O víkendu nás čeká sedmý podnik letošního šampionátu Formule 1 - Velká cena Kanady. Jaké má městský okruh v Montrealu parametry a jaké technické výzvy pro týmy představuje?
Okruh Gillese Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným okruhům - celý Montreal Formulí 1 žije a diváci v něm dokážou připravit fantastickou atmosféru. Jedno kolo zde měří 4 361 metrů a v neděli vyhrává ten, kdo jich jako první ujede 70, což představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Okruh obsahuje 14 zatáček (6 levotočivých a 8 pravotočivých) a piloti ho v závodě zvládají průměrnou rychlostí 193 km/hod. Rovinky jsou však zakončovány pomalými zatáčkami - průměrná rychlost jejich průjezdu činí pouze 106 km/hod. Tři se projíždějí rychlostí pod 100 km/hod, 2 rychlostí nad 250 km/hod. Průměrná rychlost na kolo dosahuje v kvalifikaci 205 km/hod.
Nejrychlejší je 12. zatáčka (270 km/hod), nejpomalejší 10. - vlásenka (55 km/hod), před níž během brzdění na přední pneumatiky působí vertikální tlak o síle 1100 kg. Jen dvě zatáčky se projíždějí rychleji než 250 km/hod, ve třech rychlost padá pod 100 km/hod. Nejvyšší boční přetížení zažívají jezdci v zatáčce č. 5: trojnásobek zemské přitažlivosti po dobu 5 sekund.
Povrch dráhy je poměrně hladký a vyznačuje se nižší přilnavostí a nerovnostmi (obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou týmy volí vyšší světlou výšku). Na městském okruhu se závodí jen dvakrát ročně, proto je zpočátku velmi zaprášený a během víkendu dochází ke znatelnému zrychlení v časech na kolo. Velmi nízká přilnavost však ničí pneumatiky, o nichž se ještě zmíníme níže.
Mapka okruhu (zdroj: FIA)
Minulý rok zde byla k dispozici pouze jedna DRS zóna, letos se FIA vrátila ke dvěma, jež následují těsně za sebou před brzděním do první zatáčky. Budou však celkově o 6 metrů kratší - první bod aktivace začíná 55 m před zatáčkou č. 12. Časové rozdíly mezi vozy budou měřeny za šikanou 8/9, která je nově vyasfaltována (dříve se zde nacházela tráva).
Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou by zde letos mohly díky DRS dosahovat 326 km/hod (315 km/hod bez něj). Díky kombinaci dlouhých rovinek (nejdelší měří 1046 m, piloti jedou 14 sekund s plynem na podlaze) a pomalých zatáček zde týmy jezdí s velmi nízkou úrovní přítlaku (nižší úroveň volí už jen v Monze).
Nastavení se soustředí na aerodynamickou efektivitu na rovinkách, dobrou trakci pro rychlý výjezd z pomalých zatáček a jízdu přes obrubníky, což je klíčové pro dosahování konkurenceschopných časů. Týmy zde volí při výběru svých aerodynamických balíků nižší přítlak, důležitější je aerodynamická efektivita, mechanická přilnavost a výkon při brzdění.
Z pohledu brzd je kanadská trať nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu na sedmi místech (na šesti velmi tvrdě) přibližně 13 % času.
Do vlásenky se například na 106 metrech brzdí z rychlosti 290 km/hod na 63 km/hod, což vozy dnes zvládají za 2,59 sec. Na piloty, kteří musí na pedál vyvinout tlak 141 kg, přitom působí přetížení 5,25 G a dle společnosti Brembo je k tomu zapotřebí výkonu 2136 kW. Brzdy piloti využívají na dalších 6 místech (bližší údaje o dalších zatáčkách zde).
Monoposty z rychlostí převyšujících 300 km/hod zpomalují čtyřikrát. Inženýři proto velmi pečlivě sledují opotřebení brzd a optimalizují nastavení s ohledem na stabilitu při brzdění, nasazují se větší brzdové kanálky.
Předpověď počasí na víkend(zdroj: formula1.com)
Trať je pro motory středně náročná - krom vysokého výkonu na rovinkách musí poskytovat i vysoký krouticí moment při výjezdu ze zatáček a efektivitu při brzdění motorem. Okruh se jede stylem start-stop: piloti buď naplno brzdí, nebo jedou na plný plyn (72 % vzdálenosti neboli 59 % času jednoho kola).
Po startovní/cílové rovince následuje táhlá a pomalá zatáčka, jejíž vrchol dělí od prvního místa na roštu 260 metrů. Motor zde musí být velmi dobře ovladatelný bez nějakých špiček, jelikož zde točí kolem 11 000 ot/min po dobu 5 sekund. Jedná se o nejdelší místo kola s neustále nízkými otáčkami.
Během jednoho kola monoposty spotřebují kolem 2 kg paliva, na startu závodu ho musí mít natankováno 142 kg. Úbytek 10 kg paliva se ve výsledném čase projevuje zrychlením o 0,28 sec na kolo - po každém okruhu jsou tedy monoposty teoreticky o 56 tisícin rychlejší.
Pro převodovky je Velká cena Kanady náročná, v každém kole musí změnit rychlostní stupeň průměrně 50krát, v průběhu závodu celkem 3900krát. Směr větru má velký vliv na volbu 7. převodového stupně. Vzhledem k tomu, že se na ostrově často mění, je s tím spojeno jisté riziko. Po špatném výběru ztrácíte na rovinkách.
Úvodní zatáčky okruhu (foto: Sahara Force India)
Pirelli do Kanady veze stejně jako do Monaka super-měkkou (tzv. option, červená barva) a středně-tvrdou (prime, bílá barva) směs. Kromě nich si piloti budou moci v pátečních trénincích poprvé vyzkoušet nové pneumatiky, s nimiž by se mělo závodit od Silverstone - každý bude mít k dispozici dvě sady.
Klíčové pro to, aby super-měkká guma něco vydržela, je omezit protáčení kol, které přehřívá její povrch. K tomu dochází při akceleraci z pomalých zatáček, kterých je v Montrealu požehnaně. Protáčení kol se však pilotům velmi těžko vnímá, v době zákazu elektronické kontroly trakce se z toho pro ně stává oříšek.
Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (při bočním přetížení). Více kvůli tomu dostávají zabrat zadní pneumatiky, ty přední zde mají relativně snadný život.
Průjezd 417 m dlouhou boxovou uličkou, která se nachází 8 m nad hladinou moře, zde trvá 15 sekund (21 s včetně zastávky). Časová ztráta způsobená zastávkou v boxech oproti normálnímu průjezdu kola činí 11,2 s.
Týmy budou pro závod zřejmě nejčastěji volit dvě zastávky. Kvalifikace v Montrealu nebude vzhledem k snadnému předjíždění příliš důležitá. Více bude záležet na závodní rychlosti, piloti se proto budou snažit v sobotu ušetřit co nejvíce sad pneumatik.
Stratégové kalkulují s šancí na vyjetí safety-caru, která je v Montrealu kvůli zdem kolem trati a několika slepým zatáčkám vysoká - 56 %. Během závodu vyjede safety-car průměrně 0,8krát. Ke slovu se v posledních šesti letech dostal vždy. Je to dáno tím, že jsou zdi blízko trati a některé zatáčky jsou slepé. Slavná je i Zeď šampionů, před níž se přes obrubníky projíždí středně-rychlá šikana.
Video: Průjezd okruhu s Lewisem Hamiltonem (zdroj: Youtube)
Rekord závodu v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v závodě v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. Loni to Sebastian Vettel zvládl za 1:15,752 min, v kvalifikaci o den dříve za 1:13,784 min.
Údaje ze sezóny 2012
1. trénink - 1:15,564 (Hamilton)2. trénink - 1:15,259 (Hamilton)3. trénink - 1:14,442 min (Vettel)Q1 - 1:14,661 (Vettel)Q2 - 1:14,187 (Vettel)Q3 - 1:13,784 (Vettel)Rozdíl 1. trénink - Q3: 1,780 secRozdíl Q1 - Q3: 0,877 secMaximální rychlost: 328,7 km/hodCelkový počet zastávek: 36Celkový počet "normálních" předjetí: 62Celkový počet normálních/DRS předjetí: 19/18
Max Verstappen promluvil o své budoucnosti po ukončení závodní kariéry ve Formuli 1 a naznačil, že plánuje nové směry mimo paddock.
Williams představil nové zbarvení monopostu pro sezonu Formule 1 2026 a naznačil tím směr, kterým se chce v éře nových pravidel ubírat. Design spojuje tradiční prvky týmu s moderním pojetím současné F1.
Isack Hadjar odhalil příčinu své nehody během barcelonského shakedownu. I přes incident si jezdec i tým odnesli cenné zkušenosti s novou generací vozů Red Bullu.
Diskuse o nových pravidlech pohonných jednotek v F1 nabírá na obrátkách a některé týmy vyvolávají otázky ohledně kompresního poměru motorů. Toto Wolff mezitím posílá rivalům jasný vzkaz.
Lewis Hamilton a Ferrari si v Barceloně neoficiálně zajistili nejlepší čas, když překonali Mercedes, ale výsledky je třeba brát s rezervou. Shakedown slouží hlavně k testování a sběru dat, takže skutečný výkon vůz ukáže až v zimních testech a prvních závodech.
Jedenáct týmů Formule 1 se v Barceloně poprvé představilo s výrazně přepracovanými vozy a novými pohonnými jednotkami, čímž se naplno rozběhla nová technická éra. Úvodní testy odkryly rozdílnou míru připravenosti a naznačily, že adaptace na nové předpisy nebude pro všechny jednoduchá.
Max Verstappen tlumí přehnaný optimismus kolem nového motoru Red Bullu a upozorňuje, že tým čeká ještě hodně práce.
Na poslední den prvního předsezónního testu 2026 v Barceloně se pozornost upřela na Lewis Hamiltona. Jezdec Ferrari dominoval časomíře a potvrdil, že italský tým vstupuje do sezony s ambicemi.
Aston Martin AMR26 poprvé vyjel na trať a okamžitě upoutal pozornost fanoušků i expertů. Nový monopost obsahuje několik zajímavých technických inovací, jejichž vývoj bude zajímavé sledovat.
Lewis Hamilton naznačil, že jeho start do sezony 2026 je klidnější než před rokem. Britský šampion pochválil práci týmu a průběh testů.
Aston Martin absolvoval první kilometry na barcelonské trati během předsezonních testů, přičemž návrat týmu provázely technické a organizační komplikace, které ukázaly náročnost přechodu do nové éry.
Lando Norris poprvé usedl za volant McLarenu MCL40 s číslem 1 během testování v Barceloně a označil tento okamžik za výjimečný. Svůj zážitek přitom otevřeně popsal a sdílel dojmy z první jízdy.