K dobrému času na kolo ve Formuli 1 nestačí být pouze rychlý, velkou hraje také správné brzdění. Na okruhu v Montrealu se brzdí v sedmi místech, z toho na šesti velmi tvrdě. Jak to ovlivňuje nároky na brzdy? Jaký vliv na ně mají novinky letošní sezóny - KERS a DRS?
Pro dosažení rychlých kol v Kanadě týmy používají přepracované brzdové kanálky, které pomáhají optimalizovat chlazení. Velkou výzvou je dosažení konstantní výkonnosti v každém ze 70 kol závodu, proto také používají odlišný brzdový materiál.
Vynaložená energie na brzdění v Montrealu dosahuje dvojnásobku toho, co v belgickém Spa. Na obou okruzích stráví piloti na brzdě přibližně 15 sec z celkového času kola, což v prvním případě představuje 20 %, ve druhém 14 %.
Nejnáročnějším místem z pohledu brzd je zatáčka č. 10, ke které vozy přijíždějí rychlostí kolem 295 km/hod a před jejím průjezdem musí na pouhých 140 metrech zpomalit na 60 km/hod, tedy o 235 km/hod. Na piloty přitom působí přetížení 5,5 G.
Údaje Bremba o brzdění do poslední zatáčky (č. 12) v Montrealu
Síla, kterou musí vyvinout na brzdový pedál, dosahuje přibližně 2000 N (čili 200 kg). Vozy F1 dokáží teoreticky zastavit z rychlosti 300 km/hod na vzdálenosti 135 m, to se však liší dle úrovní přítlaku a přilnavosti pneumatik.
Další zajímavou věcí, kterou stojí za to zmínit při zpomalování, jsou obrovské teploty, které brzdy dosahují. Špičkové teploty se nedostavují při aplikování největší síly, ale až pozdější fázi brzdění kvůli intenzitě přestupu tepla. Kotouče se zahřívají až na 1000 °C, teplota třmenů dosahuje 200 °C.
Stejně jako se dle trati liší aerodynamický balík, mění se v závislosti na okruhu i brzdový systém. V Montrealu se kvůli dostatečnému chlazení používají větší brzdové kanálky, které časy na kolo zhoršují o 0,2 sec ve srovnání s jejich menšími verzemi, které používají na jiných tratích.
Rozžhavené brzdové kotouče Williamsu FW32
Tloušťka a velikost brzdových kotoučů je omezena pravidly na 28 mm a 278 mm. Brzdový materiál (tj. typ karbonového kotouče a brzdových destiček) se dle nároků na jeho výdrž okruh od okruhu mění.
V F1 se obvykle využívá rozložení brzdného účinku 55:45 (přední:zadní). To je ale třeba kvůli KERSu měnit. Ten při dobíjení negativně působí na zadní poloosy dodatečnou kroutivou silou, proto musí piloti posouvat vyvážení brzd směrem dopředu, aby nedocházelo k blokování zadních kol.
Další velkou změnou letošního ročníku představují DRS zóny - v Kanadě uvidíme dokonce poprvé hned dvě za sebou. Jaký mají vliv na brzdění? Při aktivaci DRS mírně stoupá potřeba na vyšší energii pro zpomalení monopostu. Během závodu bude hodně záležet na tom, jak často bude využíván a při jakém množství paliva. Vliv DRS na brzdy je při vyšším množství benzínu v nádrži v počátečních fázích závodu vyšší.
Kompresní poměr u motorů Mercedesu a Red Bullu pro sezonu 2026 se stal předmětem diskuzí v paddocku Formule 1. Ve skutečnosti ale nejde jen o čísla, nýbrž o širší technické souvislosti nové motorové éry.
George Russell tvrdí, že nejistota ohledně jeho budoucnosti u Mercedesu v první polovině sezony F1 2025 ho nijak nerozptylovala. Dokázal se plně soustředit na své závodní výkony.
Fernando Alonso vstupuje do nové sezony Formule 1 s týmem Aston Martin s jasným cílem být připraven na nadcházející výzvy. Úvod sezony slibuje dynamiku, přesto Alonso zůstává klidný a optimistický.
Pierre Gasly se ohlíží za napjatou rivalitou s Estebanem Oconem, která postupně přerostla z čistě týmového soupeření v osobní rozkol. Podle francouzského jezdce zanechala jejich společná minulost výraznější stopy, než se navenek zdálo.
Před debutem motorů pro sezonu 2026 vznikla již první kontroverze. Spekuluje se, že Mercedes díky šedé zóně dokáže ze své pohonné jednotky získat o 15 koní víc.
Mercedes odstartoval společně s Hondou očekávání sezony 2026 krátkou ukázkou zvuku své nové pohonné jednotky ve Formuli 1.
Oscar Piastri se ohlíží za svou sezonou 2025 ve Formuli 1 a poukazuje na to, že mu tento rok přinesl cenné lekce a nové zkušenosti.
Carlos Sainz poděkoval Williamsu za jejich pokrok v sezoně 2025. Týmu předal dárky a dopis oslavující jejich páté místo v hodnocení konstruktérů.
Fred Vasseur přiznal, že přechod Lewise Hamiltona z Mercedesu do Ferrari byl náročnější, než očekával, a zdůraznil, že rozdíly v kultuře, týmu a technice ovlivnily jeho první sezonu ve Scuderii.
Sezona Formule 1 2026 přinese zásadní technické změny a nové možnosti strategie, které mohou proměnit podobu závodů. Mercedes a další týmy vstupují do této éry s očekáváním, že nový přístup k aerodynamice a pohonným jednotkám otevře fascinující kapitolu sportu.
Ferrari odhalilo plán uvedení svého monopostu pro sezonu 2026, přičemž šéf stáje Fred Vasseur nastínil strategii týmu pro náročnou předsezonní přípravu.
Bývalý šéf Haasu Guenther Steiner nabídnul mistru světa Lando Norrisovi test na KTM MotoGP motocyklu. Tento neobvyklý krok zřejmě nebude po chuti šéfovi McLarenu Zakovi Brownovi.