Druhé pokračování příběhu Chrise Amona.
ČEKÁNÍ NA SPRÁVNÝ TÝMChris Amon po dvou sezónách a dvou bodech díru do světa neudělal, proto spoléhal na manažerský um nového šéfa. Tim Parnell totiž vybojoval u BRM dodávku výkonnějších motorů. Ale nebylo to zadarmo. Vedení britské stáje dalo Parnellovi souhlas pod podmínkou angažmá Richarda Attwooda. Amon se rázem stal nadbytečným jezdcem a pro Parnella odjel až čtvrtý závod sezóny 1965 v Clermont-Ferrand, neboť zraněný Attwood odpočíval. Poté co Innes Ireland, druhý regulérní pilot stáje, nemohl nastoupit na Grand Prix Německa, Amon se zapřáhl s týmem Parnell Racing naposledy.V období zevlování o Amona projevil zájem Ian Raby, pravidelně startující závodník v domácí Grand Prix Británie. Raby objednal druhý monopost, ale dodávka se zpozdila. Po marném čekání na spásný příjezd transportéru se na start postavil pouze Raby. V podstatě nezaměstnanému Amonovi vypomohl Bruce McLaren. O šest let starší krajan zakládal tým F1 a k finančnímu krytí nákladného projektu mu měla posloužit nově vznikající kanadsko-americká série sportovních vozů jménem Can-Am. Vznik bohatě dotovaného šampionátu byl ohlášen na rok 1966, čehož McLaren využil důkladnou přípravou a stavbou rychlého McLarenu M1B. Novozélanďanovi vypomohla i pneumatikářská společnost Firestone, která zaštítila intenzivní testování. Amon za rok 1965 najezdil v mclarenu přes 24 000 testovacích kilometrů.
Chris Amon dostal šanci závodit v prvním McLarenu M1B série Can-Am.
Hodiny strávené na prázdné dráze se začaly vyplácet počínaje rokem 1966. Premiérový ročník série Can-Am zahájili Amon a McLaren pódiovými umístěními. Zatímco McLaren pokračoval ve sbírání pohárů, Amon již šachovnicový praporek kvůli technickým poruchám nespatřil.Alespoň že po dlouhé době zase usedl do kokpitu formule 1, konkrétně v Grand Prix Francie. Amon nahradil u stáje Cooper odcházejícího Richieho Ginthera a s motorem Maserati za zády dojel po problémech na posledním místě. John Cooper si hodlal udržet Amona až do konce roku, ale po vyhazovu Johna Surteese z Ferrari změnil názor a raději angažoval bývalého šampióna. Ve formuli 1 se roku 1966 objevil naposledy na okruhu Monza. S vypůjčeným brabhamem a postarším motorem BRM si na vysokorychlostní dráze nedával příliš velké naděje. Jenže Amon nechtěl složit zbraně bez boje. Italským pořadatelům odevzdal přihlášku pod názvem Chris Amon Racing a připravoval se na kvalifikační boj. V nabyté konkurencí se silnějšími motory však byly jeho šance mizivé a pln zklamání sledoval propad mimo pozice zajišťující start. Kromě formule 1 si vyzkoušel i vůz Vollstedt – Ford amerického šampionátu USAC – dnes IndyCar. Nemistrovský závod hostil nový japonský okruh Fuji s klopenou první zatáčkou. Na dráhu pod posvátnou horou dorazilo 19 amerických pilotů a tři známé tváře z formule 1 – Jackie Stewart, Graham Hill a samozřejmě Amon. Čím promotéři závodu donutili hvězdná jména USA a starého kontinentu k cestě do odlehlého Japonska? Přeci penězi…Podnik vyhrál Jackie Stewart před Bobby Unserem. Graham Hill s Amonem se cíle nedočkali. Amonova smůla zaúřadovala při dohánění o kolo pozadu jedoucího Chucka Hulse bez zpětných zrcátek. Podle Amona nebyla problémem ani tak zpětná zrcátka jako spíše na pravé oko slepý a na pravé ucho hluchý Hulse. Amon (a ředitelství závodu) o jeho indispozici neměl ani tušení a k předjížděcímu manévru vyrazil pravou stranou. Hulse ho evidentně neviděl ani neslyšel a kolizebyla prakticky nevyhnutelná. Aby to nevypadalo, že Amon prožíval roku 1966 pouze jedno zklamání za druhým, je třeba zmínit vítězství s Fordem v 24 hodinovém závodu v Le Mans. Z výsledkové listiny lze vyvodit Amonovo a McLarenovo těsné vítězství před týmovými kolegy Kenem Milesem a Dennisem Hulmem. Ve skutečnosti je pravda trochu jiná a pozadí jejich triumfu má zajímavý příběh. Dlouhé hodin vedla posádka Miles – Hulme, stíhána Amonem a McLarenem. Sportovní šéf Fordu Carroll Shelby dostal v posledních hodinách nápad společného průjezd fordů pod šachovnicovým praporkem. Posádka třech fordů uposlechla a cílovou čáru protnula hromadně ve smluveném pořadí. Jaké pak pro Milese a Hulma bylo překvapení, když organizátoři vyhlásili za vítěze Amona a McLarena. Ti totiž vzhledem ke startu ze čtvrté pozice fakticky urazili větší vzdálenost než Miles – Hulme ze druhé příčky. Nečekaná „centimetrová“ prohra dvojici nepříjemně zasáhla a s hořkostí sledovala, jak Amon s McLarenem slaví nenadálé prvenství.
Chris Amon vyhrál s Fordem GT40 závod 24 Le Mans, byť poněkud neobvyklým způsobem.
Amon vyhrál 24 hodin v Le Mans a v Can-Am patřil k nejrychlejším, ani to však nestačilo k upoutání pozornosti ve formuli 1. Až prostřednictvím Keitha Ballisata ze Schellu obdržel pozvánku od Enza Ferrariho do továrny v Maranellu. Amon odletěl do Itálie mezi závody Can-Am a bez váhání podepsal smlouvu. Vlastně mu kývnutí trvalo pouhé dvě vteřiny. Kontrakt ho zavazoval k závodění „za stáj Ferrari“ a přesně tato klauzule Amona znepokojovala. Ve smlouvě chyběla zmínka o závodění ve formuli 1, což byla klasická Ferrariho praktika. Upustit od spolupráce s McLarenem bylo z důvodu nového angažmá nutností. Bruce McLaren odchod krajana špatně nesl a jakmile oba přešli stadium napjatých vztahů, McLaren přiznal, že měl s Amonem dlouhodobé plány. I na Amonovi byly patrné známky zklamání, ale Ferrari bylo Ferrari. Amon se stal partnerem Mike Parkeseho, Ludovica Scarfiottiho a Lorenza Bandiniho.
Lewis Hamilton se po těžkém adaptačním období ve Ferrari postupně zlepšuje a zkracuje rozdíl vůči Charlesi Leclercovi. Jeho cílem ale není jen porazit týmového kolegu, ale vyhrávat závody. Tifosi ho nadále podporují.
Adrian Newey přirovnal pravidla pro sezonu 2026 k technické revoluci z roku 2022. Podle něj nabízejí víc prostoru pro inovace, než se původně zdálo.
Charles Leclerc je spokojený se směrem nastavení SF-25, který odpovídá jeho stylu, ale stále hledá úpravy pro lepší zvládnutí chování letošního monopostu.
Šéf Williamsu James Vowles vyjádřil otevřenou podporu možné kandidatuře Carlose Sainze staršího na post prezidenta FIA.
McLaren s monopostem MCL39 si získává pozornost výjimečně šetrným zacházením s pneumatikami, obzvlášť v průběhu závodů, což naplno potvrdil i výkon v Miami. Za tímto náskokem může stát chytrý systém chlazení brzd.
Před 75 lety odstartoval na trati v Silverstone první závod mistrovství světa Formule 1, který se stal symbolem poválečné obnovy a začátkem nové éry motorsportu. Alfa Romeo tehdy ovládla stupně vítězů a zrodil se fenomén, který dodnes fascinuje miliony fanoušků po celém světě.
Toto Wolff je přesvědčen, že Lewis Hamilton neztratil své schopnosti, i když se zatím ve Ferrari trápí.
Přestup Lewise Hamiltona do Ferrari provází zatím rozpačitý začátek, jelikož vůz týmu neodpovídá jeho jezdeckému stylu. Podle analytika Jolyona Palmera spočívá problém v samotném konceptu monopostu, nikoliv ve strategii nebo týmu.
Formule 1 zveřejnila finální trailer k chystanému filmu s Bradem Pittem v hlavní roli, který se odehrává v prostředí špičkového motorsportu a sleduje návrat bývalého pilota do závodního světa. Snímek slibuje napětí, rivalitu i autentické záběry ze skutečných F1 okruhů.
Šéf Williamsu James Vowles věří, že Formule 1 je blízko příchodu nové americké hvězdy. Podle něj mají Spojené státy čím dál větší vliv na sport jak komerčně, tak z pohledu jezdeckého talentu.
Martin Brundle se zaměřil na to, jak Max Verstappen závodí proti Landu Norrisovi a Oscaru Piastrim. Podle něj je v těchto duelech patrný vzájemný respekt i promyšlenější strategie než vůči jiným soupeřům.
Christian Horner se domnívá, že nové motorové regule pro příští sezónu přinesou Mercedesu výrazné výzvy, a podobný pohled sdílí i řada dalších v paddocku. Jeho názor podpořil i Ford, který očekává, že změny zásadně ovlivní výkonnost týmů.