Formule 1 letos poprvé zavítá na okruh, který vyžaduje nižší přítlak a klade nejvyšší nároky na brzdy ze všech v kalendáři. Montreal díky dlouhým rovinkám a spoustě předjíždění přináší strhující podívanou, kterou i letos zpestří ty nejměkčí směsi pneumatik. V následujícím článku se podíváme na jeho technické parametry.
Okruh Gilla Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným a týmům dobře známým okruhům (jelo se tady již 31krát). Nedělní závod na něm vyhraje ten, kdo jako první urazí 70 kol, což při délce jednoho kola 4 361 m představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Jedno kolo čítající 12 zatáček projedou piloti průměrnou rychlosti 205 km/hod. Průměrná rychlost průjezdu zatáčkou však činí velmi nízký 106 km/hod. Nejrychlejší je 11. zatáčka (270 km/hod), nejpomalejší 10. - vlásenka (55 km/hod), před níž během brzdění na přední pneumatiky působí vertikální tlak o síle 1100 kg. Nejvyšší boční přetížení zažívají jezdci v zatáčce č. 5: trojnásobek zemské přitažlivosti po dobu 5 sekund.
Loni byl povrch dráhy částečně přeasfaltován, kvůli bezpečnosti přibyly také nové únikové zóny v zatáčkách č. 6 a 8. Povrch se zde vyznačuje nižší přilnavostí a nerovnostmi - obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou musí týmy volit vyšší světlou výšku. Asfalt je hodně hladký, během víkendu trať nezrychluje tak dramaticky, jako například v Monaku. Velmi nízká přilnavost však ničí pneumatiky (o nich se zmíním dále).
Mapka okruhu (zdroj: Formula1.com)
Vůbec poprvé se budeme moci setkat se dvěma DRS zónami, které následují po místě detekce odstupů 15 m za vlásenkou č. 10. První místo zadního křídla aktivace se nachází 168 m před zatáčkou č. 11, druhé potom na cílové rovince - 69 m za zatáčkou č. 13. Stejně jako DRS zde bude mocnou zbraní i KERS, jenž zde vozům pomůže k o 0,5 sec rychlejším časům na kolo.
Díky kombinaci dlouhých rovinek (nejdelší měří 1010 m) a pomalých zatáček zde týmy jezdí s nízkou úrovní přítlaku (nižší úroveň volí už jen v Monze). Nastavení se soustředí na aerodynamickou efektivitu na rovinkách a dobrou trakci pro rychlý výjezd z pomalých zatáček.
Letos poprvé tedy budeme moci na monopostech vidět křídla upravená pro tvorbu nízkého přítlaku. Viditelně se budou lišit obzvlášť zadní křídla, kvůli nižším úrovním přítlaku a správnému aerodynamickému vyvážení však dojde i na úpravy předních křídel.
Zatáčka č. 10 - Épingle (vlásenka)
Kanadská trať patří z pohledu brzd mezi nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu 15 sekund - 20 % času.
Monoposty čtyřikrát brzdí z rychlostí převyšujících 300 km/hod. Inženýři proto velmi pečlivě sledují opotřebení brzd a optimalizují nastavení s ohledem na stabilitu při brzdění, týmy nasazují větší brzdové kanálky a piloti používají odlišné brzdové materiály, které snesou zátěž celého závodu.
Předpověď počasí na víkend
Opotřebení brzd je v podstatě funkcí brzdové teploty, pro zajištění adekvátního aerodynamického chlazení kotoučů a destiček je nutné odvést spoustu práce pomocí CFD, v aerodynamickém tunelu i na dynamometru pro brzdy (více o brzdách v tomto článku, údaje Bremba pro letošní rok zde).
Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou by zde letos mohly díky DRS přesahovat 340 km/hod. Trať je náročná také pro motory - krom vysokého výkonu na rovinkách musí poskytovat i vysoký krouticí moment při výjezdu ze zatáček.
Okruh se jede stylem stop-start: piloti buď naplno brzdí nebo jedou na plný plyn (59 % času jednoho kola). Převodovka v každém kole změní rychlostní stupeň 50krát.
Pirelli do Kanady doručilo super-měkkou (option, červená barva) a měkkou (prime, žlutá barva) směs. Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (boční přetížení). Více zabrat dostávají zadní, přední pneumatiky zde mají relativně snadný život.
Během jednoho kola monoposty spotřebují kolem 2 kg (2,3 kg - Williams) paliva, po každých pěti kolech budou v důsledku úbytku paliva o 0,2 sec/kolo rychlejší. Průjezd 400 m dlouhou boxovou uličkou zde trvá 16 vteřin.
Týmy budou pro závod zřejmě nejčastěji volit tři zastávky. Kvalifikace v Montrealu nebude vzhledem k snadnému předjíždění příliš důležitá. Více bude záležet na závodní rychlosti, piloti se proto budou snažit v sobotu ušetřit co nejvíce sad pneumatik.
Průjezd okruhem po startu Velké ceny Kanady 2010 s Michaelem Schumacherem
Rekord v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v závodě v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. Robert Kubica zde byl loni o 3,35 sec pomalejší. V kvalifikaci, kterou traťové rekordy nezohledňují, byl v roce 2010 nejrychlejší Lewis Hamilton - 1:15,105 sec.
Charles Leclerc ovládl také druhý trénink Velké ceny Mexika. Za monackým jezdcem se seřadili Lando Norris a George Russell. Lewis Hamilton naopak kvůli technickým problémům nedokončil odpolední program.
Charles Leclerc suverénně ovládl první trénink na Velkou cenu Mexika a nechal za sebou oba jezdce Mercedesu. Úvodní hodina nabídla také neobvyklé složení startovního pole, do akce totiž zasáhlo hned deset nováčků.
Lewis Hamilton vyhlíží Velkou cenu Mexika s optimismem. Ferrari by podle něj mohlo na tamním okruhu překvapit, jezdce však čekají nezvyklé podmínky, které letos ještě výrazněji ovlivní chování monopostů.
Zdravotní potíže vyřadily před Velkou cenou Mexika z mediálního programu Kimiho Antonelliho a Valtteriho Bottase. Mercedes věří v páteční návrat svého mladého jezdce, který může v neděli získat první titul mistra světa.
Max Verstappen může ve Velké ceně Mexika získat šesté vítězství na okruhu Autódromo Hermanos Rodríguez a vytvořit nový osobní rekord. Red Bull však musí nejprve vyřešit náročné chlazení monopostu, které komplikuje vysoká nadmořská výška.
Isack Hadjar očekává, že Velká cena Mexika bude kvůli řídkému vzduchu a náročnému chlazení mimořádnou zkouškou pro monoposty i jejich piloty. Jezdec Red Bullu zároveň vysvětlil své výhrady vůči týmu po strategických komplikacích v Austinu.
Kimi Antonelli se po triumfu v Austinu přiblížil titulu mistra světa Formule 1. Před rostoucím tlakem ho chrání podpora nejbližších, díky níž se dokáže soustředit na výkony. Mercedes zároveň postupně nachází cestu k lepšímu využití technických vylepšení svého monopostu.
Lewis Hamilton věří, že ve Velké ceně USA mohl bojovat o pódium. Ferrari ale podle něj nezvládlo přípravu monopostu a nevhodné nastavení ho stálo cenné sekundy. Tým musel vůz upravovat až během závodu, kdy už bylo na zvrat pozdě.
Isack Hadjar po šestém místě ve Velké ceně USA ostře kritizoval technické nedostatky Red Bullu. Kvůli problémům se spojkou přišel o pozice hned po startu a potíže ho provázely i v boxech. Po týmu proto požaduje zásadní přepracování spojky.
Kimi Antonelli ovládl Velkou cenu USA a připsal si deváté vítězství sezony. Pilot Mercedesu porazil Charlese Leclerca a přiblížil se historickému titulu mistra světa. V Mexiku mu k jeho zisku stačí pouhé dva body.
Kimi Antonelli získal v Austinu pole position a může už v neděli slavit titul mistra světa Formule 1. K tomu potřebuje vyhrát Velkou cenu USA a George Russell nesmí skončit lépe než devátý. Max Verstappen odstartuje druhý, Isack Hadjar třetí.
Lewis Hamilton ovládl závěrečný trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari první místo ve všech třech přípravných jízdách. Druhý skončil Max Verstappen před Charlesem Leclercem. Isack Hadjar se navíc dostal do hledáčku sportovních komisařů kvůli incidentu s Alexem Albonem.