Timo Glock vysvětluje, proč musel čekat na své druhé vítězství v DTM dlouhé dva roky. Podle Němce šlo o proces, během kterého musel uzpůsobit svůj jezdecký styl z F1 vozům DTM.
Timo Glock pronikl do F1 v roce 2004, kdy jako třetí jezdec týmu Jordan v Kanadě zaskakoval za Giorgia Pantana - vstup do F1 to byl povedený, když hned vyjel body za 7. místo. Poté odjel ještě další tři závody v této sezoně. Natrvalo se do F1 dostal ale až v roce 2008 s týmem Toyoty. Zde působil až do jejího odchodu z F1 na konci sezony 2009. Poté jezdil v letech 2010 až 2012 v týmu Marussia.
Přestup do DTM ke značce BMW přišel před sezonou 2013. Svoji první sezonu v prestižní německé sérii zakončil vítězstvím na Hockenheimringu při posledním závodu roku. Od té doby se dostal už ale na podium jenom jednou. Až přišel závod na Oscherslebenu 2015, kde opět vyhrál (předtím vůbec poprvé stanul na pole-position).
"Během svého působení v F1 jsem šampionát sledoval a nemohl jsem pochopit, proč jsou mladíci, kteří do DTM přicházejí z F3, ihned schopni bojovat na špici. Přitom když příjdou do DTM lidé z F1, tak mají problémy," odpověděl Němec na otázku Autosportu, proč mu tak dlouho trvalo, než navázal na své premiérové vítězství.
"Seděl jsem před televizí a říkal si: 'To přece nemůže být tak těžké. Co je tak těžké na těchto cestovních vozech?' Poté jsem odjel svůj první test ve Valencii a hned jsem zpozoroval, že jde o něco úplně, úplně jiného. Je těžké se do toho dostat. Svůj jízdní styl z F1 musíte absolutně změnit a přizpůsobit se DTM."
"Nemluvíme zde o sekundách, které musíte najít, ale o posledních třech desetinách. To je opravdu těžká práce." Svoji roli hraje váha - vozy DTM váží dvakrát tolik co monoposty F1. Minimální váha je v DTM stanovena na 1 120 kg. "Díky vyšší váze se cítite opravdu špatně, nebo hůř než v F1. Je to problémem."
"Řeknete si: 'OK, při nájezdu do zatáčky zabrzdím o 2 metry později. Ale na výjezdu ze zatáčky za to budete pykat. Nic tím nezískáte. Mluvíme zde o 1, 2 metrech nebo 10 barech brzdného tlaku. Je to tak těžké zvládnout."
"Když skoro celý svůj život sedíte v monopostu F1 a přijíždíte do zatáčky v rychlosti 320 km/h, tak musíte začít brzdit 100 metrů předem. V autě DTM jedete zhruba 250, 260 nebo 270 km/h a musíte brzdit zhruba 110 až 120 metrů před zatáčkou. Prostě Vám to nejde do hlavy. Blížíte se do zatáčky a říkáte si: 'To není možné, že už tak brzy musím brzdit.' To Vám opravdu ztěžuje život."
Guenther Steiner se po Velké ceně Mexika opět dostal do centra pozornosti, když vyzdvihl skvělý výkon Olivera Bearmana.
Italská média naznačují, že George Russell by se mohl objevit na radaru Ferrari, pokud by se v týmu uvolnilo místo po Hamiltonovi nebo Leclercovi. I když je v Mercedesu spokojený, jeho schopnosti z něj činí lákavou možnost pro budoucnost Maranella.
Liam Lawson zažil v úvodu Velké ceny Mexika okamžik, který vyděsil celý paddock. Krátce po startu se ocitl v nečekané a znepokojivé situaci, jež znovu připomněla, jak křehká může být bezpečnost ve Formuli 1.
Bývalý jezdec F1 Christijan Albers zpochybnil, že Lando Norris a Oscar Piastri patří mezi největší talenty současného motorsportu.
Lewis Hamilton se otevřeně podělil o své dojmy z nové kapitoly své kariéry a popsal ji jako mimořádně silný moment.
Po působivém výkonu Olivera Bearmana v Mexiku Martin Brundle vyzdvihl jeho talent a rychlý rozvoj. Podle něj patří mladý Brit mezi jezdce, kteří by mohli zaujmout, pokud se objeví nové šance ve špičkových týmech.
George Russell po podpsisu nové smlouvy s Mercedesem prozradil detaily i ohledně jeho manažeerského týmu.
Valtteri Bottas absolvoval 112 kol na okruhu Autódromo Hermanos Rodríguez při testovacím programu s týmem Mercedes. Pro finského závodníka šlo o důležitou příležitost znovu usednout do monopostu Formule 1 před novou sezonou s Cadillacem.
Mexická národní sportovní autorita OMDAI poskytla komentář k události z minulého závodního víkendu, kdy Liam Lawson zažil nebezpečný moment na trati.
Felipe Massa zahájil u londýnského Nejvyššího soudu spor o 82 milionů dolarů kvůli aféře „Crashgate“ z roku 2008.
Lewis Hamilton byl po Velké ceně Mexika zklamaný z desetisekundové penalizace za souboj s Maxem Verstappenem. Podle něj bylo rozhodnutí komisařů zbytečně přísné.
Martin Brundle naznačuje, že start Mexické Grand Prix měl mnohem dramatičtější podtext, než se zdálo. Podle něj si Max Verstappen zasloužil přísný trest, který by jasně vymezil hranice chování na trati, a poukázal tak na nedostatečné rozhodnutí rozhodčích.