Už jsme to uvedli při jiné příležitosti - sešel se zvláštní jev, kdy se piloti třikrát po sobě pohybovali v destinaci, kde vládne francouzština. Ale ta poslední se nesla v duchu velkého návratu a patřičných oslav... samozřejmě, jak to tak bývá, s pihami na kráse.
Jak už napovídá termín Grand Prix, Francouzi měli k rychlým kolům vždy blízko, což ostatně dokládají i historické zápisy v knihách rekordů. Málokoho překvapí, že první Velká Cena se jela ve Francii. Jenže pak se to tak trochu zadrhlo. Ne že by zástupci země galského kohouta nebyli na místě činu, ale triumfy nepřicházely. Na francouzského mistra světa se čekalo až do roku 1985, kdy Alain Prost konečně zúročil svůj talent, ovšem ne v barvách Renaultu, jak celá Francie čekala, nýbrž v "cizáckém" McLarenu. Když pak konečně Alonso povýšil i Renault na piedestal s titulem, mohlo se zdát všechno très bien, ale už tři roky po tomto triumfu se Francie poroučela z kalendáře F1.
Le Castellet byl vždy považován za jednu z nejmodernějších tratí, na svědomí ji má pan Paul Ricard, jehož jméno je spojováno s vynikající anýzovkou. Roky se sem sjížděly týmy při předsezónních testech a rovinka Mistral byla stejně ikonickou, jako zatáčka Mirabeau v Monaku nebo slavná Aqua Minerali v Imole. Ale bezpečnostní povyk ji obrousil, už v minulosti byla degradována na polovinu - to se stalo v posledních pěti ročnících, kdy byla F1 na této trati oficiálně pořádána (tedy 1986-1990). Pak si i zkrácený okruh Le Castellet dal oddech - na dlouhých 28 let.
Comeback je vždy záležitost okázalá, jen namátkou si vzpomínám na fantastické prostředí v belgickém Spa-Francorchamps, kde přestavba a následné otevření trvalo třináct let. Francouzi určitě měli zájem na tom, aby desetiletá absence byla završena něčím, na co se bude dlouho vzpomínat. Pokud pomineme trochu škodolibosti ze strany přírody, pak museli občas sčítat škody: především po stránce infrastruktury se stížnosti množily geometrickou řadou. Ostatně v době, kdy poslední trénink byl jen formální záležitostí právě kvůli dešti, nabídly přenosové kamery občas pohled do blízkého okolí okruhu a čeští diváci mohli hledat deset rozdílů mezi "pohybem" na zdejších komunikacích a plynulostí provozu třeba na proslulé pražské magistrále v dopoledních hodinách...
Rovněž piloti měli určité výhrady, zejména se jim nelíbil "hrb" na rovince Mistral, který považovali nejen za zbytečný, ale také poněkud nepřehledný. Mohli jsme vidět několik mírně zmatených probrždění a téměř hledání cesty, protože v místě oné "odbočky" byly doslova provazce dalších cest, které mátly nejen aktéry tréninků, kvalifikace a závodu. Pochopitelně nebylo možné vyhovět tomuto apelu ze dne na den, ale pro následující ročník mají FIA a pořadatelé o čem přemýšlet. A pokud hovoříme o rovinkách, tak přišly na přetřes i DRS zóny, které sami piloti hodnotili jako příliš nahrávající těm, kteří zezadu útočili. Vidět to bylo nejlépe právě před inkriminovanou New Chicane, kde se stíhaný nebožák mohl bránit jak chtěl a stejně mu to bylo platné jak paraplegikovi značková obuv.
Právě tato skutečnost mohla nabízet divákům klamný dojem, že závod na trati vzdálené 39 kilometrů severně od Marseille, na níž se jelo celkově po patnácté, byl napínavý a strhující až do konce. Bezesporu tu byla úvodní kolize dvojice Bottas-Vettel a na ní navazující stíhací jízda obou jmenovaných. Je to ale trochu falešná náplast, protože poměřovat Ferrari se středem pole je přinejmenším pošetilé. Chtěl jsem uvést nějaký hezký příměr, ale právě probíhající šampionát ve fotbale mi vzal chuť, zvláště když se někteří favorité - mezi nimi obhájci titulu - poroučejí z podniku už po základních skupinách. Vettelova chyba trochu závod poznamenala, protože pak jsme mohli možná být i svědky urputnějšího souboje na čele, takhle spíš kroutíme hlavou nad tím, proč třeba u Red Bullu panují takové rozdíly. Bude tu zcela jistě vysvětlení týkající se pneumatik a dalších "skrytých" věcí, protože jinak by bylo až zarážející, jak se mladý Holanďan dokázal od svého týmového kolegy utrhnout.
Kdo mě osobně dělá radost, to je Sauber. Vždy jsem přál takovým těm otloukánkům na chvostu startovního pole, aby dokázali zabojovat, překvapit dobrým výsledkem a trochu rozvířit názorové dění. Daleko víc v tomto směru zatím působí Charles Leclerc a úspěšně tak piluje svou kariéru. A to ještě nedávno skromně srovnával F2 a F1 a příznivcům se spíše omlouval, že se s vozem nedokázal sžít dost rychle. Přál bych tomuto zástupci monackého knížectví, po Chironovi, Testutovi a Berettovi teprve čtvrtém v historii F1, aby se vyhnul osudům takových pilotů, jakými byli třeba Maurizio Gugelmin nebo Stefano Modena. Oba byli nazývání talenty, oba si přičuchli k dobrému výsledku, ale už ho nedokázali znovu zopakovat a skončili v propadlišti dějin. A podobných případů bychom našli mnohem více.
Mediální prostor si tak pro sebe uloupil McLaren. Povaha informace přímo z jeho tábora doprovázena pikantní historkou s čokoládovou příchutí byla samozřejmě opakována a připomínána, nakonec ač možná inklinovala k bulvární informaci, bylo určitě dobré se o ní zmínit. Podtrhává totiž fakt, že F1 skutečně vždy a nutně nemusí být jen motory, převodovky, technika, pneumatiky, závodění a nehody. Někomu vadí zmínka o chaosu v řadách McLarenu a považuje za neetické se zmiňovat o tyčinkách Cadbury Freddo (i když se to evidentně stalo), jinému zase přijde přes čáru detailní pitvání nehod, jejich připomínání a rozbor. K tomu bych chtěl dodat tolik: V současné době se intenzivně zabývám studiem historie monopostů, které buď skončily jen ve formě obrázku (nebo jak bychom dnes řekli vizualizace) či podezřelého modelu, v těch lepších případech to dotáhly ke zkušebnímu podvozku. A i tady je spousta klípků, kuriozit, rarit a drobných příběhů, které dodávají historii další rozměr. Když se budeme na F1 dívat jen jako na špičkovou záležitost ze stránky technické (kterou bezesporu je), třetina lidí se u takových popisů bude nudit, druhá jim nebude rozumět a jen třetí bude spokojena. Pokud nejde o urážlivé, záměrně hanlivé nebo vymyšlené útoky proti konkrétní osobě nebo týmu, lze občas psát také lehkým perem a vnést do problematiky úsměvnější polohu...
Hamiltonovo vítězství, především způsob, jakým ho dosáhl, opět vyvolalo nemálo otazníků, zda se Mercedes nevrací se své dřívější převaze. Fakt, že obhájce titulu dokázal vyhrát poměrně lehce s inovovanou pohonnou jednotkou, k tomu i nabádá, ale odpůrci této teorie zase mohou oponovat, že Vettel neměl stejnou výchozí pozici a kdo ví, jak by celá situace dopadla, kdyby mu Hamilton po startu lehounce nezpomalil a Němec pak neměl kudy pokračovat. To vůbec neznamená, že pilot Ferrari nemá na incidentu podíl, naopak ten rozhodující jde jednoznačně za ním. Počkejme do Rakouska, třeba už za těch pár dní budeme o něco chytřejší.
Lewis Hamilton podle bývalého inženýra Ferrari Roba Smedleyho získal v Kanadě psychologickou výhodu nad Charlesem Leclercem. Dojel druhý a výrazně ho porazil. Leclerc označil víkend za jeden z nejhorších v kariéře. Smedley tvrdí, že to ovlivnilo jeho psychiku i týmový souboj.
George Russell patří mezi hlavní kandidáty na titul mistra světa F1 v sezoně 2026. Jezdec Mercedesu bojuje o prvenství s týmovým kolegou Kimim Antonellim, ale místo sledování soupeřů se soustředí na vlastní výkony. Věří, že pokud podá maximum, může porazit kohokoliv.
Mercedes ukončil jednání o koupi 24% podílu ve stáji Alpine F1 od společnosti Otro Capital. Důvodem měla být vysoká požadovaná cena, která oceňuje tým až na tři miliardy dolarů. Odchod Mercedesu posiluje pozici Christiana Hornera, jehož plány však může zkomplikovat právo veta Renaultu.
Technický ředitel Mercedesu James Allison odhalil příčinu předčasného odstoupení George Russella při Velké ceně Kanady. Porucha ukončila jeho závod po 29 kolech a připravila ho o boj s Antonellim, který vyhrál čtvrtý závod v řadě.
FIA rozhodla, že Monako 2026 se pojede bez aktivní aerodynamiky, „straight mode“ i DRS kvůli bezpečnosti v úzkých ulicích a tunelu. Vozy budou mít pevné aero, což výrazně změní techniku i strategii závodu v Monte Carlu.
Zak Brown připustil, že McLaren by mohl v budoucnu zvážit vývoj vlastních F1 motorů, pokud by to dávalo finanční smysl. Reaguje tak na úvahy FIA o návratu k jednodušším V8 jednotkám. Tým je ale zatím spokojený se spoluprací s Mercedesem.
Valtteri Bottas čelí po Velké ceně Kanady spekulacím o možné ztrátě místa u Cadillacu. Zákulisní zdroje ale tvrzení odmítají a zdůrazňují, že tým si zkušeného Fina nadále cení. Náhradník Colton Herta navíc aktuálně nesplňuje podmínky pro závodění ve Formuli 1.
McLaren potvrdil příchod Gianpiera Lambiaseho do své struktury jako posily pro závodní vedení, zatímco Red Bull naznačil, že by mohl v budoucnu mířit až na pozici týmového šéfa. Andrea Stella ale spekulace odmítá a zdůrazňuje, že jeho role je čistě o posílení leadershipu týmu.
Ford po 22 letech zaznamenal návrat na stupně vítězů ve Formuli 1 díky spolupráci s Red Bull Powertrains. Mark Rushbrook označil třetí místo Maxe Verstappena v Kanadě za historický milník a potvrdil, že partnerství s Red Bullem se rychle rozvíjí.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem navrhl zrušení limitu funkčních období ve vedení Mezinárodní automobilové federace. O návrhu bude hlasovat Valné shromáždění FIA. Přichází v době kritiky vedení, odchodů funkcionářů a sporů s jezdci F1.
Alpine oznámil od sezony 2027 historické partnerství s Gucci. Luxusní módní dům se stane prvním titulárním partnerem týmu F1 z oblasti high fashion a nahradí dosavadního partnera BWT.
Velká cena Kanady přinesla ve Ferrari výrazný kontrast výkonnosti. Charles Leclerc po závodě přiznal, že šlo o jeho nejhorší víkend ve Formuli 1, zatímco Lewis Hamilton naopak ukázal silnou formu a v interním souboji jasně dominoval. Přesto Leclerc vytěžil čtvrté místo, které neodpovídalo jeho pocitům z jízdy.