Fatální zranění a následná smrt Julese Bianchiho neustále vyvolává následné reakce, obvinění a hledání dalších otázek s touto tragickou příhodou spojených. Nyní se dostáváme i k možné odpovědnosti za skon mladého francouzského pilota.
Američan Gary Harstein, profesor anesteziologie a úrazové medicíny univerzitní nemocnice v Lutychu pracoval jako šéflékař F1. Nyní se pustil do hledání důkazů, kdo a proč v případě Bianchiho pochybil. Jeho ohlasy se objevily na sociálních sítích poté, co Brazilci Massa a Nasr vyjádřili svůj názor k nehodě (čtěte zde). Podle jeho mínění by se piloti měli v otázce bezpečnosti soustředit i na jiné oblasti.
"Především by měli po FIA požadovat na posty lekařských delegátů odborníky," tvrdí Harstein, ovšem jedním dechem je nutno dodat, že jeho vztah k FIA je značně negativní, protože vrcholný motoristický orgán odmítl po sezóně 2012 prodloužit jeho ve funkci, kterou převzal po prof. Sidu Watkinsovi. Současným "medical delegate FIA" je Jean-Charles Piette, ale Harstein se vyjadřoval zejména k práci šéfa zdravotnické komise Gerardu Saillantovi, který je podle jeho slov "naprosto bezradný".
Některé Harsteinovy příspěvky byly během víkendu odstraněny, Gary však trvá na tom, že "...všechny moje příspěvky byly míněny jako věcné poznámky, nikoli ve snaze někoho urazit." Nicméně Pietta Harstein obvinil, že v případě Bianchiho je "zodpovědný za katastrofální transport zraněnho pilota."
Harstein tvrdí, že v tragickém závodě v Suzuce bylo zřejmé pochybení v "nezávodních" procedurách, například od přistání vrtulníku až po transport Bianchiho do nemocnice uteklo více než 30 minut. "Piettův naprostý nedostatek znalostí nebo zkušeností ohledně poúrazové péče přináší rizika všem pilotům, kteří jsou na trati," horuje Harstein. Massa a Nasr by dle jeho názoru měli začít řešit i problém lékařských kapacit. "Jinak jsou vaše starosti o vlastní bezpečnost celkem nanic. Začněte hezky od začátku, kluci," nabádá Harstein piloty k akci.
Šedesátiletý Harstein je dokonce přesvědčen, že FIA se svým neodborným jednáním přímo podílela na Bianchiho smrti. "Očekávám, že to bude jednou přiznáno. Jsem o podílu FIA přesvědčen," tvrdí Gary a obviňuje také Todta, že jeho bezpečnostní snahy jsou v podstatě jenom programovým show.
Formule 1 čeká klíčové jednání výrobců motorů o změně pravidel pro rok 2027, která má upravit poměr výkonu na 60:40 ve prospěch spalovacího motoru. FIA změnu schválila v principu, ale výrobci se neshodují na načasování. Diskuse v Montrealu mohou ovlivnit budoucnost F1.
Fernando Alonso upozorňuje, že Aston Martin stále ztrácí na špičku F1, i když zlepšil spolehlivost a převodovku AMR26. Hlavním problémem zůstává výkon a ovladatelnost pohonné jednotky Honda, která nedokáže smazat ztrátu několika sekund na kolo, potvrzují i zahraniční zdroje.
Max Verstappen podpořil plán F1 pro rok 2027 zvýšit podíl spalovacího motoru na 60 % oproti 40 % elektrické energie. Považuje to za správný krok pro lepší „produkt“ F1 a přiznal, že to zvyšuje šanci na jeho pokračování.
Lewis Hamilton se ostře vymezil vůči spekulacím o své budoucnosti ve Formuli 1. Reagoval na kritiku i výzvy k ukončení kariéry a dal jasně najevo, že ho podobné debaty neovlivňují. Sedminásobný mistr světa zároveň zdůraznil svou motivaci a odhodlání pokračovat v závodění.
Otmar Szafnauer věří, že Andrea Kimi Antonelli má před sebou ještě výrazný výkonnostní růst a že jeho nejlepší roky teprve přijdou. Podle něj se mladý jezdec Mercedesu bude s věkem nejen zlepšovat po stránce zkušeností, ale i mentální odolnosti, což z něj může v budoucnu udělat kandidáta na titul mistra světa.
Christian Horner po svém odchodu z Red Bullu přemýšlí nad návratem do Formule 1 v nové roli spolumajitele týmu nebo jako lídr projektu nové stáje. Jednou z možností je podíl v Alpine, druhou ambiciózní plán na vytvoření 12. týmu ve spolupráci s čínským výrobcem BYD.
FIA v poslední době zasahuje do pravidel startů ve Formuli 1 kvůli problémům s novou generací pohonných jednotek, které přinášejí potíže při rozjezdech. Úpravy zaměřené na bezpečnost ale vyvolaly nespokojenost ve Ferrari, které tvrdí, že přišlo o technickou výhodu, na které stavělo svou koncepci startů.
Daniel Ricciardo po konci své kariéry ve Formuli 1 postupně obnovuje vztah k motorsportu. Přiznal, že po odchodu ze závodění potřeboval odstup, ale dnes už F1 znovu sleduje i když ne tak intenzivně jako dříve. Klíčové pro něj bylo najít zdravější rovnováhu a znovu si k závodění vytvořit pozitivní vztah.
Tým Williams Racing potvrdil Victora Martinse jako rezervního jezdce pro Velkou cenu Kanady. Francouz nahradí Luka Browninga, který závodí v Super Formuli. Carlos Sainz zároveň přiznal, že Williams stále bojuje s nadváhou monopostu, přesto věří v postupný obrat sezony.
Lando Norris naznačil, že by si v budoucnu rád vyzkoušel i jiné závodní série než Formuli 1, přičemž jako hlavní cíl zmínil legendární 24 hodin Le Mans. Pilot McLarenu zároveň přiznal, že ho láká i jízda na Nordschleife.
Honda považuje Velkou cenu Kanady za klíčový víkend pro zlepšení výkonu Aston Martinu, přičemž hlavním cílem je dodat pilotům Lancovi Strollovi a Fernandu Alonsovi větší jistotu za volantem. Podle dodavatele motorů by právě vyšší sebevědomí jezdců mohlo vést k lepším časům na kolo a celkovému zrychlení.
Oscar Piastri uvedl, že jezdci by měli mít na tvorbu pravidel F1 pro rok 2026 jen omezený vliv a zapojovat se hlavně do otázek bezpečnosti, aby se neomezila atraktivita závodění. Se stejným názorem souhlasili i Sergio Pérez a Nico Hülkenberg, kteří zdůraznili význam zpětné vazby po zavedení regulí.