Ayrton Senna a fair play

Grand Prix Portugalska 1988, 2. kolo, cílová rovinka: V rychlosti 300 kmh/h nasazuje Alain Prost na předjetí. Vedoucí Ayrton Senna dobře ví, že Prost je rychlejší a vítězstvím by mu zkomplikoval cestu za tolik vysněným mistrovským titulem.

Alain Prost využívá větrného pytle a dostává se na brazilcovu úroveň. Senna jej nehodlá před sebe pustit a natlačuje svého týmového kolegu na centimetry od boxové zídky. V ohromné rychlosti jen těsně míjí ukazatele pro jezdce, které drží v rukou mechanici. Jeden z nich musí rychle trhnout rukou a černou tabuli zase schovat, jinak by došlo ke střetu. Kdyby oba vozy kolidovaly, mohlo to mít tragické následky.

Prost se před Sennu nakonec dostal, ale za tento nebezpečný manévr sklidil Senna velkou vlnu kritiky. Ukázal, že pro vítězství je schopen udělat cokoliv. Jinak klidný Prost neudržel nervy a po závodě Sennovi řekl, že pokud po titulu tolik touží, ať si ho nechá.

„Balestre mě okradl o titul za rok 1989. Loni (1990) jsme se s činovníky ještě před zahájením kvalifikačního tréninku dohodli, že první bude startovat z vnějšku, to znamená z výhodnější poloviny dráhy, opačně než rok přední. Ale po kvalifikaci Balestre nařídil, že se nic měnit nebude. Mě zase strčil na špatnou stranu. Byl jsem natolik zklamaný, že jsem si slíbil: Jestli první místo po startu ztratím, půjdu si pro něj v první zatáčce, Prost do ní nezahne přede mnou. Bez ohledu na výsledek. A to se stalo. Byl to důsledek politikaření a hloupých rozhodnutí.“

V tu chvíli se k němu každý obrátil zády. Všichni kroutili hlavou nad tím, jak mohl riskovat v horším případě svůj život jen proto, aby získal titul. Jackie Stewart, Sennův velký obdivovatel, neměl pro tento čin pochopení. Ayrton pod palbou kritiky vzal svůj výrok zpět a odvolal se na špatnou angličtinu, avšak bylo již pozdě.

S Prostem se dostal do křížku ještě několikrát. Například v Grand Prix Německa 1991 jej nekompromisně vytlačil mimo trať a Francouz závod nedokončil. Přísahal, že příště Sennu vytlačí z dráhy on. Díky tomu se setkal nepochopením od většiny pozorovatelů, kteří Prosta znali jako klidného a vyrovnaného jezdce.

Senna věřil v Boha a zároveň věřil, že právě talent a rychlost mu nadělil sám Bůh. Jediný smysl života pro něj bylo vítězství a titul mistra světa, proto jeho cestu za úspěchem provázeli četné kolize a havárie. Ayrton Senna nebyl žádným „svatouškem“, ale díky své povaze si získal srdce miliónů fanoušků po celém světě. Není pochyb, že patří k těm nejlepším.

„Závodění, rychlost, touha být vždy nejlepší mě provázejí celý život. Všechno ostatní šlo stranou.“

Foto: Lucky Strike B.A.R Honda, www.f1-facts.com