K dobrému času na kolo ve Formuli 1 nestačí být pouze rychlý, velkou hraje také správné brzdění. Na okruhu v Montrealu se brzdí v sedmi místech, z toho na šesti velmi tvrdě. Jak to ovlivňuje nároky na brzdy? Jaký vliv na ně mají novinky letošní sezóny - KERS a DRS?
Pro dosažení rychlých kol v Kanadě týmy používají přepracované brzdové kanálky, které pomáhají optimalizovat chlazení. Velkou výzvou je dosažení konstantní výkonnosti v každém ze 70 kol závodu, proto také používají odlišný brzdový materiál.
Vynaložená energie na brzdění v Montrealu dosahuje dvojnásobku toho, co v belgickém Spa. Na obou okruzích stráví piloti na brzdě přibližně 15 sec z celkového času kola, což v prvním případě představuje 20 %, ve druhém 14 %.
Nejnáročnějším místem z pohledu brzd je zatáčka č. 10, ke které vozy přijíždějí rychlostí kolem 295 km/hod a před jejím průjezdem musí na pouhých 140 metrech zpomalit na 60 km/hod, tedy o 235 km/hod. Na piloty přitom působí přetížení 5,5 G.
Údaje Bremba o brzdění do poslední zatáčky (č. 12) v Montrealu
Síla, kterou musí vyvinout na brzdový pedál, dosahuje přibližně 2000 N (čili 200 kg). Vozy F1 dokáží teoreticky zastavit z rychlosti 300 km/hod na vzdálenosti 135 m, to se však liší dle úrovní přítlaku a přilnavosti pneumatik.
Další zajímavou věcí, kterou stojí za to zmínit při zpomalování, jsou obrovské teploty, které brzdy dosahují. Špičkové teploty se nedostavují při aplikování největší síly, ale až pozdější fázi brzdění kvůli intenzitě přestupu tepla. Kotouče se zahřívají až na 1000 °C, teplota třmenů dosahuje 200 °C.
Stejně jako se dle trati liší aerodynamický balík, mění se v závislosti na okruhu i brzdový systém. V Montrealu se kvůli dostatečnému chlazení používají větší brzdové kanálky, které časy na kolo zhoršují o 0,2 sec ve srovnání s jejich menšími verzemi, které používají na jiných tratích.
Rozžhavené brzdové kotouče Williamsu FW32
Tloušťka a velikost brzdových kotoučů je omezena pravidly na 28 mm a 278 mm. Brzdový materiál (tj. typ karbonového kotouče a brzdových destiček) se dle nároků na jeho výdrž okruh od okruhu mění.
V F1 se obvykle využívá rozložení brzdného účinku 55:45 (přední:zadní). To je ale třeba kvůli KERSu měnit. Ten při dobíjení negativně působí na zadní poloosy dodatečnou kroutivou silou, proto musí piloti posouvat vyvážení brzd směrem dopředu, aby nedocházelo k blokování zadních kol.
Další velkou změnou letošního ročníku představují DRS zóny - v Kanadě uvidíme dokonce poprvé hned dvě za sebou. Jaký mají vliv na brzdění? Při aktivaci DRS mírně stoupá potřeba na vyšší energii pro zpomalení monopostu. Během závodu bude hodně záležet na tom, jak často bude využíván a při jakém množství paliva. Vliv DRS na brzdy je při vyšším množství benzínu v nádrži v počátečních fázích závodu vyšší.
George Russell připustil, že by se v budoucnu nebránil spolupráci s Maxem Verstappenem ve Formuli 1 i ve vytrvalostních závodech, jako je 24h Nürburgring. Přestože mezi nimi panuje napětí, Russell zdůraznil, že chce závodit s nejlepšími.
Aston Martin před GP Monaka představil speciální jednorázové zbarvení monopostu s iridescentním povrchem, který během víkendu mění odstíny. Design vznikl s partnerem Maaden a symbolizuje přeměnu surovin v technologie. Změny se týkají i kombinéz a vybavení týmu.
FIA před Velkou cenou Monaka upravila pravidla nočního zákazu práce týmů a zkrátila tzv. curfew o tři hodiny pro šest členů zodpovědných za práci s pneumatikami. Důvodem jsou specifické logistické podmínky městského okruhu. Zároveň došlo ke změně v systému předjíždění – „Straight Mode“ nebude v Monaku k dispozici, jezdcům zůstává pouze „Overtake Mode“.
Charles Leclerc prodloužil smlouvu s Ferrari a zůstává v týmu na další sezony. Ukončil spekulace o odchodu a potvrdil, že chce s Ferrari bojovat o titul. Stáj ho považuje za klíčovou postavu budoucnosti.
FIA uzavřela technickou mezeru v pravidlech F1 týkající se kompresního poměru pohonných jednotek. Nová úprava vstupuje v platnost od Velké ceny Monaka, která bude prvním závodem podle zpřísněných pravidel. Změna reaguje na podezření z využití nejasností pravidel ze strany Mercedesu.
Lando Norris a šéf McLarenu Andrea Stella se shodují, že Ferrari bude patřit mezi hlavní favority Velké ceny Monaka. Italský tým má podle nich výraznou výhodu v pomalých zatáčkách a technických pasážích, které rozhodují na městském okruhu v Monte Carlu, zatímco McLaren věří v vlastní šanci.
Kimi Antonelli pokračuje ve výjimečné sezoně ve a potvrzuje status jednoho z největších talentů současnosti. Připouští, že budoucnost ve Ferrari nevylučuje, ale jeho prioritou je nyní Mercedes, kterému chce přinést úspěchy a naplno využít jeho důvěru.
Lewis Hamilton po silném výsledku na Velké ceně Kanady uvedl, že pravděpodobně už nebude využívat simulátor Ferrari při přípravě na závody. Sedminásobný mistr světa vysvětluje, že mu tento nástroj nepřináší vždy očekávaný přínos, protože chování vozu ve virtuálním prostředí se liší od reality na trati.
McLaren si při Velké ceně Monaka připomene jeden z nejvýznamnějších milníků ve své historii. Britská stáj představila speciální výroční zbarvení monopostu, kterým oslaví dlouholetou přítomnost ve Formuli 1. Symbolické je, že oslavy proběhnou právě v Monaku, kde tým před desítkami let absolvoval svůj první závod v královně motorsportu.
Odstoupení George Russella z Velké ceny Kanady mohlo podle všeho Mercedesu ušetřit potenciálně krizový scénář v rámci týmové dynamiky mezi ním a Kimim Antonellim. Souboj o vedení byl velmi těsný a situace mohla vyústit v nehodu.
Cadillac po analýze potvrdil, že rozumí příčině poruchy zavěšení Sergia Péreze v Kanadě a problém už odstranil. Šéf týmu Graeme Lowdon uvedl, že incident vypadal dramatičtěji, než ve skutečnosti byl, a odmítl spekulace o jezdeckých změnách i obavy směrem k Monaku.
Max Verstappen v roce 2026 neplánuje další vytrvalostní závody, ale nevylučuje start v 24h Daytoně 2027. Fanoušci jeho účast ve velké většině podporují. Zatím jde jen o úvahy, které mohou ovlivnit jeho program vedle Formule 1 a další plány mimo šampionát.