Maurizio Arrivabene byl kdysi považován za ideálního šéfa pro závodní tým Ferrari a výbornou pravou ruku Sergia Marchionne. Co nakonec vedlo ke změně a jeho pádu? A jaké dědictví po sobě v Maranellu zanechává?
Jeho konec u Scuderie je logický, Maurizio nebyl tím správným mužem pro vedení rudého týmu. Jeho hodnota pro Ferrari byla nižší než hodnota Mattii Binotta, o něhož by mohli přijít, pokud by Arrivabene zůstal na své pozici - zájem o něj mezi konkurencí byl a stále je.
Scuderia včera oficiálně konec Arrivabeneho potvrdila: "Rozhodnutí bylo přijato společně s top managementem společnosti po dlouhých diskusích týkajících se Mauriziových dlouhodobých osobních zájmů a těch, které se týkají týmu. Ferrari by Mauriziovi rádo poděkovalo za jeho příspěvek k vyšší konkurenceschopnosti týmu v posledních letech a popřálo mu do budoucnosti to nejlepší. Pozici šéfa Scuderie Ferrari s okamžitou platností přebírá Mattia Binotto. Veškeré technické oblasti nyní budou i nadále spadat přímo pod Mattia."
Nešlo ale o všeobecně očekávaný krok na počátku ledna. Podnět ke změně přišel od předsedy Johna Elkanna, jenž se do popředí dostal teprve před pár měsíci. Zprávy o tom, že to inicioval Louis Camilleri nahrazující Sergia Marchionneho, jenž v červnu náhle zemřel, nejsou pravdivé. Mimochodem, pozice Camilleriho také není úplně jistá a nové vedení zkoumá jeho schopnosti.
Co ale udělal Arrivabene špatně? Postrádal schopnost vést a inspirovat. To, co on považoval za vůdcovství, bylo pro mnoho lidí kolem něj tyranizováním. A s médii měl podobný vztah - svým přímo útočným jednáním si moc přátel u Ferrari rozhodně nezískal.
Vůči podřízeným se choval jako autokrat, postrádal však inspirativní vlastnosti, kterými by se to dalo kompenzovat. Ke svým nadřízeným byl nicméně velmi úslužný. Že Arrivabene nebyl tím správným mužem pro svou pozici, si Marchionne uvědomil krátce poté, co jej přetáhl ze společnosti Philip Morris.
Proto plánoval jeho nahrazení, k čemuž došlo až nyní - dokonce o tom tehdy informoval dozorčí radu. Elkann teď sáhl pouze k tomu, co chtěl provést Marchionne, podobně jako to učinil třeba s nahrazením Kimiho Räikkönena Charlesem Leclercem, i když k tomu po smrti bývalého výkonného ředitele nebyl nikterak zavázán.
Jeden příklad z běžného života: během loňské GP Číny známý ilustrátor Giorgio Piola vyfotil volant, který si Sebastian Vettel odložil před kokpit svého Ferrari, poté zveřejnil jeho kresbu s popisem dodatečných ovládacích prvků, které se na něm nacházely. Druhý den na něj Arrivabene sršel hrozby.
Tak se choval muž, který nesnášel rozhovory před kamerou. Výjimku učinil například tehdy, když prohlásil, že Vettel by se měl přestat snažit vést tým a raději se soustředit na to, aby ospravedlnil svou pozici závodního jezdce. Možná to považoval za ukázku manažerských schopností místo toho tím ztratil respekt jednoho z největších talentů ve svém týmu.
Arrivabene tým vedl prostřednictvím kultury hrozeb a strachu. Jeho protějšek Mattia Binotto vedoucí technickou skupinu Marchionneho, k němuž měl blízko, přesvědčil, že pokud by odstranili pouto strachu, tak by z toho z talentovaných a kreativních lidí dostávali mnohem více.
Marchionneho reagoval na jeho podnět a začal některé z jeho připomínek reagovat. Scuderia přišla s několika dobrými nápady a v některých závodech překonávala Mercedes. Podle některých měl nejhorší závodní tým to nejlepší auto. Nebyl ale nejhorší kvůli lidí, ale kvůli tomu, jak byl veden. To ovlivňovalo i jejich vůdčího jezdce, jenž kupil chyby.
To je tedy ukázka toho, co se v zákulisí Ferrari odehrávalo. F1 je hra lidí a lidé jsou komplexní osobnosti, obzvlášť ti soutěživí a kreativní. Arrivabene doplatil na své zastrašování jednorozměrné myšlení. Nyní je na schopném Binottovi, jehož jmenování technickým ředitelem v roce 2016 bylo překvapením, aby ze svých lidí dostal maximum, Ferrari posunul na další úroveň a stal se prvním šéfem týmu od dob Jeana Todta, který pro Maranello získal mistrovskou trofej.
Nizozemský jezdec přijímá změny plánované pro rok 2026 s chladnou hlavou a bez emocí. Zatímco jiní vyjadřují nadšení či obavy, on si zachovává odstup a vyčkává, jak se nová pravidla projeví v praxi.
Charles Leclerc je zaskočen tím, že jeho tradičně silné kvalifikace mu v roce 2025 přestaly vycházet. I přes snahu najít příčinu zůstává důvod neúspěchu nejasný.
Andy Cowell potvrdil, že vývoj pohonné jednotky Honda pro sezonu 2026 postupuje dle plánu a testování probíhá jak v Japonsku, tak v britském Silverstonu. Zároveň označil partnerství za klíčový krok k proměně Aston Martinu v plnohodnotný tovární tým.
Liam Lawson připouští, že jezdci Formule 1 často využívají mezer v pravidlech ve svůj prospěch. Zároveň vyzývá k jejich zpřísnění, aby se zvýšila férovost na trati.
Mick Schumacher jedná s týmem Cadillac o své možné návratu do Formule 1 v sezóně 2026. Po období nejistoty a hledání nové příležitosti se zdá, že mladý závodník má reálnou šanci znovu se objevit na startovním roštu díky ambicióznímu projektu nováčka mezi týmy F1.
Odchod Jonathana Wheatleyho z Red Bullu přišel jako velké překvapení, protože ve týmu působil téměř dvě desetiletí na klíčových pozicích. Jeho rozhodnutí odchodu odráželo skryté napětí uvnitř stáje a naznačilo významné personální změny v konkurenčním prostředí formule 1.
Toto Wolff uvedl, že přátelství mezi ním a Lewisem Hamiltonem přestup do Ferrari nijak neovlivnil. Podle něj jejich vztah přesahuje hranice sportovní spolupráce a zůstává pevný i mimo týmové barvy.
Martin Brundle vyjádřil podporu Laurentovi Mekiesovi v jeho nové roli šéfa a výkonného ředitele Red Bullu. Podle něj má Mekies potřebné zkušenosti a autoritu, aby tým úspěšně vedl i v náročném období.
Fernando Alonso upozorňuje na velké výkonnostní rozdíly v poli F1, které podle něj zůstanou až do změny pravidel v roce 2026. Bez revoluce v technických předpisech podle něj nelze očekávat, že se týmy výrazněji srovnají.
Carlos Sainz výrazně ovlivnil kulturu i přístup uvnitř týmu Williams, říká sportovní ředitel Sven Smeets. Podle něj přinesl profesionalitu a technickou preciznost, která motivuje celý tým ke zrychlení vývoje.
Toto Wolff s humorem přiznal, že dodávat motory McLarenu možná nebylo jeho nejchytřejší rozhodnutí. McLaren nyní dominuje, zatímco tým Mercedesu zaostává.
Yuki Tsunoda zatím nedokázal naplnit očekávání po přesunu do Red Bullu, což vyvolává pochybnosti o jeho budoucnosti ve Formuli 1. Jeho výkonnost zaostává a tlak na japonského jezdce stále roste.