Mercedes se nám pochlubil, že na stolici v Brixworthu konečně překonal se svou F1 pohonnou jednotkou metu 50 % termodynamické účinnosti. To by znamenalo, že v kvalifikaci by s pomocí MGU-K mohl přesáhnout hranici výkonu 1000 koní.
Pokud jde o základní principy, tak je motor krásně jednoduchou věcí. Jde o stroj určený k přeměně potenciální energie paliva v užitečnou práci - nebo v to, co rádi označujeme jako výkon. A čím je motor lepší, tím větší výkon (ze stejného množství paliva) dosahuje.
V roce 2014 došlo ve Formuli 1 ke změně, kdy se přešlo z atmosférických 2,4litrových osmiválců s 60kW systémem pro rekuperaci kinetické energie (tzv. KERS) na 1,6litrové V6 hybridní pohonné jednotky s vyspělým systémem pro rekuperaci energie (ERS) kinetické (při brzdění) i tepelné (z turba) - energie, která by jinak přišla nazmar.
Pokroky v efektivitěVýsledkem u Mercedesu, jenž v F1 od té doby dominuje, jsou ty nejvýkonnější motory, které ve své historii postavil - překonaly i V10 z předchozí dekády. Přitom to není tak dlouho, kdy desetiválce byly považovány za špičku. Ve výkon dokázaly proměnit méně než 30 % energie paliva. Na začátku hybridní éry dosahovali u Stříbrných šípů 44 %, což byl samo o sobě významný pokrok. Ale nezůstávají stát na místě, svůj náskok si nadále udržují.
Video: Představení nejvýkonnějšího motoru, který kdy Mercedes postavil
V Brixworthu pracují na základních věcech, aby dosahovali pokroku. Spalování je prvním procesem přeměny energie, proto spousta úsilí společně s jejich palivovým partnerem Petronasem míří právě do této oblasti. Kromě vývoje nových směsí benzínu se zaměřují na minimalizování ztrát při tření, vývoj speciálních maziv pro to, aby minimalizovali výkonnostní ztráty v motoru.
MGU-H a e-turboPak přichází klíčový krok: elektrické turbodmychadlo, které umožňuje přeměnu výfukové energie (prostřednictvím MGU-H, motorgenerátoru pro rekuperaci tepelné energie) do energie elektrické, což je pak využíváno pro eliminaci zpoždění turba nebo pro uchování energie do baterií, než se výkon pošle na zadní kola.
Efektivita elektrické přeměny je u těchto systémů velmi důležitá, stejně jako u kteréhokoliv jiného hybridního či elektrického silničního vozu současnosti či v budoucnosti, jelikož inteligentní management energie rozhoduje o tom, kde a kdy bude energie využita pro dosažení těch nejlepších časů na kolo.
Jak je na tom Mercedes nyní?Tři a půl roky po debutu současných pohonných jednotek se Mercedes pochlubil tím, že "nyní dosahujeme při testování na stolici v Brixworthu efektivitu přeměny převyšující 50 %." Jiným slovy nyní vytvářejí více energie, než ji zmaří, což je významný krok pro jakýkoliv hybrid, ne pouze pro závodní motor, s nímž se jezdí naplno.
Od počátku sezóny 2014 tedy pohonná jednotka Mercedesu dosahuje o 109 koní vyššího výkonu - při stejném množství spotřebovávaného paliva. A jak je vidět, při testech na brzdě dosahuje dalších a dalších pokroků. Přitom nejde o žádnou magii, ale o ukázku špičkového inženýrství s využitím materiálů z běžného světa.
Pravidla zakazují exotické materiály při výrobě motorů, výrobci si proto musí vystačit se starým dobrým hliníkem, ocelí a jejich slitinami. Jsou v nich zakotveny rovněž parametry, jako je vrtání, omezení maximálních otáček či vstřikování paliva. Když tedy někdo přijde s výkonnějším motorem, tak to udělá způsobem, který motor činí lepším.
Za jakou cenu?Dosahovat působivé výsledky pomocí detailních a pilných inženýrských procesů je vědou. Mercedes tvrdí, že "tato technologie je dodávaná zákaznickým týmům za náklady, které odpovídají 5 - 10 % jejich ročních rozpočtů. Ve světě motorsportu jde o hodně dobrý poměr za tak nezbytnou komponentu."
Zákazníci si však stěžují, že ceny jsou příliš vysoké a fakta se trochu liší. Například šéf Haasu Günther Steiner minulý týden prozradil, že na pohonné jednotky vydávají 20 % svého rozpočtu. A Ferrari ty své určitě neprodává dvakrát dráž než Mercedes.
Ten své technologie z F1 nyní uvede do silničního provozu prostřednictvím včera ohlášeného vozu Project One (více zde + foto). Zákazníci za něj zaplatí 2,27 mil. Euro (59,5 mil. Kč). Vyrobí se jich 275 kusů a všechny už jsou vyprodané - byť vůz čeká ještě rok a půl vývoje.
Max Verstappen promluvil o své budoucnosti po ukončení závodní kariéry ve Formuli 1 a naznačil, že plánuje nové směry mimo paddock.
Williams představil nové zbarvení monopostu pro sezonu Formule 1 2026 a naznačil tím směr, kterým se chce v éře nových pravidel ubírat. Design spojuje tradiční prvky týmu s moderním pojetím současné F1.
Isack Hadjar odhalil příčinu své nehody během barcelonského shakedownu. I přes incident si jezdec i tým odnesli cenné zkušenosti s novou generací vozů Red Bullu.
Diskuse o nových pravidlech pohonných jednotek v F1 nabírá na obrátkách a některé týmy vyvolávají otázky ohledně kompresního poměru motorů. Toto Wolff mezitím posílá rivalům jasný vzkaz.
Lewis Hamilton a Ferrari si v Barceloně neoficiálně zajistili nejlepší čas, když překonali Mercedes, ale výsledky je třeba brát s rezervou. Shakedown slouží hlavně k testování a sběru dat, takže skutečný výkon vůz ukáže až v zimních testech a prvních závodech.
Jedenáct týmů Formule 1 se v Barceloně poprvé představilo s výrazně přepracovanými vozy a novými pohonnými jednotkami, čímž se naplno rozběhla nová technická éra. Úvodní testy odkryly rozdílnou míru připravenosti a naznačily, že adaptace na nové předpisy nebude pro všechny jednoduchá.
Max Verstappen tlumí přehnaný optimismus kolem nového motoru Red Bullu a upozorňuje, že tým čeká ještě hodně práce.
Na poslední den prvního předsezónního testu 2026 v Barceloně se pozornost upřela na Lewis Hamiltona. Jezdec Ferrari dominoval časomíře a potvrdil, že italský tým vstupuje do sezony s ambicemi.
Aston Martin AMR26 poprvé vyjel na trať a okamžitě upoutal pozornost fanoušků i expertů. Nový monopost obsahuje několik zajímavých technických inovací, jejichž vývoj bude zajímavé sledovat.
Lewis Hamilton naznačil, že jeho start do sezony 2026 je klidnější než před rokem. Britský šampion pochválil práci týmu a průběh testů.
Aston Martin absolvoval první kilometry na barcelonské trati během předsezonních testů, přičemž návrat týmu provázely technické a organizační komplikace, které ukázaly náročnost přechodu do nové éry.
Lando Norris poprvé usedl za volant McLarenu MCL40 s číslem 1 během testování v Barceloně a označil tento okamžik za výjimečný. Svůj zážitek přitom otevřeně popsal a sdílel dojmy z první jízdy.