eurobrun, AGS, Forti, Coloni... Jediné blýskání na časy zažil v Benettonu, k jeho smůle ho však nahradil tehdy vycházející talent jménem Michael Schumacher.
Zmínit je třeba ještě další zajímavý případ - Carlos Alberto Reutemann, potomek švýcarských přistěhovalců do Argentiny a pozdější politik proslul tím, že ve snaze dosáhnout úspěchu přebíhal do mistrovského týmu - aby ten po jeho příchodu výkonnostně poklesl. Popřípadě musel ustoupit týmové jedničce. Nejdřív utekl od Brabhamu k Ferrari (1976), ovšem tam po jistých obstrukcích přeci jenom pro ročník 1977 preferovali Laudu. Když Niki zamířil po sezóně zamířil do Brabhamu, zdrtil svět Mario Andretti s Lotusem a Carlos ostrouhal. Proto se dohodl s Chapmanem a v roce 1979 už tvořil s Andrettim týmové duo - aby nevyhráli ani jeden závod, protože do popředí se prodral především Williams. A tak Carlos nelenil a upsal se Franku Williamsovi. Pro toho byl jedničkou Alan Jones a Reumannovi nepomohla ani známá rebelie v roce 1981 - o jediný bod ho porazil Nelson Piquet. Když pak Jones na čas v F1 skončil, zdálo se, že Carlos bude mít konečně dveře otevřené - ovšem Argentinec znenadání skončil se závodní kariérou - po dvou závodech ročníku 1982. Kdyby tak tušil, co se stane a že Keijo "Keke" Rosberg právě na williamsu získá titul...
Doba se mění a v současnosti pěti, šesti i víceleté kontrakty nejsou ničím výjimečným. Těch, co mění kabáty a prostředí je stále méně a pokud se tak stane, je to informace ve světě F1 hojně probíraná. Stačí vzpomenout na přechod Lewise Hamiltona z McLarenu do Mercedesu - kolik expertů i fanoušků nad tím krokem kroutilo hlavou a tvrdilo, že si nynější sedminásobný mistr světa pohřbil kariéru...
Zakončeme tento výlet do historie doprovázený několika příklady vzpomínkou na pilota, který byl vlastně rovněž oddaný jedné značce - protože debut na třetím McLarenu v GP Anglie 1977 byl spíše epizodou. Kanaďan Gilles Joseph Henri Villeneuve (1950-1982), dodnes ikonická postava F1, odjel všechny další závody na Ferrari a sám prohlásil, že by z Maranella nikdy neodešel, ostatně vytrpěl tu spíše hubenější roky a zahynul právě v době, kdy se vzpínající koník opět dral nahoru. Možná i proto ho Enzo Ferrari označoval za nejoblíbenějšího pilota po celou dobu existence týmu F1 a neváhal ho symbolicky postavit na roveň svého milovaného (a rovněž předčasně zemřelého) syna Dina.
Carlos Sainz zažil po slibném začátku v Bahrajnu náročný závod. Po nejlepší kvalifikaci ve službách Williamsu, kde si vybojoval osmou příčku, se během neděle potýkal s nepříznivým vývojem a různými komplikacemi, které mu znemožnily proměnit solidní start v výraznější výsledek.
Lewis Hamilton si z Bahrajnu odvezl dosud nejlepší výsledek ve službách Ferrari. Po startu z devátého místa dojel pátý a sám přiznal, že konečně zjistil, jak dostat ze svého monopostu maximum. "Začíná to dávat smysl," vzkázal po závodě spokojený britský šampion.
Šéf Red Bullu Christian Horner vysvětlil, že za problémy při zastávkách v boxech v Bahrajnu mohl vadný kabelový svazek v boxovém vybavení. Ten způsobil poruchu semaforu, což tým připravilo o cenné sekundy.
Max Verstappen vyjádřil zklamání nad výkonem Red Bullu ve Velké ceně Bahrajnu, kde skončil na šesté pozici, a přiznal, že tým aktuálně nemá na boj o titul. Kvůli technickým problémům a špatnému tempu auta se objevily spekulace o možné změně týmu na konci sezóny.
George Russell si udržel druhé místo v Bahrajnu, přestože čelil vyšetřování kvůli možnému neoprávněnému použití DRS. Komisaři nakonec neshledali žádné pochybení.
Lewis Hamilton odjížděl z Bahrajnu s pocitem, že začíná chápat, jak nový vůz Ferrari nejlépe funguje. Do Saúdské Arábie tak míří s nadějí, že se mu podaří své poznatky proměnit v lepší výsledek.
Charles Leclerc přirovnal trápení Ferrari při Velké ceně Bahrajnu k "efektu sněhové koule", potíže se podle něj nabalovaly jedna na druhou. Stěžoval si především na nedostatek přilnavosti a přítlaku, což výrazně ovlivnilo výkonnost monopostu.
Oscar Piastri zazářil v Bahrajnu a vítězstvím v dramatickém závodě formule 1 zdramatizoval boj o titul – na týmového kolegu Landa Norrise ztrácí už jen tři body.
Po dominantním závodě v Japonsku prožívá zatím Max Verstappen v Bahrajnu nečekaný zlom – místo suverénního tempa čelil náhlému propadu formy a zcela jiné realitě.
Po zklamání v kvalifikaci na Velkou cenu Bahrajnu, kde Lando Norris skončil až na 6. místě, šéf McLarenu Andrea Stella vyjádřil plnou podporu svému jezdci.
Po vítězství v Bahrajnu přiznal Max Verstappen, že Red Bull momentálně ztrácí na McLaren zhruba půl sekundy na kolo a trápí se s vyvážením i přilnavostí vozu. Přesto zůstává klidný a místo paniky spoléhá na očekávaný balík vylepšení, který dorazí až v Imole.
Na přilbě legendy F1 Sira Jackieho Stewarta přibylo další slavné jméno, mezi podpisy, které ji zdobí, nechybí ani iniciály Michaela Schumachera. Unikátní helma, podepsaná řadou osobností motorsportu, půjde do dražby a výtěžek poputuje na dobročinné účely.
