O víkendu nás čeká sedmý podnik letošního šampionátu Formule 1 - Velká cena Kanady. Jaké má městský okruh v Montrealu parametry a jaké technické výzvy pro týmy představuje?
Okruh Gillese Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným okruhům - celý Montreal Formulí 1 žije a diváci v něm dokážou připravit fantastickou atmosféru. Jedno kolo zde měří 4 361 metrů a v neděli vyhrává ten, kdo jich jako první ujede 70, což představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Okruh obsahuje 14 zatáček (6 levotočivých a 8 pravotočivých) a piloti ho v závodě zvládají průměrnou rychlostí 193 km/hod. Rovinky jsou však zakončovány pomalými zatáčkami - průměrná rychlost jejich průjezdu činí pouze 106 km/hod. Tři se projíždějí rychlostí pod 100 km/hod, 2 rychlostí nad 250 km/hod. Průměrná rychlost na kolo dosahuje v kvalifikaci 205 km/hod.
Nejrychlejší je 12. zatáčka (270 km/hod), nejpomalejší 10. - vlásenka (55 km/hod), před níž během brzdění na přední pneumatiky působí vertikální tlak o síle 1100 kg. Jen dvě zatáčky se projíždějí rychleji než 250 km/hod, ve třech rychlost padá pod 100 km/hod. Nejvyšší boční přetížení zažívají jezdci v zatáčce č. 5: trojnásobek zemské přitažlivosti po dobu 5 sekund.
Povrch dráhy je poměrně hladký a vyznačuje se nižší přilnavostí a nerovnostmi (obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou týmy volí vyšší světlou výšku). Na městském okruhu se závodí jen dvakrát ročně, proto je zpočátku velmi zaprášený a během víkendu dochází ke znatelnému zrychlení v časech na kolo. Velmi nízká přilnavost však ničí pneumatiky, o nichž se ještě zmíníme níže.
Mapka okruhu (zdroj: FIA)
Minulý rok zde byla k dispozici pouze jedna DRS zóna, letos se FIA vrátila ke dvěma, jež následují těsně za sebou před brzděním do první zatáčky. Budou však celkově o 6 metrů kratší - první bod aktivace začíná 55 m před zatáčkou č. 12. Časové rozdíly mezi vozy budou měřeny za šikanou 8/9, která je nově vyasfaltována (dříve se zde nacházela tráva).
Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou by zde letos mohly díky DRS dosahovat 326 km/hod (315 km/hod bez něj). Díky kombinaci dlouhých rovinek (nejdelší měří 1046 m, piloti jedou 14 sekund s plynem na podlaze) a pomalých zatáček zde týmy jezdí s velmi nízkou úrovní přítlaku (nižší úroveň volí už jen v Monze).
Nastavení se soustředí na aerodynamickou efektivitu na rovinkách, dobrou trakci pro rychlý výjezd z pomalých zatáček a jízdu přes obrubníky, což je klíčové pro dosahování konkurenceschopných časů. Týmy zde volí při výběru svých aerodynamických balíků nižší přítlak, důležitější je aerodynamická efektivita, mechanická přilnavost a výkon při brzdění.
Z pohledu brzd je kanadská trať nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu na sedmi místech (na šesti velmi tvrdě) přibližně 13 % času.
Do vlásenky se například na 106 metrech brzdí z rychlosti 290 km/hod na 63 km/hod, což vozy dnes zvládají za 2,59 sec. Na piloty, kteří musí na pedál vyvinout tlak 141 kg, přitom působí přetížení 5,25 G a dle společnosti Brembo je k tomu zapotřebí výkonu 2136 kW. Brzdy piloti využívají na dalších 6 místech (bližší údaje o dalších zatáčkách zde).
Monoposty z rychlostí převyšujících 300 km/hod zpomalují čtyřikrát. Inženýři proto velmi pečlivě sledují opotřebení brzd a optimalizují nastavení s ohledem na stabilitu při brzdění, nasazují se větší brzdové kanálky.
Předpověď počasí na víkend(zdroj: formula1.com)
Trať je pro motory středně náročná - krom vysokého výkonu na rovinkách musí poskytovat i vysoký krouticí moment při výjezdu ze zatáček a efektivitu při brzdění motorem. Okruh se jede stylem start-stop: piloti buď naplno brzdí, nebo jedou na plný plyn (72 % vzdálenosti neboli 59 % času jednoho kola).
Po startovní/cílové rovince následuje táhlá a pomalá zatáčka, jejíž vrchol dělí od prvního místa na roštu 260 metrů. Motor zde musí být velmi dobře ovladatelný bez nějakých špiček, jelikož zde točí kolem 11 000 ot/min po dobu 5 sekund. Jedná se o nejdelší místo kola s neustále nízkými otáčkami.
Během jednoho kola monoposty spotřebují kolem 2 kg paliva, na startu závodu ho musí mít natankováno 142 kg. Úbytek 10 kg paliva se ve výsledném čase projevuje zrychlením o 0,28 sec na kolo - po každém okruhu jsou tedy monoposty teoreticky o 56 tisícin rychlejší.
Pro převodovky je Velká cena Kanady náročná, v každém kole musí změnit rychlostní stupeň průměrně 50krát, v průběhu závodu celkem 3900krát. Směr větru má velký vliv na volbu 7. převodového stupně. Vzhledem k tomu, že se na ostrově často mění, je s tím spojeno jisté riziko. Po špatném výběru ztrácíte na rovinkách.
Úvodní zatáčky okruhu (foto: Sahara Force India)
Pirelli do Kanady veze stejně jako do Monaka super-měkkou (tzv. option, červená barva) a středně-tvrdou (prime, bílá barva) směs. Kromě nich si piloti budou moci v pátečních trénincích poprvé vyzkoušet nové pneumatiky, s nimiž by se mělo závodit od Silverstone - každý bude mít k dispozici dvě sady.
Klíčové pro to, aby super-měkká guma něco vydržela, je omezit protáčení kol, které přehřívá její povrch. K tomu dochází při akceleraci z pomalých zatáček, kterých je v Montrealu požehnaně. Protáčení kol se však pilotům velmi těžko vnímá, v době zákazu elektronické kontroly trakce se z toho pro ně stává oříšek.
Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (při bočním přetížení). Více kvůli tomu dostávají zabrat zadní pneumatiky, ty přední zde mají relativně snadný život.
Průjezd 417 m dlouhou boxovou uličkou, která se nachází 8 m nad hladinou moře, zde trvá 15 sekund (21 s včetně zastávky). Časová ztráta způsobená zastávkou v boxech oproti normálnímu průjezdu kola činí 11,2 s.
Týmy budou pro závod zřejmě nejčastěji volit dvě zastávky. Kvalifikace v Montrealu nebude vzhledem k snadnému předjíždění příliš důležitá. Více bude záležet na závodní rychlosti, piloti se proto budou snažit v sobotu ušetřit co nejvíce sad pneumatik.
Stratégové kalkulují s šancí na vyjetí safety-caru, která je v Montrealu kvůli zdem kolem trati a několika slepým zatáčkám vysoká - 56 %. Během závodu vyjede safety-car průměrně 0,8krát. Ke slovu se v posledních šesti letech dostal vždy. Je to dáno tím, že jsou zdi blízko trati a některé zatáčky jsou slepé. Slavná je i Zeď šampionů, před níž se přes obrubníky projíždí středně-rychlá šikana.
Video: Průjezd okruhu s Lewisem Hamiltonem (zdroj: Youtube)
Rekord závodu v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v závodě v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. Loni to Sebastian Vettel zvládl za 1:15,752 min, v kvalifikaci o den dříve za 1:13,784 min.
Údaje ze sezóny 2012
1. trénink - 1:15,564 (Hamilton)2. trénink - 1:15,259 (Hamilton)3. trénink - 1:14,442 min (Vettel)Q1 - 1:14,661 (Vettel)Q2 - 1:14,187 (Vettel)Q3 - 1:13,784 (Vettel)Rozdíl 1. trénink - Q3: 1,780 secRozdíl Q1 - Q3: 0,877 secMaximální rychlost: 328,7 km/hodCelkový počet zastávek: 36Celkový počet "normálních" předjetí: 62Celkový počet normálních/DRS předjetí: 19/18
Charles Leclerc ovládl také druhý trénink Velké ceny Mexika. Za monackým jezdcem se seřadili Lando Norris a George Russell. Lewis Hamilton naopak kvůli technickým problémům nedokončil odpolední program.
Charles Leclerc suverénně ovládl první trénink na Velkou cenu Mexika a nechal za sebou oba jezdce Mercedesu. Úvodní hodina nabídla také neobvyklé složení startovního pole, do akce totiž zasáhlo hned deset nováčků.
Lewis Hamilton vyhlíží Velkou cenu Mexika s optimismem. Ferrari by podle něj mohlo na tamním okruhu překvapit, jezdce však čekají nezvyklé podmínky, které letos ještě výrazněji ovlivní chování monopostů.
Zdravotní potíže vyřadily před Velkou cenou Mexika z mediálního programu Kimiho Antonelliho a Valtteriho Bottase. Mercedes věří v páteční návrat svého mladého jezdce, který může v neděli získat první titul mistra světa.
Max Verstappen může ve Velké ceně Mexika získat šesté vítězství na okruhu Autódromo Hermanos Rodríguez a vytvořit nový osobní rekord. Red Bull však musí nejprve vyřešit náročné chlazení monopostu, které komplikuje vysoká nadmořská výška.
Isack Hadjar očekává, že Velká cena Mexika bude kvůli řídkému vzduchu a náročnému chlazení mimořádnou zkouškou pro monoposty i jejich piloty. Jezdec Red Bullu zároveň vysvětlil své výhrady vůči týmu po strategických komplikacích v Austinu.
Kimi Antonelli se po triumfu v Austinu přiblížil titulu mistra světa Formule 1. Před rostoucím tlakem ho chrání podpora nejbližších, díky níž se dokáže soustředit na výkony. Mercedes zároveň postupně nachází cestu k lepšímu využití technických vylepšení svého monopostu.
Lewis Hamilton věří, že ve Velké ceně USA mohl bojovat o pódium. Ferrari ale podle něj nezvládlo přípravu monopostu a nevhodné nastavení ho stálo cenné sekundy. Tým musel vůz upravovat až během závodu, kdy už bylo na zvrat pozdě.
Isack Hadjar po šestém místě ve Velké ceně USA ostře kritizoval technické nedostatky Red Bullu. Kvůli problémům se spojkou přišel o pozice hned po startu a potíže ho provázely i v boxech. Po týmu proto požaduje zásadní přepracování spojky.
Kimi Antonelli ovládl Velkou cenu USA a připsal si deváté vítězství sezony. Pilot Mercedesu porazil Charlese Leclerca a přiblížil se historickému titulu mistra světa. V Mexiku mu k jeho zisku stačí pouhé dva body.
Kimi Antonelli získal v Austinu pole position a může už v neděli slavit titul mistra světa Formule 1. K tomu potřebuje vyhrát Velkou cenu USA a George Russell nesmí skončit lépe než devátý. Max Verstappen odstartuje druhý, Isack Hadjar třetí.
Lewis Hamilton ovládl závěrečný trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari první místo ve všech třech přípravných jízdách. Druhý skončil Max Verstappen před Charlesem Leclercem. Isack Hadjar se navíc dostal do hledáčku sportovních komisařů kvůli incidentu s Alexem Albonem.