Do F1 vstupoval jako velká naděje a budoucí adept na titul mistra světa. Místo toho se však jeho kariéra rozmělnila do neúspěchů, aby se později našel alespoň v dalším legendárním podniku - i když ani tam vavříny nesklízel.
Celý svět ho znal jako Patricka, ale u Francouzů to s křestními jmény bývá zábavné - kmotrů je více než dost a díky tomu lze dávat fanouškům F1 roztomilé quizzy (čili kvízy). Věděli jste, že pilot, jemuž věnujeme dnešní článek, se honosil plným jménem Daniel Patrick Charles Maurice Nasri Tambay?
Přes "školní" a nižší formule získával rodilý Pařížan (* 25. 6. 1949) první zkušenosti, ale podobně jako někteří další mohl hájit barvy galského kohouta na rychlých prkénkách a sněhu - jenže přišla nepříjemná nehoda a po ní už pro Patricka existoval pouze motorsport. Záhy se blýskl v F2, kde na Marchu dokázal získat titul vicemistra a dostal se do hledáčku Kena Tyrrella; dokonce měl šanci vyzkoušet si vůz bývalého dřevaře, jenže pro Grand Prix USA ve Watkins Glen "strýček" Ken zvolil Tambayova krajana Michela Leclère. Patrick se nenechal otrávit - v následujícím roce si udržel solidní výkonnost a už na voze Martini obsadil třetí příčku. Základ pro F1 byl položen.
Začátek nadvakrátTambay upoutal pozornost motoristického nadšence Teddy Yipa především zralým výkonem na podniku ve St. Jovie, kde nahradil zlomeninou handicapovaného Briana Redmana. Francouz se chystal ke své velké premiéře v domácím závodě v Dijonu 1977. Jenže Ensign, jenž měla Yipova stáj od Morrise Nunna dostat, nebyl připraven a Clay Regazzoni odmítl poskytnout týmu Theodore náhradní vůz. Nakonec došlo k rychlé dohodě s Johnem Surteesem, jenž byl nespokojený s Australanem Perkinsem, ale Tambay svou první šanci nezvládl - kvalifikační limit pro něj byl nezdolatelný.
O dva týdny později už měl k dispozici vlastní vůz a ve svém druhém závodě už dokázal bodovat. Největší show si připravil do holandského Zandvoortu: v samotném závěru obhajoval třetí místo, ale v posledním kolem mu došlo palivo. Další dva bodované výsledky vzbudily pozornost Teddy Mayera a Patrick se mohl těšit z nabídky McLarenu, kde končil Jochen Mass - Francouz získal místo vedle Jamese Hunta v podobě dvouletého kontraktu.
Hned v prvním závodě přivezl Patrick další bod, ale už v druhém se dostal do křížku s Jamesem Huntem - svérázný Brit ho obvinil, že mu neuhnul z cesty a odstoupil s tím, že za ním jezdit nebude. A oheň byl na střeše. Anglicko-francouzská dvojice si nesedla, navíc vývoj vozu stagnoval a výsledkem byl poměrně citelný pád v Poháru konstruktérů. Tambay navíc rozčílil Meyera, protože při závodě F2 v Pau mu spustil hasicí přístroj a způsobil záněty na nohou. Nezhojily se včas a Patrick musel vynechat GP Belgie - od té chvíle se vztah pilota a šéfa týmu stal téměř ledovým. Jestli Tambay čekal, že to bude v další sezóně lepší, se zlou se potázal. Sm Johnem Watsonem si sice rozuměl lépe, ale výsledky na trati byly bídné: dokonce musel v Belgii a Monacu přetrpět skutečnost, že se nedokázal kvalifikovat. "Nemá to cenu," stroze odvětil na otázku, jak by zhodnotil formu svého týmu. Nejlepšími výsledky byla tři desátá místa a jak se zdálo, i konec jedné kariéry, což potvrdila sezóna 1980 - Patrick ve startovním poli chyběl.
Z louže na vrcholKdyž se pro ročník 1981 spojil opět s Teddy Yipem, vypadalo to jako z nouze ctnost. Jenže Tambay hned v prvním závodě přivezl odepisovanému týmu bod, i proto po něm po odstoupení nedoléčeného Jean-Pierre Jabouillea sáhl tým Ligier. Přišlo však další těžké rozčarování: zatímco Jacques Laffite bojoval do konce sezóny i titul, Patrick se nezmohl na jediné bodované umístění. Mohlo někoho překvapit, že z F1 opět vypadl a zdálo se, že tentokrát je konec definitivní?
Ne nadarmo se říká, že štěstí jednoho roste ze smůly druhého. Tragické události v týmu Ferrari poskytly Tambayovi nečekanou šanci - uprostřed sezóny byl jediným zkušenějším pilotem bez závazků. Po pomalejším rozjezdu se posunul konečně na stupně vítězů a v Grand Prix NSR, kde se fatálně zranil Didier Pironi, nakonec Patrick zvítězil. Další rok se Ferrari vezlo na velké vlně, Tambay vyhrál velmi prestižní Grand Prix San Marina, navíc posílil euforii tifosi, protože tu zvítězil s číslem 27, v čemž byla po loňském závodě jistá symbolika . Až do předposlední GP Evropy na Brands Hatch usiloval Tambay o titul, ale neúspěšně, přispěl aspoň k zisku Poháru konstruktérů. Neuhájil však své místo ve Scuderii Ferrari a musel ustoupit rostoucí formě Michele Alboreta.
Trpké loučeníDalší dvě sezóny v barvách Renaultu byly obrovským zklamáním, francouzský tým jakoby po prohraném titulu v roce 1983 ztratil o F1 zájem a Tambay s Warwickem (s nímž si mimochodem padl do oka mnohem lépe než s Huntem) možná doufali v další úspěchy, ale zejména Patrick v celkové klasifikaci citelně klesl. Ročník 1985 byl pro Renault nadlouho poslední v F1, ale Tambay si ještě prodloužil svou existenci pilota v královské kategorii působením v týmu Team Beatrice Haas, kde se sice setkal se zvučnými jmény (Ross Brawn, Adrian Newey či Alan Jones), ale bez výsledkového dopadu. Vůz nebyl špatný, ale nespolehlivý - jediné body vyjel Tambay v Rakousku, pak už mohl svou kariéru podtrhnout a sečíst...
Po deseti letech měl Patrick šanci ještě jednou do F1 nahlédnout díky svému podílu v týmu DAMS, jenže složité právní a majetkové záležitosti nakonec vůbec nedovolily, aby se vůz této značky po testech a prezentacích na tratích objevil (více v publikaci Formule 1: Ztracené naděje).
Od Le Mans po rallyePatrick se čtyřikrát objevil i v prestižních 24 heures Le Mans, ovšem od první do poslední účasti uteklo třináct let (1976-1989). Poslední start na Jaguaru XJR-9LM v barvách týmu Silk Cut Toma Walkinshawa společně s Janem Lammersem a Andrewem Gilbert-Scottem proměnil v celkově čtvrté místo. Výrazně se zapsal i do historie slavné Rallye Paris-Dakar, kde v ročnících 1988 a 1989 získal třetí místa, ale jenom kvůli velkým problémům v první polovině rallye. Kdyby se braly výsledky jen za druhou polovinu, bezkonkurenčně by vyhrál.
Po skončení svých aktivit v motoristickém sportu pracoval jako televizní komentátor a vedl k prvním závodním krokům syna Adriena. Málokdo věděl, že byl kmotrem mistra světa 1997 Jacquese Villeneuva. Několik posledních let se potýkal s Parkinsonovou chorobou, jíž v neděli 4. prosince 2022 podlehl, jak s odkazem na rodinu bývalého pilota potvrdila agentura AFP. Ke kondolencím se připojil i tým Ferrari a označil Patricka za hvězdu 80. let.
Red Bull prodloužil smlouvu s Laurentem Mekiesem až do konce sezony 2031. Francouzský manažer vede tým od července 2025, kdy nahradil Christiana Hornera. Stáj si jeho vedením slibuje kontinuitu a další rozvoj v boji o nejvyšší příčky Formule 1.
Isack Hadjar prožil v Singapuru víkend plný technických problémů, přesto z boxové uličky dojel na bodovaném desátém místě. Šéf Red Bullu Laurent Mekies převzal odpovědnost za komplikace a přiznal, že tým francouzskému jezdci nedal šanci ukázat skutečný potenciál.
Lewis Hamilton vyzval k úpravám okruhu Marina Bay. Podle pilota Ferrari chybí singapurské trati delší rovinka, která by nabídla více příležitostí k předjíždění. Atraktivitu letošního sprintu podle něj výrazně ovlivnil déšť, na suchu by závod mohl být nudný.
Formule 1 se po více než třech desetiletích vrátí do Afriky. Rwanda uzavřela se šampionátem desetiletou dohodu o pořádání Velké ceny v Kigali. První závod se uskuteční nejdříve v roce 2030 na novém okruhu poblíž letiště Bugesera.
Liam Lawson dojel ve Velké ceně Singapuru sedmý a stal se nejlepším jezdcem mimo čtyři nejsilnější týmy. V úvodu předjel Pierra Gaslyho a zaútočil i na Oscara Piastriho. Racing Bulls díky bodům navýšili náskok před Alpine v Poháru konstruktérů.
Red Bull navázal na vítězství v Malajsii triumfem ve Velké ceně Singapuru. Šéf stáje Laurent Mekies ocenil bezchybnou práci týmu i pokrok ve vývoji monopostu RB22. Úspěchy na dvou odlišných okruzích podle něj potvrzují rostoucí konkurenceschopnost stáje.
Charles Leclerc přiznal, že v úvodu Velké ceny Singapuru promarnil příležitost zaútočit na Maxe Verstappena. Kvůli problémům Red Bullu s nasazením energie mohl bojovat o vedení, vlastní baterii však šetřil.
Kimi Antonelli může už při Velké ceně USA získat svůj první titul mistra světa. Po závodě v Singapuru vede před Georgem Russellem o 102 bodů. Pokud v Austinu zvítězí a jeho týmový kolega skončí devátý, stane se nejmladším šampionem historie.
Toto Wolff přiblížil možnou příčinu neobvyklého úniku kapaliny, který Kimi Antonelli zaznamenal během GP Singapuru. Podezření padá na nápojový systém Mercedesu. Italský jezdec navíc řešil přehřívání brzd, přesto dokázal dojet na třetím místě.
Fred Vasseur litoval chyby Lewise Hamiltona při GP Singapuru. Podle šéfa Ferrari mohl tým získat dvojité pódium, Brit ale skončil šestý. Vasseur zároveň upozornil na nejistotu při výběru pneumatik, která ovlivnila strategii.
Max Verstappen poprvé vyhrál Velkou cenu Singapuru před Charlesem Leclercem a Kimim Antonellim. Lewis Hamilton kvůli strategické chybě Ferrari skončil šestý, zatímco George Russell se po startu z 19. místa posunul pouze na devátou příčku.
Lando Norris věřil, že v kvalifikaci na Velkou cenu Singapuru mohl zajet výjimečné kolo. Obtížně ovladatelný McLaren mu však nedovolil naplno využít potenciál. Brit obsadil páté místo a přiznal, že na nerovném městském okruhu bylo velmi těžké najít správnou rovnováhu.