Opakování je matka moudrosti a tato poučná fráze platí i ve světě motorsportu. Aerodynamika současných vozů je již tak komplikovaná a citlivá na "kvalitu" vzduchu, že se neustále hledají možnosti, jak předjíždění v F1 učinit jednodušším. A na scénu tak přichází již prověřený koncept, jenž by mohl být řešením tohoto problému.
Jak se v posledních dekádách zlepšovala aerodynamická efektivita závodních monopostů Formule 1, ruku v ruce s tím přicházely stále těžší a těžší možnosti pro vzájemné předjíždění. Pronásledující vůz totiž ve zvířeném vzduchu za vpředu jedoucím soupeřem přichází o významnou část přítlaku a v zatáčkách, kde se auta dostávají do těsného kontaktu tato ztráta zatěžuje pneumatiky.
Ve snaze zmírnit účinky špinavého vzduchu za vozem se v F1 nejprve experimentovalo s předním křídlem (od sezóny 2009), kdy jezdec přímo za jízdy mohl ovládat sklon jednoho z jeho elementů. Následně se přešlo od ročníku 2011 na systém sklopného prvku zadního křídla (DRS - Drag Reduction System) a v průběhu uplynulých let se měnily jeho rozměrové parametry a máme ho na závodních vozech dodnes.
Tato "berlička" podporující předjíždění je často považována za příliš umělý způsob, jak kýženého cíle v podobě atraktivnějších soubojů na trati dosáhnout. Také v závislosti na charakteru konkrétní tratě a délky či počtu zón, ve kterých lze tento systém využívat se předjíždění podpoří někdy méně, někdy více - to pak vede k inflaci úspěšných ataků a někdy celý manévr odsune pokořeného jezdce do role statisty, kolem něhož se soupeř jen prožene se značně vyšší rychlostí.
Protože se blíží rok 2021, kdy nová sada technických pravidel nahradí ta stávající, nastává ideální možnost provést v designu vozů nějakou zásadní změnu. U motorů se toho zřejmě moc nezmění, můžeme tak doufat alespoň na plánované úpravy aerodynamiky formulí. Nově by se totiž do královny motorsportu měly vrátit monoposty s přísavným efektem známým z osmdesátých let. Závodní vozy s tímto charakterem byly pak ale zakázány z důvodu příliš velkých rychlostí v zatáčkách. Podlaha vozů tak byla zvětšena a zejména k zadní partii vozu rozšířena.
U současných vozů je větší porce přítlaku generována vrchními plochami karoserie, jejíž koncepce by se tak měla u budoucích projektů zjednodušit. Naopak pod vozem by měly být tunely vedoucí po celé délce bočnic využívající Venturiho efektu, tj. urychlení proudu vzduchu pod vozem, čímž dojde v těchto místech ke snížení tlaku a vůz je tak více tlačen (přisáván) k povrchu dráhy. Tento mechanismus produkce přítlaku bude mít tak žádoucí vliv na jeho samotnou hodnotu a zároveň se tím sníží vliv špinavého vzduchu před monopostem.
Světlo do celé problematiky vnáší také Nicholas Tombazis. "První částí tohoto cíle je zlepšit rozvířený vzduch [od] předního vozu, takže zadní auto nebude tolik trpět ztrátou výkonnosti," vysvětluje pro RaceFans aerodynamik, jenž ve své dosavadní kariéře působil v týmech Benetton, Ferrari či McLaren a od loňského roku má ve službách Mezinárodní automobilové federace (FIA) na starosti technické záležitosti kolem monopostů.
"Současná auta mohou při vzdálenosti délky dvou vozů za autem vpředu přijít téměř o polovinu přítlačné síly a toto mnohem více ztěžuje těsnou jízdu a vytváří situaci, kdy si přední pneumatiky ničíte mnohem snadněji a to ze dvou důvodů," pokračuje. "Zaprvé proto, že vozy se více smýkají a tím si ničí gumy a zadruhé protože větší turbulence a pomalu se pohybující vzduch pneumatiky a zbytek vozu neuchladí tak, jak by tomu bylo v opačném případě."
"Čeho se nyní vozu dostává je mnohem čistší proud vzduchu," vysvětluje dále. "Za normálních okolností jdeme z přibližně padesátiprocentní ztráty přítlaku pronásledujícího vozu jedoucího [vzadu] ve vzdálenosti dvou délek auta na pokles ztráty o asi pět až deset procent. Takže máme obrovské snížení ztráty přítlaku pro vzadu jedoucí vůz."
"Také máme na paměti, že když se do toho v týmech pustí vývoj - jehož výkonnost za nimi jedoucího vozu nezajímá, starají se pouze o auto vpředu - tak to může anulovat některé z těchto přínosů a naším úkolem je vytvořit pravidla, která se budou snažit tomuto zabránit, jak to jen bude možné," dodává závěrem.
Red Bull vstupuje do nové éry po nečekaném odvolání Christiana Hornera, který stál v čele týmu od jeho začátků ve Formuli 1. Jeho nástupcem se stal Laurent Mekies, který do nové role nastoupil už pouhých 24 hodin po oznámení změny a nyní ho čeká spousta úkolů.
Po několika těsných soubojích na trati mezi Piastrim a Norrisem se znovu otevírá otázka vnitrotýmové dynamiky v McLarenu. Vzhledem ke konkurenceschopnosti obou jezdců se podobná situace může v budoucnu opakovat.
Překvapivé odvolání Christiana Hornera z Red Bullu může souviset se změnami ve vlastnické struktuře mateřské společnosti. V zákulisí se spekuluje, že právě nové mocenské rozložení mezi rakouskou a thajskou stranou mohlo být rozhodující ranou pro dlouholetého šéfa týmu.
Dr. Helmut Marko zavzpomínal na více než dvacet let trvající spolupráci s Christianem Hornerem, se kterým společně vybudovali z Red Bullu špičkový tým Formule 1. Jejich odlišné přístupy se často doplňovaly a stály za klíčovými rozhodnutími, která Red Bull dovedla k vrcholu.
Christian Horner sehrál klíčovou roli při uzavření dohody s Hondou, která Red Bull vrátila na špičku F1. Právě toto partnerství odstartovalo novou éru dominance týmu.
Günther Steiner vyjádřil překvapení nad nečekaným odchodem Christiana Hornera z čela Red Bullu a označil ho za výrazný otřes pro tým. Podle něj bude těžké nahradit lídra, který byl symbolem stability.
Bývalý jezdec F1 Jolyon Palmer označil penalizaci Oscara Piastriho po Velké ceně Velké Británie za „extrémní, mírně řečeno“. Trest vyvolal mezi odborníky a fanoušky kontroverzi.
James Vowles poskytl nejnovější zprávy o své manželce Rachel Rolph a jejich novorozeném miminku. Ve veřejném prohlášení vyjádřil radost a vděčnost za zdraví celé rodiny a podělil se o první dojmy z otcovství.
Andrea Kimi Antonelli začal svou kariéru ve Formuli 1 slibně, ale nyní čelí obtížím. Mercedes věří, že mu pomůže tyto problémy překonat a vrátit se zpět na vítěznou cestu.
McLaren suverénně vede šampionát konstruktérů a Lando Norris si je vědom, jaké štěstí má s monopostem MCL39. Tento vůz mu dává potřebnou rychlost a jistotu k tomu, aby tým mohl bojovat o titul.
Christian Horner nezůstal jediný, kdo opustil Red Bull, společnost s ním opustili i dva další členové vrcholového managementu. Tým tak čelí největšímu otřesu ve vedení od svého vstupu do Formule 1.
Martin Brundle se domnívá, že problémy Red Bullu začaly po odchodu Christiana Hornera, který byl klíčovým stabilizačním prvkem týmu. Podle něj tým od té doby postrádá vedení a soudržnost, což se odráží i na trati.