Ke korunovaci mistra světa F1 už chybí jen pár posledních dnů a prognózy a předpovědi létají vzduchem jako pověstné bombardovací svazy spojeneckého letectva. Připravili jsme pro vás ještě jeden pohled - možná netradiční, ale každopádně snad zajímavý.
Statistika je věda hravá a má ten půvab, že ji lze přizpůsobit různým vrtochům toho, kdo jí vládne. A tak se vydejme po desetiletých dekádách a na nich si zkusme ukázat, jestli v desetiletkách měli víc šance ti, kteří vstupovali do finále z vedoucí pozice nebo z role stíhacího pilota.
1. Sezóna 1956: Fangio - CollinsPoté, co Mercedes ukončil závodní činnost se z bývalých kolegů "maestra" Fangia a "korunního prince" Mosse stali soupeři. Před posledním závodem v Itálii byly karty rozdány hodně zajímavě. Protože se v sezóně započítávalo pět nejlepších výsledků z osmi závodů, byl už ze hry Francouz Jean Behra a Stirling Moss. Fangio měl na svém kontě 30 bodů a předstihnout ho mohl pouze Peter Collins, kolega z týmu Ferrari. Musel by ale vyhrát a ještě zajet nejrychlejší kolo a Fangio vyjít bodově naprázdno. "Maestro" se opravdu propadl dozadu kvůli defektu, ale Collins toho nechtěl využít a udělal gesto hodné mistra - nabídl svůj vůz Fangiovi a společně dojeli na druhém místě. Moss i přes vítězství a nejrychlejší kolo už nemohl Argentince dohnat.
2. Sezóna 1966: Brabham - SurteesO titulu bylo rozhodnuto už v polovině sezóny, když Jack Brabham zdrtil konkurenci čtyřmi výhrami jdoucími po sobě. Jenže situace mohla vypadat docela jinak, kdyby u Ferrari nedošlo k rozepři mezi uzdravujícím se Johnem Surteesem a vedením týmu. Do jisté míry za to mohl italský tisk, zčásti pak sám Enzo Ferrari a manažer Eugenio Dragoni. Surtees totiž vyhrál v Belgii a dost možná by Brabhamovi mohl pořádně zatopit, jenže došlo ke zmíněné roztržce a Surtees prakticky ze dne na den Maranello opustil a přešel k Cooperu. Podle odborníků tak možná přišel o druhý titul mistra světa.
3. Sezóna 1976: Hunt - LaudaO tomhle duelu se popsaly už celé hory papíru i webového prostoru, takže jen stručně: Ještě před Grand Prix SRN si jen málokdo dokázal představit, že by někdo mohl ohrozit suverénního Laudu v čele. Přišlo ale "Zelené peklo" Nürburgringu, Nikiho fatální nehoda a cílevědomý finiš Jamese Hunta. Po několika kontroverzních výsledcích a diskvalifikacích, o nichž jsme na F1NEWS.cz psali v historických statích, musel před posledním závodem Hunt umazat tříbodový deficit. Na deštěm zalité trati pod horou Fuji stáli na jeho straně nejen všichni andělé strážní, ale i štěstí, když po výměně pneumatik dokázal vybojovat třetí místo znamenající titul. Lauda už u toho nebyl, protože před koncem závodu odjel na letiště.
4. Sezóna 1986: Prost - Mansell - PiquetDramatická zápletka potvrzující občas platné rčení o dvou, kteří spolu zápolí, aby se smál třetí vzadu. Před posledním závodem v Austrálii měl nejlepší výchozí pozici Mansell (70 bodů) před týmovým kolegou Piquetem a Prostem (63 bodů). Brit mohl jet na jistotu a po dramatickém průběhu si hlídal Piqueta o místo před sebou a Prosta o jednu pozici za sebou. Do hry ale vstoupily pneumatiky - ve chvíli, kdy odstoupil vedoucí Rosberg se pořadí přeskupilo na trio Piquet-Prost-Mansell. I třetí místo by Nigelovi stačilo, ale ve chvíli, kdy nejspíš zvažoval, jak na tom jsou jeho pneumatiky přišel rozhodující moment - na cílové rovince mu praskla levá zadní pneu a Brit byl mimo hru. V té chvíli vedoucí Piquet byl mistrem na jediné kolo, protože z obavy, že ho stihne stejný osud, zamířil do depa a vyměnil si pneumatiky. Na Prosta už nestačil, chyběly mu čtyři vteřiny. Titul tak nečekaně obhájil ten, který měl zdánlivě nejmenší vyhlídky - Alain Prost.
5. Sezóna 1996: D. Hill - J. VilleneuveRozhodnutí padlo daleko dříve, než se mohlo zdát - Frank Williams si byl dobře vědom chyb, kterých se dopustil v roce 1981 a 1986, když spolu nechal své svěřence bojovat, ti si navzájem užírali body a pak se radovala konkurence. Takže i když Jacques Villeneuve teoretickou šanci měl, prakticky byl určeným šampionem Damon Hill - zastavit ho mohla jen nehorázná smůla v podobě několika defektů po sobě. Kdo by chtěl tolik žádaný happyend, prosím: po dvou neúspěších a prohraných šampionátech v letech 1994 a 1995 (vždy s Michaelem Schumacherem) umetl tým Williams Damonovi cestičku vlastně na rozloučenou - po sezóně Brit stáj Williams opustil a rok nato získala parta Franka Williamse svůj poslední titul zásluhou - Jacquese Villeneuva.
6. Sezóna 2006: Alonso - M. SchumacherRozhodnutí v této sezóně padlo v předposledním závodě, kdy Michael Schumacher skončil po poruše motoru a Fernando Alonso vyhrál - poslední závod na tom nemohl nic změnit. Pokud by ale Schumacher, který v Japonsku vedl, dokázal onu předposlední Grand Prix vyhrát a Alonso skončil o místo za ním, byl by před závěrečným podnikem bodový poměr 126:122 ve prospěch Schumachera. Ale to jsme u tolikrát vzpomínaného a opakovaného kdyby. Na to se skutečně nehraje.
Připomněli jsme si šest šampionátů s letopočty s šestkou na konci. V těch, které se rozhodovaly v posledních závodech, měli kupodivu více štěstí ti, kteří museli dotahovat. Ale nikdo nemusel tolik spoléhat na souhru štětí a náhod jako Hamilton v roce 2016. Přesto nelze říci, že šampionát je rozhodnutý. Jak pravil stále ještě obhájce titulu a trojnásobný mistr světa, šampionát končí ve chvíli, kdy se naposledy projede pod šachovnicovým praporkem. Stačí si vzpomenout na jiné mistrovství, to v roce 2008...
Zak Brown popsal, jak McLaren prošel hlubokou proměnou, kdy bylo nutné změnit strukturu i týmovou mentalitu. Díky odhodlanému vedení a trpělivé práci se McLaren vrátil mezi špičku a v sezoně 2024 získal titul mistrů konstruktérů.
Během pátečních tréninků Albon označil incident s Lewisem Hamiltonem za potenciálně nebezpečný. Jezdec Ferrari poté předstoupil před komisaře, aby situaci obhájil ze svého pohledu.
Lando Norris v barvách stáje McLaren udával tón druhému volnému tréninku na Velkou cenu Saúdské Arábie, který se v pátek odehrál v Džiddě. Mladý Brit předvedl na tamním městském okruhu vynikající výkon a stanovil nejrychlejší čas dne, čímž potvrdil, že s ním bude třeba v dalším průběhu víkendu vážně počítat.
Pierre Gasly se ukázal jako nejrychlejší jezdec na začátku víkendového programu Velké ceny Saúdské Arábie, když se první den závodního víkendu dostal na vrchol časových tabulek.
Lewis Hamilton je přesvědčen, že Formule 1 by měla zůstat tvrdým a náročným sportem. Místo spoléhání na chladicí systémy se proto soustředí na lepší fyzickou přípravu, která podle něj patří k pravému závodnickému duchu.
George Russell vyjádřil pochopení pro spekulace, že by Mercedes rád získal Maxe Verstappena. Podle něj je naprosto logické, že tým usiluje o nejlepšího jezdce současné generace, pokud se naskytne taková příležitost.
Yuki Tsunoda přiznává, že se za volantem náročného RB21 zatím necítí jistě ani uvolněně. Přesto dál pracuje na tom, aby lépe pochopil chování vozu a získal plnou kontrolu.
Jezdec Red Bullu říká, že problémy s ovladatelností jejich vozu nejsou způsobeny jen nepřesnými daty ze starého větrného tunelu. Podle něj jsou potíže hlubší a bude potřeba je pečlivěji prozkoumat.
Ted Kravitz naznačuje, že Aston Martin by mohl být pro Maxe Verstappena lepší volbou než Mercedes, a to kvůli lepšímu souladu s jeho osobností a stylem. Tento faktor by podle něj mohl být klíčový pro další etapu Verstappenovy kariéry mimo Red Bull.
Po závodě v Bahrajnu měl Lewis Hamilton konečně důvod k optimismu. Jeho vyjádření zněla výrazně povzbudivěji než po předchozích Grand Prix v Japonsku a Číně, kde se potýkal s frustrací a zklamáním.
Liam Lawson se po návratu k Racing Bulls zatím marně snaží navázat na své dřívější slibné výkony a hledá ztracené tempo i jistotu. Před závodem v Saúdské Arábii stojí před výzvou znovu najít sebevědomí a potvrdit svůj talent v náročné konkurenci.
Lewis Hamilton prohlásil, že si na nový monopost Ferrari postupně zvyká. Šéf týmu Fred Vasseur zároveň zdůraznil, že nejen jezdec, ale i celý tým se musí vzájemně přizpůsobit, aby spolu našli ideální souhru.
