Maurizio Arrivabene byl kdysi považován za ideálního šéfa pro závodní tým Ferrari a výbornou pravou ruku Sergia Marchionne. Co nakonec vedlo ke změně a jeho pádu? A jaké dědictví po sobě v Maranellu zanechává?
Jeho konec u Scuderie je logický, Maurizio nebyl tím správným mužem pro vedení rudého týmu. Jeho hodnota pro Ferrari byla nižší než hodnota Mattii Binotta, o něhož by mohli přijít, pokud by Arrivabene zůstal na své pozici - zájem o něj mezi konkurencí byl a stále je.
Scuderia včera oficiálně konec Arrivabeneho potvrdila: "Rozhodnutí bylo přijato společně s top managementem společnosti po dlouhých diskusích týkajících se Mauriziových dlouhodobých osobních zájmů a těch, které se týkají týmu. Ferrari by Mauriziovi rádo poděkovalo za jeho příspěvek k vyšší konkurenceschopnosti týmu v posledních letech a popřálo mu do budoucnosti to nejlepší. Pozici šéfa Scuderie Ferrari s okamžitou platností přebírá Mattia Binotto. Veškeré technické oblasti nyní budou i nadále spadat přímo pod Mattia."
Nešlo ale o všeobecně očekávaný krok na počátku ledna. Podnět ke změně přišel od předsedy Johna Elkanna, jenž se do popředí dostal teprve před pár měsíci. Zprávy o tom, že to inicioval Louis Camilleri nahrazující Sergia Marchionneho, jenž v červnu náhle zemřel, nejsou pravdivé. Mimochodem, pozice Camilleriho také není úplně jistá a nové vedení zkoumá jeho schopnosti.
Co ale udělal Arrivabene špatně? Postrádal schopnost vést a inspirovat. To, co on považoval za vůdcovství, bylo pro mnoho lidí kolem něj tyranizováním. A s médii měl podobný vztah - svým přímo útočným jednáním si moc přátel u Ferrari rozhodně nezískal.
Vůči podřízeným se choval jako autokrat, postrádal však inspirativní vlastnosti, kterými by se to dalo kompenzovat. Ke svým nadřízeným byl nicméně velmi úslužný. Že Arrivabene nebyl tím správným mužem pro svou pozici, si Marchionne uvědomil krátce poté, co jej přetáhl ze společnosti Philip Morris.
Proto plánoval jeho nahrazení, k čemuž došlo až nyní - dokonce o tom tehdy informoval dozorčí radu. Elkann teď sáhl pouze k tomu, co chtěl provést Marchionne, podobně jako to učinil třeba s nahrazením Kimiho Räikkönena Charlesem Leclercem, i když k tomu po smrti bývalého výkonného ředitele nebyl nikterak zavázán.
Jeden příklad z běžného života: během loňské GP Číny známý ilustrátor Giorgio Piola vyfotil volant, který si Sebastian Vettel odložil před kokpit svého Ferrari, poté zveřejnil jeho kresbu s popisem dodatečných ovládacích prvků, které se na něm nacházely. Druhý den na něj Arrivabene sršel hrozby.
Tak se choval muž, který nesnášel rozhovory před kamerou. Výjimku učinil například tehdy, když prohlásil, že Vettel by se měl přestat snažit vést tým a raději se soustředit na to, aby ospravedlnil svou pozici závodního jezdce. Možná to považoval za ukázku manažerských schopností místo toho tím ztratil respekt jednoho z největších talentů ve svém týmu.
Arrivabene tým vedl prostřednictvím kultury hrozeb a strachu. Jeho protějšek Mattia Binotto vedoucí technickou skupinu Marchionneho, k němuž měl blízko, přesvědčil, že pokud by odstranili pouto strachu, tak by z toho z talentovaných a kreativních lidí dostávali mnohem více.
Marchionneho reagoval na jeho podnět a začal některé z jeho připomínek reagovat. Scuderia přišla s několika dobrými nápady a v některých závodech překonávala Mercedes. Podle některých měl nejhorší závodní tým to nejlepší auto. Nebyl ale nejhorší kvůli lidí, ale kvůli tomu, jak byl veden. To ovlivňovalo i jejich vůdčího jezdce, jenž kupil chyby.
To je tedy ukázka toho, co se v zákulisí Ferrari odehrávalo. F1 je hra lidí a lidé jsou komplexní osobnosti, obzvlášť ti soutěživí a kreativní. Arrivabene doplatil na své zastrašování jednorozměrné myšlení. Nyní je na schopném Binottovi, jehož jmenování technickým ředitelem v roce 2016 bylo překvapením, aby ze svých lidí dostal maximum, Ferrari posunul na další úroveň a stal se prvním šéfem týmu od dob Jeana Todta, který pro Maranello získal mistrovskou trofej.
Jedenáct týmů Formule 1 se v Barceloně poprvé představilo s výrazně přepracovanými vozy a novými pohonnými jednotkami, čímž se naplno rozběhla nová technická éra. Úvodní testy odkryly rozdílnou míru připravenosti a naznačily, že adaptace na nové předpisy nebude pro všechny jednoduchá.
Max Verstappen tlumí přehnaný optimismus kolem nového motoru Red Bullu a upozorňuje, že tým čeká ještě hodně práce.
Na poslední den prvního předsezónního testu 2026 v Barceloně se pozornost upřela na Lewis Hamiltona. Jezdec Ferrari dominoval časomíře a potvrdil, že italský tým vstupuje do sezony s ambicemi.
Aston Martin AMR26 poprvé vyjel na trať a okamžitě upoutal pozornost fanoušků i expertů. Nový monopost obsahuje několik zajímavých technických inovací, jejichž vývoj bude zajímavé sledovat.
Lewis Hamilton naznačil, že jeho start do sezony 2026 je klidnější než před rokem. Britský šampion pochválil práci týmu a průběh testů.
Aston Martin absolvoval první kilometry na barcelonské trati během předsezonních testů, přičemž návrat týmu provázely technické a organizační komplikace, které ukázaly náročnost přechodu do nové éry.
Lando Norris poprvé usedl za volant McLarenu MCL40 s číslem 1 během testování v Barceloně a označil tento okamžik za výjimečný. Svůj zážitek přitom otevřeně popsal a sdílel dojmy z první jízdy.
Během čtvrtého dne testování v Barceloně se Lewis Hamilton krátce dostal do menších problémů. Incident byl zaznamenán na video.
Testovací den stáje Red Bull v úterý poznamenal nečekaný incident. Mladý jezdec Isack Hadjar program nedokončil poté, co jeho jízda skončila havárií, která předčasně uzavřela průběh testování.
Cadillac letos vstupuje do Formule 1 a hned přitahuje pozornost nejen na trati, ale i mimo ni. Současně se mezi americkými automobilkami začíná rýsovat rivalita.
Třetí den barcelonského testu přinesl oživení, když McLaren poprvé vyjel s novým MCL40 a Lando Norris usedl do vozu s číslem jedna.
Ferrari zvládlo první den předsezonních testů v Barceloně i přes náročné podmínky způsobené deštěm a dokázalo získat cenná data bez větších problémů. Lewis Hamilton popsal své dojmy z prvních jízd.