Někdo tvrdí, že dvakrát do téže řeky nelze vstoupit. Fanoušci britské legendy motoristického sportu budou asi jiného názoru, protože 16. prosinec má pro Lotus v mnoha směrech zvláštní význam. Stačí se podívat do roku 1982, kdy jsme se navždy rozloučili s geniálním Colinem Chapmanem.
Bylo by jistě krásné, kdyby se jedno datum objevilo v našem povídání i potřetí, ale tak daleko už náš vliv nesahá. Proto se smiřme s tím, že zakladatel značky Anthony Colin Bruce Chapman (*19. 5. 1928) vstoupil do F1 den před svými třicátými narozeninami se dvěma vozy, které tehdy v Grand Prix Monaca pilotovali Cliff Allison a Graham Hill. První jmenovaný dojel na šestém, tehdy ještě nebodovaném místě, budoucí mistr světa musel jedenatřicet kol před cílem přijmout jako smutný fakt totální škodu na pohonné jednotce Coventry-Climax.
Proč zrovna Lotus? To už dnes nikdo neví. První vůz této značky byl přepracovaný Austin Seven, starší to kus, který Chapman opatřil překližkovou karosérií, upravil podvozek a pohrál si i s motorem. Tento trialový speciál vytvořil na Muswell Road, v garáži jisté slečny Hazel Williamsové. A byla to ona, kdo do na přihlášce do závodu uvedla jako jméno vozu - Lotus. Posvátný leknín zapsal svou první kapitolu.
Nestal se letcem, ale géniem
Vypisovat úspěchy, ale i porážky muže, jehož Graham Hill nazval genálním konstruktérem by bylo vhodnější spíš v bohaté knize. Přitom křivky jeho života měly občas podivné tvary. K autům ho vlastně přivedla těžká nehoda na motocyklu, po níž mu vystrašení rodiče raději starší vůz Moris 8, neboť dle jejich názoru nebyla čtyři kola tak nebezpečná jako dvě. Chapman také koketoval s letectvím, vystudoval techniku a jako "vedlejšák" si udělal i pilotní průkaz. Krátký pracovní poměr u firmy de Havilland nakonec uzavřela jeho posedlost pro automobily. Nicméně právě zkušenosti z leteckého oboru Chapmanovi pomohly v budoucnu při nejedné objevné myšlence.
Lotus Engineering Company vzniká v roce 1952 a její život, který zdaleka netvoří jen závodní automobily, plyne v dalších letech v rytmu střídavých úspěchů a pádů. Na jedné straně jsou tituly Jima Clarka a Grahama Hilla, na druhé ostrá kritika za nechvalně proslulé křehké konstrukce, díky nimž se lotusům říká "létající krabice od bot". Vedle technických novinek (Lotus 25 - samonosná skořepina, Lotus 49 - motor jako nosný díl podvozku, Lotus 72 - klínový tvar, Lotus 78 - první wingcar) vytvořil i novum v oblasti sponzoringu, právě jeho tým se vzdal tradiční britské zeleně a "oblékl" se do barev tabákového koncernu Gold Leaf.
V roce 1968 se Lotus Group of Companies stal akciovou společností a vstoupil na londýnskou burzu. Ale ne vždy svítilo slunce a první vážný mrak se objevil na sklonku roku 1975. To musela podržet nad vodou tradiční značku mezinárodní bankovní společnost American Express. Cena? Půjčka ve výši 2 miliony liber a úvěrový limit 600 000 ve stejné měně na dobu 5 let. Jenže neutěšená situace na sklonku roku 1981 vedla k nezájmu American Express o prodloužení úvěru a na Lotus dolehly těžké časy.
Konspirace hodná mistrů špionáže
Na neblahé situaci Lotusu se podepsal i podíl na projektu de Lorean. Značně neprůhledná transakce, z níž měl Lotus získat 12 milionů liber, nakonec skončila velkým skandálem a soudním řízením. Přestože značka Lotus snížila své zadlužení, stále se nacházela v hodně nezáviděníhodné pozici. Mnoho pramenů tvrdilo, že 16. prosinec 1982 a náhlý srdeční záchvat, který čtyřiapadesátiletého konstruktéra postihl, byl právě důsledkem vypjaté nálady v Norfolku. Colin Chapman poprvé a zároveň navždy opustil svůj Lotus.
Byla to tak trochu podobná situace jako letos, peníze chyběly a díky Chapmanovu úmrtí se nepodařilo realizovat některé zamýšlené plány a sympaticky vyhlížející plány. Dokonce se ozvaly hlasy, že mr. Lotus, jak se Chapmanovi říkalo, žije v ústraní a svou smrt fingoval, aby se vyhnul trestnímu řízení. To nakonec postihlo jen Freda Bushella, finančního ředitele, který za causu de Lorean vyfasoval nepodmíněných 3,5 roku, jinak byly dohady kolem Chapmanovy osoby snůškou fám a nesmyslů.
Zmatky, hořké konce a nové naděje
Značka Lotus ještě zažila krátké vzepětí díky Ayrtonu Sennovi a Gérardu Ducarougeovi, ale spolupráce s Hondou, od níž si tým tolik slibnoval, už nepřinesla posun na pozice, které dříve patřily Emersonu Fittipaldimu nebo Mario Andrettimu. A když Senna zamířil po sezóně 1987 k McLarenu, skončila vítězná éra. Nelson Piquet se stal svědkem obrovského propadu, navíc jak se s odstupem času zdálo, daleko víc ho zajímala jeho nová jachta Pillar Rossi než testování monopostů. Došlo k rozkmotření s Hondou a pádu do hlubin startovního pole.
Dvojice Mika Häkkinen a Johnny Herbert ještě v roce 1992 povytáhla Lotus na bodovaná místa, ale pak už šlo všechno od pěti k nule. Výsledkem i přes snahy Davida Hunta, který do týmu investoval nemalé peníze, byl neslavný konec v roce 1994, kdy Lotusy poprvé od roku 1958 nezískaly jediný bod. Což bylo pro sedminásobného vítěze Poháru konstruktérů zahanbující.
Lotus nám tedy opět zmizí... jak se zdáPeripetie s dvěma Lotusy jsme už na našich stránkách popisovali, tak přejděme do současnosti. Opět je tu 16. prosinec - budou odkoupeny akcie Lotusu, což se rovná definitivnímu převzetí ze strany Renaultu. Na povinné uhrazení pohledávek vytvořených Lotusem mají Francouzi čas do 31. 12. Ještě se neví, pod jakým názvem bude staronový tým vystupovat, logicky se nabízí Renault F1 Team, rozhodně už ale nebude nadále používán název Lotus, to bylo potvrzeno už v průběhu posledního závodu sezóny.
Fanouškům stáje Colina Chapmana, později rozdělované, odcházející a zase se vracející tedy zbývá do budoucna naděje, že se třeba opět v kalendáři objeví 16. prosinec, pro tým tentokrát datem šťastným. Je samozřejmě otázkou, jakou mají podobné návraty hodnotu a smysl, ale kdo by neměl rád nostalgii a vzpomínky na staré dobré časy, kdy Lotusy sváděly dramatické souboje s Tyrrelly, Ferrari, Brabhamy a McLareny?Určitě by se jednou měl tento posvátný leknín zase na závodní dráhy vrátit, v Chapmanově duchu a s ohledem na význam, který nám génius v křesle konstruktéra i jeho výtvory zanechaly.
Otmar Szafnauer věří, že Andrea Kimi Antonelli má před sebou ještě výrazný výkonnostní růst a že jeho nejlepší roky teprve přijdou. Podle něj se mladý jezdec Mercedesu bude s věkem nejen zlepšovat po stránce zkušeností, ale i mentální odolnosti, což z něj může v budoucnu udělat kandidáta na titul mistra světa.
Christian Horner po svém odchodu z Red Bullu přemýšlí nad návratem do Formule 1 v nové roli spolumajitele týmu nebo jako lídr projektu nové stáje. Jednou z možností je podíl v Alpine, druhou ambiciózní plán na vytvoření 12. týmu ve spolupráci s čínským výrobcem BYD.
FIA v poslední době zasahuje do pravidel startů ve Formuli 1 kvůli problémům s novou generací pohonných jednotek, které přinášejí potíže při rozjezdech. Úpravy zaměřené na bezpečnost ale vyvolaly nespokojenost ve Ferrari, které tvrdí, že přišlo o technickou výhodu, na které stavělo svou koncepci startů.
Daniel Ricciardo po konci své kariéry ve Formuli 1 postupně obnovuje vztah k motorsportu. Přiznal, že po odchodu ze závodění potřeboval odstup, ale dnes už F1 znovu sleduje i když ne tak intenzivně jako dříve. Klíčové pro něj bylo najít zdravější rovnováhu a znovu si k závodění vytvořit pozitivní vztah.
Tým Williams Racing potvrdil Victora Martinse jako rezervního jezdce pro Velkou cenu Kanady. Francouz nahradí Luka Browninga, který závodí v Super Formuli. Carlos Sainz zároveň přiznal, že Williams stále bojuje s nadváhou monopostu, přesto věří v postupný obrat sezony.
Lando Norris naznačil, že by si v budoucnu rád vyzkoušel i jiné závodní série než Formuli 1, přičemž jako hlavní cíl zmínil legendární 24 hodin Le Mans. Pilot McLarenu zároveň přiznal, že ho láká i jízda na Nordschleife.
Honda považuje Velkou cenu Kanady za klíčový víkend pro zlepšení výkonu Aston Martinu, přičemž hlavním cílem je dodat pilotům Lancovi Strollovi a Fernandu Alonsovi větší jistotu za volantem. Podle dodavatele motorů by právě vyšší sebevědomí jezdců mohlo vést k lepším časům na kolo a celkovému zrychlení.
Oscar Piastri uvedl, že jezdci by měli mít na tvorbu pravidel F1 pro rok 2026 jen omezený vliv a zapojovat se hlavně do otázek bezpečnosti, aby se neomezila atraktivita závodění. Se stejným názorem souhlasili i Sergio Pérez a Nico Hülkenberg, kteří zdůraznili význam zpětné vazby po zavedení regulí.
Lewis Hamilton vyzval k většímu zapojení jezdců Formule 1 do rozhodovacích procesů při tvorbě pravidel. Jeho apel na „místo u stolu“ během jednání s FIA vyvolal reakce šéfů týmů, kteří uznávají význam zpětné vazby od pilotů, ale zároveň varují před příliš složitým rozhodovacím procesem.
Kimi Antonelli prožívá fenomenální vstup do sezony F1 2026 po čtyřech závodech vede šampionát a má tři vítězství z prvních tří startů z pole position. Toto Wolff přiznává že tak dominantní nástup 19letého Itala nečekal ale jeho výkony jsou podle něj zasloužené.
Max Verstappen po letošním ročníku 24 hodin Nürburgringu uvedl, že se do legendárního vytrvalostního závodu hodlá vrátit v roce 2027. Nizozemský jezdec Red Bullu tak dává jasně najevo, že neúspěch v boji o vítězství bere jako motivaci pro další pokus v budoucnu.
Mercedes přiváží na Velkou cenu Kanady první větší vývojový balíček sezony 2026. Šéf týmu Toto Wolff zároveň upozorňuje, že i přes silný vstup do roku je nutné zachovat klidný přístup a nenechat se ovlivnit jednotlivými výsledky. Upgrade má reagovat na zlepšení soupeřů, zejména McLarenu, a otestovat další směr vývoje monopostu v Montrealu.