Druhé pokračování příběhu Chrise Amona.
ČEKÁNÍ NA SPRÁVNÝ TÝMChris Amon po dvou sezónách a dvou bodech díru do světa neudělal, proto spoléhal na manažerský um nového šéfa. Tim Parnell totiž vybojoval u BRM dodávku výkonnějších motorů. Ale nebylo to zadarmo. Vedení britské stáje dalo Parnellovi souhlas pod podmínkou angažmá Richarda Attwooda. Amon se rázem stal nadbytečným jezdcem a pro Parnella odjel až čtvrtý závod sezóny 1965 v Clermont-Ferrand, neboť zraněný Attwood odpočíval. Poté co Innes Ireland, druhý regulérní pilot stáje, nemohl nastoupit na Grand Prix Německa, Amon se zapřáhl s týmem Parnell Racing naposledy.V období zevlování o Amona projevil zájem Ian Raby, pravidelně startující závodník v domácí Grand Prix Británie. Raby objednal druhý monopost, ale dodávka se zpozdila. Po marném čekání na spásný příjezd transportéru se na start postavil pouze Raby. V podstatě nezaměstnanému Amonovi vypomohl Bruce McLaren. O šest let starší krajan zakládal tým F1 a k finančnímu krytí nákladného projektu mu měla posloužit nově vznikající kanadsko-americká série sportovních vozů jménem Can-Am. Vznik bohatě dotovaného šampionátu byl ohlášen na rok 1966, čehož McLaren využil důkladnou přípravou a stavbou rychlého McLarenu M1B. Novozélanďanovi vypomohla i pneumatikářská společnost Firestone, která zaštítila intenzivní testování. Amon za rok 1965 najezdil v mclarenu přes 24 000 testovacích kilometrů.
Chris Amon dostal šanci závodit v prvním McLarenu M1B série Can-Am.
Hodiny strávené na prázdné dráze se začaly vyplácet počínaje rokem 1966. Premiérový ročník série Can-Am zahájili Amon a McLaren pódiovými umístěními. Zatímco McLaren pokračoval ve sbírání pohárů, Amon již šachovnicový praporek kvůli technickým poruchám nespatřil.Alespoň že po dlouhé době zase usedl do kokpitu formule 1, konkrétně v Grand Prix Francie. Amon nahradil u stáje Cooper odcházejícího Richieho Ginthera a s motorem Maserati za zády dojel po problémech na posledním místě. John Cooper si hodlal udržet Amona až do konce roku, ale po vyhazovu Johna Surteese z Ferrari změnil názor a raději angažoval bývalého šampióna. Ve formuli 1 se roku 1966 objevil naposledy na okruhu Monza. S vypůjčeným brabhamem a postarším motorem BRM si na vysokorychlostní dráze nedával příliš velké naděje. Jenže Amon nechtěl složit zbraně bez boje. Italským pořadatelům odevzdal přihlášku pod názvem Chris Amon Racing a připravoval se na kvalifikační boj. V nabyté konkurencí se silnějšími motory však byly jeho šance mizivé a pln zklamání sledoval propad mimo pozice zajišťující start. Kromě formule 1 si vyzkoušel i vůz Vollstedt – Ford amerického šampionátu USAC – dnes IndyCar. Nemistrovský závod hostil nový japonský okruh Fuji s klopenou první zatáčkou. Na dráhu pod posvátnou horou dorazilo 19 amerických pilotů a tři známé tváře z formule 1 – Jackie Stewart, Graham Hill a samozřejmě Amon. Čím promotéři závodu donutili hvězdná jména USA a starého kontinentu k cestě do odlehlého Japonska? Přeci penězi…Podnik vyhrál Jackie Stewart před Bobby Unserem. Graham Hill s Amonem se cíle nedočkali. Amonova smůla zaúřadovala při dohánění o kolo pozadu jedoucího Chucka Hulse bez zpětných zrcátek. Podle Amona nebyla problémem ani tak zpětná zrcátka jako spíše na pravé oko slepý a na pravé ucho hluchý Hulse. Amon (a ředitelství závodu) o jeho indispozici neměl ani tušení a k předjížděcímu manévru vyrazil pravou stranou. Hulse ho evidentně neviděl ani neslyšel a kolizebyla prakticky nevyhnutelná. Aby to nevypadalo, že Amon prožíval roku 1966 pouze jedno zklamání za druhým, je třeba zmínit vítězství s Fordem v 24 hodinovém závodu v Le Mans. Z výsledkové listiny lze vyvodit Amonovo a McLarenovo těsné vítězství před týmovými kolegy Kenem Milesem a Dennisem Hulmem. Ve skutečnosti je pravda trochu jiná a pozadí jejich triumfu má zajímavý příběh. Dlouhé hodin vedla posádka Miles – Hulme, stíhána Amonem a McLarenem. Sportovní šéf Fordu Carroll Shelby dostal v posledních hodinách nápad společného průjezd fordů pod šachovnicovým praporkem. Posádka třech fordů uposlechla a cílovou čáru protnula hromadně ve smluveném pořadí. Jaké pak pro Milese a Hulma bylo překvapení, když organizátoři vyhlásili za vítěze Amona a McLarena. Ti totiž vzhledem ke startu ze čtvrté pozice fakticky urazili větší vzdálenost než Miles – Hulme ze druhé příčky. Nečekaná „centimetrová“ prohra dvojici nepříjemně zasáhla a s hořkostí sledovala, jak Amon s McLarenem slaví nenadálé prvenství.
Chris Amon vyhrál s Fordem GT40 závod 24 Le Mans, byť poněkud neobvyklým způsobem.
Amon vyhrál 24 hodin v Le Mans a v Can-Am patřil k nejrychlejším, ani to však nestačilo k upoutání pozornosti ve formuli 1. Až prostřednictvím Keitha Ballisata ze Schellu obdržel pozvánku od Enza Ferrariho do továrny v Maranellu. Amon odletěl do Itálie mezi závody Can-Am a bez váhání podepsal smlouvu. Vlastně mu kývnutí trvalo pouhé dvě vteřiny. Kontrakt ho zavazoval k závodění „za stáj Ferrari“ a přesně tato klauzule Amona znepokojovala. Ve smlouvě chyběla zmínka o závodění ve formuli 1, což byla klasická Ferrariho praktika. Upustit od spolupráce s McLarenem bylo z důvodu nového angažmá nutností. Bruce McLaren odchod krajana špatně nesl a jakmile oba přešli stadium napjatých vztahů, McLaren přiznal, že měl s Amonem dlouhodobé plány. I na Amonovi byly patrné známky zklamání, ale Ferrari bylo Ferrari. Amon se stal partnerem Mike Parkeseho, Ludovica Scarfiottiho a Lorenza Bandiniho.
Lewis Hamilton podle bývalého inženýra Ferrari Roba Smedleyho získal v Kanadě psychologickou výhodu nad Charlesem Leclercem. Dojel druhý a výrazně ho porazil. Leclerc označil víkend za jeden z nejhorších v kariéře. Smedley tvrdí, že to ovlivnilo jeho psychiku i týmový souboj.
George Russell patří mezi hlavní kandidáty na titul mistra světa F1 v sezoně 2026. Jezdec Mercedesu bojuje o prvenství s týmovým kolegou Kimim Antonellim, ale místo sledování soupeřů se soustředí na vlastní výkony. Věří, že pokud podá maximum, může porazit kohokoliv.
Mercedes ukončil jednání o koupi 24% podílu ve stáji Alpine F1 od společnosti Otro Capital. Důvodem měla být vysoká požadovaná cena, která oceňuje tým až na tři miliardy dolarů. Odchod Mercedesu posiluje pozici Christiana Hornera, jehož plány však může zkomplikovat právo veta Renaultu.
Technický ředitel Mercedesu James Allison odhalil příčinu předčasného odstoupení George Russella při Velké ceně Kanady. Porucha ukončila jeho závod po 29 kolech a připravila ho o boj s Antonellim, který vyhrál čtvrtý závod v řadě.
FIA rozhodla, že Monako 2026 se pojede bez aktivní aerodynamiky, „straight mode“ i DRS kvůli bezpečnosti v úzkých ulicích a tunelu. Vozy budou mít pevné aero, což výrazně změní techniku i strategii závodu v Monte Carlu.
Zak Brown připustil, že McLaren by mohl v budoucnu zvážit vývoj vlastních F1 motorů, pokud by to dávalo finanční smysl. Reaguje tak na úvahy FIA o návratu k jednodušším V8 jednotkám. Tým je ale zatím spokojený se spoluprací s Mercedesem.
Valtteri Bottas čelí po Velké ceně Kanady spekulacím o možné ztrátě místa u Cadillacu. Zákulisní zdroje ale tvrzení odmítají a zdůrazňují, že tým si zkušeného Fina nadále cení. Náhradník Colton Herta navíc aktuálně nesplňuje podmínky pro závodění ve Formuli 1.
McLaren potvrdil příchod Gianpiera Lambiaseho do své struktury jako posily pro závodní vedení, zatímco Red Bull naznačil, že by mohl v budoucnu mířit až na pozici týmového šéfa. Andrea Stella ale spekulace odmítá a zdůrazňuje, že jeho role je čistě o posílení leadershipu týmu.
Ford po 22 letech zaznamenal návrat na stupně vítězů ve Formuli 1 díky spolupráci s Red Bull Powertrains. Mark Rushbrook označil třetí místo Maxe Verstappena v Kanadě za historický milník a potvrdil, že partnerství s Red Bullem se rychle rozvíjí.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem navrhl zrušení limitu funkčních období ve vedení Mezinárodní automobilové federace. O návrhu bude hlasovat Valné shromáždění FIA. Přichází v době kritiky vedení, odchodů funkcionářů a sporů s jezdci F1.
Alpine oznámil od sezony 2027 historické partnerství s Gucci. Luxusní módní dům se stane prvním titulárním partnerem týmu F1 z oblasti high fashion a nahradí dosavadního partnera BWT.
Velká cena Kanady přinesla ve Ferrari výrazný kontrast výkonnosti. Charles Leclerc po závodě přiznal, že šlo o jeho nejhorší víkend ve Formuli 1, zatímco Lewis Hamilton naopak ukázal silnou formu a v interním souboji jasně dominoval. Přesto Leclerc vytěžil čtvrté místo, které neodpovídalo jeho pocitům z jízdy.