Starty byly jedním z témat, o kterých se během prvních dvou závodů F1 hodně hovořilo. Díky novým pravidlům je to pro jezdce dnes mnohem náročnější. Především u Mercedesu se zaměřili na to, aby tuto část závodu zlepšili.
Přitom v roce 2015 byli podle informací na oficiálních stránkách týmu v této oblasti nejlepší. Problém prý tkví v tom, že ačkoliv jsou jejich průměrná čísla velmi dobrá, některé z oněch startů byly velmi špatné.
Start většina týmů měří jako vzdálenost ujetou za první čtyři sekundy od rozsvícení světel. Podle této metodiky měly Stříbrné šípy v roce 2015 průměrně nejlepší starty.
Co se Austrálie týče, měl vítěz obou letošních závodů Nico Rosberg šestý nejlepší start, v Bahrajnu byl nejlepší. Čtyři piloti, kteří odstartovali v Melbourne lépe než Nico, v Šákhíru odstartovali hůře (výjimkou je Vettel, který nestartoval vůbec), což hezky dokládá variabilitu ve startech.
Zajímavé je, že nejrychlejší start měl v Melbourne nováček Pascal Wehrlein při svém závodním debutu s druhým nejméně zkušeným týmem na roštu. Týmy se však nezaměřují pouze na co nejlepší start, ale také na jeho variabilitu a proměnlivost.
Nejtěžší je podle Mercedesu pro závodníka chvíle uprostřed startu, kdy řídí krouticí moment před tím, než dosáhnout limitu výkonu. Tým má jisté omezené možnosti mu pomoci při práci se spojkou, která má při první fázi rozjezdu zásadní roli, ale jakmile ji pustí, musí se snažit balancovat na hraně perfektního prokluzu pneumatik. Pokud to přežene jedním směrem, přijde protáčení gum. A pokud druhým, tak se propadnou. A navíc je kolem něj v tu chvíli spousta ruchu a dalších aut. Proto je to podle nich nejnáročnější.
Nová pravidla pro rok 2016 měla za cíl omezit pomoc týmu směrem k pilotovi. Proces startu je dnes co nejmanuálnější a co nejvíce pod kontrolou závodníka. Tým ho nemůže navádět rádiem a pilot musí řídit spojku manuálně pouze pomocí jedné páčky spojky. Výkon tedy více než v minulých letech závisí na umění jezdce, ale tým má stále důležitou úlohu - musí mu pochopitelně poskytnout rychlé a konzistentní auto. Pro obě strany je to tlak navíc. Není proto překvapením, že to zamíchalo startovním polem. Svůj cíl tak pravidlo splnilo.
"Pokud jsme chtěli zamíchat pořadím, start je důležitou součástí a pokud při něm někdo propadne či naopak, povede to k nečekaným výsledkům a v tomto ohledu tak budou výsledky zajímavější," uvádí Mercedes. Na bližší hodnocení však raději chtějí počkat až do poloviny sezóny.
Týmy prý pečlivě studují odchylky od normálu během startů a snaží se proces co nejvíce zdokonalit. Platí to i pro Mercedes, který se však nedomnívá, že na to existuje recept. Nebo na něj zatím ještě nikdo nepřišel a to i přes mnohé výzkumy, které se v této oblasti dělají. "A když jsme to nezvládli, asi to bude opravdu náročné. Otázkou také je, zda je to vlastně špatná věc. Z diváckého pohledu byla během prvního kola v Melbourne a Bahrajnu zábava," domnívají se u Stříbrných šípů.
Honda plánuje v létě nasadit upgrade spalovacího motoru pro Aston Martin. Šéf HRC Koji Watanabe ale varuje, že změna nepřinese okamžitý skok ve výkonu. Partnerství je podle něj dlouhodobý projekt, který se teprve rozvíjí v nové éře pravidel 2026.
FIA vyhlásila „heat hazard“ (teplotní riziko) pro GP Rakouska kvůli očekávaným teplotám až 38 °C (na trati přes 50 °C). Zavádí se pravidla pro chlazení jezdců a úprava minimální hmotnosti vozů. Opatření reaguje na evropskou vlnu veder i extrémní GP Kataru 2023.
Aston Martin věří, že si po roce 2026 udrží Fernanda Alonsa, přestože má tým slabý start sezony. Španěl bojuje s nevýkonným vozem, což vyvolalo spekulace o odchodu či návratu do Alpine. Vedení ale uklidňuje situaci a Alonsa považuje za klíčovou součást projektu.
Ferrari nasadí v Rakousku první letošní motorový upgrade v rámci systému ADUO. Ten má vyrovnávat výkonnost motorů ve F1. Technický ředitel Enrico Gualtieri ale říká, že nejde o zásadní změnu a jeden upgrade sám o sobě pořadí sil nezmění. Vývoj pokračuje postupně.
Mercedes přiveze na GP Rakouska vylepšený monopost W17. Nové díly mají zvýšit výkon i spolehlivost po sérii technických problémů, které tým stály cenné body. Toto Wolff přiznal, že konkurence dotahuje náskok Mercedesu, ale věří, že s novinkami může tým ve Spielbergu bojovat o vítězství.
Budoucnost Maxe Verstappena u Red Bullu zůstává nejistá, i když má smlouvu do roku 2028. Kvůli výkonnostním klauzulím tým usiluje o jistotu jeho dalšího působení. Během GP Rakouska budou pokračovat jednání o jejich možném odkupu, který by zabránil jeho předčasnému odchodu a posílil stabilitu týmu.
Formule 1 může během Velké ceny Rakouska aktivovat tzv. heat hazard protokol, protože se očekávají teploty vzduchu až ve vysokých 30 °C a teplota trati může přesáhnout 50 °C. Cílem je snížit riziko přehřátí a vyčerpání.
Lewis Hamilton ovládl Velkou cenu Španělska s Ferrari po nasazení výrazného upgradu monopostu SF-26 a stáhl ztrátu na vedoucího Kimiho Antonelliho na 41 bodů. Bývalý jezdec F1 Jolyon Palmer věří, že britský pilot může při současné formě reálně bojovat o titul, pokud Ferrari udrží výkonnost.
McLaren po neúspěšném debutu nového předního křídla v Kanadě provedl několik úprav a ve Španělsku slavil úspěch. Lando Norris dojel třetí, Oscar Piastri pátý. Andrea Stella potvrdil, že tým lépe pochopil fungování nového dílu a první fázi vývoje vozu považuje za dokončenou.
Damon Hill upozornil, že některé týmy ve Formuli 1 mohou v rámci nového systému ADUO takticky pracovat s výkonem svých motorů. Tento systém má od roku 2026 pomáhat vyrovnávat rozdíly mezi výrobci pohonných jednotek. Podle Hilla ale existují podezření, že některé týmy záměrně neukazují plný výkon, aby získaly výhodnější podmínky pro budoucí vývoj.
FIA schválila změny pravidel F1 motorů pro sezony 2027 a 2028. Reaguje tak na problémy nové hybridní éry od roku 2026, kde byl problém s hospodařením s energií. Zvýší se podíl spalovacího motoru a pokračují debaty o budoucích V8 motorech na udržitelná paliva.
Aston Martin v sezoně 2026 dál odmítá nasazovat drobné úpravy vozu AMR26 a pod vedením Adriana Neweyho čeká na velký balík vylepšení. Navzdory slabým výsledkům tým věří své strategii, přičemž problémy se netýkají jen aerodynamiky, ale celého fungování monopostu.