Whiting naznačil, který okruh by se opět mohl stát součástí kalendáře F1

Odpověď je velice jednoduchá: na pouhých dvou. Z kalendáře zcela zmizely Grand Prix v Argentině, Jihoafrické republice a Holandsku, v USA (Long Beach, Watkins Glen), Belgii (Zolder), Španělsku (Jarama) a Kanadě (Mosport) se jezdí na jiných tratích, brazilský Interlagos, britské Silverstone a rakouský Österreichring byly z velké části změněny a Francie a Německo se na návrat do šampionátu teprve chystají. Takže zbývá pouze Monte Carlo (kde se toho opravdu moc měnit nedá) a Monza.

Automobilový sport v Argentině nastartoval svým zájmem kontroverzní prezident Juan Domingo Perón a svým věhlasem ho povýšil slavný "Maestro" Juan Manuel Fangio. V letech 1953-1960 (s výjimkou roku 1959) se jelo prvních sedm Grand Prix, ale provázela je nepříliš dobrá organizace a většinou vysilující vedro, na které nebyli Evropané zvyklí. Potom nastal útlum - Argentinci neměli žádného dobrého pilota, politické změny v zemi rovněž jihoamerické zemi na prestiži nepřidaly. 

Když se Argentina připravovala na pořádání MS ve fotbale (1978), bylo potřeba zvýšit její prestiž. Přispěl k tomu i nástup dalšího kvalitního pilota Carlose Reutemanna a stálá řevnivost s Brazilci - Jižní Amerika potřebovala Grand Prix. Jenže ta vydržela v Argentině tentokrát devět let. Třetí a poslední epizoda ohraničená lety 1995-1998 je opět spojena s Reutemannem, ovšem tentokrát už v roli politika, o vzkříšení závodu se postaral jako guvernér státu Santa Fé.

Je tu naděje, tvrdí Whiting

Okruh Juana a Oscara Gálvezových v Buenos Aires (zvaný též Almirante Brown) byl zvláštní tím, že jeho provedení umožňovalo vytvořit více než deset variant. Znamenalo to sice značnou údržbu, ale o to bylo prostředí atraktivnější. Nyní se místní promotéři rozhodli okruh kompletně zrenovovat, což by podle závodního ředitele FIA Charlie Whitinga znamenalo možný návrat Grand Prix Argentiny do kalendáře F1.

"Byl jsem požádán, abych zjistil stav věcí a uvedl veškeré požadavky, které by vrátily F1 do Argentiny. Dobře jsem si trať prohlédl, sepsal komplexní zprávu, v níž jsou detailně popsány veškeré nároky. Teď už záleží na potenciálních provozovatelích, zda dokážou všechno zvládnout," komentoval situaci Whiting.

Na okruhu pochopitelně nejčastěji vládl Juan Manuel Fangio, vyhrál tu čtyřikrát, i když v roce 1956 se ve vítězném voze střídal s Luigi Mussem. Dvakrát tu slavili vítězství Emerson Fittipaldi (1973, 1975) a Damon Hill (1995, 1996).

Premiéra už v roce 2019? 

Po Zandvoortu, který má ale podobně jako Silverstone, Interlagos či nový Red Bull Ring pozměněnou podobu, by se tak do šampionátu vrátil někdejší okruh, na kterém bojovaly v F1 tři různé generace. Whiting se přimlouvá, že pokud by se okruh měl vrátit do F1, nejlepší by byla dlouhá varianta, na které se jezdilo v 70. letech

"Dá se očekávat, že na jakémkoli okruhu, na němž se 20 let nejezdí, je třeba udělat poměrně dost věcí. Ale na druhou stranu nic masivního. Chce to obnovit infrastrukturu, zrenovovat budovy a podobné věci. Osobně si myslím, že nejdůležitější by bylo, aby trať byla atraktivní v tom smyslu, že se použije letitá podoba okruhu. Myslím, že to by F1 přineslo super trať, ovšem pokud to půjde zvládnout. Plán, nebo prozatímní návrh, je vytvořit rychlejší okruh, než na jakém se jezdilo v poslední fázi v 90. letech. Jsem si téměř jist, že by se tu mohlo jet už v roce 2019," dodává Whiting.