Dlouholetý prezident Mezinárodní automobilové federace prošel kokpitem závodního vozu a konstrukčními odděleními, aby se nakonec věnoval organizaci motoristického sportu a zajištění jeho budoucnosti.
Max Mosley se narodil roku 1940 v rodině politika Oswalda Mosleyho, jenž vešel do povědomí Britů ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Ale jak už to často bývá, mívají synové slavných otců se získaným dědictvím nelehkou budoucnost. Nejinak tomu bylo i v případě Maxe, jehož otec založil v roce 1932 politickou stranu nazvanou Unie britských fašistů.
Přes otcovu pozdější internaci během II. Světové války studoval na Univerzitě v Oxfordu, kde promoval v roce 1961 z fyziky a následně se v Londýně věnoval studiu práva. Obhájcem byl jmenován o tři roky později.
Max Mosley stejně jako jeho četní vrstevníci nezůstal necitlivým k vůni benzínu a v letech 1966 a 1967 závodil na klubové úrovni s vozy Formule 2 za London Racing Team a o rok později se poprvé setkal s Frankem Williamsem, když startoval s jeho týmem F2. Za volantem monopostů poměřil své schopnosti s Jimem Clarkem, Jackie Stewartem a Jochenem Rindtem, ale více mu učarovala technika a organizace týmu, než samotné závody na dráze.
Proto se v roce 1969 spolu s Alanem Reesem, Grahamem Coakerem a Robinem Herdem postavil do čela společnosti produkující závodní vozy. Společnost March (M-Mosley, AR-Alan Rees, C-Coaker a H-Herd) vyprodukovala několik úspěšných zákaznických šasi a angažovala se se svým týmem i ve Formuli 1. A právě projekt F1 měl na starosti Max Mosley. Stáj skončila v Poháru konstruktérů 1970 a 1971 na třetím místě a Ronnie Peterson vybojoval v roce 1971 titul vicemistra světa.
Max Mosley ale nezapře svého otce a jeho geny. Už začátkem 70. let se začal totiž angažovat ve FOCA, asociaci konstruktérů F1, jež byla založena pro ochranu zájmů týmů F1. V roce 1977 definitivně opustil konstrukční oblasti a pustil se do politiky ve FOCA a následně FISA, jednom z výborů Mezinárodní automobilové federace FIA.
V době, kdy se vyhrotily spory mezi FOCA (Bernie Ecclestone) a FISA (Jean Marie Balestre) napomohl Max znesvářené strany diplomaticky usmířit návrhem dohody, jejíž podoba přetrvala až do nového tisíciletí. FOCA se zabývala otázkou reklamy a televizních práv a FISA otázkou pravidel a předpisů.
Přes tento politický úspěch se Max stáhl z Formule 1, aby se ale v roce 1986 objevil v čele Sdružení výrobců pod křídly FISA a zároveň v čele strojírenské skupiny Simtek. O pět let později však prodal své akcie v Simtek a plně se angažoval v politice kolem motoristického sportu.
V roce 1991 se postavil do ringu jako protikandidát Jean Marie Balestreho při předčasných volbách. Svého soka vhodně volenou kampaní porazil a byl jmenován do čela úřadu, aby ale o rok později podal demisi se zdůvodněním, že by raději byl zvolen pro své schopnosti a zkušenosti, než pro chyby bývalého prezidenta. Po dokončení strukturálních změn Mezinárodní automobilová federace FIA zvolila Maxe Mosleyho svým prezidentem na čtyřleté funkční období v roce 1997 a o čtyři roky později znovu.
Formule 1 je ale specifickým sportem a s hromadným příchodem automobilek se znovu vyhrotily spory mezi FIA a týmy F1. Stáje byly nespokojeny s neustálými změnami předpisů, které bývaly přijímány většinou na poslední chvíli a snahou o umělé snížení velkých ročních rozpočtů spolu s dalším vměšováním FIA do běhu sportu. Druhá strana se zase bránila argumenty postavenými na nebezpečných haváriích, stále rostoucími rychlostmi monopostů a poklesem zájmu o F1 ze strany diváků a sponzorů.
Max Mosley se rozhodl opustit post prezidenta FIA v říjnu 2004, protože byl nadmíru nespokojen s věčnou kritikou týmů, které ale nepředložily jediný vlastní návrh řešení. Poté, co ho však grémium FIA požádalo o setrvání v úřadě s veškerou podporou názor změnil a o rok později byl zvolen do úřadu potřetí za sebou.
Pod jeho vedením přistoupila FIA k několika více či méně zdařilým úpravám technických předpisů a pravidel. K nejvýznamnějším patří například zákaz slicků a přechod k profilovaným pneumatikám, zákaz a následné povolení kontroly prokluzu, změna bodovacího systému na osm prvních jezdců v cíli, kvalifikace formou letmých kol a později kvalifikace vyřazovací, rok platný zákaz výměny pneumatik a přechod na jediného monopolního dodavatele gum, redukce výkonu přechodem a osmiválce s objemem maximálně 2400 ccm a celá řada změn týkajících se aerodynamiky monopostů F1.
Max Mosley si spolu s Berniem Ecclestonem dlouhodobě udržují kontrolu nad Formulí 1 a společně se postavili proti snaze výrobců automobilů tuto sérii ekonomicky ovládnout nebo ji zničit konkurenčním šampionátem formulových vozů. V roce 2007 sice vyprší současná dohoda Concorde Agreement, ale dá se předpokládat, že i v dalších letech bude F1 kráčet směrem, který společně určují.
Kimi Antonelli ovládl Velkou cenu USA a připsal si deváté vítězství sezony. Pilot Mercedesu porazil Charlese Leclerca a přiblížil se historickému titulu mistra světa. V Mexiku mu k jeho zisku stačí pouhé dva body.
Kimi Antonelli získal v Austinu pole position a může už v neděli slavit titul mistra světa Formule 1. K tomu potřebuje vyhrát Velkou cenu USA a George Russell nesmí skončit lépe než devátý. Max Verstappen odstartuje druhý, Isack Hadjar třetí.
Lewis Hamilton ovládl závěrečný trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari první místo ve všech třech přípravných jízdách. Druhý skončil Max Verstappen před Charlesem Leclercem. Isack Hadjar se navíc dostal do hledáčku sportovních komisařů kvůli incidentu s Alexem Albonem.
Kimi Antonelli upozornil na příčiny častého porušování traťových limitů v Austinu. Podle jezdce Mercedesu problém zhoršují široké asfaltové plochy, přilnavé výjezdy i náročný profil okruhu.
Charles Leclerc ovládl oba páteční tréninky na Velkou cenu USA. Ve druhém ho od Kimiho Antonelliho dělilo pouhých 0,042 sekundy, třetí skončil Max Verstappen. George Russell se po incidentu s Leclercem vyhnul penalizaci, týmy však řešily výrazné opotřebení pneumatik.
Charles Leclerc ovládl první trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari slibný vstup do závodního víkendu. Max Verstappen zaostal o pouhých 84 tisícin sekundy, třetí skončil Lando Norris. Kimi Antonelli obsadil páté místo.
Max Verstappen se po náročném začátku sezony vrátil do boje o vítězství a podle Jolyona Palmera budí u soupeřů respekt. Red Bull prošel výrazným výkonnostním obratem a před závěrečnými šesti závody může ještě zamíchat pořadím šampionátu.
Velká cena USA nabídne kromě soubojů na trati také přehlídku speciálních designů. Pět týmů Formule 1, konkrétně Haas, Cadillac, Mercedes, Aston Martin a Ferrari, připravilo pro závod v Austinu upravené lakování svých monopostů.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem očekává, že se během několika měsíců podaří dohodnout základní podobu pravidel pro návrat osmiválcových motorů. Přestože se hovoří o roce 2030, definitivní termín zatím potvrzen nebyl. Klíčové bude také snížení nákladů.
McLaren přiveze na Velkou cenu USA menší vylepšení monopostu MCL40. Zaměří se především na brzdy a úpravy podlahy. Technický ředitel Rob Marshall věří, že Austinu bude vůz vyhovovat více a tým se po slabších výsledcích znovu přiblíží špičce.
Navzdory napjaté situaci na Blízkém východě pokračují přípravy na Velkou cenu Kataru podle plánu. FIA zatím počítá se závodem 29. listopadu, v případě zhoršení bezpečnostních podmínek by však mohla přijít na řadu náhradní varianta v podobě italské Imoly.
Lance Stroll věří, že Aston Martin dokáže před sezonou 2027 výrazně zlepšit svůj monopost. Největší obavy má ale z pohonné jednotky Honda, jejíž vývoj zatím zaostává za očekáváním. Ani letošní modernizace nepřinesly výrazný pokrok.