Formule 1 letos poprvé zavítá na okruh, který vyžaduje nižší přítlak a klade nejvyšší nároky na brzdy ze všech v kalendáři. Montreal díky dlouhým rovinkám a spoustě předjíždění přináší strhující podívanou, kterou i letos zpestří ty nejměkčí směsi pneumatik. V následujícím článku se podíváme na jeho technické parametry.
Okruh Gilla Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným a týmům dobře známým okruhům (jelo se tady již 31krát). Nedělní závod na něm vyhraje ten, kdo jako první urazí 70 kol, což při délce jednoho kola 4 361 m představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Jedno kolo čítající 12 zatáček projedou piloti průměrnou rychlosti 205 km/hod. Průměrná rychlost průjezdu zatáčkou však činí velmi nízký 106 km/hod. Nejrychlejší je 11. zatáčka (270 km/hod), nejpomalejší 10. - vlásenka (55 km/hod), před níž během brzdění na přední pneumatiky působí vertikální tlak o síle 1100 kg. Nejvyšší boční přetížení zažívají jezdci v zatáčce č. 5: trojnásobek zemské přitažlivosti po dobu 5 sekund.
Loni byl povrch dráhy částečně přeasfaltován, kvůli bezpečnosti přibyly také nové únikové zóny v zatáčkách č. 6 a 8. Povrch se zde vyznačuje nižší přilnavostí a nerovnostmi - obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou musí týmy volit vyšší světlou výšku. Asfalt je hodně hladký, během víkendu trať nezrychluje tak dramaticky, jako například v Monaku. Velmi nízká přilnavost však ničí pneumatiky (o nich se zmíním dále).
Mapka okruhu (zdroj: Formula1.com)
Vůbec poprvé se budeme moci setkat se dvěma DRS zónami, které následují po místě detekce odstupů 15 m za vlásenkou č. 10. První místo zadního křídla aktivace se nachází 168 m před zatáčkou č. 11, druhé potom na cílové rovince - 69 m za zatáčkou č. 13. Stejně jako DRS zde bude mocnou zbraní i KERS, jenž zde vozům pomůže k o 0,5 sec rychlejším časům na kolo.
Díky kombinaci dlouhých rovinek (nejdelší měří 1010 m) a pomalých zatáček zde týmy jezdí s nízkou úrovní přítlaku (nižší úroveň volí už jen v Monze). Nastavení se soustředí na aerodynamickou efektivitu na rovinkách a dobrou trakci pro rychlý výjezd z pomalých zatáček.
Letos poprvé tedy budeme moci na monopostech vidět křídla upravená pro tvorbu nízkého přítlaku. Viditelně se budou lišit obzvlášť zadní křídla, kvůli nižším úrovním přítlaku a správnému aerodynamickému vyvážení však dojde i na úpravy předních křídel.
Zatáčka č. 10 - Épingle (vlásenka)
Kanadská trať patří z pohledu brzd mezi nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu 15 sekund - 20 % času.
Monoposty čtyřikrát brzdí z rychlostí převyšujících 300 km/hod. Inženýři proto velmi pečlivě sledují opotřebení brzd a optimalizují nastavení s ohledem na stabilitu při brzdění, týmy nasazují větší brzdové kanálky a piloti používají odlišné brzdové materiály, které snesou zátěž celého závodu.
Předpověď počasí na víkend
Opotřebení brzd je v podstatě funkcí brzdové teploty, pro zajištění adekvátního aerodynamického chlazení kotoučů a destiček je nutné odvést spoustu práce pomocí CFD, v aerodynamickém tunelu i na dynamometru pro brzdy (více o brzdách v tomto článku, údaje Bremba pro letošní rok zde).
Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou by zde letos mohly díky DRS přesahovat 340 km/hod. Trať je náročná také pro motory - krom vysokého výkonu na rovinkách musí poskytovat i vysoký krouticí moment při výjezdu ze zatáček.
Okruh se jede stylem stop-start: piloti buď naplno brzdí nebo jedou na plný plyn (59 % času jednoho kola). Převodovka v každém kole změní rychlostní stupeň 50krát.
Pirelli do Kanady doručilo super-měkkou (option, červená barva) a měkkou (prime, žlutá barva) směs. Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (boční přetížení). Více zabrat dostávají zadní, přední pneumatiky zde mají relativně snadný život.
Během jednoho kola monoposty spotřebují kolem 2 kg (2,3 kg - Williams) paliva, po každých pěti kolech budou v důsledku úbytku paliva o 0,2 sec/kolo rychlejší. Průjezd 400 m dlouhou boxovou uličkou zde trvá 16 vteřin.
Týmy budou pro závod zřejmě nejčastěji volit tři zastávky. Kvalifikace v Montrealu nebude vzhledem k snadnému předjíždění příliš důležitá. Více bude záležet na závodní rychlosti, piloti se proto budou snažit v sobotu ušetřit co nejvíce sad pneumatik.
Průjezd okruhem po startu Velké ceny Kanady 2010 s Michaelem Schumacherem
Rekord v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v závodě v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. Robert Kubica zde byl loni o 3,35 sec pomalejší. V kvalifikaci, kterou traťové rekordy nezohledňují, byl v roce 2010 nejrychlejší Lewis Hamilton - 1:15,105 sec.
George Russell potvrdil, že prodloužení smlouvy s Mercedesem pro rok 2026 je jen otázkou času. Po týdnech spekulací tak naznačil, že jeho budoucnost u týmu je prakticky jistá.
Alex Albon se dopustil technického omylu ohledně F1 vozu, na což ho veřejně upozornil šéf týmu James Vowles. Ten situaci pojal s nadsázkou, ale připomněl důležitost přesného porozumění vozu i u zkušených jezdců.
Fernando Alonso dojel v Maďarsku pátý po překvapivě silném výkonu, ale netuší, odkud se zlepšení Aston Martinu vzalo. Tým zatím nemá jasné vysvětlení, čím si formu na Hungaroringu zasloužil.
Red Bull vyzdvihl Maxe Verstappena za to, že během Velké ceny Maďarska donutil Lewise Hamiltona vyjet mimo trať. Verstappenova agresivní jízda ukázala jeho neústupný tlak na soupeře.
Šéf McLarenu Zak Brown přivítal jmenování Laurenta Mekiese do čela Red Bull Racing a vyzdvihl jeho zkušenosti a schopnosti vést tým. Podle něj taková změna posílí konkurenci, která prospívá celé Formuli 1.
Šéf Ferrari Frédéric Vasseur zůstává klidný ohledně motivace Lewise Hamiltona, přestože po nevydařeném víkendu v Maďarsku označil sám sebe za „naprosto k ničemu“. Podle Vasseura Hamilton ví, co dělá, a těžké chvíle ho vždy posunuly dál.
Charles Leclerc vyjádřil důvěru ve svého týmového kolegu Lewise Hamiltona a věří, že se po letní přestávce vrátí ve formě. Podle něj má Hamilton stále potřebné schopnosti, aby znovu ukázal svou sílu.
Lando Norris vyhrál Velkou cenu Maďarska po strategickém souboji s týmovým kolegou Oscarem Piastrim, zatímco FIA zahájila vyšetřování incidentu mezi Maxem Verstappenem a Lewisem Hamiltonem. McLaren si připsal už sedmé "double" vítězství v sezóně, třetí skončil George Russell. Zklamaný a frustrovaný Charles Leclerc se musel spokojit se čtvrtou pozicí.
„V pozadí se děje spousta věcí, které nejsou skvělé,“ prohlásil Lewis Hamilton po dvanáctém místě na Velké ceně Maďarska F1. Brit se odmítl podrobněji vyjádřit k dřívějším slovům o „výměně jezdce“ a k incidentu s Maxem Verstappenem, který považuje za bezvýznamný.
Max Verstappen z Red Bullu se po Velké ceně Maďarska pozastavil nad rozhodnutím sportovních komisařů FIA vyšetřovat jeho souboj s Lewisem Hamiltonem. Podle trojnásobného mistra světa se v inkriminované situaci „nic nestalo“ a nechápe, proč se k vyšetřování přistoupilo.
Lando Norris vybojoval páté vítězství sezony, když na Hungaroringu odolal v závěru drtivému tlaku týmového kolegy Oscara Piastriho. Dvojice McLarenů tak opět obsadila první dvě příčky, třetí dojel George Russell s Mercedesem. Britský tým tak získal 200. vítězství v Grand Prix ve své 59 let dlouhé a velmi úspěšné historii.
Oscar Piastri skončil ve Velké ceně Maďarska těsně za týmovým kolegou Landem Norrisem. Přestože v závěru stáhl ztrátu na minimum, přiznal, že na Hungaroringu je předjíždění extrémně obtížné.