Někdo tvrdí, že dvakrát do téže řeky nelze vstoupit. Fanoušci britské legendy motoristického sportu budou asi jiného názoru, protože 16. prosinec má pro Lotus v mnoha směrech zvláštní význam. Stačí se podívat do roku 1982, kdy jsme se navždy rozloučili s geniálním Colinem Chapmanem.
Bylo by jistě krásné, kdyby se jedno datum objevilo v našem povídání i potřetí, ale tak daleko už náš vliv nesahá. Proto se smiřme s tím, že zakladatel značky Anthony Colin Bruce Chapman (*19. 5. 1928) vstoupil do F1 den před svými třicátými narozeninami se dvěma vozy, které tehdy v Grand Prix Monaca pilotovali Cliff Allison a Graham Hill. První jmenovaný dojel na šestém, tehdy ještě nebodovaném místě, budoucí mistr světa musel jedenatřicet kol před cílem přijmout jako smutný fakt totální škodu na pohonné jednotce Coventry-Climax.
Proč zrovna Lotus? To už dnes nikdo neví. První vůz této značky byl přepracovaný Austin Seven, starší to kus, který Chapman opatřil překližkovou karosérií, upravil podvozek a pohrál si i s motorem. Tento trialový speciál vytvořil na Muswell Road, v garáži jisté slečny Hazel Williamsové. A byla to ona, kdo do na přihlášce do závodu uvedla jako jméno vozu - Lotus. Posvátný leknín zapsal svou první kapitolu.
Nestal se letcem, ale géniem
Vypisovat úspěchy, ale i porážky muže, jehož Graham Hill nazval genálním konstruktérem by bylo vhodnější spíš v bohaté knize. Přitom křivky jeho života měly občas podivné tvary. K autům ho vlastně přivedla těžká nehoda na motocyklu, po níž mu vystrašení rodiče raději starší vůz Moris 8, neboť dle jejich názoru nebyla čtyři kola tak nebezpečná jako dvě. Chapman také koketoval s letectvím, vystudoval techniku a jako "vedlejšák" si udělal i pilotní průkaz. Krátký pracovní poměr u firmy de Havilland nakonec uzavřela jeho posedlost pro automobily. Nicméně právě zkušenosti z leteckého oboru Chapmanovi pomohly v budoucnu při nejedné objevné myšlence.
Lotus Engineering Company vzniká v roce 1952 a její život, který zdaleka netvoří jen závodní automobily, plyne v dalších letech v rytmu střídavých úspěchů a pádů. Na jedné straně jsou tituly Jima Clarka a Grahama Hilla, na druhé ostrá kritika za nechvalně proslulé křehké konstrukce, díky nimž se lotusům říká "létající krabice od bot". Vedle technických novinek (Lotus 25 - samonosná skořepina, Lotus 49 - motor jako nosný díl podvozku, Lotus 72 - klínový tvar, Lotus 78 - první wingcar) vytvořil i novum v oblasti sponzoringu, právě jeho tým se vzdal tradiční britské zeleně a "oblékl" se do barev tabákového koncernu Gold Leaf.
V roce 1968 se Lotus Group of Companies stal akciovou společností a vstoupil na londýnskou burzu. Ale ne vždy svítilo slunce a první vážný mrak se objevil na sklonku roku 1975. To musela podržet nad vodou tradiční značku mezinárodní bankovní společnost American Express. Cena? Půjčka ve výši 2 miliony liber a úvěrový limit 600 000 ve stejné měně na dobu 5 let. Jenže neutěšená situace na sklonku roku 1981 vedla k nezájmu American Express o prodloužení úvěru a na Lotus dolehly těžké časy.
Konspirace hodná mistrů špionáže
Na neblahé situaci Lotusu se podepsal i podíl na projektu de Lorean. Značně neprůhledná transakce, z níž měl Lotus získat 12 milionů liber, nakonec skončila velkým skandálem a soudním řízením. Přestože značka Lotus snížila své zadlužení, stále se nacházela v hodně nezáviděníhodné pozici. Mnoho pramenů tvrdilo, že 16. prosinec 1982 a náhlý srdeční záchvat, který čtyřiapadesátiletého konstruktéra postihl, byl právě důsledkem vypjaté nálady v Norfolku. Colin Chapman poprvé a zároveň navždy opustil svůj Lotus.
Byla to tak trochu podobná situace jako letos, peníze chyběly a díky Chapmanovu úmrtí se nepodařilo realizovat některé zamýšlené plány a sympaticky vyhlížející plány. Dokonce se ozvaly hlasy, že mr. Lotus, jak se Chapmanovi říkalo, žije v ústraní a svou smrt fingoval, aby se vyhnul trestnímu řízení. To nakonec postihlo jen Freda Bushella, finančního ředitele, který za causu de Lorean vyfasoval nepodmíněných 3,5 roku, jinak byly dohady kolem Chapmanovy osoby snůškou fám a nesmyslů.
Zmatky, hořké konce a nové naděje
Značka Lotus ještě zažila krátké vzepětí díky Ayrtonu Sennovi a Gérardu Ducarougeovi, ale spolupráce s Hondou, od níž si tým tolik slibnoval, už nepřinesla posun na pozice, které dříve patřily Emersonu Fittipaldimu nebo Mario Andrettimu. A když Senna zamířil po sezóně 1987 k McLarenu, skončila vítězná éra. Nelson Piquet se stal svědkem obrovského propadu, navíc jak se s odstupem času zdálo, daleko víc ho zajímala jeho nová jachta Pillar Rossi než testování monopostů. Došlo k rozkmotření s Hondou a pádu do hlubin startovního pole.
Dvojice Mika Häkkinen a Johnny Herbert ještě v roce 1992 povytáhla Lotus na bodovaná místa, ale pak už šlo všechno od pěti k nule. Výsledkem i přes snahy Davida Hunta, který do týmu investoval nemalé peníze, byl neslavný konec v roce 1994, kdy Lotusy poprvé od roku 1958 nezískaly jediný bod. Což bylo pro sedminásobného vítěze Poháru konstruktérů zahanbující.
Lotus nám tedy opět zmizí... jak se zdáPeripetie s dvěma Lotusy jsme už na našich stránkách popisovali, tak přejděme do současnosti. Opět je tu 16. prosinec - budou odkoupeny akcie Lotusu, což se rovná definitivnímu převzetí ze strany Renaultu. Na povinné uhrazení pohledávek vytvořených Lotusem mají Francouzi čas do 31. 12. Ještě se neví, pod jakým názvem bude staronový tým vystupovat, logicky se nabízí Renault F1 Team, rozhodně už ale nebude nadále používán název Lotus, to bylo potvrzeno už v průběhu posledního závodu sezóny.
Fanouškům stáje Colina Chapmana, později rozdělované, odcházející a zase se vracející tedy zbývá do budoucna naděje, že se třeba opět v kalendáři objeví 16. prosinec, pro tým tentokrát datem šťastným. Je samozřejmě otázkou, jakou mají podobné návraty hodnotu a smysl, ale kdo by neměl rád nostalgii a vzpomínky na staré dobré časy, kdy Lotusy sváděly dramatické souboje s Tyrrelly, Ferrari, Brabhamy a McLareny?Určitě by se jednou měl tento posvátný leknín zase na závodní dráhy vrátit, v Chapmanově duchu a s ohledem na význam, který nám génius v křesle konstruktéra i jeho výtvory zanechaly.
Charles Leclerc byl po kvalifikaci na Velkou cenu Velké Británie na sebe velmi naštvaný. Podle něj jeho výkon výrazně zaostal za očekáváním.
Oscar Piastri získal podporu od bývalého pilota F1 Jolyonna Palmera po penalizaci, která ho na Silverstonu připravila o vítězství. Palmer označil trest za příliš přísný a Piastriho manévr za férový.
Ferrari prožívá těžkou sezonu a italská média hlásí rostoucí tlak na šéfa týmu Freda Vasseura. Výsledky zaostávají za očekáváními, což vyvolává spekulace o nutnosti změn v řízení stáje. Vasseur tak čelí výzvě, jak tým rychle vrátit zpět na vrchol.
Red Bull má ve svých řadách talentovaného Arvida Lindblada, který se poprvé objevil ve světě F1 po boku Maxe Verstappena v Silverstonu. Mladý jezdec z F2 tak udělal významný krok směrem k možné budoucnosti v královně motorsportu.
George Russell potřebuje novou smlouvu na příští sezónu. Güenther Steiner se obává, že jeho požadavky komplikují Mercedesu cestu za získáním Maxe Verstappena.
Adrian Newey zůstává plně koncentrován na projekt vozu Aston Martin pro sezonu 2026, a to i navzdory potížím, které aktuálně tým potkávají. Legendární inženýr tak potvrzuje, že dlouhodobá strategie má pro něj prioritu před krátkodobými výsledky.
Laurent Mekies musí v Red Bullu co nejdříve vyřešit nejistou budoucnost Maxe Verstappena. Jeho rozhodnutí může zásadně ovlivnit nejen tým, ale i rozložení sil v celé Formuli 1.
Christian Horner se během Velké ceny Británie ostře pohádal s Josem Verstappenem. Incident přišel právě v době, kdy Horner čelil spekulacím o konci ve funkci šéfa Red Bullu.
Finský závodník Valtteri Bottas se tento týden znovu posadil za volant vozu Mercedes – na jihu Španělska, na okruhu v Jerezu, absolvuje soukromý test.
Cadillac představil požadavky na své jezdce pro sezonu 2026, zatímco v paddocku propuká tvrdý boj o jejich podpisy. Šéf týmu Dan Towriss přiznal, že vyjednávání jsou plná napětí a rivality.
Zak Brown tvrdí, že vztah mezi Norrisem a Piastrim je pro McLaren spíše radostí než problémem. Doufá, že jejich zdravá rivalita vydrží až do konce sezóny.
Martin Brundle naznačuje, že za koncem Christiana Hornera mohl stát tlak ze strany blízkého okolí Maxe Verstappena. Podle něj sehrál Verstappenův tým v rozhodnutí Red Bullu klíčovou roli.
