Nepřiměřený trest v Belgii ve mě zanechal hořkost, uvádí ve svém sloupku Massa

Před dvanácti měsíci jsem se v těchto dnech připravoval na Grand Prix Itálie, plný emocí a připraven oznámit svůj odchod do závodního důchodu. Tentokrát se chystám na běžný závodní víkend s týmem Martini Williams Racing. Ale kdykoli jsem na Monze, mám zvláštní pocit.

Italský závod beru jako druhý domácí, vždy jsem se tu těšil velké podpoře zdejších tifosi, ať to bylo ve Formuli 1 nebo při mých závodech v juniorských kategoriích. Když jsem vyrazil z rodné Brazílie, abych závodil na mezinárodní scéně, tak jsem při každé účasti na Monze snil o tom, že tu vystoupím na proslulé stupňovité pódium před publikum, které se sem sbíhá poté, co je závod odmávnut.

Nedostatečný pokrok

Vždy tak nějak doufáte, že v F1 uspějete a dostanete se mezi první tři, ale poslední čtyři závody pro nás byly velmi obtížné kvůli potížím, které jsme měli v kvalifikaci. Náš problém začal v Rakousku a nic se nezlepšilo na Silverstone, Hungaroringu ani ve Spa. Jedná se o problém s rychlostí jako takovou a stále neznáme příčiny - je to hodně zvláštní zejména proto, že pro závod se zase výkon v našem voze objeví. 

V Belgii jsem dojel osmý, ale já i tým jsme měli pocit, jako kdybych ten závod vyhrál. Nečekali jsme, že o tomto víkendu budeme mít stejné tempo jako naši přímí protivníci: Renault, Haas a Force India. 

V našem týmu se nadále tvrdě pracuje, abychom se dostali k jádru našeho problému, co je třeba udělat, abychom se vrátili na pozici čtvrtého nejlepšího týmu v šampionátu. Podle mého názoru existuje více než jeden důvod pro problémy, které v posledních závodech vedly ke ztrátě našeho výkonu. Vylepšení, která jsme zavedli před Red Bull Ringem nás nevynesly nijak vysoko, ne tak, jak jsme doufali. Naši přímí soupeři udělali v témže okamžiku větší krok. To všechno se sešlo nějak dohromady.

Složitý návrat s vysvětlením

Belgický víkend pro mě nebyl jednoduchý. Vracel jsem se na závodní dráhu po absenci v Maďarsku, kde jsem trpěl problémy se závratěmi, navíc mi start nevyšel zcela podle představ. Ve spěchu, abych získal opět dobrý pocit v autě, jsem udělal v prvním kole chybu a narazil do bariéry. To jsme rozhodně nechtěli, protože oprava auta znamenala hodně práce a současně mi to znemožnilo dokončit běžný denní program.

Hodně lidí svedlo mylně moji chybu na důsledek zdravotních potíží přetrvávajících z Maďarska. Byl to absolutní nesmysl a dost mě to rozčílilo. Všechny, kteří se mě ptali, jsem ujistil, že jde o dvě naprosto rozdílné věci, že to jednoduše byla moje chyba.

Když jsem se vrátil na trať v sobotu, všechny jsem uklidnil a prokázal, že jsem připraven odvést co nejlepší práci. Že je všechno v naprostém pořádku jsem předvedl v neděli, kdy jsem vynaložil veškeré úsilí, zvláště když uvážíme mou výchozí pozici a výkon vozu.

Žlutá vlajka

Ze Spa-Francorchamps odjíždím se čtyřmi body, ale pořád s trochou hořkosti za trest, který jsem dostal kvůli ignorování žluté vlajky. Když mi tým oznámil "jedna žlutá vlajka, vůz zastavil mimo trať", zpozorněl jsem s tím, že to nebude nijak nebezpečná situace. Pak jsem ale zjistil, že jde o dvojitou žlutou, a když se to stalo, věci se začaly odvíjet odlišně. Projel jsem sektor o čtyři desetiny pomaleji než mé nejrychlejší kolo, takže kdyby tam byla opravdu jednoduchá žlutá, bylo by mé chování správné. Ale pro dvojitou žlutou jsem jel příliš rychle.

Byl jsem povolán ke stewardům a ačkoliv si poslechli radiokomunikaci mezi mnou a týmem, potrestali mě ztrátou pěti míst na startu a pokutou tří bodů do mé závodní licence. Podle mého názoru šlo o přehnaný trest, protože to nebyla moje chyba; v minulosti byly uděleny mnohem mírnější tresty za podstatně nebezpečnější situace.

Ohledně bezpečnosti ve Formuli 1 jsem byl vždy velmi opatrný a myslím, že jsem jeden z pilotů, kteří mají ve své licenci asi nejméně bodů. Ale v této situaci jsem nemohl udělat nic, abych přesvědčil ty, co mě potrestali, o mých dobrých úmyslech.