Týmy F1 podpořily zavedení tzv. doháněcích mechanismů pro výrobce motorů od roku 2026. Opatření má zabránit výrazným rozdílům ve výkonnosti, které v minulosti některé značky srazily na roky zpět.
Formule 1 se připravuje na revoluční změnu v pravidlech pro pohonné jednotky, které vstoupí v platnost v roce 2026. Hlavním tématem posledního zasedání komise F1 v Ženevě bylo zabránit opakování scénáře z roku 2014, kdy Mercedes díky náskoku v technologii dominoval celé éře, zatímco ostatní výrobci, jako tehdy nováček Honda, zaostávali roky. „Je potřeba vytvořit férovější prostředí. Nikdo nechce další dekádu jedné značky,“ uvedl jeden ze zástupců zúčastněných týmů.
Jedním z hlavních bodů jednání bylo zavedení takzvaných doháněcích mechanismů pro výrobce motorů, kteří se dostanou výkonově do nevýhody. Shoda panovala v tom, že v takových případech by výrobci mohli využít více hodin na motorových brzdách, takzvaných dyno, nebo získat dodatečný rozpočtový prostor v rámci výdajového stropu. Důležité je, že tyto úlevy by se týkaly výhradně pohonné jednotky, nikoli výkonnosti samotného týmu.
Diskutovalo se také o citlivém tématu nové generace hybridních motorů, především o roli elektrické složky. Návrh na výrazné omezení využití bateriové energie v závodech, zejména na tratích s dlouhými rovinkami, rozdělil paddock. Zatímco šéf Mercedesu Toto Wolff označil návrh za vtip, Christian Horner z Red Bullu, jehož tým vyvíjí vlastní motor ve spolupráci s Fordem, byl jeho hlasitým zastáncem. „Musíme být praktičtí. Nechceme, aby auta na rovinkách zpomalovala jen proto, že se jim vybila baterie,“ argumentoval Horner. Mezi zvažovanými kompromisy je možnost úpravy tempa nasazování elektrické energie pouze v závodním režimu.
Technické změny však nebyly jediným bodem programu. Komise se zabývala i kuriózní situací z Velké ceny Japonska, kde několikrát došlo k přerušení tréninků a kvalifikace kvůli požárům trávy. Ty způsobily jiskry z podlah vozů, které zapalovaly suchý porost kolem trati v Suzuce. FIA oznámila, že bylo dohodnuto prozkoumat možnost použití alternativního materiálu skluznic, například oceli, nebo ošetření vybraných úseků trati. Přechod z titanu na nerezovou ocel by mohl mít dopady na hmotnost aut i opotřebení skluznic, což bude dále posuzováno.
Kromě toho komise projednala i další úpravy. Mezi nimi byl například návrh na povinnou dvouzastávkovou strategii při Velké ceně Monaka, která by mohla oživit tradičně statický průběh závodu, nebo úpravy kapitálového rozpočtu pro nové účastníky s výhledem na vstup značky Cadillac v příštím roce.
Jedno je jisté. Formule 1 nechce opakovat staré chyby a hledá cesty, jak zajistit konkurenceschopnost napříč tak zásadní změnou, jakou přinesou nové motory v roce 2026.
Lando Norris patří ke kritikům letošních pravidel, kde je podle něj až příliš důležité řízení energie v baterii na úkor samotného závodění. Zvlášť v kvalifikaci a při pomalých kolech musí jezdci řešit složité energetické režimy. Přesto po úpravách McLarenu v Montrealu vidí zlepšení a posun vpřed.
Mercedes ovládl sprintovou kvalifikaci na Velkou cenu Kanady. George Russell získal pole position před týmovým kolegou Kimim Antonellim, který v závěru zajistil kompletní první řadu pro stříbrné šípy. Lewis Hamilton skončil za nimi, kvalifikaci ovlivnila i nehoda Fernanda Alonsa.
Formule 1 čeká klíčové jednání výrobců motorů o změně pravidel pro rok 2027, která má upravit poměr výkonu na 60:40 ve prospěch spalovacího motoru. FIA změnu schválila v principu, ale výrobci se neshodují na načasování. Diskuse v Montrealu mohou ovlivnit budoucnost F1.
Fernando Alonso upozorňuje, že Aston Martin stále ztrácí na špičku F1, i když zlepšil spolehlivost a převodovku AMR26. Hlavním problémem zůstává výkon a ovladatelnost pohonné jednotky Honda, která nedokáže smazat ztrátu několika sekund na kolo, potvrzují i zahraniční zdroje.
Max Verstappen podpořil plán F1 pro rok 2027 zvýšit podíl spalovacího motoru na 60 % oproti 40 % elektrické energie. Považuje to za správný krok pro lepší „produkt“ F1 a přiznal, že to zvyšuje šanci na jeho pokračování.
Lewis Hamilton se ostře vymezil vůči spekulacím o své budoucnosti ve Formuli 1. Reagoval na kritiku i výzvy k ukončení kariéry a dal jasně najevo, že ho podobné debaty neovlivňují. Sedminásobný mistr světa zároveň zdůraznil svou motivaci a odhodlání pokračovat v závodění.
Otmar Szafnauer věří, že Andrea Kimi Antonelli má před sebou ještě výrazný výkonnostní růst a že jeho nejlepší roky teprve přijdou. Podle něj se mladý jezdec Mercedesu bude s věkem nejen zlepšovat po stránce zkušeností, ale i mentální odolnosti, což z něj může v budoucnu udělat kandidáta na titul mistra světa.
Christian Horner po svém odchodu z Red Bullu přemýšlí nad návratem do Formule 1 v nové roli spolumajitele týmu nebo jako lídr projektu nové stáje. Jednou z možností je podíl v Alpine, druhou ambiciózní plán na vytvoření 12. týmu ve spolupráci s čínským výrobcem BYD.
FIA v poslední době zasahuje do pravidel startů ve Formuli 1 kvůli problémům s novou generací pohonných jednotek, které přinášejí potíže při rozjezdech. Úpravy zaměřené na bezpečnost ale vyvolaly nespokojenost ve Ferrari, které tvrdí, že přišlo o technickou výhodu, na které stavělo svou koncepci startů.
Daniel Ricciardo po konci své kariéry ve Formuli 1 postupně obnovuje vztah k motorsportu. Přiznal, že po odchodu ze závodění potřeboval odstup, ale dnes už F1 znovu sleduje i když ne tak intenzivně jako dříve. Klíčové pro něj bylo najít zdravější rovnováhu a znovu si k závodění vytvořit pozitivní vztah.
Tým Williams Racing potvrdil Victora Martinse jako rezervního jezdce pro Velkou cenu Kanady. Francouz nahradí Luka Browninga, který závodí v Super Formuli. Carlos Sainz zároveň přiznal, že Williams stále bojuje s nadváhou monopostu, přesto věří v postupný obrat sezony.
Lando Norris naznačil, že by si v budoucnu rád vyzkoušel i jiné závodní série než Formuli 1, přičemž jako hlavní cíl zmínil legendární 24 hodin Le Mans. Pilot McLarenu zároveň přiznal, že ho láká i jízda na Nordschleife.
