Chester žádá vytvoření solidních základů, teprve potom usilovat o výsledky

Přispět by k tomu měl i zkušený a léty v F1 prověřený Nick Chester, který bude v Renaultu dohlížet ve funkci technického ředitele na oblast podvozku. Absolvent univerzity v Cambridge nastoupil v roce 1991 k firmě Simtek, s níž se dostal o tři roky později až do F1. Po roce se přesunul k Arrowsu, kde prošel několika funkcemi až k závodnímu inženýrovi, který se staral o Damona Hilla, Pedra Dinize (1997), Miku Sala a Pedra de la Rosu (1998-99).

Další osud ho zavedl k Benettonu coby testovacího inženýra Alexe Wurze, Giancarla Fisichelly a Marka Webbera. Po přeměně Benettonu na Renault měl pod palcem Jarna Trulliho a stál u jeho jediného vítězství v Monacu 2004. Následující sezóna zastihla Chestera coby hlavního výkonného šéfa oddělení pro odpružení, brzdy a simulaci. Byla to také jeho zásluha, že se Renault v letech 2005 a 2006 vyšvihl na samou špičku. Od roku 2010 rozšířil svou činnost o funkci vedoucího výkonných systémů, dynooperací, podílel se na plánování a zavedení simulátoru v Enstone. Od roku 2011 se stal odpovědným za přípravu typů Lotus E20 a E21, v roce 2013 postoupil na post technického ředitele.

Co nám můžete říci o typu RS16?Bude to třetí typ, který byl vytvořen v Enstone v éře hybridných motorů. Navazuje na všechny poznatky získané z našich dvou předchozích vozů a může být tedy vnímán jako přirozený vývojový článek navazující na typy E22 a E23. Během dvou let jsme podruhé změnili pohonnou jednotku a další jisté elementy, takže doba pro vývoj RS16 byla velmi krátká, nicméně si myslím, že stavíme na solidním základu.

Dočkáme se od RS16 nějakého překvapení?Chceme vycházet ze stabilního základu, který nám během sezóny umožní další rozvoj. První varianta by žádné překvapení přinést neměla, ale pracujeme na celé řadě aspektů, které by měly vést k vylepšení jak v roce 2016, tak především položit dobré základy pro sezónu 2017.

Jak napjatá byla časová osa pro RS16?Hodně. Začali jsme vývoj našeho šasi ještě s předchozí pohonnou jednotkou (Mercedes), ale postupně jsme naší pozornost přesouvali - což se nakonec potvrdilo - na opětovný vstup do rodiny Renaultu. Upřímně musím přiznat, že jsme byli velmi, opravdu velmi zaneprázdněni.

Jak se změnila technická situace v Enstone ve srovnání s dobou před dvanácti měsíci?Jsme nyní Renault a máme před sebou dlouhodobý projekt, což je velmi zavazující. Můžeme plánovat hodně dopředu, což usnadní náš rozvoj a umožní se zabývat novými oblastmi. Už jsme se přesvědčili, že náš další rozvoj nebudou brzdit potíže, kterými jsme minulý rok prošli. Nyní jsme schopni připravit všechny komponenty pro náš vůz v krátkém časovém horizontu.

Jaká je rovnováha mezi krátkodobými potřebami pro rok 2016 a dlouhodobým programem týmu?Bylo to takové žonglování s časem. Pro přechod na nový vývojový program vozu pro rok 2016 jsme ho měli hodně málo, ohledně podvozku šlo o nabitý program. Po schválení šasi jsme se přesvědčili, že jsme schopni rychle reagovat a odvést dobrou práci. Přístup lidí v Enstone byl skvělý. Po všech minulých útrapách nepolevilo nadšení a všichni pracovali na plné obrátky, což bylo jedním slovem úžasné.

Prozradíte nám technické cíle pro nadcházející sezónu?Chceme se zaměřit na jednotlivé bloky, které nám umožní se řádně připravit na rok 2017. Znamená to zlepšit spolehlivost a především co nejvíc pracovat na provázanosti podvozku s pohonnou jednotkou. Hodně se věnujeme budování týmové infrastruktury. Rok 2016 pro nás bude získáváním zkušeností na tratích a posilováním týmu, což je v tuto chvíli důležitější než honba za výsledky.

Jakou změnu infrastruktury v Enstone čekáte?Budujeme zde další oddělení, provedli jsme pohovory s lidmi na nemálo nových pozic, což je součástí aktuálního programu. Na konci roku 2013 jsme měli k dispozici o nějakých 100 pracovníků méně než teď, kdy máme za cíl zajistit příchod nových sil k podpoře strategického programu pro rok 2016. Můžeme se tak opřít o větší počet fyzických zdrojů a v našich útvarech plně využít personál, který máme v současné době k dispozici.