Daniel Ricciardo vyhrál před dvěma lety tři Grand Prix v sezóně a zdálo se, že má našlápnuto do samotné špičky F1. Něco se ale zadrhlo a stále usměvavý Australan na své další triumfy zatím čeká.
Co je pro vás jako sportovce větším zklamáním - že nemůže pravidelně bojovat o vítězství, nebo když o něj přijde shodou okolností jako v Monaku?
Daniel Ricciardo: Pravděpodobně promarněná příležitost, zvláště když se nenaskytne tak často. Pokud by se to stalo například Lewisovi, pak by měl další týden další šanci, takže by se s tím vyrovnal jednodušeji.
Takže jste dospěl k poznání, že každá šance se musí pevně chytit za pačesy...
DR: Ano, určitě. Myslím, že Monako bylo obrovským zklamáním. Stejně jako Barcelona, protože i tam byla velká šance. Pilot Mercedesu záhy vypadli, takže jsme si mohli říci: »Teď v závodě vedeme«. Možná už podobná příležitost nebude, tak se musí využít. Udělal jsem toho dne všechno, co bylo v mých silách, ale asi to nestačilo. V Monaku jsem byl rád a říkal jsem si: »OK, dostal jsem ještě jednu šanci«. Znovu jsem udělal všechno, co se dalo, zajel jsem pole-position, všichni ale víme, co se přihodilo. Bylo to nesmírně frustrující, protože to byl druhý závod po sobě, kdy jsem měl šanci a nebylo z ní nic. Od začátku sezóny jezdím dobře, ale bez výsledku, protože všichni mluví o Maxovi. Je to kombinace mnoha okolností, je to velice bolestivé.
Ale tak to ve sportu chodí. Protože to je sport nejen individuální, ale i týmový. Musíte se spoléhat na jiné lidi, jsou tu i další faktory. Podívejte se zpátky na naše skvělé zastávky v boxech nebo cokoliv jiného... Už nechci být rozmazlené dítě, ale je to pro mě hodně těžké.
Veřejnost vás má zafixovaného jako stále usměvavého, šťastného člověka. Jak často musíte v zákulisí bouchnout do stolu?
DR: Řekl bych, že hodně často, ale nejsem žádný cvok. Nikdy jsem po nikom nehodil židli nebo něco podobného. Ač to bude znít rozporuplně, nemyslím si, že řvaní na kluky nebo inženýry v kanceláři něčemu pomůže. Po Monaku jsem si řekl: »Fajn, když teď půjdu za inženýry, bude to jako na pohřbu«. Ale než abych se dohadoval o tom, co jsem ztratil, tak to raději neudělám. Preferuji po odstoupení zmizet z trati. Je to podle mě lepší způsob než se každému svěřovat... tak to je.
Domníváte se, že jste se svým výkonem v Q3 ve Španělsku posunul na novou úroveň? Zvláště s ohledem na příchod Maxe, byl jste si vědom důležitosti kvalifikačního kola?
DR: Bylo to zajímavé, protože až do této chvíle jsem nebyl schopen se na to kolo soustředit. Proto mě tolik překvapilo. Došlo mi, že máme mnohem větší možnosti, proto to bylo zajímavé. Domnívám se, že to je tak trochu o samotných lidských pochodech. Někdy si myslíte, že už jste dosáhl svého limitu, někdy ne. To byl případ, kdy byl v týmu Danny Kvjat. Vyvíjel jsem spíše tlak sám na sebe, pak ale přišel Max. Ano, při tom kole v Q3 jsem něco z toho cítil. Asi jsme v té době oba našli novou úroveň.
Hodiny ve vaší kariéře neúprosně tikají, v Německu jste absolvoval svojí 100. Grand Prix. Nezačínáte být netrpělivý?
DR: Občas ano, to jistě. Zvláště po Monaku jsem si trochu postěžoval: je mi 27 let a vlastně jsem ničeho nedosáhl. Jsem jenom závodník a z toho vyplývá moje touha. Zároveň jsem se ohlédl na některé další soupeře... Alonso vyhrál dva tituly v řadě, ale deset let čeká na další, takže v této pozici nejsem sám. Ale mám dojem, že s ohledem na to, co jsem schopen zvládnout jsem poněkud poklesl. Část mého já si přála, abych se věnoval jinému sportu, kde bych mohl dokázat své skutečné schopnosti. Například tenis, tam neexistují žádné výmluvy. Je to velice jednoduché, pouze raketa, míček a soupeř. Někdy mě náš sport opravdu trápí, protože je tak komplikovaný. Jednou jsem jel na pátém místě, přitom jsem byl přesvědčen, že jsem ze sebe vydal víc než kdykoli jindy. Ale to vlastně nic nedokazuje. Ale já si tento sport vybral, je to můj život, prostě ho zbožňuji. Uvědomil jsem si, že na mé cestě budu muset nějakou tu bouřku přestát, ale pořád věřím, že dosáhnu cíle, o který usiluji.
Bude v druhé polovině sezóny problémem porážet Ferrari?
DR: Myslím, že to je pro nás dobrý cíl. Je docela možné, že do konce roku nevyhrajeme žádný závod. Budeme to samozřejmě zkoušet, ale záruka není žádná. Ale pokud budu dalším závodníkem hned za Mercedesy, bude to vlastně jako vítězství. Pokud se umístíme před Ferrari, bude to dobré pro naší značku. To je důležitá část ohledně financí. Tým se motivuje a chce se věnovat záležitostem, které by nám umožnily zůstat vpředu. Ale může se to převrátit i na opačnou stranu.
Těšíte se na souboje s Maxem?
DR: Samozřejmě! Už jsem naznačil, že jeho příchod mě posunul na vyšší úroveň. Zhodnotil bych to tak, teď chci otestovat, čeho jsem v F1 schopen. Je docela možné, že se mohu stát mistrem světa, ale pokud se mi to nepovede, alespoň si mohu říci: »Snažil jsem se, ale fajn, nejsem nejlepší na světě, je tu někdo lepší než já«. Ale zkusím to. Max je pro mě opravdu dobrou výzvou. Je zřejmé, že má za sebou velice silnou podporu a odhodlání. Je tak trochu jako Sebastian Vettel, jestliže díky němu posunu na vrchol. Pro mé další zlepšení je to jenom dobré.
Není koncentrace na Maxe pro něj někdy nepříjemná?
DR: Můj názor je, že to není nic dobrého, je to hodně hektické, zvláště v jeho věku. Je tím pádem vyspělejší než jeho vrstevníci, proto někdy neuškodí být takzvaně pod dohledem. Samozřejmě si zaslouží pochválit, ale zároveň bych se rád ubezpečil, že si stejnou pochvalu zasloužím i já.
Cadillac vstupuje do testů Formule 1 v Barceloně s ambicí zaujmout a udělat výrazný dojem svým novým designem. Tým se soustředí nejen na výkon, ale i na vizuální stránku, která má signalizovat jeho vážné ambice v šampionátu.
Alpine se po vzájemné dohodě rozloučí s Jackem Doohanem, který nebude součástí týmu od sezóny 2026. Končí tak kapitola jezdce vychovaného akademií Alpine a obě strany se otevírají novým směrům do budoucna.
Stefano Domenicali, prezident Formule 1 a bývalý šéf Ferrari, vyzývá tým, aby do sezóny 2026 vstoupil s pozitivní energií a jasným plánem. Podle něj je nyní pro Ferrari klíčové připravit se na nadcházející výzvy a neztratit motivaci.
Romain Grosjean se znovu setkal s helmou, která mu v roce 2020 při děsivé nehodě v Bahrajnu zachránila život. Tento moment je silnou připomínkou toho, jak zásadní roli hraje moderní bezpečnost ve Formuli 1.
George Russell se netají úlevou nad tím, že se Formule 1 posunula dál od éry výrazného ground effectu. Při zpětném ohlédnutí připomněl, jak extrémní fyzickou zátěž tehdejší monoposty představovaly, a popsal období, kdy se spolu s Lewisem Hamiltonem snažili na vlastní kůži upozornit na limity, na které je technická koncepce vozů dostávala.
Lando Norris se v novém vlogu vrací k týdnu, který mu přinesl titul mistra světa Formule 1. V emotivním ohlédnutí popisuje závěrečné okamžiky rozhodujícího závod.
Williams pokračuje v tichém, ale cíleném budování své budoucnosti s ambicí vrátit se mezi špičku Formule 1. Tradiční tým postupně připravuje půdu pro další fázi svého vývoje, jejíž detaily si zatím pečlivě střeží.
Isack Hadjar usedl za volant rally‑raidového Fordu Raptor T1+ po boku dakarského jezdce Mitcha Guthrieho Jr. a během časovky si vyzkoušel náročný terén, získal cenné zkušenosti a ukázal svou schopnost rychle se adaptovat mimo závodní okruhy.
Nico Hülkenberg ocenil úsilí týmu Audi poté, co stáj z Ingolstadtu poprvé vyjela na trať s novým monopostem pro sezónu 2026.
Po náročné sezoně u Ferrari Lewis Hamilton otevřeně reagoval na své kritiky. Ralf Schumacher k jeho slovům přináší svůj pohled a drobnou radu do budoucna.
Na sociálních sítích se v pátek objevily záběry pořízené fanoušky, které zachycují natáčecí den týmu Audi F1 na okruhu Circuit de Barcelona-Catalunya.
Aston Martin tvrdí, že už má jasnou představu o podobě své sezony 2026 ve Formuli 1. Tým podle dostupných informací intenzivně pracuje na přípravě vozu a strategie, aby byl od začátku sezony konkurenceschopný a dokázal reagovat na nové technické regulace.