Nejde o žádné kulaté výročí, ale muž jako Frank Williams si určitě zaslouží gratulaci fanoušků F1 z celého světa. Muž, který je ukázkou úspěšného manažera, dokázal doslova ze země vydupat svůj tým, který se řadí ve Formuli 1 mezi ty "nejdéle sloužící"
Životopis dnes čtyřiasedmdesátiletého majitele vlastní stáje se čte místy jako dobrodružný román. Vždyť sir Francis Owen Garbett Williams, držitel vyznamenání Order of British Empire měl několikrát namále nejen jako provozovatel týmu, ale i co se týče života. Nemálo informací jsme přinesli v průběžně připravovaném historickém materiálu, proto se spíš zaměřme na některé zajímavosti, týkající se této nesmírně zajímavé postavy F1.
Pro vstup do světa rychlých kol byl pro Williamse důležitý závodník Charles Crichton-Stuart, který ho uvedl do světa rychlých kol. Williams se staral o jeho vůz F3, ale podstatně důležitější bylo, že ho jeho šéf seznámil s tehdejší britskou závodní elitou, která se scházela v jeho bytě. Díky tomu zkokušel i sám prohánět vozy po evropských okruzích, ale rozhodující se pro něj stal rok 1966. Především kriticky zhodnotil své závodní výkony ("Jezdil jsem jako blázen a dodnes se divím, že jsem unikl smrti"), a pak mu do cesty vstoupil Piers Courage. Původně si chtěl Williams udělat roční závodní pauzu, ale nakonec přešel definitivně na druhou stranu boxové zídky.
Vstup do F1 a první roky se nesly v obdobném duchu - zpočátku to byl Courage, kdo financoval provoz Frank Williams Racing Car, po dvouletém používání koupených Brabhamů byl Williams osloven Alejandrem de Tomasem, aby se ujal jeho vozu a stal se jeho provozovatelem. Bohužel se ročník 1970 stal prvním tragickým - Courage se zabil v Grand Prix Holandska a de Tomaso se na konci roku 1970 stáhl z F1.
Williams přišel nejen o přítele, ale i o zdroj peněz, takže nastala poměrně dlouhá a nemilá anabáze s nájemnými vozy nebo vyslovenými omyly jako byl projekt Politoys. Ani spojení s italskou automobilkou ISO nevyšlo. V té době, jak Williams sám přiznával, několikrát musel lhát o zapomenutých letenkách, protože na ně neměl. Často poslední peníze investoval do benzínu, aby se vůbec dostal na závodní okruh. A když se zdálo, že konečně ulovil zlatou rybku, jeho spojenectví s Walterem Wolfem vzalo po půlroce zasvé.
Williams však dokázal najít novou cestu v podobě arabských mecenášů a pak už to byl pohádkový příběh. Konstruktér Patrick Head vytvořil legendární "arabský zázrak" Williams FW07 Ford, Clay Regazzoni pro tohoto věčně zadluženého rodáka z jižního Shieldsu vyhrál první závod (Grand Prix Velké Británie 1979), Alan Jones první titul (1980) a Williams se katapultoval do samotné špičky F1. Jen připomeňme, že už jednou měl jeho tým vítězství na dosah, ale zmatečná Grand Prix Kanady v provazech deště mu nakonec přinesla zklamání.
Úspěchy byly vykoupeny známou ranou osudu - 8. března 1986 Williams těžce havaroval při cestě z okruhu Le Castellet na letiště v Nice. Nehodu přežil, ale jako doživotní invalida upoutaný na kolečkové křeslo (více o nehodě najdete zde). Zůstal ale nezdolným a silným jedincem, jedním z nezapomenutelných zážitků byla Grand Prix Maďarska, kdy na svém vozíku před závodem projížděl boxovou uličku, načež protilehlá tribuna a stráň plná diváků povstala a připravila mu bouřlivé ovace.
Frank prošel i dalšími kritickými životními etapami, mezi tu nejtěžší zcela určitě patřila smrt fenomenálního Ayrtona Senny na jeho voze při tragickém závodě v Imole 1994. Musel se vyrovnat i s klesající úrovní svých vozů, vždyť v poslední desetiletce 20. století pro něj Mansell, Prost, D. Hill a J. Villeneuve vyhráli čtyři šampionáty, pak přišlo krátké vzepětí v podobě R. Schumachera a Montoyi, ale od roku 2004 tým přestal sbírat úspěchy a od roku 2006 dosáhl v následujících osmi letech pouhých osm pódiových umístění. Mezi ně se řadí i nečekané a víceméně náhodné vítězství Pastora Maldonada ve Španělsku 2012. Naštěstí se "staré dobré týmy" na výsluní vracejí - v roce 2014 se Massa a Bottas postavili v jediné sezóně na "bednu" o jeden případ více než za celých předchozích osm let.
Před Williamsem je třeba smeknout, protože dokázal i přes různé kontrakty udržet nezávislost svého týmu a z onoho typického britského garážmistra se stal šéfem uznávaného podniku, který na rozdíl od někdejších kolegů (mimo jiné John Surtees) dokázal sklízet úspěchy. F1NEWS.cz se tedy staví do řady gratulantu a na dálku siru Franku Williamsovi děkuje za všechno, co jeho vozy v F1 dokázaly a jaké zážitky divákům přinášely a přepokládáme, že ještě dlouho přinášet budou.
Uprostřed sezony se objevuje jedna z nejneočekávanějších statistik, která překvapuje fanoušky i odborníky. Tento údaj jasně ukazuje, jak nevyzpytatelná a napínavá letošní sezona je, a jak nečekané momenty mohou zásadně ovlivnit celkové pořadí.
Johnny Herbert míní, že o titul mistra světa F1 2025 rozhodne duševní síla a vývoj jezdců McLarenu. Podle něj bude klíčové, jak si Lando Norris a Oscar Piastri poradí se stále ostřejší týmovou rivalitou.
Martin Brundle si myslí, že s náhlým odchodem Christiana Hornera se šance Maxe Verstappena na setrvání v týmu Red Bull výrazně zvýšily. Podle něj může tato změna přinést Verstappenovi větší pocit stability a klidu.
Ari Luyendyk obdivuje talent i vyrovnanost Maxe Verstappena ve Formuli 1. Rád by ho jednou viděl závodit i v IndyCar, kde by podle něj mohl ukázat svou univerzálnost.
Šéf McLarenu Zak Brown nepovažoval odvolání Christiana Hornera z čela Red Bullu za žádné překvapení. Podle něj události směřovaly k tomuto kroku už delší dobu, a Brown tak naznačil, že situaci u konkurence bedlivě sledoval a vnímal známky napětí, které k rozhodnutí mohly vést.
Po suverénním vítězství ve Velké ceně Velké Británie McLaren rozhodně neusíná na vavřínech. Tým z Wokingu jasně naznačuje, že letošní forma není náhoda a do Belgie vyráží s cílem potvrdit, že patří mezi hlavní hráče sezony 2025 a nechce polevit ani po letní přestávce.
Juan Pablo Montoya označil konkrétní „moment hlouposti“, který podle něj ukončil kariéru Daniela Ricciarda ve Formuli 1. Tento okamžik podle něj stál Ricciarda šanci na návrat mezi nejlepší.
Alan Permane přiznal, že po svém jmenování šéfem týmu Racing Bulls pocítil mimo jiné i šok. Zkušený inženýr se tak nečekaně ujímá vedení ambiciózní sesterské stáje Red Bullu.
Zak Brown připisuje úspěchy McLarenu v různých závodních sériích efektivní delegaci pravomocí a silnému vedení. Pod jeho vedením tým funguje díky jasnému rozdělení rolí a pevnému zaměření na společný cíl vítězství.
Lewis Hamilton uvedl, že už nyní spolupracuje s Ferrari na voze pro rok 2026. Chce, aby nový monopost nesl část jeho "DNA" a odrážel jeho závodní filozofii.
Nizozemský jezdec přijímá změny plánované pro rok 2026 s chladnou hlavou a bez emocí. Zatímco jiní vyjadřují nadšení či obavy, on si zachovává odstup a vyčkává, jak se nová pravidla projeví v praxi.
Charles Leclerc je zaskočen tím, že jeho tradičně silné kvalifikace mu v roce 2025 přestaly vycházet. I přes snahu najít příčinu zůstává důvod neúspěchu nejasný.
