Je to nevýrazná šedá budova, za dvěma pin kódem zastřeženými dveřmi leží největší tajemství týmu Mercedes Grand Prix.
Simulátor se stal jednou z nejvíce důležitých pomůcek pro přípravu na závod v F1. Ten u Mercedesu je tak přísně střežen, že když tým pozval skupinu novinářů, aby sledovali, jak na něm Nico Rosberg trénuje, tak je ani nenechal vejít do místnosti, kde je simulátor umístěn.
Místo toho se mohli dívat jen z kontrolní vedlejší místnosti, kde sedělo osm inženýrů a přes počítače podrobně studovali data ze simulátoru. V tom samém času se na zdi v přední části místnosti promítal obraz práce Nica Rosberga na osm velkých televizí. Je zde možné sledovat, co Nico vidí a časy a data z jednotlivých kol.
Samozřejmě je simulátor, který je v podstatě jakousi hyper pokročilou počítačovou hrou, integrován do hydraulicky ovládaného monokoku F1. Nikdy však pravděpodobně nenahradí pocit z jízdy v opravdovém voze, protože například simulovat extrémní přetížení, které na jezdec na dráze působí je takřka nemožné (jedná se o hodnoty blížící se 6G při brždění a 5G v rychlých zatáčkách). Nicméně pro jezdce je to dostatečně realitstické na to, aby v něm pracovali ve svých overalech a dokonce i helmách.
Proč helma? "Kvůli nebezpečí, ze stejného důvodu jsem i připoután," říká Nico Rosberg. Simulátor se prostě snaží pokud možno co nejvíce napodobit reálné prostředí. Šasi je postaveno na hydraulických nohách, které mají na úkol simulovat pohyby vozu na trati. Nedokáží přesně napodobit dlouhotrvající akceleraci, ale umožňují simulovat počáteční sílu. A proto má Rosberg respekt z chování simulátoru v případě nehody.
Pravidlem číslo jedna v případě nehody pro jezdce je, dát ruce z volantu, aby nedošlo k jejich zranění. Nico zavzpomínal také na to, když poprvé testoval na simulátoru. "Tým mi řekl: 'Neboj se, volant můžeš držet pořád, nic to neudělá'. Pamatuji si však historku [Miky] Häkkinena, který si málem na simulátoru zlomil palec, jak to škublo. A tak jsem ho držel, ale jen velmi lehce, když to škublo. Teď už ho většinou pouštím."
Nico testuje nový monopost v Barceloně - reálně (foto: Mercedes AMG F1 Team)
To jen ukazuje, jak velký je rozdíl mezi simulátorem a dalšími masově prodávanými hrami na trhu. "Ah, hodně velký, je to hodně, hodně daleko. Díky veškeré té zpětné vazbě se to hodně přibližuje reálné jízdě se závodním autem. Dokáže to nasimulovat nedotáčivost, přetáčivost a další vizuální změny, všechno."
S využíváním simulátorů v F1 začal před dekádou McLaren, který zjistil, že je v nevýhodě oproti Ferrari, které má svoji vlastní testovací trať, na které mohli testovat auto, kdykoliv chtěli. McLaren tak investoval do počítačů, aby místo toho mohl testovat virtuálně. Myšlenkou bylo vytvořit F1 ekvivalent tomu, co používají k tréninku letci. O několik let technologie extrémně pokročila a je nezbytnou součástí přípravy každého týmu.
Na Ferrari pak tvrdě dopadl zákaz testů, který byl před několika lety dohodnut a tým se neustále snaží sžít se se simulacemi. Simulátor Mercedesu není úplně na takové úrovni jako ten u McLarenu, což nedávno potvrdil i Lewis Hamilton. Nicméně je dostatečně dobrý na to, aby Rosberg, který má také z let 2006-2009 zkušenoti se simulátorem Williamsu, dokázal podat "velmi realistický" a "přesný" pohled.
Situace už došla tak daleko, že jsou to právě simulátory, které jezdcům dávají první možnost vyzkoušet si, jak se auto bude chovat v nové situaci. Když pak přijedou na novou trať, tak ví, jak se na ní auto bude chovat nebo znají chování nového auta již před prvním výjezdem. Nico Rosberg tak měl například možnost zkusit si auto pro sezonu 2013 ještě před prvním testech v Jerezu a po testu srovnávat s realitou.
Jak přesný tedy simulátor byl? "Byla tam rozhodně dobrá korelace a to je vždycky neuvěřitelné," říká Nico s úsměvem. "Víte, nahráli tam nějaké nové zavěšení [respektive data o novém zavěšení], nová čísla a vše jsem to hned cítil." Nico tak před prvním závodem sezony bude velmi přecizně svůj vůz znát, ale bude také vědět, jak pracovat s jeho klíčovými funkcemi - například kdy používat KERS pro optimální čas na kolo.
"Pro mě osobně je to velmi užitečné. Je zde hodně těch strategických věcí, které si musím zapamatovat, jako například KERS. Musím ho využít ve specifickém místě, když si to nacvičím, tak se to stane instinktivní a já na to nemusím myslet a mám tak čas na další věci. A to hned od prvního melbournského kola. Pomůže mi to rychleji si zvyknout. Na nových tratích je to také velmi užitečné pro zapamatování."
Takto například vypadá simulátor Ferrari (foto: Scuderia Ferrari)
Jsou zde ale určité specifické vlastnosti simulátorů, na které si jezdci musí dávat pozor, protože jim - nebo spíše týmu - mohou dát ohledně auta špatný obrázek. Rosberg tak připouští, že díky tomu je schopen zajet vždy rychlejší čas na kolo v reále než na simulátoru. Například záložní jezdci, kteří na simulátoru testují více, to mají spíše naopak.
"Je zde pár malých věcí, a, pokud jezdíte hodně a hodně dní, tak jste schopni je najít." Samozřejmě to může dávat zavádějící informace: "Musíte s tím být opatrní, to je jasné. Například pokud máte na nájezdu do zatáčky přetáčivost. Jdete pak na simulátor, jedete stejně jako s reálným autem a dostanete jí zase. Pokud ale do zatáčky na simulátoru zatočíte o malou chvilku dříve a míříte více k apexu zatáčky, tak to můžete projet jen s malou přetáčivostí, což se v realitě určitě nestane."
"Na to si tedy musíte dávat pozor, protože pak se vaše vyjádření nebudou týkat přetáčivosti, ale nedotáčivosti nebo nečeho jiného." To by mohlo pozornost inženýrů přivést na jiné věci a auto by se tak mohlo zpomalit. I tak jsou simulátory dnes spolehlivější než kdy předtím. Díky nemožnosti testovat na trati během roku a velkým změnám v pravidlech od roku 2014 včetně zavedení turbo motorů budou simulátory hrát velkou roli.
"Rok 2014 bude velmi důležitým. Můžete to zde všechno vyzkoušet. Je to jedna z klíčových věcí, protože to nemůžeme otestovat na trati a jedná se o tak velkou změnu v pravidlech. Můžeme tak využít služeb simulátoru."
Lando Norris popsal výrazný obrat McLarenu během Velké ceny Nizozemska. Po zklamání ze sprintu a nepovedeném začátku závodu tým dokázal správnými změnami a nasazením tvrdých pneumatik výrazně zrychlit. Norris následně předjel Kimiho Antonelliho a s náskokem 11,536 sekundy si dojel pro vítězství.
Max Verstappen vysvětlil svou havárii z úvodu GP Nizozemska. Přiznal, že v poslední klopené zatáčce špatně odhadl stav stále mokré trati. Z nehody vyvázl bez zranění, jeho domácí závod však skončil už v prvním kole.
George Russell dojel v Zandvoortu třetí, když v závěru odolal tlaku Lewise Hamiltona. Mercedes zároveň využil týmové režie a nechal Kimiho Antonelliho získat zpět druhé místo, o které přišel po zastávce v boxech během Virtual Safety Caru.
Lando Norris ovládl Velkou cenu Nizozemska a získal druhé vítězství v řadě. Závod ovlivnila nehoda Maxe Verstappena i souboj s Kimim Antonellim. Ital dojel druhý před Georgem Russellem a upevnil své vedení v šampionátu.
Lando Norris po třetím místě ve sprintu společně s McLarenem upravil nastavení vozu a změny se ukázaly jako správný krok. V kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska porazil George Russella o 0,102 sekundy a získal 18. pole position v kariéře.
Kimi Antonelli skončil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska třetí, ale podle svých slov mohl pomýšlet výše. Lídr šampionátu v posledním kole chyboval v první zatáčce a přišel tak o šanci bojovat s Landem Norrisem o pole position.
Liam Lawson při návratu k Red Bullu zazářil v kvalifikaci na Velkou cenu Nizozemska. Novozélanďan obsadil osmé místo a za Maxem Verstappenem zaostal jen o 0,115 sekundy. Po nepovedeném působení v roce 2025 tak ukázal výrazné zlepšení.
Lando Norris získal pole position pro Velkou cenu Nizozemska, když v kvalifikaci porazil George Russella a lídra šampionátu Kimiho Antonelliho. Pro Brita jde o druhou pole position v sezoně. McLaren navíc v Zandvoortu zůstává neporažený ve všech dosavadních jízdách.
Lewis Hamilton, Max Verstappen a další tři jezdci se po sprintu v Zandvoortu ocitli v hledáčku komisařů. Důvodem byl jejich postup před startem, který neodpovídal pokynům závodního ředitele. O jejich dalším osudu následně rozhodli sportovní komisaři.
Charles Leclerc vybojoval ve sprintu Velké ceny Nizozemska druhé místo. V závěru předjel Landa Norrise odvážným manévrem v první zatáčce. K úspěchu Ferrari pomohla také volba měkkých pneumatik, které vydržely až do cíle.
George Russell ovládl sprint Velké ceny Nizozemska v Zandvoortu. Jezdec Mercedesu startoval z pole position a vedl od startu do cíle. Druhý skončil Charles Leclerc, třetí Lando Norris. Lídr šampionátu Kimi Antonelli dojel čtvrtý.
Kimi Antonelli ovládl jediný trénink před Velkou cenou Nizozemska. Jezdec Mercedesu porazil Landa Norrise, třetí skončil George Russell a čtvrtý Lewis Hamilton. Liam Lawson zaujal při návratu do Red Bullu, zatímco Max Verstappen řešil problémy s podřazováním.