Druhé pokračování příběhu Chrise Amona.
ČEKÁNÍ NA SPRÁVNÝ TÝMChris Amon po dvou sezónách a dvou bodech díru do světa neudělal, proto spoléhal na manažerský um nového šéfa. Tim Parnell totiž vybojoval u BRM dodávku výkonnějších motorů. Ale nebylo to zadarmo. Vedení britské stáje dalo Parnellovi souhlas pod podmínkou angažmá Richarda Attwooda. Amon se rázem stal nadbytečným jezdcem a pro Parnella odjel až čtvrtý závod sezóny 1965 v Clermont-Ferrand, neboť zraněný Attwood odpočíval. Poté co Innes Ireland, druhý regulérní pilot stáje, nemohl nastoupit na Grand Prix Německa, Amon se zapřáhl s týmem Parnell Racing naposledy.V období zevlování o Amona projevil zájem Ian Raby, pravidelně startující závodník v domácí Grand Prix Británie. Raby objednal druhý monopost, ale dodávka se zpozdila. Po marném čekání na spásný příjezd transportéru se na start postavil pouze Raby. V podstatě nezaměstnanému Amonovi vypomohl Bruce McLaren. O šest let starší krajan zakládal tým F1 a k finančnímu krytí nákladného projektu mu měla posloužit nově vznikající kanadsko-americká série sportovních vozů jménem Can-Am. Vznik bohatě dotovaného šampionátu byl ohlášen na rok 1966, čehož McLaren využil důkladnou přípravou a stavbou rychlého McLarenu M1B. Novozélanďanovi vypomohla i pneumatikářská společnost Firestone, která zaštítila intenzivní testování. Amon za rok 1965 najezdil v mclarenu přes 24 000 testovacích kilometrů.
Chris Amon dostal šanci závodit v prvním McLarenu M1B série Can-Am.
Hodiny strávené na prázdné dráze se začaly vyplácet počínaje rokem 1966. Premiérový ročník série Can-Am zahájili Amon a McLaren pódiovými umístěními. Zatímco McLaren pokračoval ve sbírání pohárů, Amon již šachovnicový praporek kvůli technickým poruchám nespatřil.Alespoň že po dlouhé době zase usedl do kokpitu formule 1, konkrétně v Grand Prix Francie. Amon nahradil u stáje Cooper odcházejícího Richieho Ginthera a s motorem Maserati za zády dojel po problémech na posledním místě. John Cooper si hodlal udržet Amona až do konce roku, ale po vyhazovu Johna Surteese z Ferrari změnil názor a raději angažoval bývalého šampióna. Ve formuli 1 se roku 1966 objevil naposledy na okruhu Monza. S vypůjčeným brabhamem a postarším motorem BRM si na vysokorychlostní dráze nedával příliš velké naděje. Jenže Amon nechtěl složit zbraně bez boje. Italským pořadatelům odevzdal přihlášku pod názvem Chris Amon Racing a připravoval se na kvalifikační boj. V nabyté konkurencí se silnějšími motory však byly jeho šance mizivé a pln zklamání sledoval propad mimo pozice zajišťující start. Kromě formule 1 si vyzkoušel i vůz Vollstedt – Ford amerického šampionátu USAC – dnes IndyCar. Nemistrovský závod hostil nový japonský okruh Fuji s klopenou první zatáčkou. Na dráhu pod posvátnou horou dorazilo 19 amerických pilotů a tři známé tváře z formule 1 – Jackie Stewart, Graham Hill a samozřejmě Amon. Čím promotéři závodu donutili hvězdná jména USA a starého kontinentu k cestě do odlehlého Japonska? Přeci penězi…Podnik vyhrál Jackie Stewart před Bobby Unserem. Graham Hill s Amonem se cíle nedočkali. Amonova smůla zaúřadovala při dohánění o kolo pozadu jedoucího Chucka Hulse bez zpětných zrcátek. Podle Amona nebyla problémem ani tak zpětná zrcátka jako spíše na pravé oko slepý a na pravé ucho hluchý Hulse. Amon (a ředitelství závodu) o jeho indispozici neměl ani tušení a k předjížděcímu manévru vyrazil pravou stranou. Hulse ho evidentně neviděl ani neslyšel a kolizebyla prakticky nevyhnutelná. Aby to nevypadalo, že Amon prožíval roku 1966 pouze jedno zklamání za druhým, je třeba zmínit vítězství s Fordem v 24 hodinovém závodu v Le Mans. Z výsledkové listiny lze vyvodit Amonovo a McLarenovo těsné vítězství před týmovými kolegy Kenem Milesem a Dennisem Hulmem. Ve skutečnosti je pravda trochu jiná a pozadí jejich triumfu má zajímavý příběh. Dlouhé hodin vedla posádka Miles – Hulme, stíhána Amonem a McLarenem. Sportovní šéf Fordu Carroll Shelby dostal v posledních hodinách nápad společného průjezd fordů pod šachovnicovým praporkem. Posádka třech fordů uposlechla a cílovou čáru protnula hromadně ve smluveném pořadí. Jaké pak pro Milese a Hulma bylo překvapení, když organizátoři vyhlásili za vítěze Amona a McLarena. Ti totiž vzhledem ke startu ze čtvrté pozice fakticky urazili větší vzdálenost než Miles – Hulme ze druhé příčky. Nečekaná „centimetrová“ prohra dvojici nepříjemně zasáhla a s hořkostí sledovala, jak Amon s McLarenem slaví nenadálé prvenství.
Chris Amon vyhrál s Fordem GT40 závod 24 Le Mans, byť poněkud neobvyklým způsobem.
Amon vyhrál 24 hodin v Le Mans a v Can-Am patřil k nejrychlejším, ani to však nestačilo k upoutání pozornosti ve formuli 1. Až prostřednictvím Keitha Ballisata ze Schellu obdržel pozvánku od Enza Ferrariho do továrny v Maranellu. Amon odletěl do Itálie mezi závody Can-Am a bez váhání podepsal smlouvu. Vlastně mu kývnutí trvalo pouhé dvě vteřiny. Kontrakt ho zavazoval k závodění „za stáj Ferrari“ a přesně tato klauzule Amona znepokojovala. Ve smlouvě chyběla zmínka o závodění ve formuli 1, což byla klasická Ferrariho praktika. Upustit od spolupráce s McLarenem bylo z důvodu nového angažmá nutností. Bruce McLaren odchod krajana špatně nesl a jakmile oba přešli stadium napjatých vztahů, McLaren přiznal, že měl s Amonem dlouhodobé plány. I na Amonovi byly patrné známky zklamání, ale Ferrari bylo Ferrari. Amon se stal partnerem Mike Parkeseho, Ludovica Scarfiottiho a Lorenza Bandiniho.
Max Verstappen sice v éře ground-effectu jasně dominoval a vyhrál 51 z 92 závodů, to ale podle Johnnyho Herberta není zárukou budoucí převahy. S nástupem nové technické éry se podle něj může rozložení sil ve Formuli 1 výrazně změnit.
Sergio Pérez po prvních kolech s monopostem Cadillacu pro rok 2026 v Silverstonu naznačil, že nová kapitola jeho kariéry ho výrazně nabíjí.
Ferrari oznámilo, že od sezony 2026 bude mít Lewis Hamilton nového závodního inženýra, protože Riccardo Adami tuto roli opouští.
Sergio Pérez poprvé usedl v pátek na okruhu Silverstone za volant vůbec prvního monopostu Formule 1 značky Cadillac. Krátký shakedown sice sloužil jen k prověření základních funkcí vozu, přesto šlo o symbolický moment, který jasně signalizuje odhodlaný vstup americké automobilky do světa F1.
Racing Bulls představili nové zbarvení monopostu VCARB03 pro sezónu 2026 při velkolepém launch eventu v Detroitu. Vůz kombinuje bílou karoserii s modrými akcenty a premiéru doprovodilo představení nového jezdce Arvida Lindblada.
Max Verstappen a jeho nový týmový kolega Isack Hadjar vyjádřili nadšení nad novým lakováním Red Bullu. Ocenili kombinaci tradičních barev s moderním designem.
Red Bull Racing oficiálně představil první lakování monopostu své nové éry s Fordem. S blížící se sezónou Formule 1 2026 tak tým symbolicky otevřel další kapitolu své historie.
Red Bull zatím neoznámil, zda japonský pilot Yuki Tsunoda prodlouží spolupráci s dlouholetým partnerem Hondou před sezonou 2026. Podle zdrojů se situace kolem jeho kontraktu stále řeší a finální rozhodnutí může mít dopad na jeho budoucnost v týmu.
McLaren oznámil, že si roli rezervního jezdce Formule 1 rozdělí šampion Formule 2 a přední jezdec IndyCar. Tým tím potvrzuje důraz na kombinaci mladého talentu a mezinárodních zkušeností napříč šampionáty.
Bývalý komentátor Sky F1 Johnny Herbert se ohlédl za jedním z nejnapjatějších okamžiků své kariéry s Fernandem Alonsem. Přiznal, že živé vysílání dokáže přinést situace, které jsou nepředvídatelné a často velmi intenzivní.
Bývalý pilot F1 Daniel Ricciardo znovu posílil své vazby s automobilovým světem těsně před zajímavou událostí ve čtvrtek. I po ukončení závodní kariéry zůstává Ricciardo aktivní a nadále přitahuje pozornost fanoušků motorsportu.
Lando Norris uvedl, že souboje s Lewisem Hamiltonem patří mezi jeho největší výzvy ve Formuli 1. Tyto duely vnímá nejen jako motivaci, ale i jako ukazatel svého růstu a pokroku jako závodníka.