Po nehodě Fernanda Alonsa při testech v Barceloně se objevila celá řada spekulací a někteří McLaren obviňují z mlžení a nezodpovězených otázek. Co o celém incidentu víme a co naopak ne?
Některá média psala o tom, že Španěl před nehodou dostal zásah elektrickým proudem, proto upadl do bezvědomí, jiným se zdálo podivné zranění při "malé" nehodě, kdy vůz nebyl vážně poškozen. Pojďme si projít fakta a posvítit si na některé teorie, jež se objevují.
Těsně před nehodouZ analýzy GPS dat a časů vyplývá, že Alonso chtěl po svém nejrychlejším kole svůj čas ještě vylepšit: do první zatáčky brzdil později a projel ji více ze široka. Dostal se více na vnější stranu druhé zatáčky a rychlejší závodní stopou najížděl do osudné zatáčky č. 3, o 5 - 7 km/h než v předchozím kole, což je dost.
Jel širší stopu a podle McLarenu se dostal kolem na umělou trávu. Kontrolu nad vozem ztratil v rychlosti kolem 215 km/h. Přispěl k tomu také silný náraz větru, na který si stěžovali v tomto místě po výjezdu na kopec také ostatní piloti.
Fernando se snažil před nárazem do zdi prudce zabrzdit - na pedál zatlačil silou odpovídající přibližně 75 kg, přitom také několikrát podřadil. Podle inženýrů z konkurenčních týmů, které mají k dispozici GPS data, brzdil skoro stejně tvrdě, jak se brzdí do vlásenky s č. 4. Jeden z nich pro BBC uvedl: "Nice z toho, co pozoruji v GPS datech, mě nevede k myšlence, že došlo k něčemu jinému, než že jel příliš rychle a ztratil kontrolu nad vozem."
To vylučuje některé teorie: že byl před nehodou v bezvědomí nebo že dostal nějaký záchvat či zásah elektrickým proudem z ERS systému. Při zásahu elektřinou navíc v těle stoupne na 48 hodin hladina jistého enzymu - tu však lékaři při následném vyšetření nezaznamenali, proto tuto teorii můžeme zcela vyloučit. Pohádky o údajném bojkotu Velké ceny Austrálie ze strany týmů kvůli nebezpečnosti ERS raději ani nebudu komentovat.
Tým po prohlídce vozu a prošetření uvedl, že nezaznamenal žádnou poruchu zavěšení či aerodynamiky - až do poslední chvíle vše fungovalo, jak mělo a při průjezdu zatáčky nedošlo k poklesu přítlaku.
Fernando Alonso s McLarenem MP4-30 v Barceloně (foto: Honda Racing F1)
Malý náraz s nepřiměřenými následky?Při nehodě došlo ke dvěma nárazům do zdi: první v rychlosti 135 km/h a s přetížením 31 G (čidlo v uchu zaznamenalo 16 G) a druhý jemnější po dalším zpomalení kolem 105 km/h, kdy čidlo ve sluchátku zaznamenalo přetížení 8 G.
Po něm byl Alonso chvíli v bezvědomí, než se k němu dostali záchranáři. Podle Dennise se jednalo o sekundy. Šéf McLarenu na tiskové konferenci udělal chybu, když řekl, že jeho pilot nebyl otřesený, čímž vyvolal spekulace novinářů, kteří se jej v poměrně vypjaté atmosféře snažili přitlačit ke zdi. O otřes se jedná vždy, pokud je člověk po nehodě v bezvědomí. Když Alonso nabyl vědomí, nevěděl ani to, že je jezdcem Formule 1 nebo proč sedí ve voze.
Sanitkou byl převezen do lékařského centra, kde mu byla podána sedativa, ihned poté zamířil vrtulníkem do nemocnice v Barceloně. Vyšetření neprokázala žádný úraz elektrickým proudem, epilepsii ani jiný záchvat - žádnou zdravotní anomálii, která by vysvětlovala ztrátu kontroly nad vozem.
Někteří se nad tím podivují vzhledem k nízké rychlosti při nehodě a nízkému poškození vozu. Vždyť někteří přežili podstatně horší havárie s mnohem nižšími následky. Je však důležité si uvědomit, že energii nárazu nepohltila žádná svodidla, karosérie či nějaká struktura vozu. Kvůli podélnému nárazu, nikoliv pod úhlem, se přes pevné zavěšení trojúhelníkové konstrukce vše přeneslo hned do kokpitu.
Co na to lékař?Bývalý lékař F1, Gary Hartstein, vyvrací zažitý omyl: mezi silou působící na hlavu a závažností otřesu existuje pouze velmi "bídná" korelace. "Každý doktor viděl pacienty s prudkými nárazy, kteří ale byli jen lehce otřeseni, zatímco jiní pacienti, kteří jen lehce ťukli hlavou, byli totálně mimo." Podle něj spolu moc nekoreluje ani závažnost otřesu s délkou potřebnou k překonání symptomů.
Alonso pak zůstal v nemocnici, což je dle doktorů horní hranice toho, co se očekává po otřesu, pak se vrátil do rodného domu k rodičům do Ovieda na severu Španělska. Čtvrtý den zveřejnil video, kde oznámil, že je v pořádku a těší se na to, až bude brzy zpět ve voze. V úterý McLaren ale oznámil, že v Austrálii na doporučení lékařů z obav o "syndrom druhého nárazu" startovat nebude.
Podle zmíněného Hartsteina jde o velké vítězství Formule 1. Toto rozhodnutí považuje za správné a za "doklad Alonsovy inteligence, vyspělosti a porozumění širších souvislostí. Ví o otřesech. Bere to vážně. Tohle řešíme už hodně dlouho. Zatím mi to tedy nepřijde podivné. Z pohledu času je vynechání Austrálie na horním limitu všeho, je to však v souladu s třídenním pobytem v nemocnici. Proto to dává smysl, když ve voze bude chybět o něco déle."
Než Alonso opět usedne za volantMcLaren ve svém úterním prohlášení uvedl, že Alonso by měl závodit už v Malajsii. K tomu však budou potřebovat svolení lékařského týmu FIA, kteří u něj ještě v Sepangu provedou testy. Před tím ještě projde plným neurologickým vyhodnocením (ImPACT testem), které určí, do jaké míry se z otřesu zotavil - pouze tehdy bude možné říci, že je na závodění připravený.
Fernando Alonso v Austrálii nenastoupí, v Malajsii by ale už závodit měl (foto: McLaren)
Mnozí se s výkladem McLarenu nespokojují a za nehodou vidí zdravotní problémy. Hypoglykemii ale Hartstein vylučuje - pokud se s ní nikdy dříve nesetkal, proč by se měla objevit v Alonsově druhém letmém kole? Totéž se týká epilepsie: "Mohl by přijít o vidění, mohl by ale používat své končetiny. To je trochu ujeté, těžko představitelné."
Jako poslední podle bývalého doktora zůstává arytmie - nepravidelný rytmus srdce, na který existují testy, a hypersenzitivita karotického sinu. Při ní dochází k extrémnímu poklesu srdečního rytmu, a tedy i krevního tlaku, což může vést k omdlení. Podle něj jde o "překvapivě běžnou" záležitost, kterou nevylučuje u někoho, kdo prožívá vysoká přetížení v zatáčkách a má na sobě HANS - ochrana hlavy a krku, která se v F1 používá společně s přilbou. Proti tomu ale svědčí fakt, že Alonso naplno brzdil.
Zatím nic podezřeléhoVynechání závodu v Austrálii je vzhledem k dostupným faktům logickým krokem. Pokud by Alonso nenastoupil ani v Malajsii, bylo by to podezřelé a tým by musel přijít s dalším vysvětlením.
"Pokud Fernando v Malajsii nepojede, pak si jsem jistý tím, že do té doby budeme mít více informací - protože by šlo o zcela novou věc... momentálně je ale otřes nejpravděpodobnější a vysvětluje všechno, co v této chvíli víme," dodává Hartstein.
Budoucnost Maxe Verstappena je v posledních dnech častým tématem debat, a to nejen kvůli jeho kritice současných pravidel, ale i aktivitám mimo Formuli 1. K možným scénářům jeho další kariéry se vyjádřil také Jenson Button, který nabídl svůj pohled na situaci.
Honda během jarní přestávky Formule 1 pracovala společně s Aston Martin F1 Team na dalším vývoji pohonné jednotky. Hlavním cílem bylo zlepšit výkon a připravit se co nejlépe na pokračování sezóny.
Lando Norris si připsal další významné ocenění, které podtrhuje jeho mimořádnou sezónu na vrcholu motorsportu. Cena Laureus v kategorii Objev roku 2025 potvrzuje jeho rychlý vzestup mezi největší hvězdy Formule 1 a navazuje na jeho nedávné úspěchy na trati.
Kimi Antonelli z týmu Mercedes přiznal, že dříve používaný motorový trik, který následně zakázala FIA, nebyl zcela bezpečný.
FIA, vedení šampionátu Formule 1, týmy i výrobci pohonných jednotek se jednomyslně dohodli na úpravách pravidel pro sezonu 2026. Schválené změny vstoupí v platnost už při Velké ceně Miami.
Guenther Steiner se vyjádřil k vývoji pravidel pro sezonu 2026 a naznačil, že některé skupiny jezdců se s novou situací vyrovnávají odlišným tempem. Podle něj je v této fázi patrné, že adaptace na nový technický koncept probíhá u části startovního pole rychleji než u jiných.
Šéf McLarenu Andrea Stella uvedl, že pondělní jednání o pravidlech pro rok 2026 se bude věnovat několika klíčovým oblastem dalšího vývoje Formule 1. Diskuse má otevřít prostor pro možné úpravy sportovních předpisů v následujících sezonách.
Max Verstappen a Lucas Auer čelili v kvalifikaci na druhý závod na Nürburgringu zásadní komplikaci poté, co jejich vůz Mercedes-AMG GT3 utrpěl poškození přední části během úvodního Verstappenova stintu. Incident výrazně narušil průběh kvalifikace a posádku připravil o lepší výchozí pozici do závodu.
Oscar Piastri apeluje na to, aby nové vozy pro sezonu 2026 byly pro jezdce stabilnější, čitelnější a lépe předvídatelné v závodním provozu. O finální podobě technických pravidel nadále jednají týmy, FIA a FOM.
Jean Todt odhalil, že Ayrton Senna měl v roce 1994 vážný zájem o přestup k Ferrari. Kvůli smluvním komplikacím však k dohodě nedošlo a Senna nakonec zamířil do Williamsu.
Max Verstappen reagoval na tragickou událost na Nürburgring, kde během soboty zemřel Juha Miettinen. Na sociálních sítích vyjádřil upřímnou soustrast a uctil jeho památku.
Max Verstappen pokračuje v přípravě na účast v legendárním 24hodinovém závodě Nürburgring. V rámci dalšího kroku ho o víkendu čeká kvalifikační závod na náročné Nordschleife.