Formule 1 letos poprvé zavítá na okruh, který vyžaduje nižší přítlak a klade nejvyšší nároky na brzdy ze všech v kalendáři. Montreal díky dlouhým rovinkám a spoustě předjíždění přináší strhující podívanou, kterou i letos zpestří ty nejměkčí směsi pneumatik. V následujícím článku se podíváme na jeho technické parametry.
Okruh Gilla Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným a týmům dobře známým okruhům (jelo se tady již 31krát). Nedělní závod na něm vyhraje ten, kdo jako první urazí 70 kol, což při délce jednoho kola 4 361 m představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Jedno kolo čítající 12 zatáček projedou piloti průměrnou rychlosti 205 km/hod. Průměrná rychlost průjezdu zatáčkou však činí velmi nízký 106 km/hod. Nejrychlejší je 11. zatáčka (270 km/hod), nejpomalejší 10. - vlásenka (55 km/hod), před níž během brzdění na přední pneumatiky působí vertikální tlak o síle 1100 kg. Nejvyšší boční přetížení zažívají jezdci v zatáčce č. 5: trojnásobek zemské přitažlivosti po dobu 5 sekund.
Loni byl povrch dráhy částečně přeasfaltován, kvůli bezpečnosti přibyly také nové únikové zóny v zatáčkách č. 6 a 8. Povrch se zde vyznačuje nižší přilnavostí a nerovnostmi - obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou musí týmy volit vyšší světlou výšku. Asfalt je hodně hladký, během víkendu trať nezrychluje tak dramaticky, jako například v Monaku. Velmi nízká přilnavost však ničí pneumatiky (o nich se zmíním dále).
Mapka okruhu (zdroj: Formula1.com)
Vůbec poprvé se budeme moci setkat se dvěma DRS zónami, které následují po místě detekce odstupů 15 m za vlásenkou č. 10. První místo zadního křídla aktivace se nachází 168 m před zatáčkou č. 11, druhé potom na cílové rovince - 69 m za zatáčkou č. 13. Stejně jako DRS zde bude mocnou zbraní i KERS, jenž zde vozům pomůže k o 0,5 sec rychlejším časům na kolo.
Díky kombinaci dlouhých rovinek (nejdelší měří 1010 m) a pomalých zatáček zde týmy jezdí s nízkou úrovní přítlaku (nižší úroveň volí už jen v Monze). Nastavení se soustředí na aerodynamickou efektivitu na rovinkách a dobrou trakci pro rychlý výjezd z pomalých zatáček.
Letos poprvé tedy budeme moci na monopostech vidět křídla upravená pro tvorbu nízkého přítlaku. Viditelně se budou lišit obzvlášť zadní křídla, kvůli nižším úrovním přítlaku a správnému aerodynamickému vyvážení však dojde i na úpravy předních křídel.
Zatáčka č. 10 - Épingle (vlásenka)
Kanadská trať patří z pohledu brzd mezi nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu 15 sekund - 20 % času.
Monoposty čtyřikrát brzdí z rychlostí převyšujících 300 km/hod. Inženýři proto velmi pečlivě sledují opotřebení brzd a optimalizují nastavení s ohledem na stabilitu při brzdění, týmy nasazují větší brzdové kanálky a piloti používají odlišné brzdové materiály, které snesou zátěž celého závodu.
Předpověď počasí na víkend
Opotřebení brzd je v podstatě funkcí brzdové teploty, pro zajištění adekvátního aerodynamického chlazení kotoučů a destiček je nutné odvést spoustu práce pomocí CFD, v aerodynamickém tunelu i na dynamometru pro brzdy (více o brzdách v tomto článku, údaje Bremba pro letošní rok zde).
Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou by zde letos mohly díky DRS přesahovat 340 km/hod. Trať je náročná také pro motory - krom vysokého výkonu na rovinkách musí poskytovat i vysoký krouticí moment při výjezdu ze zatáček.
Okruh se jede stylem stop-start: piloti buď naplno brzdí nebo jedou na plný plyn (59 % času jednoho kola). Převodovka v každém kole změní rychlostní stupeň 50krát.
Pirelli do Kanady doručilo super-měkkou (option, červená barva) a měkkou (prime, žlutá barva) směs. Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (boční přetížení). Více zabrat dostávají zadní, přední pneumatiky zde mají relativně snadný život.
Během jednoho kola monoposty spotřebují kolem 2 kg (2,3 kg - Williams) paliva, po každých pěti kolech budou v důsledku úbytku paliva o 0,2 sec/kolo rychlejší. Průjezd 400 m dlouhou boxovou uličkou zde trvá 16 vteřin.
Týmy budou pro závod zřejmě nejčastěji volit tři zastávky. Kvalifikace v Montrealu nebude vzhledem k snadnému předjíždění příliš důležitá. Více bude záležet na závodní rychlosti, piloti se proto budou snažit v sobotu ušetřit co nejvíce sad pneumatik.
Průjezd okruhem po startu Velké ceny Kanady 2010 s Michaelem Schumacherem
Rekord v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v závodě v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. Robert Kubica zde byl loni o 3,35 sec pomalejší. V kvalifikaci, kterou traťové rekordy nezohledňují, byl v roce 2010 nejrychlejší Lewis Hamilton - 1:15,105 sec.
Max Verstappen mohl ve Velké ceně Španělska bojovat o vítězství, ale po incidentu v prvním kole musel vrátit dvě pozice. Rozhodnutí Red Bullu se později ukázalo jako klíčové, protože právě Verstappen mohl těžit z problémů Landa Norrise během VSC.
Lando Norris si po Velké ceně Španělska vyzkoušel hypercar McLarenu MCL-HY. V Portimãu odjel 38 kol a pomáhal s vývojem vozu pro WEC. Zkušenost může být důležitá i pro jeho budoucí zájem o slavný závod 24 hodin Le Mans.
Lewis Hamilton musel ve Velké ceně Španělska předčasně odstoupit kvůli problémům s brzdami. Ferrari nyní závadu důkladně prošetří. Brit tak poprvé v sezoně nebodoval a přišel o svou dosavadní sérii. Charles Leclerc zachránil víkend čtvrtým místem.
Kimi Antonelli přiznal, že byl na startu Velké ceny Španělska příliš agresivní a dostal se do problémů. Přestože v Madridu zvítězil, sám uznal, že si triumf nezasloužil. Podle něj měl nejrychlejší tempo Lando Norris.
Kimi Antonelli vyhrál premiérovou Velkou cenu Španělska na Madringu a připsal si osmé vítězství sezony. Lando Norris sice startoval z pole position, ale strategická chyba McLarenu během virtuálního safety caru ho připravila o šanci na triumf.
Lando Norris získal pole position pro Velkou cenu Španělska v Madridu. Kimiho Antonelliho porazil v dramatickém závěru kvalifikace o pouhých 0,011 sekundy. Max Verstappen skončil třetí, Lewis Hamilton čtvrtý a George Russell šestý.
Toto Wolff odmítá kritiku strategie Mercedesu z Monzy. Tým podle něj při virtuálním safety caru správně povolal do boxů Kimiho Antonelliho, zatímco George Russell zůstal na trati. Výsledek dal Wolffovi za pravdu, Mercedes slavil double.
Lewis Hamilton po nehodě během třetího tréninku v Madridu ignoroval pokyny Ferrari, aby svůj poškozený vůz odstavil. Brit chtěl pokračovat do boxů, přestože měl poškozené přední křídlo a defekt. Nakonec poslechl až po důrazném upozornění týmu.
Kimi Antonelli ovládl třetí trénink na Velkou cenu Španělska v Madridu. Jezdec Mercedesu porazil Charlese Leclerca o 0,166 sekundy. Trénink dvakrát přerušily červené vlajky po nehodách Lewise Hamiltona a Ollieho Bearmana.
Kimi Antonelli ovládl druhý trénink na novém Madringu. Jezdec Mercedesu zajel čas 1:33,662 a porazil Charlese Leclerca i Lewise Hamiltona.
George Russell ovládl první trénink na novém okruhu Madring v Madridu a Mercedes obsadil první dvě místa. Ferrari zatím své možnosti neodhalilo. Lewis Hamilton navíc několikrát zdržel soupeře a Kimi Antonelli s Russellem těžili z měkkých pneumatik.
Speciální livery Williamsu pro Velkou cenu Madridu vyvolala kontroverzi kvůli datu závodu, který připadá na 25. výročí 11. září. Will Buxton upozornil na historickou vazbu designu k rodině bin Ládinových. Fanoušci se přou, zda je kritika oprávněná.