Formule 1 letos poprvé zavítá na okruh, který vyžaduje nižší přítlak a klade nejvyšší nároky na brzdy ze všech v kalendáři. Montreal díky dlouhým rovinkám a spoustě předjíždění přináší strhující podívanou, kterou i letos zpestří ty nejměkčí směsi pneumatik. V následujícím článku se podíváme na jeho technické parametry.
Okruh Gilla Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným a týmům dobře známým okruhům (jelo se tady již 31krát). Nedělní závod na něm vyhraje ten, kdo jako první urazí 70 kol, což při délce jednoho kola 4 361 m představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Jedno kolo čítající 12 zatáček projedou piloti průměrnou rychlosti 205 km/hod. Průměrná rychlost průjezdu zatáčkou však činí velmi nízký 106 km/hod. Nejrychlejší je 11. zatáčka (270 km/hod), nejpomalejší 10. - vlásenka (55 km/hod), před níž během brzdění na přední pneumatiky působí vertikální tlak o síle 1100 kg. Nejvyšší boční přetížení zažívají jezdci v zatáčce č. 5: trojnásobek zemské přitažlivosti po dobu 5 sekund.
Loni byl povrch dráhy částečně přeasfaltován, kvůli bezpečnosti přibyly také nové únikové zóny v zatáčkách č. 6 a 8. Povrch se zde vyznačuje nižší přilnavostí a nerovnostmi - obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou musí týmy volit vyšší světlou výšku. Asfalt je hodně hladký, během víkendu trať nezrychluje tak dramaticky, jako například v Monaku. Velmi nízká přilnavost však ničí pneumatiky (o nich se zmíním dále).
Mapka okruhu (zdroj: Formula1.com)
Vůbec poprvé se budeme moci setkat se dvěma DRS zónami, které následují po místě detekce odstupů 15 m za vlásenkou č. 10. První místo zadního křídla aktivace se nachází 168 m před zatáčkou č. 11, druhé potom na cílové rovince - 69 m za zatáčkou č. 13. Stejně jako DRS zde bude mocnou zbraní i KERS, jenž zde vozům pomůže k o 0,5 sec rychlejším časům na kolo.
Díky kombinaci dlouhých rovinek (nejdelší měří 1010 m) a pomalých zatáček zde týmy jezdí s nízkou úrovní přítlaku (nižší úroveň volí už jen v Monze). Nastavení se soustředí na aerodynamickou efektivitu na rovinkách a dobrou trakci pro rychlý výjezd z pomalých zatáček.
Letos poprvé tedy budeme moci na monopostech vidět křídla upravená pro tvorbu nízkého přítlaku. Viditelně se budou lišit obzvlášť zadní křídla, kvůli nižším úrovním přítlaku a správnému aerodynamickému vyvážení však dojde i na úpravy předních křídel.
Zatáčka č. 10 - Épingle (vlásenka)
Kanadská trať patří z pohledu brzd mezi nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu 15 sekund - 20 % času.
Monoposty čtyřikrát brzdí z rychlostí převyšujících 300 km/hod. Inženýři proto velmi pečlivě sledují opotřebení brzd a optimalizují nastavení s ohledem na stabilitu při brzdění, týmy nasazují větší brzdové kanálky a piloti používají odlišné brzdové materiály, které snesou zátěž celého závodu.
Předpověď počasí na víkend
Opotřebení brzd je v podstatě funkcí brzdové teploty, pro zajištění adekvátního aerodynamického chlazení kotoučů a destiček je nutné odvést spoustu práce pomocí CFD, v aerodynamickém tunelu i na dynamometru pro brzdy (více o brzdách v tomto článku, údaje Bremba pro letošní rok zde).
Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou by zde letos mohly díky DRS přesahovat 340 km/hod. Trať je náročná také pro motory - krom vysokého výkonu na rovinkách musí poskytovat i vysoký krouticí moment při výjezdu ze zatáček.
Okruh se jede stylem stop-start: piloti buď naplno brzdí nebo jedou na plný plyn (59 % času jednoho kola). Převodovka v každém kole změní rychlostní stupeň 50krát.
Pirelli do Kanady doručilo super-měkkou (option, červená barva) a měkkou (prime, žlutá barva) směs. Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (boční přetížení). Více zabrat dostávají zadní, přední pneumatiky zde mají relativně snadný život.
Během jednoho kola monoposty spotřebují kolem 2 kg (2,3 kg - Williams) paliva, po každých pěti kolech budou v důsledku úbytku paliva o 0,2 sec/kolo rychlejší. Průjezd 400 m dlouhou boxovou uličkou zde trvá 16 vteřin.
Týmy budou pro závod zřejmě nejčastěji volit tři zastávky. Kvalifikace v Montrealu nebude vzhledem k snadnému předjíždění příliš důležitá. Více bude záležet na závodní rychlosti, piloti se proto budou snažit v sobotu ušetřit co nejvíce sad pneumatik.
Průjezd okruhem po startu Velké ceny Kanady 2010 s Michaelem Schumacherem
Rekord v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v závodě v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. Robert Kubica zde byl loni o 3,35 sec pomalejší. V kvalifikaci, kterou traťové rekordy nezohledňují, byl v roce 2010 nejrychlejší Lewis Hamilton - 1:15,105 sec.
Max Verstappen promluvil o své budoucnosti po ukončení závodní kariéry ve Formuli 1 a naznačil, že plánuje nové směry mimo paddock.
Williams představil nové zbarvení monopostu pro sezonu Formule 1 2026 a naznačil tím směr, kterým se chce v éře nových pravidel ubírat. Design spojuje tradiční prvky týmu s moderním pojetím současné F1.
Isack Hadjar odhalil příčinu své nehody během barcelonského shakedownu. I přes incident si jezdec i tým odnesli cenné zkušenosti s novou generací vozů Red Bullu.
Diskuse o nových pravidlech pohonných jednotek v F1 nabírá na obrátkách a některé týmy vyvolávají otázky ohledně kompresního poměru motorů. Toto Wolff mezitím posílá rivalům jasný vzkaz.
Lewis Hamilton a Ferrari si v Barceloně neoficiálně zajistili nejlepší čas, když překonali Mercedes, ale výsledky je třeba brát s rezervou. Shakedown slouží hlavně k testování a sběru dat, takže skutečný výkon vůz ukáže až v zimních testech a prvních závodech.
Jedenáct týmů Formule 1 se v Barceloně poprvé představilo s výrazně přepracovanými vozy a novými pohonnými jednotkami, čímž se naplno rozběhla nová technická éra. Úvodní testy odkryly rozdílnou míru připravenosti a naznačily, že adaptace na nové předpisy nebude pro všechny jednoduchá.
Max Verstappen tlumí přehnaný optimismus kolem nového motoru Red Bullu a upozorňuje, že tým čeká ještě hodně práce.
Na poslední den prvního předsezónního testu 2026 v Barceloně se pozornost upřela na Lewis Hamiltona. Jezdec Ferrari dominoval časomíře a potvrdil, že italský tým vstupuje do sezony s ambicemi.
Aston Martin AMR26 poprvé vyjel na trať a okamžitě upoutal pozornost fanoušků i expertů. Nový monopost obsahuje několik zajímavých technických inovací, jejichž vývoj bude zajímavé sledovat.
Lewis Hamilton naznačil, že jeho start do sezony 2026 je klidnější než před rokem. Britský šampion pochválil práci týmu a průběh testů.
Aston Martin absolvoval první kilometry na barcelonské trati během předsezonních testů, přičemž návrat týmu provázely technické a organizační komplikace, které ukázaly náročnost přechodu do nové éry.
Lando Norris poprvé usedl za volant McLarenu MCL40 s číslem 1 během testování v Barceloně a označil tento okamžik za výjimečný. Svůj zážitek přitom otevřeně popsal a sdílel dojmy z první jízdy.