Po nehodě Fernanda Alonsa při testech v Barceloně se objevila celá řada spekulací a někteří McLaren obviňují z mlžení a nezodpovězených otázek. Co o celém incidentu víme a co naopak ne?
Některá média psala o tom, že Španěl před nehodou dostal zásah elektrickým proudem, proto upadl do bezvědomí, jiným se zdálo podivné zranění při "malé" nehodě, kdy vůz nebyl vážně poškozen. Pojďme si projít fakta a posvítit si na některé teorie, jež se objevují.
Těsně před nehodouZ analýzy GPS dat a časů vyplývá, že Alonso chtěl po svém nejrychlejším kole svůj čas ještě vylepšit: do první zatáčky brzdil později a projel ji více ze široka. Dostal se více na vnější stranu druhé zatáčky a rychlejší závodní stopou najížděl do osudné zatáčky č. 3, o 5 - 7 km/h než v předchozím kole, což je dost.
Jel širší stopu a podle McLarenu se dostal kolem na umělou trávu. Kontrolu nad vozem ztratil v rychlosti kolem 215 km/h. Přispěl k tomu také silný náraz větru, na který si stěžovali v tomto místě po výjezdu na kopec také ostatní piloti.
Fernando se snažil před nárazem do zdi prudce zabrzdit - na pedál zatlačil silou odpovídající přibližně 75 kg, přitom také několikrát podřadil. Podle inženýrů z konkurenčních týmů, které mají k dispozici GPS data, brzdil skoro stejně tvrdě, jak se brzdí do vlásenky s č. 4. Jeden z nich pro BBC uvedl: "Nice z toho, co pozoruji v GPS datech, mě nevede k myšlence, že došlo k něčemu jinému, než že jel příliš rychle a ztratil kontrolu nad vozem."
To vylučuje některé teorie: že byl před nehodou v bezvědomí nebo že dostal nějaký záchvat či zásah elektrickým proudem z ERS systému. Při zásahu elektřinou navíc v těle stoupne na 48 hodin hladina jistého enzymu - tu však lékaři při následném vyšetření nezaznamenali, proto tuto teorii můžeme zcela vyloučit. Pohádky o údajném bojkotu Velké ceny Austrálie ze strany týmů kvůli nebezpečnosti ERS raději ani nebudu komentovat.
Tým po prohlídce vozu a prošetření uvedl, že nezaznamenal žádnou poruchu zavěšení či aerodynamiky - až do poslední chvíle vše fungovalo, jak mělo a při průjezdu zatáčky nedošlo k poklesu přítlaku.
Fernando Alonso s McLarenem MP4-30 v Barceloně (foto: Honda Racing F1)
Malý náraz s nepřiměřenými následky?Při nehodě došlo ke dvěma nárazům do zdi: první v rychlosti 135 km/h a s přetížením 31 G (čidlo v uchu zaznamenalo 16 G) a druhý jemnější po dalším zpomalení kolem 105 km/h, kdy čidlo ve sluchátku zaznamenalo přetížení 8 G.
Po něm byl Alonso chvíli v bezvědomí, než se k němu dostali záchranáři. Podle Dennise se jednalo o sekundy. Šéf McLarenu na tiskové konferenci udělal chybu, když řekl, že jeho pilot nebyl otřesený, čímž vyvolal spekulace novinářů, kteří se jej v poměrně vypjaté atmosféře snažili přitlačit ke zdi. O otřes se jedná vždy, pokud je člověk po nehodě v bezvědomí. Když Alonso nabyl vědomí, nevěděl ani to, že je jezdcem Formule 1 nebo proč sedí ve voze.
Sanitkou byl převezen do lékařského centra, kde mu byla podána sedativa, ihned poté zamířil vrtulníkem do nemocnice v Barceloně. Vyšetření neprokázala žádný úraz elektrickým proudem, epilepsii ani jiný záchvat - žádnou zdravotní anomálii, která by vysvětlovala ztrátu kontroly nad vozem.
Někteří se nad tím podivují vzhledem k nízké rychlosti při nehodě a nízkému poškození vozu. Vždyť někteří přežili podstatně horší havárie s mnohem nižšími následky. Je však důležité si uvědomit, že energii nárazu nepohltila žádná svodidla, karosérie či nějaká struktura vozu. Kvůli podélnému nárazu, nikoliv pod úhlem, se přes pevné zavěšení trojúhelníkové konstrukce vše přeneslo hned do kokpitu.
Co na to lékař?Bývalý lékař F1, Gary Hartstein, vyvrací zažitý omyl: mezi silou působící na hlavu a závažností otřesu existuje pouze velmi "bídná" korelace. "Každý doktor viděl pacienty s prudkými nárazy, kteří ale byli jen lehce otřeseni, zatímco jiní pacienti, kteří jen lehce ťukli hlavou, byli totálně mimo." Podle něj spolu moc nekoreluje ani závažnost otřesu s délkou potřebnou k překonání symptomů.
Alonso pak zůstal v nemocnici, což je dle doktorů horní hranice toho, co se očekává po otřesu, pak se vrátil do rodného domu k rodičům do Ovieda na severu Španělska. Čtvrtý den zveřejnil video, kde oznámil, že je v pořádku a těší se na to, až bude brzy zpět ve voze. V úterý McLaren ale oznámil, že v Austrálii na doporučení lékařů z obav o "syndrom druhého nárazu" startovat nebude.
Podle zmíněného Hartsteina jde o velké vítězství Formule 1. Toto rozhodnutí považuje za správné a za "doklad Alonsovy inteligence, vyspělosti a porozumění širších souvislostí. Ví o otřesech. Bere to vážně. Tohle řešíme už hodně dlouho. Zatím mi to tedy nepřijde podivné. Z pohledu času je vynechání Austrálie na horním limitu všeho, je to však v souladu s třídenním pobytem v nemocnici. Proto to dává smysl, když ve voze bude chybět o něco déle."
Než Alonso opět usedne za volantMcLaren ve svém úterním prohlášení uvedl, že Alonso by měl závodit už v Malajsii. K tomu však budou potřebovat svolení lékařského týmu FIA, kteří u něj ještě v Sepangu provedou testy. Před tím ještě projde plným neurologickým vyhodnocením (ImPACT testem), které určí, do jaké míry se z otřesu zotavil - pouze tehdy bude možné říci, že je na závodění připravený.
Fernando Alonso v Austrálii nenastoupí, v Malajsii by ale už závodit měl (foto: McLaren)
Mnozí se s výkladem McLarenu nespokojují a za nehodou vidí zdravotní problémy. Hypoglykemii ale Hartstein vylučuje - pokud se s ní nikdy dříve nesetkal, proč by se měla objevit v Alonsově druhém letmém kole? Totéž se týká epilepsie: "Mohl by přijít o vidění, mohl by ale používat své končetiny. To je trochu ujeté, těžko představitelné."
Jako poslední podle bývalého doktora zůstává arytmie - nepravidelný rytmus srdce, na který existují testy, a hypersenzitivita karotického sinu. Při ní dochází k extrémnímu poklesu srdečního rytmu, a tedy i krevního tlaku, což může vést k omdlení. Podle něj jde o "překvapivě běžnou" záležitost, kterou nevylučuje u někoho, kdo prožívá vysoká přetížení v zatáčkách a má na sobě HANS - ochrana hlavy a krku, která se v F1 používá společně s přilbou. Proti tomu ale svědčí fakt, že Alonso naplno brzdil.
Zatím nic podezřeléhoVynechání závodu v Austrálii je vzhledem k dostupným faktům logickým krokem. Pokud by Alonso nenastoupil ani v Malajsii, bylo by to podezřelé a tým by musel přijít s dalším vysvětlením.
"Pokud Fernando v Malajsii nepojede, pak si jsem jistý tím, že do té doby budeme mít více informací - protože by šlo o zcela novou věc... momentálně je ale otřes nejpravděpodobnější a vysvětluje všechno, co v této chvíli víme," dodává Hartstein.
Kimi Antonelli získal v Austinu pole position a může už v neděli slavit titul mistra světa Formule 1. K tomu potřebuje vyhrát Velkou cenu USA a George Russell nesmí skončit lépe než devátý. Max Verstappen odstartuje druhý, Isack Hadjar třetí.
Lewis Hamilton ovládl závěrečný trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari první místo ve všech třech přípravných jízdách. Druhý skončil Max Verstappen před Charlesem Leclercem. Isack Hadjar se navíc dostal do hledáčku sportovních komisařů kvůli incidentu s Alexem Albonem.
Kimi Antonelli upozornil na příčiny častého porušování traťových limitů v Austinu. Podle jezdce Mercedesu problém zhoršují široké asfaltové plochy, přilnavé výjezdy i náročný profil okruhu.
Charles Leclerc ovládl oba páteční tréninky na Velkou cenu USA. Ve druhém ho od Kimiho Antonelliho dělilo pouhých 0,042 sekundy, třetí skončil Max Verstappen. George Russell se po incidentu s Leclercem vyhnul penalizaci, týmy však řešily výrazné opotřebení pneumatik.
Charles Leclerc ovládl první trénink na Velkou cenu USA a zajistil Ferrari slibný vstup do závodního víkendu. Max Verstappen zaostal o pouhých 84 tisícin sekundy, třetí skončil Lando Norris. Kimi Antonelli obsadil páté místo.
Max Verstappen se po náročném začátku sezony vrátil do boje o vítězství a podle Jolyona Palmera budí u soupeřů respekt. Red Bull prošel výrazným výkonnostním obratem a před závěrečnými šesti závody může ještě zamíchat pořadím šampionátu.
Velká cena USA nabídne kromě soubojů na trati také přehlídku speciálních designů. Pět týmů Formule 1, konkrétně Haas, Cadillac, Mercedes, Aston Martin a Ferrari, připravilo pro závod v Austinu upravené lakování svých monopostů.
Prezident FIA Mohammed Ben Sulayem očekává, že se během několika měsíců podaří dohodnout základní podobu pravidel pro návrat osmiválcových motorů. Přestože se hovoří o roce 2030, definitivní termín zatím potvrzen nebyl. Klíčové bude také snížení nákladů.
McLaren přiveze na Velkou cenu USA menší vylepšení monopostu MCL40. Zaměří se především na brzdy a úpravy podlahy. Technický ředitel Rob Marshall věří, že Austinu bude vůz vyhovovat více a tým se po slabších výsledcích znovu přiblíží špičce.
Navzdory napjaté situaci na Blízkém východě pokračují přípravy na Velkou cenu Kataru podle plánu. FIA zatím počítá se závodem 29. listopadu, v případě zhoršení bezpečnostních podmínek by však mohla přijít na řadu náhradní varianta v podobě italské Imoly.
Lance Stroll věří, že Aston Martin dokáže před sezonou 2027 výrazně zlepšit svůj monopost. Největší obavy má ale z pohonné jednotky Honda, jejíž vývoj zatím zaostává za očekáváním. Ani letošní modernizace nepřinesly výrazný pokrok.
Mercedes představí při Velké ceně USA speciální zbarvení monopostů. Tradiční stříbrné plochy nahradí modrá barva v rámci spolupráce s programem MANUFAKTUR. Stáj z Brackley přitom upravila vzhled svých vozů už před dvěma závodními víkendy, tehdy na počest partnera Petronas.