Do F1 vstupoval jako velká naděje a budoucí adept na titul mistra světa. Místo toho se však jeho kariéra rozmělnila do neúspěchů, aby se později našel alespoň v dalším legendárním podniku - i když ani tam vavříny nesklízel.
Celý svět ho znal jako Patricka, ale u Francouzů to s křestními jmény bývá zábavné - kmotrů je více než dost a díky tomu lze dávat fanouškům F1 roztomilé quizzy (čili kvízy). Věděli jste, že pilot, jemuž věnujeme dnešní článek, se honosil plným jménem Daniel Patrick Charles Maurice Nasri Tambay?
Přes "školní" a nižší formule získával rodilý Pařížan (* 25. 6. 1949) první zkušenosti, ale podobně jako někteří další mohl hájit barvy galského kohouta na rychlých prkénkách a sněhu - jenže přišla nepříjemná nehoda a po ní už pro Patricka existoval pouze motorsport. Záhy se blýskl v F2, kde na Marchu dokázal získat titul vicemistra a dostal se do hledáčku Kena Tyrrella; dokonce měl šanci vyzkoušet si vůz bývalého dřevaře, jenže pro Grand Prix USA ve Watkins Glen "strýček" Ken zvolil Tambayova krajana Michela Leclère. Patrick se nenechal otrávit - v následujícím roce si udržel solidní výkonnost a už na voze Martini obsadil třetí příčku. Základ pro F1 byl položen.
Začátek nadvakrátTambay upoutal pozornost motoristického nadšence Teddy Yipa především zralým výkonem na podniku ve St. Jovie, kde nahradil zlomeninou handicapovaného Briana Redmana. Francouz se chystal ke své velké premiéře v domácím závodě v Dijonu 1977. Jenže Ensign, jenž měla Yipova stáj od Morrise Nunna dostat, nebyl připraven a Clay Regazzoni odmítl poskytnout týmu Theodore náhradní vůz. Nakonec došlo k rychlé dohodě s Johnem Surteesem, jenž byl nespokojený s Australanem Perkinsem, ale Tambay svou první šanci nezvládl - kvalifikační limit pro něj byl nezdolatelný.
O dva týdny později už měl k dispozici vlastní vůz a ve svém druhém závodě už dokázal bodovat. Největší show si připravil do holandského Zandvoortu: v samotném závěru obhajoval třetí místo, ale v posledním kolem mu došlo palivo. Další dva bodované výsledky vzbudily pozornost Teddy Mayera a Patrick se mohl těšit z nabídky McLarenu, kde končil Jochen Mass - Francouz získal místo vedle Jamese Hunta v podobě dvouletého kontraktu.
Hned v prvním závodě přivezl Patrick další bod, ale už v druhém se dostal do křížku s Jamesem Huntem - svérázný Brit ho obvinil, že mu neuhnul z cesty a odstoupil s tím, že za ním jezdit nebude. A oheň byl na střeše. Anglicko-francouzská dvojice si nesedla, navíc vývoj vozu stagnoval a výsledkem byl poměrně citelný pád v Poháru konstruktérů. Tambay navíc rozčílil Meyera, protože při závodě F2 v Pau mu spustil hasicí přístroj a způsobil záněty na nohou. Nezhojily se včas a Patrick musel vynechat GP Belgie - od té chvíle se vztah pilota a šéfa týmu stal téměř ledovým. Jestli Tambay čekal, že to bude v další sezóně lepší, se zlou se potázal. Sm Johnem Watsonem si sice rozuměl lépe, ale výsledky na trati byly bídné: dokonce musel v Belgii a Monacu přetrpět skutečnost, že se nedokázal kvalifikovat. "Nemá to cenu," stroze odvětil na otázku, jak by zhodnotil formu svého týmu. Nejlepšími výsledky byla tři desátá místa a jak se zdálo, i konec jedné kariéry, což potvrdila sezóna 1980 - Patrick ve startovním poli chyběl.
Z louže na vrcholKdyž se pro ročník 1981 spojil opět s Teddy Yipem, vypadalo to jako z nouze ctnost. Jenže Tambay hned v prvním závodě přivezl odepisovanému týmu bod, i proto po něm po odstoupení nedoléčeného Jean-Pierre Jabouillea sáhl tým Ligier. Přišlo však další těžké rozčarování: zatímco Jacques Laffite bojoval do konce sezóny i titul, Patrick se nezmohl na jediné bodované umístění. Mohlo někoho překvapit, že z F1 opět vypadl a zdálo se, že tentokrát je konec definitivní?
Ne nadarmo se říká, že štěstí jednoho roste ze smůly druhého. Tragické události v týmu Ferrari poskytly Tambayovi nečekanou šanci - uprostřed sezóny byl jediným zkušenějším pilotem bez závazků. Po pomalejším rozjezdu se posunul konečně na stupně vítězů a v Grand Prix NSR, kde se fatálně zranil Didier Pironi, nakonec Patrick zvítězil. Další rok se Ferrari vezlo na velké vlně, Tambay vyhrál velmi prestižní Grand Prix San Marina, navíc posílil euforii tifosi, protože tu zvítězil s číslem 27, v čemž byla po loňském závodě jistá symbolika . Až do předposlední GP Evropy na Brands Hatch usiloval Tambay o titul, ale neúspěšně, přispěl aspoň k zisku Poháru konstruktérů. Neuhájil však své místo ve Scuderii Ferrari a musel ustoupit rostoucí formě Michele Alboreta.
Trpké loučeníDalší dvě sezóny v barvách Renaultu byly obrovským zklamáním, francouzský tým jakoby po prohraném titulu v roce 1983 ztratil o F1 zájem a Tambay s Warwickem (s nímž si mimochodem padl do oka mnohem lépe než s Huntem) možná doufali v další úspěchy, ale zejména Patrick v celkové klasifikaci citelně klesl. Ročník 1985 byl pro Renault nadlouho poslední v F1, ale Tambay si ještě prodloužil svou existenci pilota v královské kategorii působením v týmu Team Beatrice Haas, kde se sice setkal se zvučnými jmény (Ross Brawn, Adrian Newey či Alan Jones), ale bez výsledkového dopadu. Vůz nebyl špatný, ale nespolehlivý - jediné body vyjel Tambay v Rakousku, pak už mohl svou kariéru podtrhnout a sečíst...
Po deseti letech měl Patrick šanci ještě jednou do F1 nahlédnout díky svému podílu v týmu DAMS, jenže složité právní a majetkové záležitosti nakonec vůbec nedovolily, aby se vůz této značky po testech a prezentacích na tratích objevil (více v publikaci Formule 1: Ztracené naděje).
Od Le Mans po rallyePatrick se čtyřikrát objevil i v prestižních 24 heures Le Mans, ovšem od první do poslední účasti uteklo třináct let (1976-1989). Poslední start na Jaguaru XJR-9LM v barvách týmu Silk Cut Toma Walkinshawa společně s Janem Lammersem a Andrewem Gilbert-Scottem proměnil v celkově čtvrté místo. Výrazně se zapsal i do historie slavné Rallye Paris-Dakar, kde v ročnících 1988 a 1989 získal třetí místa, ale jenom kvůli velkým problémům v první polovině rallye. Kdyby se braly výsledky jen za druhou polovinu, bezkonkurenčně by vyhrál.
Po skončení svých aktivit v motoristickém sportu pracoval jako televizní komentátor a vedl k prvním závodním krokům syna Adriena. Málokdo věděl, že byl kmotrem mistra světa 1997 Jacquese Villeneuva. Několik posledních let se potýkal s Parkinsonovou chorobou, jíž v neděli 4. prosince 2022 podlehl, jak s odkazem na rodinu bývalého pilota potvrdila agentura AFP. Ke kondolencím se připojil i tým Ferrari a označil Patricka za hvězdu 80. let.
Sergio Pérez poprvé usedl v pátek na okruhu Silverstone za volant vůbec prvního monopostu Formule 1 značky Cadillac. Krátký shakedown sice sloužil jen k prověření základních funkcí vozu, přesto šlo o symbolický moment, který jasně signalizuje odhodlaný vstup americké automobilky do světa F1.
Racing Bulls představili nové zbarvení monopostu VCARB03 pro sezónu 2026 při velkolepém launch eventu v Detroitu. Vůz kombinuje bílou karoserii s modrými akcenty a premiéru doprovodilo představení nového jezdce Arvida Lindblada.
Max Verstappen a jeho nový týmový kolega Isack Hadjar vyjádřili nadšení nad novým lakováním Red Bullu. Ocenili kombinaci tradičních barev s moderním designem.
Red Bull Racing oficiálně představil první lakování monopostu své nové éry s Fordem. S blížící se sezónou Formule 1 2026 tak tým symbolicky otevřel další kapitolu své historie.
Red Bull zatím neoznámil, zda japonský pilot Yuki Tsunoda prodlouží spolupráci s dlouholetým partnerem Hondou před sezonou 2026. Podle zdrojů se situace kolem jeho kontraktu stále řeší a finální rozhodnutí může mít dopad na jeho budoucnost v týmu.
McLaren oznámil, že si roli rezervního jezdce Formule 1 rozdělí šampion Formule 2 a přední jezdec IndyCar. Tým tím potvrzuje důraz na kombinaci mladého talentu a mezinárodních zkušeností napříč šampionáty.
Bývalý komentátor Sky F1 Johnny Herbert se ohlédl za jedním z nejnapjatějších okamžiků své kariéry s Fernandem Alonsem. Přiznal, že živé vysílání dokáže přinést situace, které jsou nepředvídatelné a často velmi intenzivní.
Bývalý pilot F1 Daniel Ricciardo znovu posílil své vazby s automobilovým světem těsně před zajímavou událostí ve čtvrtek. I po ukončení závodní kariéry zůstává Ricciardo aktivní a nadále přitahuje pozornost fanoušků motorsportu.
Lando Norris uvedl, že souboje s Lewisem Hamiltonem patří mezi jeho největší výzvy ve Formuli 1. Tyto duely vnímá nejen jako motivaci, ale i jako ukazatel svého růstu a pokroku jako závodníka.
Aston Martin míří do sezóny 2026 s ambicí výrazně posunout své výkony díky novým pravidlům F1. I přes velké investice včetně Adriana Neweyho, Hondy a moderních zázemí zůstává otázkou, zda se potenciál promění ve výsledky.
Budoucnost jezdeckého trhu ve Formuli 1 visí na jediném jménu, a tím je Lewis Hamilton. Podle Dana Fallowse jeho rozhodnutí o pokračování kariéry určí, kdo zůstane, kdo odejde a jak se letos přeskupí celé vedení týmů.
První oficiální testy vozů pro sezonu F1 2026 se uskuteční koncem tohoto měsíce v Barceloně. Týmy zde poprvé prověří nové vozy podle letošních technických předpisů a naznačí možné favority nadcházející sezony.
