Italská společnost Brembo, která dodává brzdové systémy do F1 i do MotoGP, poskytla data z amerického okruhu Circuit of the Americas nacházejícím se nedaleko Austinu pro vzájemné srovnání nejrychlejších monopostů a motorek. Jak dopadlo měření rychlosti nájezdů do zatáček, výkonnosti při brzdění a časů na kolo?
Texaská trať o délce 5 513 metrů je společně se Sepangem jedním ze dvou míst, které hostí mistrovství světa motorek i formulí. Protože má Brembo data z obou sérií, dokázalo poskytnout pro srovnání velmi zajímavé údaje.
Jak vidíte z tabulky, tak vozy F1 váží čtyřikrát tolik, co motorka MotoGP, a obsahuje přeplňované 1,6l motory s pokročilým systémem pro rekuperaci energie. Počet i šířka pneumatik je větší. Kromě toho se z důvodu odlišné výroby pneumatik hodně liší také kontaktní plocha pneumatiky s asfaltem. Zatímco u F1 doléhá na trať pneumatika po celé šířce, u MotoGP jde pouze o zlomek z celkové šířky běhounu.
Nyní se podívejme na nejrychlejší časy a maximální rychlosti, které dosáhli ti nejlepší piloti z obou sérií loni v Austinu - vyplývá z něj, že monoposty F1 jsou na rovinkách sice o něco pomalejší, dosahují však o více než 23 sekund rychlejších časů na kolo (min. víkend M. Marquez 2:04,682 min a A. Dovizioso 345,2 km/h, F1 tam ale letos zavítá až v říjnu).
Proč? Dvě hlavní omezení MotoGP:
1) čas potřebný pro snížení rychlosti před zatáčkou2) rychlost v zatáčkách
Obě jsou dány několika faktory, a to zejména:a) odlišnou dynamikou obou strojů, kdy u MotoGP musíme brát v úvahu náklon motorkyb) velký rozdíl v aerodynamickém přítlaku, který u motorky téměř neexistuje, ale u F1 významně ovlivňuje zpomalování vozuc) významný rozdíl ve stopách pneumatik obou strojů
Pro dokreslení 1. bodu se podívejme na data, která Brembo zaznamenalo v Austinu při brzdění do zatáček (potřebný čas a vzdálenost) a v rychlosti nájezdu do zatáček.
Piloti F1 stráví na brzdě během závodu 18 % času, zatímco jezdci MotoGP tráví brzděním 23 %. Jde o rozdíl, který významně ovlivňuje časy na kolo.
Vysvětlení je jednoduché: monopost F1 dokáže ihned přenést brzdový moment na dráhu, jelikož nemají potíže s rovnováhou, zatímco piloti MotoGP musí sílu s citem dávkovat, aby nepřepadli přes přední kolo, což u motorek představuje vysoké riziko.
Styčná plocha vozu F1 s vozovkou podstatně více než čtyřnásobně širší. A čím větší část běhounu se dotýká asfaltu, tím větší je možnost pro přenesení brzdového momentu na zem. Proto také piloti v obou kategoriích čelí diametrálně odlišným přetížením.
Jediným společným hlediskem tak jsou v Austinu dle inženýrů Bremba nároky na brzdový systém: u obou sérií jsou hodnoceny jako střední.
Aston Martin v sezoně 2026 dál odmítá nasazovat drobné úpravy vozu AMR26 a pod vedením Adriana Neweyho čeká na velký balík vylepšení. Navzdory slabým výsledkům tým věří své strategii, přičemž problémy se netýkají jen aerodynamiky, ale celého fungování monopostu.
Lewis Hamilton vyhrál v Barceloně poprvé jako jezdec Ferrari. Klíčovou roli sehrál nový závodní inženýr Carlo Santi, se kterým si rychle vytvořil silné pouto. Hamilton označil spolupráci za zásadní a po závodě se posunul na 2. místo v šampionátu se ztrátou 41 bodů.
Budoucnost Maxe Verstappena je znovu v centru dění ve světě F1. Ralf Schumacher tvrdí, že Mercedes mu předložil nabídku na přestup z Red Bullu. Spekulace podporují i výkonnostní klauzule v kontraktu, zatímco Russell mluví o vlivu vývoje.
Ferrari v Barceloně výrazně zamíchalo pořadím sil ve F1. Díky rozsáhlým vylepšením získal Lewis Hamilton své první vítězství za italský tým a ukončil dominanci Mercedesu. George Russell upozornil, že o boji o titul letos rozhodne především rychlost vývoje monopostů a nasazování nových dílů.
Mercedes se připojil ke sporu kolem Velké ceny Monaka a požádal FIA o přezkum rozhodnutí, které vedlo ke zrušení časových penalizací Pierra Gaslyho. Tým upozorňuje na možné narušení sportovní spravedlnosti, nejednotné uplatňování pravidel a nerovné možnosti odvolání mezi jednotlivými jezdci a týmy.
Kontroverze po Velké ceně Monaka pokračuje. McLaren a Red Bull podaly odvolání k Mezinárodnímu odvolacímu soudu FIA proti zrušení dvou penalizací Pierra Gaslyho. Podle obou týmů rozhodnutí narušuje sportovní spravedlnost a vyvolává pochybnosti o jednotném výkladu pravidel.
Lando Norris po vítězství Lewise Hamiltona v Barceloně ocenil jeho návrat na vrchol i formu s Ferrari. Zároveň řekl, že Hamilton „ukázal prostředníček“ kritikům na internetu. Sedminásobný šampion vyhrál po 686 dnech a znovu se zapojil do boje o titul.
Isack Hadjar ostře zkritizoval startovní proceduru Red Bullu, kterou označil za příliš složitou a vyžadující nepřiměřenou přesnost. Po nepovedeném startu v Barceloně se propadl z 6. na 14. místo a vyzval tým k rychlému řešení problému.
Andrea Kimi Antonelli po Velké ceně Španělska obdržel pětisekundovou penalizaci za opakované porušování traťových limitů. Přestože trest přišel až po závodě a mladý Ital nedokončil posledních pět kol, díky klasifikaci ve výsledcích se vyhnul posunu na startovním roštu pro nadcházející Velkou cenu Rakouska.
Nico Hülkenberg přišel ve Velké ceně Španělska o nadějný výsledek kvůli mimořádně neobvyklé technické závadě. Kámen odmrštěný vozem Liama Lawsona zasáhl nouzový mechanismus jeho Audi, aktivoval vypínač motoru a způsobil odstoupení ze závodu.
Lewis Hamilton vyhrál GP Španělska v Barceloně díky strategii Ferrari se třemi pit stopy. Startoval 2., využil agresivní taktiku a chyby Mercedesu, převzal vedení a zvítězil o 19,561 s. John Elkann ho pochválil a označil výsledek za emotivní i důležitý pro celý tým.
Lewis Hamilton získal první vítězství za Ferrari ve Velké ceně Španělska díky skvělé strategii s využitím virtuálního safety caru. Porazil George Russella, třetí skončil Lando Norris. Závod ovlivnily i odstoupení Kimiho Antonelliho a Charlese Leclerca.