Daniel Ricciardo vyhrál před dvěma lety tři Grand Prix v sezóně a zdálo se, že má našlápnuto do samotné špičky F1. Něco se ale zadrhlo a stále usměvavý Australan na své další triumfy zatím čeká.
Co je pro vás jako sportovce větším zklamáním - že nemůže pravidelně bojovat o vítězství, nebo když o něj přijde shodou okolností jako v Monaku?
Daniel Ricciardo: Pravděpodobně promarněná příležitost, zvláště když se nenaskytne tak často. Pokud by se to stalo například Lewisovi, pak by měl další týden další šanci, takže by se s tím vyrovnal jednodušeji.
Takže jste dospěl k poznání, že každá šance se musí pevně chytit za pačesy...
DR: Ano, určitě. Myslím, že Monako bylo obrovským zklamáním. Stejně jako Barcelona, protože i tam byla velká šance. Pilot Mercedesu záhy vypadli, takže jsme si mohli říci: »Teď v závodě vedeme«. Možná už podobná příležitost nebude, tak se musí využít. Udělal jsem toho dne všechno, co bylo v mých silách, ale asi to nestačilo. V Monaku jsem byl rád a říkal jsem si: »OK, dostal jsem ještě jednu šanci«. Znovu jsem udělal všechno, co se dalo, zajel jsem pole-position, všichni ale víme, co se přihodilo. Bylo to nesmírně frustrující, protože to byl druhý závod po sobě, kdy jsem měl šanci a nebylo z ní nic. Od začátku sezóny jezdím dobře, ale bez výsledku, protože všichni mluví o Maxovi. Je to kombinace mnoha okolností, je to velice bolestivé.
Ale tak to ve sportu chodí. Protože to je sport nejen individuální, ale i týmový. Musíte se spoléhat na jiné lidi, jsou tu i další faktory. Podívejte se zpátky na naše skvělé zastávky v boxech nebo cokoliv jiného... Už nechci být rozmazlené dítě, ale je to pro mě hodně těžké.
Veřejnost vás má zafixovaného jako stále usměvavého, šťastného člověka. Jak často musíte v zákulisí bouchnout do stolu?
DR: Řekl bych, že hodně často, ale nejsem žádný cvok. Nikdy jsem po nikom nehodil židli nebo něco podobného. Ač to bude znít rozporuplně, nemyslím si, že řvaní na kluky nebo inženýry v kanceláři něčemu pomůže. Po Monaku jsem si řekl: »Fajn, když teď půjdu za inženýry, bude to jako na pohřbu«. Ale než abych se dohadoval o tom, co jsem ztratil, tak to raději neudělám. Preferuji po odstoupení zmizet z trati. Je to podle mě lepší způsob než se každému svěřovat... tak to je.
Domníváte se, že jste se svým výkonem v Q3 ve Španělsku posunul na novou úroveň? Zvláště s ohledem na příchod Maxe, byl jste si vědom důležitosti kvalifikačního kola?
DR: Bylo to zajímavé, protože až do této chvíle jsem nebyl schopen se na to kolo soustředit. Proto mě tolik překvapilo. Došlo mi, že máme mnohem větší možnosti, proto to bylo zajímavé. Domnívám se, že to je tak trochu o samotných lidských pochodech. Někdy si myslíte, že už jste dosáhl svého limitu, někdy ne. To byl případ, kdy byl v týmu Danny Kvjat. Vyvíjel jsem spíše tlak sám na sebe, pak ale přišel Max. Ano, při tom kole v Q3 jsem něco z toho cítil. Asi jsme v té době oba našli novou úroveň.
Hodiny ve vaší kariéře neúprosně tikají, v Německu jste absolvoval svojí 100. Grand Prix. Nezačínáte být netrpělivý?
DR: Občas ano, to jistě. Zvláště po Monaku jsem si trochu postěžoval: je mi 27 let a vlastně jsem ničeho nedosáhl. Jsem jenom závodník a z toho vyplývá moje touha. Zároveň jsem se ohlédl na některé další soupeře... Alonso vyhrál dva tituly v řadě, ale deset let čeká na další, takže v této pozici nejsem sám. Ale mám dojem, že s ohledem na to, co jsem schopen zvládnout jsem poněkud poklesl. Část mého já si přála, abych se věnoval jinému sportu, kde bych mohl dokázat své skutečné schopnosti. Například tenis, tam neexistují žádné výmluvy. Je to velice jednoduché, pouze raketa, míček a soupeř. Někdy mě náš sport opravdu trápí, protože je tak komplikovaný. Jednou jsem jel na pátém místě, přitom jsem byl přesvědčen, že jsem ze sebe vydal víc než kdykoli jindy. Ale to vlastně nic nedokazuje. Ale já si tento sport vybral, je to můj život, prostě ho zbožňuji. Uvědomil jsem si, že na mé cestě budu muset nějakou tu bouřku přestát, ale pořád věřím, že dosáhnu cíle, o který usiluji.
Bude v druhé polovině sezóny problémem porážet Ferrari?
DR: Myslím, že to je pro nás dobrý cíl. Je docela možné, že do konce roku nevyhrajeme žádný závod. Budeme to samozřejmě zkoušet, ale záruka není žádná. Ale pokud budu dalším závodníkem hned za Mercedesy, bude to vlastně jako vítězství. Pokud se umístíme před Ferrari, bude to dobré pro naší značku. To je důležitá část ohledně financí. Tým se motivuje a chce se věnovat záležitostem, které by nám umožnily zůstat vpředu. Ale může se to převrátit i na opačnou stranu.
Těšíte se na souboje s Maxem?
DR: Samozřejmě! Už jsem naznačil, že jeho příchod mě posunul na vyšší úroveň. Zhodnotil bych to tak, teď chci otestovat, čeho jsem v F1 schopen. Je docela možné, že se mohu stát mistrem světa, ale pokud se mi to nepovede, alespoň si mohu říci: »Snažil jsem se, ale fajn, nejsem nejlepší na světě, je tu někdo lepší než já«. Ale zkusím to. Max je pro mě opravdu dobrou výzvou. Je zřejmé, že má za sebou velice silnou podporu a odhodlání. Je tak trochu jako Sebastian Vettel, jestliže díky němu posunu na vrchol. Pro mé další zlepšení je to jenom dobré.
Není koncentrace na Maxe pro něj někdy nepříjemná?
DR: Můj názor je, že to není nic dobrého, je to hodně hektické, zvláště v jeho věku. Je tím pádem vyspělejší než jeho vrstevníci, proto někdy neuškodí být takzvaně pod dohledem. Samozřejmě si zaslouží pochválit, ale zároveň bych se rád ubezpečil, že si stejnou pochvalu zasloužím i já.
Michael Schumacher ukončil svou kariéru ve Formuli 1 na konci roku 2006 jako jeden z nejúspěšnějších jezdců historie, když dosáhl téměř všech možných triumfů v tomto sportu.
Lewis Hamilton čelí ve Ferrari obrovské výzvě – v legendárním týmu z Maranella se pokusí dosáhnout historického osmého titulu mistra světa, zatímco očekávání fanoušků i tlak konkurence neustále rostou.
Mercedes odhalil první snímky svého nového monopostu W16, se kterým do sezóny 2025 vstoupí George Russell a talentovaný nováček Andrea Kimi Antonelli. Stáj ze Stuttgartu se chystá na další boj v královně motorsportu a naděje vkládá do kombinace zkušeností a mladé dravosti.
Aston Martin v neděli představil svůj nový monopost AMR25 včetně hlavních inovací na svém na autě. Předsezónní představení monopostů obvykle odhalují jen minimální detaily o technických novinkách, přičemž skutečné změny jsou většinou známé až během předsezónních testů.
Carlos Sainz se připojil k George Russellovi jako jeden z mála aktivních jezdců F1, kteří se podílejí na vedení organizace hájící zájmy pilotů.
Lewis Hamilton stojí před jednou z největších výzev kariéry – uspět ve Ferrari, kde mnoho legend na titul nedosáhlo. Sedminásobný šampion si uvědomuje náročnost adaptace a s respektem vzhlíží k těm, kteří to zkusili před ním.
George Russell věří, že Mercedes zahájí nadcházející sezónu silněji než v minulých letech a vyhne se problémům, které tým sužovaly u jejich vozů.
Před startem sezóny 2025 ve Formuli 1 vzbudila FIA rozruch svými kroky k omezení jezdců, které vyvolaly bouřlivé reakce v paddocku. Zároveň se objevují spekulace o možném návratu ikonických motorů V10, což by mohlo změnit dynamiku celého šampionátu a přilákat zpět některé velké hráče.
Stáj z Faenzy využila shakedown na okruhu Enza a Dina Ferrariho, kde Juki Tsunoda a Isack Hadjar absolvovali 200 km za volantem nového VCARB 02. Tento monopost, výrazně inspirovaný technologiemi Red Bullu z Milton Keynes, má ambici prosadit se ve středu startovního pole.
Lewis Hamilton se naplno věnuje přípravám na svou debutovou sezónu ve Ferrari. Před oficiálními testy v Bahrajnu už absolvoval čtyři soukromé testy, aby se co nejlépe sžil s novým prostředím.
Aston Martin se chystá na příchod Adriana Neweyho do továrny. Konstruktér zatím nemohl zasahovat do vývoje vozu Aston Martin pro sezónu 2025, ale od března začne přispívat k vylepšení modelu AMR25.
Euforie tifosi a nadšené úsměvy provázejí Lewise Hamiltona prvními týdny ve Ferrari, na které fanoušci dlouho čekali. Přestože cesta k úspěchu nebude snadná, úvod připomíná pohádkový začátek plný očekávání a radosti. Zůstává však otázkou, zda se tento pohádkový sen promění ve skutečný vítězný příběh.
