Po roční pauze se týmy Formule 1 vracejí do Montrealu, kde se o víkendu pojede Velká cena Kanady. Jak vypadá tamější okruh, jaké má parametry a čím je zajímavý?
Okruh Gilla Villeneuva na ostrově Notre Dame patří mezi piloty k oblíbeným a týmům dobře známým okruhům (jelo se tady již 30krát). Nedělní závod na něm vyhraje ten, kdo jako první urazí 70 kol, což při délce jednoho kola 4 361 m představuje celkovou vzdálenost 305,207 km.
Povrch trati byl po předloňských problémech v zatáčce č. 2 (Sennova vlásenka), 6, 7 a 10 (vlásenka Casino) přeasfaltován. V roce 2008 musel být po kvalifikaci v noci narychlo pokryt rychle tvrdnoucím cementem, během závodu se ovšem problém znovu objevil, podobně jako i v roce 2007. K tomu přispívají tvrdé kanadské zimy které oslabují asfalt.
Mapka okruhu (zdroj Formula1.com)
Letos kvůli bezpečnosti přibyly také nové vyasfaltované únikové zóny v zatáčkách č. 6 a 8. Povrch se zde vyznačuje nižší přilnavostí a nerovnostmi - obzvlášť kvůli hrbolům před poslední šikanou musí týmy volit vyšší světlou výšku.
Díky kombinaci dlouhých rovinek a pomalých zatáček zde týmy jezdí s nízkou úrovní přítlaku - nižší úroveň volí už jen v italské Monze - proto s sebou přivezou upravené díly. Letos poprvé budeme moci na monopostech vidět křídla upravená pro tvorbu nízkého přítlaku.
Letecký pohled na ostrov Notre Dame, kde se nachází závodní trať
Kanadská trať patří z pohledu brzd mezi nejnáročnější v kalendáři, k čemuž přispívá i zmíněná specifická aerodynamická konfigurace vozů - piloti na brzdě tráví během jednoho okruhu 16% času (v Monze 12%). Letos dostanou zabrat kvůli zákaz tankování během závodu ještě více než v předchozích letech - brzdový systém si tak bude muset poradit s o 10% vyšším množstvím energie. Monoposty zde čtyřikrát brzdí z rychlostí převyšujících 300 km/hod. Maximální rychlosti na rovince před poslední šikanou zde přesahují dokonce 320 km/hod.
Pro motor je zdejší trať rovněž velmi náročná - krom vysokého výkonu na rovince musí poskytovat i vysoký kroutící moment při výjezdu ze zatáček. Okruh se jede stylem stop-start, piloti buď naplno brzdí nebo jedou na plný plyn (60% času). Kvůli toho se je Montreal rovněž jedním z nejnáročnějších míst z pohledu brzd - inženýři zde velmi pečlivě sledují jejich opotřebení a mnohé týmy také nasadí upravené brzdové kanálky.
Bridgestone do Kanady dopravil super-měkkou (option, s proužkem) a střední (prime) směs - poprvé vynechal jeden stupeň v tvrdosti. Pneumatiky zde dostávají zabrat zejména při prudkém brzdění a akceleraci, v zatáčkách nejsou tak namáhány (boční přetížení). Více zabrat dostávají zadní, přední pneumatiky zde mají relativně snadný život.
Během jednoho kola monoposty spotřebují necelé 2 kg paliva. Ke své jediné zastávce, která je letos optimální (ale v Montrealu to tak být v neděli nemusí), by zajížděly kolem 20. kola. Průjezd boxovou uličkou zde trvá 14,1 vteřiny.
Důležité zde budou vyladěné F-kanály, které umožní vozům dosahovat na delších rovinkách dosahovat vyšších rychlostí bez ztráty přítlaku v zatáčkách. Proto se očekává, že se zde krom tradičně silného Red Bullu bude hodně dařit i McLarenu, jehož slabinou jsou ale kvůli tužšímu zavěšení pomalé zatáčky a jízda přes obrubníky. V tom naopak exceluje Renault, který letos dosahuje navíc vysokých maximálních rychlostí - v Kanadě by proto Kubica mohl také zazářit.
Průjezd kanadským okruhem na simulátoru Red Bullu s Markem Webberem
Rekord v Montrealu drží Rubens Barrichello, jenž se zde v roce 2004 dostal pod hranici 74 vteřin: 1:13,622 min. V roce 2008 zde byl nejrychlejší Lewis Hamilton, který hned v úvodní části kvalifikace zajel kolo za 1:16,909, v závodě pak nejrychlejší kolo stanovil Kimi Räikkönen - 1:17,387 min.
Max Verstappen promluvil o své budoucnosti po ukončení závodní kariéry ve Formuli 1 a naznačil, že plánuje nové směry mimo paddock.
Williams představil nové zbarvení monopostu pro sezonu Formule 1 2026 a naznačil tím směr, kterým se chce v éře nových pravidel ubírat. Design spojuje tradiční prvky týmu s moderním pojetím současné F1.
Isack Hadjar odhalil příčinu své nehody během barcelonského shakedownu. I přes incident si jezdec i tým odnesli cenné zkušenosti s novou generací vozů Red Bullu.
Diskuse o nových pravidlech pohonných jednotek v F1 nabírá na obrátkách a některé týmy vyvolávají otázky ohledně kompresního poměru motorů. Toto Wolff mezitím posílá rivalům jasný vzkaz.
Lewis Hamilton a Ferrari si v Barceloně neoficiálně zajistili nejlepší čas, když překonali Mercedes, ale výsledky je třeba brát s rezervou. Shakedown slouží hlavně k testování a sběru dat, takže skutečný výkon vůz ukáže až v zimních testech a prvních závodech.
Jedenáct týmů Formule 1 se v Barceloně poprvé představilo s výrazně přepracovanými vozy a novými pohonnými jednotkami, čímž se naplno rozběhla nová technická éra. Úvodní testy odkryly rozdílnou míru připravenosti a naznačily, že adaptace na nové předpisy nebude pro všechny jednoduchá.
Max Verstappen tlumí přehnaný optimismus kolem nového motoru Red Bullu a upozorňuje, že tým čeká ještě hodně práce.
Na poslední den prvního předsezónního testu 2026 v Barceloně se pozornost upřela na Lewis Hamiltona. Jezdec Ferrari dominoval časomíře a potvrdil, že italský tým vstupuje do sezony s ambicemi.
Aston Martin AMR26 poprvé vyjel na trať a okamžitě upoutal pozornost fanoušků i expertů. Nový monopost obsahuje několik zajímavých technických inovací, jejichž vývoj bude zajímavé sledovat.
Lewis Hamilton naznačil, že jeho start do sezony 2026 je klidnější než před rokem. Britský šampion pochválil práci týmu a průběh testů.
Aston Martin absolvoval první kilometry na barcelonské trati během předsezonních testů, přičemž návrat týmu provázely technické a organizační komplikace, které ukázaly náročnost přechodu do nové éry.
Lando Norris poprvé usedl za volant McLarenu MCL40 s číslem 1 během testování v Barceloně a označil tento okamžik za výjimečný. Svůj zážitek přitom otevřeně popsal a sdílel dojmy z první jízdy.