Button: V Monaku jsme měli na víc - viděl jsem, jak Vettelovi odcházejí gumy

Startoval jsi ze druhého místa, chvíli jsi vedl závod a ve druhém stintu ujížděl, nakonec byl v cíli třetí - jsi s tím spokojený nebo zklamaný?Jenson Button: Na jedné straně je potěšující, že jsme během posledních dvou závodů měli auto schopné vyhrát. Samozřejmě to není nikdy uspokojující, když vám s takovým potenciálem proklouzne vítězství mezi prsty, ale takové už Monako někdy bývá.

Z víkendu si můžeme odnést mnoho dobrých věcí. Přijeli jsme s velmi dobře připraveným vozem a byli jsme hned rychlí. Inženýři od čtvrtku do soboty odvedli na vylepšení nastavení a vyvážení brilantní práci a do kvalifikace jsme šli s opravdu silným autem.

S druhým místem jsem byl spokojený, pokud by ale nedošlo na červené vlajky, pak si myslím, že jsme mohli zajet ještě rychleji. Jestli by to stačilo na vítězství? Kdo ví. Druhé místo na startu ale bylo dobré.

V závodě mi to připadalo docela jednoduché. Inženýři odvedli dobrou práci, když mě informovali o tom, co se děje, a s autem to bylo velmi jednoduché tlačit na pilu, obzvlášť ve druhém stintu, kdy jsme byli extrémně rychlí. Nemyslím si, že jsem toho na dráze nějak moc kazil, ale okolnosti, které jsme neměli pod kontrolou, nás připravily o lepší výsledek.

Jak jsem řekl, tak to v Monaku chodívá. I když jsme byli zklamáni tím, že jsme nevyhráli, což by pro tým bylo fantastické, získali jsme několik slušných bodů a jsme podle mě dobře připraveni na další závody.

Dvacet kol jsi jezdil těsně nalepený na záď vozů Fernanda Alonsa a Sebastiana Vettela. Jak náročné to bylo najít si místo k předjetí?JB: No, kdyby to bylo jednoduché, o něco bych se pokusil! Ne, Seb a Fernando jezdili opravdu dobře. Bylo to náročné jezdit tak těsně za nimi, protože když jste blízko za vozem před sebou, nemáte dobrý výhled před sebe na vrcholy zatáček, což v úzkém a klikatém Monte Carlu těžké.

Dokázal jsem se dostat těsně za ně, ale jediný způsob, jak bych se před ně mohl dostat, byla jejich chyba nebo pokud by někde vyjeli mimo závodní stopu. Ale nemusel jsem to bezpodmínečně hrotit, mohl jsem totiž pozorovat, jak Sebovi odcházejí pneumatiky a Fernando také cítil, že by bylo možné předjet.

V podstatě jsem čekal na svou příležitost, čekal, až Fernando zaútočí, protože by to buď pro oba skončilo havárií, nebo by se Fernando dostal do vedení a mě by se naskytla dobrá příležitost dostat Seba.

Jak velké zklamání to bylo?JB: To je Monako. Ale myslím si, že tam jsou příležitosti změnit okruh k lepšímu. V Sobotu po Pérezově nárazu lidé začali hovořit o tom, jak bychom mohli upravit únikovou zónu u šikany a zmenšit úhel svodidel, aby vozy byly při nárazu chráněny.

Vzhledem k tomu je téměř jasné, že se v Monaku nebude předjíždět - nebo pokud už k tomu dojde, jeden z vozů skončí mimo dráhu či ve zdi. Zajímalo by mě potom, zda by nestálo za to zcela předělat tu zatáčku, neudělat ostřejší vrchol nebo snad přestavět, aby se zvýšily šance na předjetí.

Pokud se už zde bude něco před závody v příštích letech dělat, nebylo by pak lepší konečně vybudovat místo, kde by se mohly vozy navzájem bezpečně předjet? Vím, že to nikdy není tak jednoduché, byl by to ale dobrý způsob, jak zvýšit bezpečnost a vylepšit závodění během Velké ceny Monaka.

Na závěr: co budeš dělat před dalším závodem v Kanadě?JB: Čeká mě pozávodní rozbor a nějaká práce na simulátoru v továrně. Také trénink a pak Blenheim Triathlon o víkendu před odletem do Montrealu. Nabitý program!