Když Rubens Barrichello odstartoval na okruhu v Kyalami, poblíž Johannesburgu, aby zahájil svůj trénink na GP Jižní Afriky v roce 1993, jako dvacetiletý mladíček ani netušil, že o 15 let později přepíše podstatnou část dějin ve formuli 1.
Na počátku bylo hlavním cílem nováčka, aby se předvedl co nejlépe, spolehlivě a věrohodně coby budoucí konkurent mezi jezdci. Hned na poprvé se kvalifikoval ve svém voze Jordan-Hart jako čtrnáctý, dokonce přede daleko zkušenějším Gerhardem Bergerem na Ferrari. Tím získal dosti respektu hned na začátku své kariéry, přestože jezdil v závodě uprostřed závodního pole, než ho definitivně zradila porucha převodovky.
V současné době je to jeden z nejzkušenějších jezdců F1 vůbec a navíc se svou Hondou dosáhnul své 257 GP, čímž definitivně překonal dlouholetý rekord Riccarda Patreseho z roku 1993.
Jak sám vzpomíná: „Můj první závod v Kyalami se mi zdá jako by byl včera. Nikdy nezapomenu, jak jsem usedl do vozu Jordan EJ193 na počátku kvalifikace, dívající se na monitor v depu. Na moment jsem cítil jako bych seděl doma na pohovce. Tento rekord pro mě mnoho znamená. Měl jsem doposud dlouhou kariéru v F1 a mám plno skvělých vzpomínek, ale necítím se dnes odlišně oproti tehdejšímu rozpoložení.“ Barrichellova inspirace, aby se stal závodníkem, měla své počátky již ve sledování tehdejších hvězd jako Ayrton Senna na okruhu Interlagos.
„Největší zkušeností, kterou jsem se naučil v dobách u Jordanu, bylo jak se vyvinout z chlapecké rychlosti do mužské. Přijel jsem tam ve dvaceti, kdy na mě nebyl kladen takový tlak a vše mi přišlo velmi přirozené.“
V roce 1997 přešel do nově vzniklého týmu Steward-Ford a hned se blýsknul skvělým výsledkem během deštivého závodu, druhým místem v Monaku. To opět zvedlo jeho reputaci.
Sám Jackie Steward prohlásil: „V naší závodní době byly dva společné skvělé úspěchy. Jeden z nich byl právě v Monaku 1997, kde se prokousával kupředu z desáté pozice a nikdo ho před sebe nepustil zadarmo. Další byla v roce 1999 během velké ceny Evropy, kde Johnny Herbert a Rubens Barrichello dojeli první a třetí. Nejsem překvapen, že právě Rubens se stal nejzkušenějším jezdcem v historii, protože byl vždy stabilní.“
Na konci roku 1999 přišla velká nabídka v jeho kariéře. Dostal 6 mil. USD za podpis dlouhodobé smlouvy s Ferrari a převzal roli odcházejícího předchůdce Eddieho Irvina. To bylo spojení, které mu přineslo devět vítězných GP a pozici přímo za Schumacherem v mistrovství světa v letech 2002 a 2004.
„Byl to vyplněný sen, jezdit za Ferrari. Byl to velmi zvláštní moment vidět mé jméno napsané na straně vozu. V týmu bylo plno skvělých lidí, pochopitelně bylo nepopsatelné pracovat vedle Schumachera. Je to nejlepší závodník, kterého jsem potkal a má mimořádně přirozený talent v dostání rychlosti z auta.“
Když Patrese komentoval velkou cenu Turecka v TV, prohlásil: „Budu cítit smutek, samozřejmě“. Dnes již čtyřiapadesátiletý Ital vyhrál ve srovnání s Barrichellem jen 6 závodů od svého nástupu do F1 v roce 1977 do doby než v roce 1993 definitivně skončil. „Byl jsem potěšen držet rekord tak dlouho, ale rekordy jsou od toho, aby byly pokořovány a tudíž jedinou věc, kterou mohu říct je, že blahopřeji Rubensovi, že to dokázal. Doposud měl dlouhou kariéru a tento rekord znamená, že pokud jste schopen se udržet v F1 tak dlouho, znamená to, že dělal svou práci velmi dobře a vše bylo oceněno lidmi kolem něj.“ V současné době nemá Barrichello zájem skončit, naopak hodlá dosáhnout vysněné třísté GP. Historický pohled ukazuje srovnání Barrichella s ostatními jezdci následovně:
Nejvíce startů má tedy Rubens Barrichello, který od roku 1993 odjel -257 závodů s 9 vítězstvími. Druhý je zmíněný Riccardo Patrese 1977-93, s 256 závody a 6 vítězstvími. Třetí Michael Schumacher 1991-2006 s 248 starty a 91 vítězstvími. Čtvrtý je dosud aktivní David Coulthard od 1994 s 232 GP a 13 vítězstvími. Pátý je Gerhard Berger 1984-97 s 210 závody a 10 vítězstvími. Šestý je Andrea de Cesaris 1980-94 s 208 závody, ale bez vítězství. Za ním, tedy sedmý, je trojnásobný mistr světa Nelson Piquet 1978-91 s 204 starty a 23 vítězstvími. Osmý je Jean Alesi 1989-2001 s 201 starty a jedním vítězstvím z GP Kanady v roce 1995 na Ferrari, i když se štěstím poté co Schumacherovi zazlobilo na chvíli řazení v jeho Benettonu. Devátý je stále aktivní Giancarlo Fisichella od 1996 se 198 závody a třemi vítězstvími. Poslední v top 10 je čtyřnásobný mistr světa Alain Prost 1980-93 se 199 závody a 51 vítězstvími.
Lando Norris popsal výrazný obrat McLarenu během Velké ceny Nizozemska. Po zklamání ze sprintu a nepovedeném začátku závodu tým dokázal správnými změnami a nasazením tvrdých pneumatik výrazně zrychlit. Norris následně předjel Kimiho Antonelliho a s náskokem 11,536 sekundy si dojel pro vítězství.
Max Verstappen vysvětlil svou havárii z úvodu GP Nizozemska. Přiznal, že v poslední klopené zatáčce špatně odhadl stav stále mokré trati. Z nehody vyvázl bez zranění, jeho domácí závod však skončil už v prvním kole.
George Russell dojel v Zandvoortu třetí, když v závěru odolal tlaku Lewise Hamiltona. Mercedes zároveň využil týmové režie a nechal Kimiho Antonelliho získat zpět druhé místo, o které přišel po zastávce v boxech během Virtual Safety Caru.
Lando Norris ovládl Velkou cenu Nizozemska a získal druhé vítězství v řadě. Závod ovlivnila nehoda Maxe Verstappena i souboj s Kimim Antonellim. Ital dojel druhý před Georgem Russellem a upevnil své vedení v šampionátu.
Lando Norris po třetím místě ve sprintu společně s McLarenem upravil nastavení vozu a změny se ukázaly jako správný krok. V kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska porazil George Russella o 0,102 sekundy a získal 18. pole position v kariéře.
Kimi Antonelli skončil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska třetí, ale podle svých slov mohl pomýšlet výše. Lídr šampionátu v posledním kole chyboval v první zatáčce a přišel tak o šanci bojovat s Landem Norrisem o pole position.
Liam Lawson při návratu k Red Bullu zazářil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska. Novozélanďan obsadil osmé místo a za Maxem Verstappenem zaostal jen o 0,115 sekundy. Po nepovedeném působení v roce 2025 tak ukázal výrazné zlepšení.
Lando Norris získal pole position pro Velkou cenu Nizozemska, když v kvalifikaci porazil George Russella a lídra šampionátu Kimiho Antonelliho. Pro Brita jde o druhou pole position v sezoně. McLaren navíc v Zandvoortu zůstává neporažený ve všech dosavadních jízdách.
Lewis Hamilton, Max Verstappen a další tři jezdci se po sprintu v Zandvoortu ocitli v hledáčku komisařů. Důvodem byl jejich postup před startem, který neodpovídal pokynům závodního ředitele. O jejich dalším osudu následně rozhodli sportovní komisaři.
Charles Leclerc vybojoval ve sprintu Velké ceny Nizozemska druhé místo. V závěru předjel Landa Norrise odvážným manévrem v první zatáčce. K úspěchu Ferrari pomohla také volba měkkých pneumatik, které vydržely až do cíle.
George Russell ovládl sprint Velké ceny Nizozemska v Zandvoortu. Jezdec Mercedesu startoval z pole position a vedl od startu do cíle. Druhý skončil Charles Leclerc, třetí Lando Norris. Lídr šampionátu Kimi Antonelli dojel čtvrtý.
Kimi Antonelli ovládl jediný trénink před Velkou cenou Nizozemska. Jezdec Mercedesu porazil Landa Norrise, třetí skončil George Russell a čtvrtý Lewis Hamilton. Liam Lawson zaujal při návratu do Red Bullu, zatímco Max Verstappen řešil problémy s podřazováním.