Tento ročník GP Austrálie bude posledním, kdy se v Albert Parkem rozezvučí osmiválcové motory F1, které jsou montovány do monopostů od roku 2006, tato sezona tak pro ně je již osmou. Zástupce výkonného ředitele Renaultu, Rob White, se rozmluvil o životě V8, jejich potenciálním výkonu, kdyby nedošlo k jejich zmrazení a dalších věcech.
Otázka: Co bylo klíčovou evolucí osmiválce od roku 2006?Rob White: Jednoduše by se dalo říci, že zde nebyl žádný vývoj kvůli zmrazení motorů! Nicméně i přesto jsme udělali několik významných změn v používání a požadavcích během osmiválcové éry. Vlastně zde byla skoro každý rok nějaká změna.
Ta první, v roce 2007, byla homologoce nebo zmražení většiny součástí a zavedení limitu otáček motoru. Pak, v roce 2008, byla rozšířena homologace délky obvodu, otáčky byly zredukovány z 19 000 ot/min na 18 000 ot/min a byl zaveden limit 8 motorů na jezdce na sezonu. Nedávno také došlo k vysvětlení pravidel ohledně mapování motorů a jeho využívání.
Díky tomu, že F1 je tím, čím je, bylo velkou výzvou vytvořit nejlepší výkon auta při každé změně pravidel. Zároveň jsme se museli adaptovat na mnohem složitější životní cyklus motoru. Dříve bylo možné nasadit motor dle libosti - mohli jste nasadit nový motor na závod a pak ho nahradit dalším pro příští. To znamenalo, že jste to mohli tlačit až na samotný limit bez braní v potaz budoucí používání.
Limit osmi motorů na sezonu znamená, že některé motory musí být nasazeny do tří závodů. Díky tomu jsme se toho hodně naučili o zvýšení výdrže motorů a dalších komponent bez nějakých technologických změn nebo výkonových penalizací. Výsledkem je, že motory teď mohou najet až 2 500 km bez nějakého výrazného úbytku výkonu. V minulosti motor vydržel lehce nad 350 km, takže teď s ním jsme schopní odjet více než sedmi násobnou vzdálenost než před deseti lety.
O: Bez zmrazení motorů a limitu v počtu otáček, čeho by byl tento motor schopný dosáhnout?RW: Bez omezení otáček bychom mohli pokračovat ve snaze jejich zvyšování. To bychom mohli dělat do té doby, dokud bychom nezačli být limitováni fyzikou spalovacího procesu a klesajícími výnosy způsobenými třením při vyšší rychlosti. Bez nějakých dalších omezení pravidel si dokáži představit, že bychom mohli získat přes 22 000 ot/min a mohli bychom najít dalších 75 koní (tj. asi + 10 %), což odpovídá zrychlení na Monze o 1,5 s na kolo.
Nový (V6) vs starý (V8) motor Renaultu (foto: Renault Sport F1)
Bez provádění vývojové práce je těžké posuzovat, kde by se výkon motoru protínal s limitem technických pravidel. Vyvolalo by to stejný efekt, který jsme sledovali v době zmražení (výfuků, mapování atd.), bylo by to zajímavé a priority by měl každý jiné.
O: Jak rozdílné jsou momentálně motory ve startovním poli od různých výrobců?RW: Mnoho lidí se domnívá, že motory jsou od doby zmražení jejich vývoje podobné. Nicméně všechny jsou poměrně rozdílné, protože jejich specifikace byly zmraženy v době, kdy nebyly ještě tak moc vyvinuty. Technické předpisy jsou přísné a jsou zde nějaké podobné charakteristiky včetně velikosti vrtání a limitu otáček, ale jsou zde další tisíce designových rozhodnutí, která nejsou fixována v pravidlech.
Možná to není jasné, ale v nezmraženém prostředí by bylo více příležitostí smazat rozdílná řešení mezi dodavateli motorů. Příspěvek motoru k výkonnosti auta je při zmražení pravidel tak velký a to i při zmrazené výkonnosti, že asi nikdy neměl větší vliv na auta.
O: Co bylo nejsložitější částí na zoptimalizování nebo na úržbu na současných V8? RW: V motoru Formule 1 nejsou žádné jednoduché subjekty. Všechny ty systémy a části vyžadují velkou pozornost, péči a údržbu. Nicméně nejdůležitější částí na údržbu jsou trvale zatížené části jako například písty, spojovací ojnice a ložiska, kterými proudí síla.
Například písty jsou namáhány více než 8 000 krát větší silou než je gravitace. Jejich váha je pouhých 250 g, ale když se motor točí na 18 000 ot/min (tj. 300 otáček za sekundu!), tak akcelerace na písty a ojnice vyvíjí sílu 2 tun.
Motor Renault zabudovaný v monopostu (foto: Renault ČR)
O: Musíte mít nějakou hodně působivou statistiku ohledně motorů...RW: Motor může produkovat více než 750 koní a top speed je více než 330 km/h, což není daleko od rychlosti malého privátního letadla. Akcelerace z 0 na 60 km/h trvá 1,6 s, což je přibližně jako u bojového letounu F-16. Z 0 na 100 km/h akceleruje ta 2,5s, z 0 na 200 km/h za 5,1 s a z 0 na 300 za 12 s, záleží ale na aerodynamickém nastavení a zpřevodování.
A to vše navzdory váze pouhých 95 kg. Teplo, které motory produkují a které pak odchází výfuky dosahuje 1 000 °C. Abych vám dal nějakou představu, tak vulkanická láva má mezi 700 °C a 1 200 °C!
Lando Norris patří ke kritikům letošních pravidel, kde je podle něj až příliš důležité řízení energie v baterii na úkor samotného závodění. Zvlášť v kvalifikaci a při pomalých kolech musí jezdci řešit složité energetické režimy. Přesto po úpravách McLarenu v Montrealu vidí zlepšení a posun vpřed.
Mercedes ovládl sprintovou kvalifikaci na Velkou cenu Kanady. George Russell získal pole position před týmovým kolegou Kimim Antonellim, který v závěru zajistil kompletní první řadu pro stříbrné šípy. Lewis Hamilton skončil za nimi, kvalifikaci ovlivnila i nehoda Fernanda Alonsa.
Formule 1 čeká klíčové jednání výrobců motorů o změně pravidel pro rok 2027, která má upravit poměr výkonu na 60:40 ve prospěch spalovacího motoru. FIA změnu schválila v principu, ale výrobci se neshodují na načasování. Diskuse v Montrealu mohou ovlivnit budoucnost F1.
Fernando Alonso upozorňuje, že Aston Martin stále ztrácí na špičku F1, i když zlepšil spolehlivost a převodovku AMR26. Hlavním problémem zůstává výkon a ovladatelnost pohonné jednotky Honda, která nedokáže smazat ztrátu několika sekund na kolo, potvrzují i zahraniční zdroje.
Max Verstappen podpořil plán F1 pro rok 2027 zvýšit podíl spalovacího motoru na 60 % oproti 40 % elektrické energie. Považuje to za správný krok pro lepší „produkt“ F1 a přiznal, že to zvyšuje šanci na jeho pokračování.
Lewis Hamilton se ostře vymezil vůči spekulacím o své budoucnosti ve Formuli 1. Reagoval na kritiku i výzvy k ukončení kariéry a dal jasně najevo, že ho podobné debaty neovlivňují. Sedminásobný mistr světa zároveň zdůraznil svou motivaci a odhodlání pokračovat v závodění.
Otmar Szafnauer věří, že Andrea Kimi Antonelli má před sebou ještě výrazný výkonnostní růst a že jeho nejlepší roky teprve přijdou. Podle něj se mladý jezdec Mercedesu bude s věkem nejen zlepšovat po stránce zkušeností, ale i mentální odolnosti, což z něj může v budoucnu udělat kandidáta na titul mistra světa.
Christian Horner po svém odchodu z Red Bullu přemýšlí nad návratem do Formule 1 v nové roli spolumajitele týmu nebo jako lídr projektu nové stáje. Jednou z možností je podíl v Alpine, druhou ambiciózní plán na vytvoření 12. týmu ve spolupráci s čínským výrobcem BYD.
FIA v poslední době zasahuje do pravidel startů ve Formuli 1 kvůli problémům s novou generací pohonných jednotek, které přinášejí potíže při rozjezdech. Úpravy zaměřené na bezpečnost ale vyvolaly nespokojenost ve Ferrari, které tvrdí, že přišlo o technickou výhodu, na které stavělo svou koncepci startů.
Daniel Ricciardo po konci své kariéry ve Formuli 1 postupně obnovuje vztah k motorsportu. Přiznal, že po odchodu ze závodění potřeboval odstup, ale dnes už F1 znovu sleduje i když ne tak intenzivně jako dříve. Klíčové pro něj bylo najít zdravější rovnováhu a znovu si k závodění vytvořit pozitivní vztah.
Tým Williams Racing potvrdil Victora Martinse jako rezervního jezdce pro Velkou cenu Kanady. Francouz nahradí Luka Browninga, který závodí v Super Formuli. Carlos Sainz zároveň přiznal, že Williams stále bojuje s nadváhou monopostu, přesto věří v postupný obrat sezony.
Lando Norris naznačil, že by si v budoucnu rád vyzkoušel i jiné závodní série než Formuli 1, přičemž jako hlavní cíl zmínil legendární 24 hodin Le Mans. Pilot McLarenu zároveň přiznal, že ho láká i jízda na Nordschleife.