V čem se liší Hamilton a Senna? Odložte růžové brýle a zaměřte se na povahu

Lewis Hamilton svým 65. pole-positions splnil poslední položku, ve které byl Ayrton Senna da Silva ještě před ním. V počtu vítězství ho překonal už v Japonsku 2015, nejrychlejší kola v závodě nebyla Brazilcovou silnou stránkou, Brit má navrch i v počtu odjetých závodů a pódiových umístění. Na rozdíl od Senny, jehož životní pouť skončila po tragické Grand Prix San Marina v Imole 1994 může dvaatřicetiletý pilot Mercedesu své statistiky nadále rozšiřovat.

Už ve Vettelově éře se dumalo, jak by se popasoval se Sennou, nakonec se to řešilo i u Michaela Schumachera, který sice proti Brazilcovi bojoval dvě sezóny a pár dalších závodů (přesně od GP Belgie 1991 po nešťastnou Imolu), leč tady odborníci podotýkají, že v letech 1992 a 1993 Schumacher ještě a Senna už neměli špičkovou techniku - tehdy vládl Williams - a po Sennově odchodu k této značce "stihli" de facto jediný závod v Brazílii 1994. V GP Pacificu Senna vypadl hned na startu a San Marino znají všichni víc než dobře.

Jedním z mála těch, kteří s oběma piloty, tedy s Hamiltonem a Sennou mohli spolupracovat, je současný technický ředitel Williamsu, Paddy Lowe. Se Sennou se krátce potkal u McLarenu 1993 a Hamiltona zastihl ve stejném týmu v roce 1997 - jejich spolupráce pak skončila loni Loweovým odchodem ze stuttgartské stáje. Paddy je přesvědčen, že oba piloti se řadí k nejlepším ve F1.

"Oba se řadí k nejužší špičce v historii tohoto sportu. Hamilton je nepochybně tak rychlý jako Senna. Oba jsou schopni zajet mimořádné kolo a myslím, že poslední případ dokázal, že podle odhadů a simulací Mercedesu ten čas nebyl zásluhou auta. Grafy jim říkaly něco jiného, mysleli si, že Ferrari bude lepší a najednou Lewis vyjede na trať a ostatní doslova vymaže. Piloti jako on nejsou něčeho podobného schopni každou sobotu, ale když je potřeba něco výjimečného, zajedou kolo snů a ostatní se jen ptají »k čertu, jak to udělal?« Lewis je jedním z těch, co to dokážou a Ayrton by to určitě zvládl také," hodnotí Paddy Lowe. 

Odlišné charaktery

Co se týče jízdního stylu a rychlosti se Senna a Hamilton mohou měřit, ale jinak jsou jejich povahy dost rozdílné. Lowe si této oblasti všímá a podotýká, že asi největší odlišnosti bychom našli v samotném přístupu k F1 a sportovním aspektům vůbec.

"Každý je docela jiný. Lewise hodně lidí kritizuje za řadu věcí, ale ve skutečnosti v něm většina vidí opravdového gentlemana a férového závodníka. Tvrdého, ale férového. U Ayrtona máme sklon vidět ho v růžových barvách. Většinou jsem byl v týmu jeho soupeřů, takže mám střízlivý postoj. Působil jsem u Williamsu a naší snahou bylo ho porazit. Nakonec jsme to dokázali v roce 1992, ale zdálo se to téměř nemožné. On byl skutečně nemilosrdný. Měl různé taktiky jak zastrašit soupeře, ale většinou to bylo v rámci pravidel. Mluvil jsem o tom třena s Riccardem Patresem. V tehdejší době se zdaleka tak úzkostlivě netrestalo blokování v kvalifikaci, bylo prostě nutné opatit mu stejnou mincí, aby si to podruhé nedovolil. Ale to byly dávné časy, teď se můžete spolehnout na komisaře, aby váš soupeř dostal za uši! Je to zcela jiné, Ayrton dělal to, co mu prospívalo," dodává Lowe.

V něčem jako Stewart

O Sennových prohřešcích by se dal sepsat obsáhlý článek, jenže po jeho smrti ve stylu "o mrtvých jen dobře" se na jeho lumpárny ochotně zapomnělo. Ostatně to dokazuje až nekriticky obdivný dokument Senna. Ayrton byl skutečně odhodlaný vyhrát za každou cenu a místy byl jeho projev v kvalifikacích i na trati na samotné hraně, možná i kousek za ní.

Na druhou stranu jeho posedlost závoděním a touha vítězit z něj udělaly doslova závislého člověka. V závodní sezóně žil jenom pro tým a vývoj vozu, obětoval mu veškerý čas a výjimkou byly jen povinné sponzorské akce. I soukromý život šel stranou, až v posledních měsících do jeho soukromí vstoupila Adriane Galisteu, ale i ona byla až na druhém místě za F1.

Hamilton je z jiného těsta a dalo by se říci, že pochopil strategii, jakou kdysi vypracovala pro Jackie Stewarta reklamní agentura McCormack. Jen s tím rozdílem, že občasné Lewisovy eskapády a řádění na sociálních sítích si trojnásobný šampion řídí sám. Má do jisté míry výhodu, že v dobách Stewartových i Sennových podobné možnosti nebyly. Nicméně tento přístup Hamiltonovi do košíku obliby přidává rozdílové body. A s výhledem na jeho další plány se můžeme dočkat, že stanoví takové mety, které budou pro jeho následníky opravdu nedostižné. I když... neříkalo se něco podobného už několikrát v minulosti? Mimo jiné že pět Fangiových titulů není možné vyrovnat?