Udělejte si takový malý test - vyjmenujte si okruhy, na kterých se jezdila F1 před čtyřiceti lety, kdy se šampionát svými 17 Grand Prix nejvíc blížil současnému počtu závodů. Možná budete překvapeni, na kolika stejných tratích se dodnes jezdí.
Odpověď je velice jednoduchá: na pouhých dvou. Z kalendáře zcela zmizely Grand Prix v Argentině, Jihoafrické republice a Holandsku, v USA (Long Beach, Watkins Glen), Belgii (Zolder), Španělsku (Jarama) a Kanadě (Mosport) se jezdí na jiných tratích, brazilský Interlagos, britské Silverstone a rakouský Österreichring byly z velké části změněny a Francie a Německo se na návrat do šampionátu teprve chystají. Takže zbývá pouze Monte Carlo (kde se toho opravdu moc měnit nedá) a Monza.
Automobilový sport v Argentině nastartoval svým zájmem kontroverzní prezident Juan Domingo Perón a svým věhlasem ho povýšil slavný "Maestro" Juan Manuel Fangio. V letech 1953-1960 (s výjimkou roku 1959) se jelo prvních sedm Grand Prix, ale provázela je nepříliš dobrá organizace a většinou vysilující vedro, na které nebyli Evropané zvyklí. Potom nastal útlum - Argentinci neměli žádného dobrého pilota, politické změny v zemi rovněž jihoamerické zemi na prestiži nepřidaly.
Když se Argentina připravovala na pořádání MS ve fotbale (1978), bylo potřeba zvýšit její prestiž. Přispěl k tomu i nástup dalšího kvalitního pilota Carlose Reutemanna a stálá řevnivost s Brazilci - Jižní Amerika potřebovala Grand Prix. Jenže ta vydržela v Argentině tentokrát devět let. Třetí a poslední epizoda ohraničená lety 1995-1998 je opět spojena s Reutemannem, ovšem tentokrát už v roli politika, o vzkříšení závodu se postaral jako guvernér státu Santa Fé.
Je tu naděje, tvrdí WhitingOkruh Juana a Oscara Gálvezových v Buenos Aires (zvaný též Almirante Brown) byl zvláštní tím, že jeho provedení umožňovalo vytvořit více než deset variant. Znamenalo to sice značnou údržbu, ale o to bylo prostředí atraktivnější. Nyní se místní promotéři rozhodli okruh kompletně zrenovovat, což by podle závodního ředitele FIA Charlie Whitinga znamenalo možný návrat Grand Prix Argentiny do kalendáře F1.
"Byl jsem požádán, abych zjistil stav věcí a uvedl veškeré požadavky, které by vrátily F1 do Argentiny. Dobře jsem si trať prohlédl, sepsal komplexní zprávu, v níž jsou detailně popsány veškeré nároky. Teď už záleží na potenciálních provozovatelích, zda dokážou všechno zvládnout," komentoval situaci Whiting.
Na okruhu pochopitelně nejčastěji vládl Juan Manuel Fangio, vyhrál tu čtyřikrát, i když v roce 1956 se ve vítězném voze střídal s Luigi Mussem. Dvakrát tu slavili vítězství Emerson Fittipaldi (1973, 1975) a Damon Hill (1995, 1996).
Premiéra už v roce 2019?Po Zandvoortu, který má ale podobně jako Silverstone, Interlagos či nový Red Bull Ring pozměněnou podobu, by se tak do šampionátu vrátil někdejší okruh, na kterém bojovaly v F1 tři různé generace. Whiting se přimlouvá, že pokud by se okruh měl vrátit do F1, nejlepší by byla dlouhá varianta, na které se jezdilo v 70. letech
"Dá se očekávat, že na jakémkoli okruhu, na němž se 20 let nejezdí, je třeba udělat poměrně dost věcí. Ale na druhou stranu nic masivního. Chce to obnovit infrastrukturu, zrenovovat budovy a podobné věci. Osobně si myslím, že nejdůležitější by bylo, aby trať byla atraktivní v tom smyslu, že se použije letitá podoba okruhu. Myslím, že to by F1 přineslo super trať, ovšem pokud to půjde zvládnout. Plán, nebo prozatímní návrh, je vytvořit rychlejší okruh, než na jakém se jezdilo v poslední fázi v 90. letech. Jsem si téměř jist, že by se tu mohlo jet už v roce 2019," dodává Whiting.
Christian Horner je mimo paddock Formule 1 téměř rok a zatím nenašel vhodnou příležitost k návratu. Toto Wolff varuje, že jeho comeback by mohl nést jisté důsledky.
Max Verstappen po Velké ceně Japonska poskytl další otevřené komentáře ohledně své budoucnosti, ve kterých naznačil skutečný konec v F1. Přestože jeho slova vyvolala v paddocku i mezi fanoušky bouřlivé spekulace, konečné rozhodnutí o budoucnosti šampiona zatím není jasné.
Charles Leclerc po závodě v Japonsku komentoval situaci se svým soupeřem Georgem Russellem a jeho týmem. Podle něj šlo o neobvyklou a trochu drzou taktiku během závodu.
Nehoda Olivera Bearmana při Velké ceně Japonska otevřela otázky kolem bezpečnosti nových pravidel Formule 1 a nečekaných rozdílů v rychlosti. Zároveň se ukazuje, že na možná rizika bylo upozorňováno už dříve, aniž by došlo k výraznějším změnám.
Oliver Bearman přežil extrémní náraz s přetížením 50G, který otřásl Suzukou. Překvapivě vyvázl bez zlomenin a utrpěl jen pohmoždění pravého kolene.
Kimi Antonelli se stal nejmladším lídrem šampionátu F1 v historii, když po nepovedeném startu využil fázi Safety Caru a ovládl Velkou cenu Japonska. Za sebou udržel Oscara Piastriho i Charlese Leclerca.
Charles Leclerc si v sobotní kvalifikaci na GP Japonska zajistil čtvrté místo, přesto však nezastíral frustraci z letošních změn pravidel. Po Q3 ostře kritizoval novou úpravu pravidel pro kvalifikaci.
Max Verstappen zažil na Suzuce těžkou sobotu. V kvalifikaci skončil už v Q2, přičemž jeho týmový kolega z Red Bullu, Isack Hadjar, ho podruhé během tří závodních víkendů dokázal překonat.
Kimi Antonelli si vyjel pole position pro Velkou cenu Japonska a potvrdil skvělou formu z úvodu sezony Formula 1. Mladý Ital tak ovládl kvalifikaci podruhé za sebou během asijské části ročníku.
Max Verstappen přiznal, že Red Bull má po pátečních trénincích v Japonsku „velké problémy“ poté, co klesl na desáté místo.
Šéf týmu Andrea Stella ujišťuje, že technický problém, který znemožnil Landu Norrisovi a Oscarovi Piastrimu startovat ve Velké ceně Číny, šlo o jednorázovou záležitost.
Oscar Piastri ve druhém tréninku na Velkou cenu Japonska překonal oba jezdce Mercedesu a výrazně na sebe upozornil. Australan, který dosud v sezoně neodjel ani jedno závodní kolo, tak vstoupil do víkendu ve velmi silném tempu.