Viva Las Vegas! Slavně se vracet nebo honem pryč a pokud možno zapomenout

Pokud budeme zcela přesní, od posledního závodu ve městě nejčastěji spojovaným s mafiánem Benjaminem "Bugsy" Siegelem, uplynulo 41 let, jeden měsíc a 24 dní. To se na parkovišti hotelového komlexu Caesar's Palace objevily opět betonové bloky a mezi nimi pak jezdily hvězdy F1. Co na tom, že první představení o rok dříve byl v podstatě malér, ale zastínil ho fakt, že se tu rozhodovalo o titulu mistra světa. To byl jeden z kamenů úrazu, protože podobně jako v případě GP Japonska 1976 se čekalo, že v Las Vegas 1981 už bude šampionát rozhodnutý a půjde v podstatě o jakési defilé královny motorsportu s nutným pozlátkem. Místo toho tu kulminovala bitva mezi rebelujícím Reutemannem a meteorem Piquetem, jenž o rok dřív svou šanci prohrál s Jonesem. Svět má smysl pro paradoxy: v roce 1981 to byl Argentinec, kdo zajel pole-position, Jones vyhrál závod, ale šampionem se stal Nelson. 

O rok později si to Las Vegas s celou parádou zopakovalo: opět se doufalo, že půjde o svým způsobem exhibici, zase se místo toho jelo o vše. Tentokrát se už radoval Williams a novic v jeho dresu Keijo "Keke" Rosberg. Také mu k zajištění koruny krále F1 stačilo páté místo, jen jeho soupeřem byl John Watson. A protože se soustředila pozornost na ně dva, tak docela tak nějak vyšuměl fakt, že vítězem se poprvé ve své kariéře stal Michele Alboreto na Tyrrellu.

Američané - jak je uvedeno v publikaci Formule 1 bez šance - viděli dobytí úspěchu v F1 jen jako otázku peněz. A je jedno, jestli na poli pořadatelské či závodní. Přidat k tomu ještě reprezentanta hvězd a pruhů by byl skvělý bonus, jenže v tomhle případě "země neomezených možností" selhávala a selhává. Jistě, máme tu Phila Hilla či Maria Andrettiho, ještě bych určitě zmínil Eddie Cheevera, ale to je opravdu vše, co stojí za zmínku, ani Michael Andretti díru do světa F1 neudělal a musel se v roce 1993 pakovat ještě před koncem sezóny. S týmy to bylo podobné - ty ryze americké (Scarab, Scirocco) měly jepičí život, životaschopnější (Shadow, Penske, Parnelli) většinou byly poskládány z Evropanů a sídlily - podobně jako většina stájí F1 - na britských ostrovech. A připomínat "kočkopsa" Beatrice-Haas-Lola? Snad jen proto, že se jím mihl Adrian Newey a několik osobností na manažerských, konstruktérských a pilotních postech šlo o hořké rozloučení.

Na tratích to nebývalo většinou jiné - Long Beach a Watkins Glen byly dlouhou dobu jediným solidním měřítkem, než je semlely finance. Přitom závod na "dlouhé pláži" v sousedství slavného zaoceánského obra Queen Mary zpočátku vypadat úžasně - když Chris Pook v roce 1976 poprvé pustil do ulic města monoposty, garantoval všem, které by závod otravoval, zajištění pobytu na celý víkend mimo město. Přihlásila se hrstka lidí - za osm let už byl závod trnem v oku snad všem a z kalendáře zmizel. Následovaly experimenty jménem Detroit, Dallas a Phoenix, než dostal slovo ovál v Indianapolisu. Tady začíná nenápadná snaha vnutit leccos U.S. fanouškům F1, byť pochopitelně nešlo o klasický závod na oválu. Ale dobře si pamatujeme červen 2005, kdy došlo k jedné z největších frašek v historii F1. Takže ani INDY neuspělo, proto dostal šanci Austin a "fantastický přístav" v Miami. A pořád to není dost.

Kdo za to může? A co se mu stane?

V diskusních příspěvcích často naznačuji, že závod v Las Vegas má své rychlé a pomíjivé kouzlo. Jako jiné závody, které a priori mají zviditelnit něco docela jiného, než závod samotný. Podívejme se na ambiciózní projekty v Koreji, Indii, Turecku a tak dále. Přitom zavedené, prověřené a oblíbené trati nemají šanci. Lze v tom viděl pokřivenou snahu "přinést F1 i do míst, kde nikdy nebyla. Ale za každou nebo spíš horentní cenu? Proč tedy nemáme GP Norska, Islandu, Irska, Dánska, Finska plus ve všech postkomunistických státech (samozřejmě, Rusko a Maďarsko nezapomínám)?

Problém je v tom, že rozhoduje byznys a ne to, čím se pořád pořadatelé, F1 a FIA ohánějí - totiž bezpečnost. Podívejme se pořádně do ulic Las Vegas - už je zřejmé, že ředitel závodu Niels Wittich nepostupoval v procesu schválení způsobilosti trati korektně a prohlídku udělal pozdě. A je tu ještě otázka, jak se na choulostivé oblasti zaměřil - poklopy kanálů jsou časovanou bombou a v USA, konkrétně v Long Beach a Detroitu se s tímto problémem potýkali také. Nebo že by se Wittich spolehl na nějakou simulaci a ujištění, že takový problém není v pravidlech a tudíž se nemůže stát? Hooops, stal se a ještě bylo ohromné štěstí, že neskončil tragicky, protože Sainzův vůz neměl poškozenou jenom podlahu a dané komponenty, ale i prasklou sedačku. Důsledky se ani nechce domýšlet. 

První vrchol přišel ve chvíli, kdy Ferrari bylo nuceno vyměnit poškozené části a podle pravidel i bylo penalizováno. Hlavní problém je opět na straně FIA, že nedokáže podobnou situaci mít dostatečně ošetřenou. Na tratích může dojít k nějakým událostem, majících za důsledek nezaviněné poškození vozu, na něž by podobně nesmyslný trest neměl být aplikován. Jenže odpovědní pánové strčili hlavu do písku a omezili se na pouhé "pravidla jsou dána". Připomíná mi to zloděje, který strčí okradeného před přijíždějící metro a poškozenému je ještě napočítána pokuta za přerušený provoz. Nebo ještě jinak - vzpomněl jsem si na "zlaté časy reálného socialismu" a povinnou vojenskou službu. Jedním z pravidel bylo - existují rozkazy, byť sebenesmyslnější. Pokud o nich pochybuješ, nejdřív je musíš vyplnit a teprve pak si stěžovat.

Diváci už ani jako rukojmí

Nedosti na tom. Diváci natěšení na druhý trénink byli hodinu před jeho začátkem vykázáni z míst, kam si zakoupili vstupenky. Důvody jsme tu zmiňovali - bezpečnost všeho možného, na kterou se v případě pilotů o pár hodin dříve vesele kašlalo. Směšná kompenzace 200 $ na oficiální merchandisingové zboží - a jenom pro ty, kteří měli lístky pouze na čtvrtek, takže když jste zvolili samozřejmě dražší ticket na celý víkend, tak jsme ostrouhali a z prvních dvou tréninků viděli jen osm minut - byla kritizována i Verstappenem, za což asi dostal také svůj díl, takže o den později už pěl ódy na Las Vegas lépe než Elvis a ZZ Top ve slavné Viva Las Vegas! dohromady. Odvolání na pracovní dobu, bezpečnost řidičů autobusů a následné noční směny jsou bohapustou výmluvou, nebo spíš ukázkou nekompetentnosti - vždyť stačilo mít v záloze dostatek připravených odpočatých náhradníků. Jenže i přes nabubřelý rozpočet by to asi stálo další dolary, co myslíte?

Nacházíme se v USA, kde lze naneštěstí žalovat kohokoli za naprosté ptákoviny a naštěstí ne všechny žaloby jsou smáznuty ještě dříve, než byly podány. Advokátní kanceláře Dimopoulos Law Firm a JK Legal & Consulting nelenily a první žaloby už byly podány. "Ti lidé přijeli třeba z velké dálky a vynaložili nemalé finanční prostředky, aby mohli tréninky vidět, ale byli o tento zážitek připraveni," vysvětlil Steve Dimopoulos. První číslo hovoří o 35 000 fanoušků a pokud se potvrdí, že náhrada může činit až 30 000 dolarů na hlavu, můžete si sami spočítat, co by to pro pořadatele znamenalo. Přitom nelze záležitost bagatelizovat, protože tu máme onen 19. červen 2005 - i když tam sňala velké břemeno ze zad organizátorů firma Michelin, kvůli níž vlastně celá záležitost proběhla.

V minulosti to byli několikrát promotéři, mající diváky a jejich zájem jako jistou formu nátlaku, že jim přeci nemohou brát jejich oblíbenou podívanou. V Las Vegas dokázali tuhle věc obrátit proti sobě a zjevně jim to (zatím) nevadí.

Problém za problémem

Sociálními sítěmi se vesele šíří další zpráva - hodinu před závodem se jel na trati závod veteránů a po něm byly některé části okruhu poznamenané velmi vážně unikajícím olejem. A zase se nic nedělo - osobně jsem si podivných bílých práškových šmouh všiml a dumal, co se stalo. Jak se vyjadřují někteří experti, mohla tato nikoli přehlédnutelná záležitost s největší pravděpodobností být i příčinou kolizí v první zatáčce či stát za podivným "skluzem" Landa Norrise. Těžko lze předpokládat, že jde o nějaký bulvární klep, pak si ale položme otázku - kdo je zodpovědný za opět de facto nezpůsobilou trať a pustil na ni monoposty, zvláště když se neustále mele o bezpečnosti a bezpečnosti s přihlédnutím k bezpečnosti a apelem na bezpečnost? Těch nedostatků je nějak moc a jsem upřímně zvědav, jestli všechno skončí pod stolem a rozplyne se do ztracena. 

V debatě jsme vedli i názorovou přestřelku o vyrovnání škod Ferrari. Budiž, nejspíš technika nějakým způsobem nahrazená bude, ale udělejme si ještě malou lekci matematiky. Podle Leclercova výkonu se dá předpokládat, že by se i Sainz jr. pohyboval ve špici. Navíc by měl Leclerc podporu týmového kolegy. Takže - pragmaticky pojato - by mohli maranellští dobýt dejme tomu 2. a 4. místo - to by bylo 30 bodů. Mercedes jich získal deset, takže účet před závěrečným závodem by byl nerozhodný a výhodu by mělo Ferrari díky jednomu vítězství. Nyní s představme, že italská stáj přijde o druhé místo v Poháru konstruktérů rozdílem třeba dvou bodů. Jak se potom bude řešit otázka prize money? Žalobou? Nebo pouhým pokrčením ramen a všelíčící větou "jednali jsme podle pravidel"?

Američané prý vynaložili na pořádání GP v Las Vegas půl miliardy dolarů. Za ty peníze bych čekal špičkově provedený závod bez jediného kazu, protože nikdo jiný do závodu tolik neinvestoval. Jenže ona je spíš otázka, kolik stálo to pozlátko kolem. Nelze se zbavit domu, že závodění bylo až v druhé polovině TOP 10, až se zviditelní všechny celebrity a další podobná skupina lidí, co se potřebují jenom ukázat, ale vztah k motorsportu mají asi jako Čech k profesionálnímu kriketu. Pořád bychom neměli zapomínat, že se díváme na závody a ne na reality show. 

Hodnocení samotného závodu je samozřejmě poplatné tomu, že bylo vynaloženo tolik a tolik peněz plus nová trať. Ale já si pořád vybavuji Long Beach a ono obrovské nadšení, které už po dvou letech vzalo zasvé, protože toho umělého tam bylo až až. Navíc mě překvapuje, jak produkt takového věhlasu, kvality a profesionality může vykazovat tolik diletantských a právně postižitelných chyb. Plán pořádat tuhle Grand Prix určitě nevznikl v pondělí odpoledne, byly to dlouhé měsíce příprav a pak se dočkáme trestuhodných pochybení v tolika směrech? 

Diskutující Graham v příspěvcích několikrát napsal Závod nelze hodnotit před závodem. Já bych to upravil - schopnost přetrvat se neukáže po jednom jediném pokusu. Jako u většiny debutů bylo i zde dost neznámých položek, na něž se příště (pokud nějaké příště bude) týmy lépe připraví a ono prvotní okouzlení může být o čtvrtinu či třetinu menší. Američanům se musí přiznat, že show udělat umí, ale velkolepé představení není vše, myslet je třeba i na ty méně viditelné záležitosti. Když totiž upečete špatně základ koláče, nezachráníte to tunami sebesladší polevy. Netvrdím, že v USA se ve městě točících se dolarů, casin, "jednorukých banditů", jackpotů, black jacku a rulet nejel dobrý závod, spíš bych ho označil za odpovídající možnostem. Teprve další roky ukáží, jak moc se do nich to nynější, v mnoha směrech nucené nadšení přelije.