Konec éry ohýbajících se křídel: Gary Anderson odkrývá, co to znamená pro budoucnost týmů

Nová omezení flexibility předních křídel, která vstupují v platnost právě na španělskou Grand Prix, mohou významně zasáhnout do výkonnosti některých týmů. Otázkou zůstává, kdo na tom tratí a kdo naopak získá.

Hlavním důvodem, proč se týmy snaží, aby se přední křídlo co nejvíce ohýbalo, je lepší aerodynamická rovnováha při různých rychlostech. Když je křídlo v základní pozici, zvyšuje přítlak na přední nápravu při nižších rychlostech, což pomáhá lépe ovládat vůz v zatáčkách. Jak ale rychlost roste, úhel křídla se snižuje, tlak se posune dozadu a vůz tak získá větší stabilitu v rychlých zatáčkách.

Proč tedy nesnížit úhel křídla hned? „Ano, pomohlo by to v pomalých a středně rychlých zatáčkách, ale riskovali byste, že při vysoké rychlosti skončíte v bariéře,“ vysvětluje Gary, expert na techniku F1, pro The Race. Týmy proto hledají kompromis, který co nejvíce šetří čas na kolo, aniž by ohrozil stabilitu vozu.

Zajímavé je, že některé problémy s vyvážením vozu jsou způsobeny i konstrukcí samotné podlahy vozu. Pokud má podlaha vyšší přítlak více vpředu, zvyšuje to nervozitu vozu v rychlých zatáčkách. Tento rozdíl může být pouhých 5 až 10 centimetrů, ale jeho dopad je značný.

McLaren podle všeho využívá rozsáhlejší přední křídlo, které posouvá střed tlakové síly více dozadu a zajišťuje lepší aerodynamickou stabilitu v celém rozsahu rychlostí. „Nemyslím, že budou muset dělat velké úpravy,“ říká Gary. Malá změna tuhé konstrukce by měla mít jen minimální dopad.

Mercedes nasadil novou nosní část připojenou přímo k nejpřednějšímu prvku křídla. To podle odborníků může zhoršit proudění vzduchu pod vozem a snížit konzistenci přítlaku. „Pokud budou muset zpevnit křídlo, může to u nich mít větší negativní efekt, protože mají střed tlakové síly více vpředu,“ komentuje Gary.

Red Bull má tvar křídla navržený tak, že při ohybu se střed tlakové síly posouvá výrazně dozadu. To jim může pomoci stabilizovat vůz, ale zároveň je třeba sledovat možné negativní efekty na proudění vzduchu pod podlahou. „Předpokládám, že jim změna příliš nepomůže, spíše zkomplikuje vyvážení,“ dodává expert.

Ferrari stále hledá optimální přítlak na přední nápravě a používá na křídle tzv. Gurneyho hranu, která zvyšuje přítlak v pomalých zatáčkách. Jejich problém ale podle všeho spočívá spíše v podlaze vozu, která je na nízkých tratích, jako je Monaco, méně kritická. „Na běžnějších okruzích, jako Barcelona, kde je třeba nízká světlá výška, by mohli trpět víc,“ uvádí Gary. Zpevnění křídla by pak mohlo jejich situaci ještě zhoršit.

Závěrem je zajímavé, že některé týmy mohly již v Imole otestovat úpravy kvůli novým pravidlům. „To by mohlo vysvětlovat, proč Mercedes a Ferrari na tomto okruhu vypadali o něco slabší,“ dodává expert. Na druhou stranu může být flexibilní přední křídlo zrádné, pokud ho tým nedokáže správně nastavit, může to být na škodu.

Nadcházející Velká cena Španělska bude proto napínavým měřítkem toho, jak týmy zvládnou nové omezení flexibility křídel a jak se to projeví na jejich výkonnosti.