Pojem korunní princ se vyskytoval ve Formuli 1 mnohokrát, ale ve světle dnešní smutné události můžeme zapomenout na Ronnie Petersona, Patricka Depaillera, Felipe Massu nebo Marka Webbera. Pro nikoho podobné oslovení není vhodnější než pro Stirlinga Mosse.
Málokomu nadělil osud takového talentu do vínku, jako londýnskému rodákovi ze Západního Kensingtonu - a také tolik smůly. Pokud se podíváme na jeho statistiky, budou se zdát nějak "nezáživné" - 66 absolvovaných Grand Prix, z toho 16 vítězství a také pole-position, čtyřiadvacet postavení na stupních vítězů. Jenže když se podíváme na ročníky 1955 až 1961, figuroval tenhle podivuhodný pilot pokaždé na pomyslných stupních vítězů v konečné klasifikaci. Čtyřikrát se stal vicemistrem, třikrát na to obsadil bronzový stupínek. Budeme ještě hovořit o tom, že osud umí nastavit i vlídnou tvář?
Sir Stirling Crawford Moss byl ryzím vlastencem a odborníci se shodují, že nebýt jeho patriotismu a tendence držet "basu" s britskými týmy, určitě by nějaký ten titul - zejména v druhé části kariéry - uzmul. Měl totiž velmi zdatného soupeře, "El Maestra" Juana Manuela Fangia, ale i toho dokázal porážet - jen bohužel pro Brita ne dostatečně často. Pochopitelně když spolu trávili společné časy v barvách Mercedesu, což byla jediná "nevěra" z pohledu britských týmů za jeho působení v F1, tak se říkalo, že Fangio Stirlinga občas nechal vyhrát, aby neztratil motivaci. Jenře třeba v Grand Prix Velké Británie 1955 sám velký a pětinásobný šampion Juan Manuel přiznal, že na Mosse zkrátka neměl.
Stirling dokázal vždy jet na samém limitu, ostatně téměř ve třetině odjetých závodů získával nejrychlejší kola. Pokud ještě na něco doplácel, tak to byla vlastně pořád prehistorická doba F1, kdy poruchy, defekty a tím pádem odstoupení byly na denním pořádku, vždyť Moss přesně polovinu závodů v nejvyšší kategorii nedokončil. Na druhou stranu byl pro něj typické, že se nikdy nevzdával, ani v situaci, kdy pravidla dovolovala střídání pilotů. Byl dokonce tak zaujat bojem o pozice, že v Argentině 1960 pozapomněl, že se jezdci o jeden monopost nemohou dělit - převzal od Maurice Trintignanta jeho Cooper a dokázal se s ním vrátit na třetí pozici: aby byl v souladu s pravidly po závodě diskvalifikován.
Kdy měl Moss asi nejblíž k titulu? Zcela určitě v roce 1958: Fangio opustil závodní dráhy a mnoho lidí předjímalo Mossův titul. Skutečně mistrovské dílo Tony Vandervella, jeho Vanwall v Mossových rukou představovalo dobrý potenciál, ale opět tu byla ona spolehlivost. Stirling držel své šance až do posledního závodu, kdy splnil vše, co mohl: nejenže vyhrál, získal navíc bod za nejrychlejší kolo. Jeho krajan Hawthorn, jehož Stirling na vítězné Grand Prix porazil 4:1, ale měl spolehlivější vůz a Moss počtvrté a naposled zasedl na stolici vicemistra - po seškrtání všech výsledků dle regulí mu k titulu chyběl jediný bod.
Pamětníci vždy budou vzpomínat na jeho předposlední triumf v ulicích Monte Carla. Jeho Lotus 18, kvůli maximálnímu odlehčení zbavený postranních partií trupu, takže Stirlingův kokpit byl vlastně průhledný, odolával od 14. kola, kdy si vzal od Richie Ginthera vedení, soustředěnému tlaku Ferrariho dua Ginther-Phil Hill. Mnohem později při jednom interview přiznal, že mu nikdo nevěřil a zejména závěrečný tlak "pihovatého Richie" byl velmi nepříjemný. Opět prokázal, že i na slabším voze a s méně kvalitní technikou dokáže handicapy nahradit nesmírnou bojovností.
Jeho rozloučení s F1 bylo do jisté míry symbolické: v nemistrovském závodě International 100 na trati v Goodwoodu ve voze Lotus pod hlavičkou týmu British Racing Partnership/UDT-Laystall (jeho osud byl velmi komplikovaný a tajemný), když doháněl ztrátu dvou kol na vedoucího Grahama Hilla a ve snaze urvat alespoň nejrychlejší kolo narazil ve 36. kole v nejrychlejší pasáži trati do ochranného valu. Byl vlastně zázrak, že nehodu přežil, záchranáři ho půl hodiny dobývali ze zničeného trupu auta. Utrpěl velmi těžká zranění a po převozu do Royal West Sussex Hospital v Chicesteru se mu nedávalo moc nadějí. Především poranění hlavy dělalo lékařům starosti, takže poté, co po převozu do zařízení Atkinson Morley ve Wimbledomu ležel měsíc v kómatu, následovaly další procedury na neurochirurgii. Původně počítal s tím, že jen vynechá ročník 1962, ale na jeho konci se vrátil do kokpitu a ke svému překvapení zjistil, že jeho zažité reakce a automatické plnění pokynů mozku není stoprocentní. Bez velké lítosti se rozloučil. Ale to neznamenalo, že by dal definitivně vale světu motorsportu. Mnohokrát jsme ho vídali jako hosta Grand Prix, ve dokumentárních pořadech, ve slavném italském celovečerním filmu Formula uno: Febbre della velocitá, ale také za volantem historických vozů. Jako například v nostalgické Grand Prix v ulicích Long Beach u příležitosti prvního závodu F1, který se na západním pobřeží USA jel: v kokpitu Maserati 250 F svedl strhující souboj s Fangiovým Mercedesem - aby skončil s "plačícím" chladičem mimo trať.
Moss byl oblíbený nejen pro způsob jednání s piloti i díky své povaze, která se vůbec neslučovala s pověstí o rezervovaném obyvateli britských ostrovů. Je do jisté míry signifikantní, že byl velkým vzorem pro Švýcara Claye Regazzoniho, jenž také po titulu marně prahl, i když ten se vicemistrem stal jen jednou - poté, co v roce 1974 prohrál v posledním závodě duel s Emersonem Fittipaldim. Při jedné televizní debatě se nejmenovaný fanoušek Mosse zeptal, zda by všechny své výsledky v F1 vyměnil za jediný titul. Odpověď je pro Mosse charakteristická: "Vyměnil, ale okamžitě bych toho hořce litoval..."
Narodil se ve stejném roce jako Graham Hill (oba ročník 1929) a navzdory dřívějšímu odchodu ze závodní dráhy svého soupeře a kolegu přežil o 45 let. Svět Formule 1 opustil vynikající pilot a člověk, který by si za své výkony aspoň malou, symbolickou královskou korunku do svého erbu zasloužil.
Liam Lawson se po návratu k Racing Bulls zatím marně snaží navázat na své dřívější slibné výkony a hledá ztracené tempo i jistotu. Před závodem v Saúdské Arábii stojí před výzvou znovu najít sebevědomí a potvrdit svůj talent v náročné konkurenci.
Lewis Hamilton prohlásil, že si na nový monopost Ferrari postupně zvyká. Šéf týmu Fred Vasseur zároveň zdůraznil, že nejen jezdec, ale i celý tým se musí vzájemně přizpůsobit, aby spolu našli ideální souhru.
Šéf Ferrari Frédéric Vasseur ocenil přístup Lewise Hamiltona po kvalifikaci v Bahrajnu, kde britský jezdec neskrýval zklamání ze svého výsledku. Podle Vasseura právě tato nespokojenost ukazuje Hamiltonovo vítězné nastavení a přispěla k jeho působivému výkonu v závodě, který označil za "velmi silný".
Nový aerodynamický tunel Red Bullu sice vzniká rychleji, než se plánovalo, ale do provozu půjde až v roce 2027. Do té doby musí tým spoléhat na data z trati, protože současný tunel nedokáže přesně simulovat chování vozu.
Martin Brundle naznačil, že v Red Bullu zřejmě nastane čas na zásadní interní diskuse. Po nepřesvědčivém začátku sezony podle něj tým čekají „vážné rozhovory“, které by mohly odhalit hlubší problémy uvnitř úspěšné stáje.
George Russell označil druhé místo v Bahrajnu za důkaz, že Mercedes zvládá i podmínky, které mu dříve nesedly, ale šance na titul podle něj zůstávají malé.
Na začátku kariéry čelil Lewis Hamilton kritice za svůj styl oblékání, dnes je z něj módní ikona paddocku. Každý víkend ve Formuli 1 využívá jako přehlídkové molo a bez ostychu ukazuje svůj cit pro módu i originalitu.
Šéf Ferrari Frédéric Vasseur nehodil Lewise Hamiltona přes palubu. Po slabé kvalifikaci v Bahrajnu mu nabídl podporu a povzbuzení.
Carlos Sainz zažil po slibném začátku v Bahrajnu náročný závod. Po nejlepší kvalifikaci ve službách Williamsu, kde si vybojoval osmou příčku, se během neděle potýkal s nepříznivým vývojem a různými komplikacemi, které mu znemožnily proměnit solidní start v výraznější výsledek.
Lewis Hamilton si z Bahrajnu odvezl dosud nejlepší výsledek ve službách Ferrari. Po startu z devátého místa dojel pátý a sám přiznal, že konečně zjistil, jak dostat ze svého monopostu maximum. "Začíná to dávat smysl," vzkázal po závodě spokojený britský šampion.
Šéf Red Bullu Christian Horner vysvětlil, že za problémy při zastávkách v boxech v Bahrajnu mohl vadný kabelový svazek v boxovém vybavení. Ten způsobil poruchu semaforu, což tým připravilo o cenné sekundy.
Max Verstappen vyjádřil zklamání nad výkonem Red Bullu ve Velké ceně Bahrajnu, kde skončil na šesté pozici, a přiznal, že tým aktuálně nemá na boj o titul. Kvůli technickým problémům a špatnému tempu auta se objevily spekulace o možné změně týmu na konci sezóny.
