V technickém článku se díky bývalého šéfa aerodynamiky Sauberu, Willema Toeta, podíváme na to, které části monopostu pomáhají produkovat nejvíce aerodynamického přítlaku.
Aerodynamika vozů F1 patří k okouzlujícím vědním disciplínám a společně s motory je hlavním diferenciátorem výkonnosti mezi jednotlivými vozy. Týmy jejímu studiu a vylepšování věnují mnoho času a zdrojů. Jak se jednotlivé části podílejí na tvorbě přítlaku a kterými díly se má cenu nejvíce zabývat?
Obrázek níže (založen na datech z vozu z roku 2009) ukazuje, kolik přítlaku a odporu vytvářejí hlavní skupiny dílů. Jak můžete vyčíst z grafu, některé produkují dokonce vztlak, nikoliv přítlak, tedy sílu tlačící vůz dolů k vozovce.
Je to patrné například u předního zavěšení - vytváří sice vztlak, ale kdyby ho týmy přepracovaly tak, aby bylo z pohledu přítlaku neutrální, pak by celkový přítlak auta poklesl. Jednotlivé součástí jsou ve velmi úzké interakci a fungují jako celek.
Tento poměr se u každého monopostu liší, k největším změnám ale dochází při celkových změnách v přítlaku, jak k tomu dochází například v Monze - na velmi rychlém okruhu, kde se vyplácí jezdit s nižším odporem.
Jak se aerodynamika vozu díky vývoji v průběhu sezóny zlepšuje, tak stoupá podíl přítlaku, který vytváří podlaha. Ta je společně s předním křídlem u vozů F1 efektivním tvůrcem přítlaku.
Když týmy chtějí zlepšit celkovou aerodynamickou efektivitu (poměr přítlaku k odporu), pak se obvykle zaměřují na tyto efektivnější prvky. Pro inženýry pak jde o obvyklou vývojovou strategii: jak můžeme dostat více čistějšího vzduchu o vyšší energii k tomuto dílu?
Interakce proudění: auto bez zadního křídla neovladatelné
Zadní křídlo je například přímo zodpovědné za 25 % přítlaku a téměř 30 % odporu. Pokud byste ho ale dali pryč (nebo o něj přišli při nehodě), pak by byl celkový dopad kvůli zmíněné vzájemné interakci proudění ještě vyšší: auto by přišlo až o 34 % přítlaku a 40 % odporu, protože by se změnilo celé pole toku kolem něj.
Pokud bychom zadní křídlo odstranili, pak by stoupl přítlak na přídi, což z větší míry souvisí s efektem mechanického přenosu zátěže, protože přední křídlo se nachází před osou předních kol. Přítlak na zádi by samozřejmě dramaticky poklesl. Když pilot přijde o křídlo na dráze, pak kvůli velkému nevyvážení téměř s jistotou končí ve smyku a s nehodou. Většina jezdců tvrdí, že taková ztráta činí auto neovladatelným.
Na druhou stranu je chování vozu bez předního křídla při nedotáčivosti mnohem předvídatelnější a lépe zvládatelnější, a piloti jsou obvykle schopni se s takovým vozem dostat zpět do boxů, pokud toho není poškozeno více. Následuje výměna nosu, což týmy běžně zvládají do 10 sekund.
Jak řídit proudění za přísných omezení pro aerodynamiku?
Pravidla jsou nyní navržena tak, aby omezovala množství přítlaku, který jsou vozy F1 schopné vytvářet. To znamená, že aerodynamikové musí pracovat s méně přímými způsoby, jak řídit proudění vzduchu pro dosažení svých cílů. Jedním z těchto cílů je dostat spoustu vzduchu o vysoké energie k dílům, které vytvářejí přítlak nejefektivněji.
Dalším může být smísit proudění tak, aby se vzduch o vysoké energii, který by normálně procházel pod vozem či nad ním bez vykonání jakékoliv práce, dostal do kontaktu s povrchy, jež z něj mohou dostat nějakou výkonnost.
Obrázek výše zobrazuje vírové struktury zbarvené dle celkového tlaku nebo energie kolem Sauberu C32 z roku 2013. Tyto aerodynamické struktury nahrazují fyzická zařízení, která by týmy využily, pokud by jim to pravidla umožňovala.
Praktická ukázka: BMW Sauber F1.06
Na posledním obrázku je zachycen Nick Heidfeld se Sauberem F1.06 ve Velké ceně Francie 2006. Dvě vertikální křidélka na horní straně nosu neboli "dvojčata," jak je nazýval tým, přesměrovávala vzduch o vysoké energii, který by jinak opustil zadní část vozu bez většího užitku, směrem k místům, kde jej jiné prvky přeměnily v přítlak.
I tehdy již pravidla omezovala umísťování prvků tam, kde by produkovaly přítlak. Toto řešení bylo využito pouze v jednom závodě - v těch dalších již bylo z bezpečnostních důvodů (výhled pilota) zakázáno.
Charles Leclerc se postaví na start Velké ceny Velké Británie až ze šestého místa, přestože do kvalifikace vstupoval jako jeden z hlavních kandidátů na pole position. Jezdec Ferrari tak nenavázal na slibnou formu z tréninků a v klíčových chvílích nezajel ideální kolo.
Lewis Hamilton byl během kvalifikace v Silverstonu konkurenceschopný, ale nakonec skončil až pátý. V rozhodujícím kole ho zpomalila nedotáčivost v závěrečném sektoru.
Max Verstappen si na Silverstonu vyjel pole position, když porazil oba McLareny i domácí favority Lewise Hamiltona a George Russella. Nizozemec opět potvrdil svou dominanci v klíčovém momentu kvalifikace.
Roman Staněk znovu na pódiu. Český talent se v Silverstonu blýskl skvělým představením, když ze sedmé příčky vystoupal až na třetí místo. Už od úvodních metrů bylo jasné, že má závod skvěle rozjetý, a nakonec si dojel pro své třetí kariérní pódium ve Formuli 2.
Britský jezdec Haasu Oliver Bearman dostal penalizaci 10 míst na startu za incident při vjezdu do boxů během červené vlajky v závěru třetího tréninku. Ve vysoké rychlosti havaroval právě ve chvíli, kdy byl trénink přerušen.
Oliver Bearman čelí hrozbě přísné penalizace kvůli incidentu v pitlane během třetího tréninku v Silverstonu. Nešťastný moment tak může výrazně ovlivnit jeho domácí závodní víkend.
George Russell a Kimi Antonelli zaujali novou chladicí vestou, kterou používá na startovním roštu k udržení svěžesti. Mercedes tím ukazuje, že hledá výhody i mimo samotný monopost v reakci na extrémní podmínky moderní F1.
Charles Leclerc byl nejrychlejší v závěrečném tréninku před Velkou cenou Británie. Na Silverstonu budou o pole position rozhodovat doslova drobné rozdíly, které dávají Ferrari, McLarenu i Red Bullu reálnou šanci na první místo na startu.
Charles Leclerc je po pátečních trénincích na Silverstonu spokojený s tempem Ferrari, ale stále hledá ideální nastavení pro kvalifikaci. Tým zaostává za McLarenem a čeká ho výzva zvládnout nejisté počasí, které by mohlo ovlivnit závodní víkend.
Lewis Hamilton byl po pátečních trénincích v Silverstonu optimistický, když dokázal držet krok s Ferrari. Po složité první polovině sezony věří, že právě domácí Grand Prix může znamenat obrat k lepšímu.
Lando Norris a Oscar Piastri dominují sezoně 2025 a McLaren jim podle Zaka Browna umožní svobodně závodit. Věří, že jejich vzájemný vztah tím neutrpí.
Carlos Sainz z Williamsu dostal varování od FIA po incidentu během druhého tréninku na Velké ceně Velké Británie ve Silverstonu. Komisaři vyhodnotili jeho chování jako potenciálně nebezpečné, ale bez vážnějších následků.