Pokud se někdo v F1 pohybuje prakticky celý život a navíc většinou na předních či vedoucích pozicích, jen tak ho něco z míry nevyvede. Do této kategorie můžeme zařadit i vrcholným orgánem FIA předepsaný maximální počet závodů.
Článek 5.4 nově upravených pravidel říká, že "maximální počet závodů šampionátu v jedné sezóně činí 20." Dalo by se dodat slavnou hláškou z filmu Eva tropí hlouposti "Tečka. A puntik tam". Jenže Bernieho nemůže taková záležitost vůbec vyvést z míry. S Grand Prix Evropy v Ázerbajdžánu a navrátivší se Grand Prix Německa to vychází na jedenadvacet zastávek smečky F1.
Všeteční novináři se pochopitelně Ecclestonea ptali, zda počet podniků v kalendáři pro příští rok omezí, on však přešel do protiútoku: "Ne, nemyslím si, že bude potřeba ten počet snižovat. Možná ještě nějaký závod přidáme." Kalendář s více než dvaceti Grand Prix je nejen v rozporu s uvedenými pravidly, ale také v nelibosti u členů jednotlivých stájí, kteří putují po jednotlivých štacích s rodinou a dětmi.
Bernie Ecclestone s odpovědí na otázku, jaký je podle něj ideální počet závodů v jedno sezóně, dlouho nepřemýšlel. "Vůbec by mi nevadilo, kdybychom měli tolik závodů, kolik je jen možné zvládnout. Jsem toho názoru, že by to mohlo být až 22 Grand Prix," uvedl pro noviny Rossijskaja Gazeta.
Když F1 začínala, měla sezóna pouhých sedm závodů - včetně Grand Prix USA v Indianapolisu, kam až na vyslovené výjimky evropští piloti nejezdili. Byl to také nejnižší počet závodů v šampionátu společně s rokem 1955. Poprvé se jelo více než deset závodů v sezóně 1958, méně než deset Grand Prix absolvovali piloti naposledy v roce 1966. Patnáctku závodů pokořila formule 1 v roce 1974, když se o tři roky později jelo 17 Grand Prix, všeobecně se tvrdilo, že už jde o počet pro piloty, týmy i diváky neúnosný. Od 80. let se jezdívalo pravidelně 16 Grand Prix, od nového milénia jsme se propracovali až k doposud rekordním 20 závodům (2012). Co nás čeká za pár let?
Lando Norris prodloužil smlouvu s McLarenem do konce roku 2030. Přiznal, že by byl hrdý, kdyby v týmu strávil celou kariéru. Zároveň ale zatím neví, jak dlouho chce ve formuli 1 závodit.
Lando Norris popsal výrazný obrat McLarenu během Velké ceny Nizozemska. Po zklamání ze sprintu a nepovedeném začátku závodu tým dokázal správnými změnami a nasazením tvrdých pneumatik výrazně zrychlit. Norris následně předjel Kimiho Antonelliho a s náskokem 11,536 sekundy si dojel pro vítězství.
Max Verstappen vysvětlil svou havárii z úvodu GP Nizozemska. Přiznal, že v poslední klopené zatáčce špatně odhadl stav stále mokré trati. Z nehody vyvázl bez zranění, jeho domácí závod však skončil už v prvním kole.
George Russell dojel v Zandvoortu třetí, když v závěru odolal tlaku Lewise Hamiltona. Mercedes zároveň využil týmové režie a nechal Kimiho Antonelliho získat zpět druhé místo, o které přišel po zastávce v boxech během Virtual Safety Caru.
Lando Norris ovládl Velkou cenu Nizozemska a získal druhé vítězství v řadě. Závod ovlivnila nehoda Maxe Verstappena i souboj s Kimim Antonellim. Ital dojel druhý před Georgem Russellem a upevnil své vedení v šampionátu.
Lando Norris po třetím místě ve sprintu společně s McLarenem upravil nastavení vozu a změny se ukázaly jako správný krok. V kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska porazil George Russella o 0,102 sekundy a získal 18. pole position v kariéře.
Kimi Antonelli skončil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska třetí, ale podle svých slov mohl pomýšlet výše. Lídr šampionátu v posledním kole chyboval v první zatáčce a přišel tak o šanci bojovat s Landem Norrisem o pole position.
Liam Lawson při návratu k Red Bullu zazářil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska. Novozélanďan obsadil osmé místo a za Maxem Verstappenem zaostal jen o 0,115 sekundy. Po nepovedeném působení v roce 2025 tak ukázal výrazné zlepšení.
Lando Norris získal pole position pro Velkou cenu Nizozemska, když v kvalifikaci porazil George Russella a lídra šampionátu Kimiho Antonelliho. Pro Brita jde o druhou pole position v sezoně. McLaren navíc v Zandvoortu zůstává neporažený ve všech dosavadních jízdách.
Lewis Hamilton, Max Verstappen a další tři jezdci se po sprintu v Zandvoortu ocitli v hledáčku komisařů. Důvodem byl jejich postup před startem, který neodpovídal pokynům závodního ředitele. O jejich dalším osudu následně rozhodli sportovní komisaři.
Charles Leclerc vybojoval ve sprintu Velké ceny Nizozemska druhé místo. V závěru předjel Landa Norrise odvážným manévrem v první zatáčce. K úspěchu Ferrari pomohla také volba měkkých pneumatik, které vydržely až do cíle.
George Russell ovládl sprint Velké ceny Nizozemska v Zandvoortu. Jezdec Mercedesu startoval z pole position a vedl od startu do cíle. Druhý skončil Charles Leclerc, třetí Lando Norris. Lídr šampionátu Kimi Antonelli dojel čtvrtý.